25.3.2006

Úřední věstník Evropské unie

C 74/20

Žaloba podaná dne 3. listopadu 2005 – ARCHI.M.E.D. – E.S v. Komise

(Věc T-397/05)

(2006/C 74/41)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Architecture, Microclimat, Energies Douces – Europe et Sud SARL (ARCHI.M.E.D.-E.S) (Ganges, Francie) (zástupci: P.-P. van Gehuchten, J. Sambon, P. Reyniers, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit, že Komise nemohla zrušit smlouvu ze dne 30. srpna 2005,

—	uložit Evropské komisi, aby uhradila částku 125 906 EUR, zvýšenou o zákonné úroky z prodlení od 12. února 2002,

—	uložit Komisi náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně je stranou smlouvy BU 209-95 uzavřené s Komisí po výběrovém řízení vyhlášeném v rámci zvláštního programu výzkumu a technologického vývoje v oblasti nejaderné energie (1), týkajícího se realizace projektu obnovy budovy v Lyonu za použití metod sluneční a bioklimatické architektury. Smlouva obsahuje rozhodčí doložku, na základě níž jsou k rozhodování sporů mezi smluvními stranami, pokud se týká platnosti, uplatnění a výkladu smlouvy, příslušné pouze soudy Společenství.

Žalobkyně poté, co splnila své smluvní povinnosti, předala Komisi dne 12. prosince 2001 závěrečnou zprávu o projektu. Komise tuto zprávu nepřijala a dne 5. července 2002 zaslala žalobkyni rozhodnutí o vymáhání vyplacených záloh, když odmítla přijmout některé náklady uvedené žalobkyní v uvedené zprávě. Výměna korespondence mezi stranami, uskutečněná setkání ani zásah prostředníka nemohly vyústit ve smírné vyřízení sporu. Doporučeným dopisem ze dne 30. srpna 2005 Komise zaslala žalobkyni konečné rozhodnutí o vymáhání, kterému předcházel dluhopis ze dne 23. srpna 2005. Toto rozhodnutí bylo předmětem projednávané žaloby podané žalobkyní na základě rozhodčí doložky.

Žaloba směřuje hlavně k tomu, aby byla Komisi uložena platba 20 % zůstatku dotace údajně náležející žalobkyni na základě smlouvy BU 209-95.

Na podporu svých tvrzení žalobkyně uplatňuje, že jakékoli zpochybnění, pokud jde o způsob, kterým byl projekt smluvními stranami realizován, mělo být Komisí vyjádřeno před datem, ke kterému bylo předpokládáno, že bude zpráva schválena (dva měsíce od data předložení závěrečné zprávy). Podle názoru žalobkyně je právo Komise prekludováno, a nemůže se tedy považovat za jejího věřitele. V důsledku toho, že je právo prekludováno, zůstává Komise dlužníkem žalobkyně, pokud jde o zůstatek dotace, kterou se zavázala vyplatit na základě dotčené smlouvy.

(1) Program zavedený rozhodnutím Rady 94/806/ES ze dne 23. listopadu 1994, Úř. věst. L 334, 22. prosince 1994, s. 87.