|
11.3.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 60/15 |
USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA
(čtvrtého senátu)
ze dne 13. prosince 2005
ve věci C-177/05 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Social Único v Algeciras): María Cristina Guerrero Pecino proti Fondo de Garantía Salarial (Fogasa) (1)
(Řízení o předběžné otázce - Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Sociální politika - Ochrana zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele - Směrnice 80/987/EHS (ve znění směrnice 2002/74/ES) - Náhrada škody dohodnutá v průběhu smírčího řízení - Platba zajištěná záruční institucí - Platba podřízená přijetí soudního rozhodnutí)
(2006/C 60/31)
Jednací jazyk: španělština
Ve věci C-177/05, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Juzgado de lo Social Único v Algeciras (Španělsko) ze dne 30. března 2005, došlým Soudnímu dvoru dne 20. dubna 2005, v řízení María Cristina Guerrero Pecino proti Fondo de Garantía Salarial (Fogasa), Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení K. Schiemann, předseda senátu, N. Colneric (zpravodaj) a E. Juhász, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 13. prosince 2005 usnesení, jehož výrok je následující:
Pokud podle dotyčné vnitrostátní právní úpravy musí být náhrada škody za neplatnou výpověď přiznaná rozsudkem nebo správním rozhodnutím považována podle vnitrostátního práva za odstupné při skončení pracovního poměru, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, musí být náhrada škody stejné povahy stanovená v průběhu takového smírčího soudního řízení jako je řízení dotčené v původní věci, také považována za odstupné ve smyslu tohoto ustanovení. Vnitrostátní soud nesmí uplatnit vnitrostátní právní úpravu, jež porušuje zásadu rovnosti tím, že vylučuje posledně uvedenou náhradu škody z pojmu „odstupné“ ve smyslu uvedené právní úpravy.
(1) Úř. věst. C 155, 25.6.2005.