Usnesení Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. května 2006 – (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Milano, Tribunale ordinario di Torino – Itálie) – trestní řízení proti Michelu Mulliezovi a dalším a Giuseppe Momblanovi (spojené věci C-23/03 a C-52/03), Alessandru Nizzovi a Giacomo Pizziovi (C-133/03), Fabriziu Barrovi (C-337/03), Adeliu Aggiovi a dalším (C-473/03)

(Spojené věci C-23/03, C-52/03, C-133/03, C-337/03 a C-473/03) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Právo společností - První směrnice 68/151/EHS, čtvrtá směrnice 78/660/EHS a sedmá směrnice 83/349/EHS - Roční účetní závěrky - Zásada pravdivého a věrného obrazu - Sankce stanovené v případě nepravdivých informací o společnostech (nepravdivé údaje v účetních zápisech) - Článek 6 první směrnice 68/151/EHS - Povinnost přiměřeného charakteru sankcí za porušení práva Společenství)

(2006/C 178/17)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soudy

Tribunale di Milano, Tribunale ordinario di Torino

Účastník původního trestního řízení

Michel Mulliez, Patrick Lesaffre, Peter Hordjk, Michel Hoste, Christophe Dubrulle, Benoit Lheureux, Guy Geffroy, Gregory Sartorius a Giuseppe Moblano (spojené věci C-23/03 a C-52/03), Alessandro Nizza a Giacomo Pizzi (C-133/03), Fabrizio Barra (C-337/03), Adelio Aggio a další (C-473/03)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Tribunale ordinario di Torino – Výklad článku 6 směrnice 68/151/EHS: První směrnice Rady ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 65, s. 8) – Roční účetní závěrky Trestné činy opomenutí sdělení a sdělení nepravdivých informací – Přiměřené sankce

Výrok

V takových situacích, jaké jsou dotčeny v původním řízení, se orgány členského státu nemohou v rámci trestních řízení dovolávat vůči obviněným první směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, jako takové, protože směrnice nemůže sama o sobě a nezávisle na vnitrostátním zákonu členského státu přijatému k jejímu provedení stanovit nebo zpřísnit trestní odpovědnost obviněných.

(1)  Úř. věst. C 70, 22.3.2003.