25.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 48/19

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. ledna 2006 proti rozsudku vydanému dne 25. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (pátým senátem) ve věci T-38/02, Groupe Danone v. Komise Evropských společenství

(Věc C-3/06 P)

(2006/C 48/37)

Jednací jazyk: francouzština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen 4. ledna 2006 kasační opravný prostředek podaný společností Groupe Danone, zastoupenou A. Wincklerem a S. Sorinasem, advokáty, proti rozsudku vydanému dne 25. října 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (pátým senátem) ve věci T-38/02, Groupe Danone v. Komise Evropských společenství.

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil částečně na základě čl. 225 odst. 1 ES a článku 61 statutu rozsudek vydaný Soudem dne 25. října 2005 ve věci T-38/02, Groupe Danone v. Komise Evropských společenství, v rozsahu, v němž i) zamítá žalobní důvod vycházející z neopodstatněného přihlédnutí k přitěžující okolnosti opětovného protiprávního jednání vůči žalobkyni a ii) mění způsob výpočtu pokuty použité Komisí;

—

vyhověl návrhovým žádáním podaným společností Groupe Danone v prvním stupni, co se týče žalobního důvodu vycházejícího z neopodstatněného přihlédnutí k přitěžující okolnosti opětovného protiprávního jednání, a v důsledku toho snížil na základě článku 229 ES a článku 17 nařízení č. 17 pokutu uloženou Komisí;

—

snížil na základě článku 229 ES a článku 17 nařízení č. 17 částku pokuty poměrně k poklesu snížení pro polehčující okolnosti, o kterých rozhodl Soud;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu tohoto kasačního opravného prostředku vznáší žalobkyně pět žalobních důvodů směřujících k částečnému zrušení napadeného rozsudku. Tyto žalobní důvody vychází jednak z chybného posouzení pojmu „opětovné protiprávní jednání“ Soudem a jednak ze zjevné protiprávnosti změny způsobu výpočtu pokuty, která vedla k poklesu snížení pokuty poskytnutému na základě polehčujících okolností, a tedy vedla k vyšší částce pokuty ve srovnání s částkou, která by byla stanovena, pokud by Soud omezil zvýšení pokuty pro přitěžující okolnosti z 50 na 40 %, aniž by změnil metodu výpočtu pokuty použitou Komisí.

Na podporu své argumentace stran chybného posouzení pojmu opakované protiprávní jednání se žalobkyně dovolává tří odlišných žalobních důvodů.

—

Prvním žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje, že Soud porušil zásadu „nullum crimen, nulla poena sine lege“ a její důsledek, zásadu zákazu retroaktivity přísnějších trestněprávních ustanovení, tím, že potvrdil zvýšení pokuty žalobkyně na základě přitěžujících okolností opakovaného protiprávního jednání, za neexistence jasného a dostatečně předvídatelného právního základu.

—

Ve svém druhém žalobním důvodu má žalobkyně za to, že Soud chybně použil zásadu právní jistoty tím, že v rozporu s judikaturou Soudního dvora zamítl omezit použití opakovaného protiprávního jednání v čase.

—

Konečně svým třetím žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že odůvodnění rozsudku je rozporné, což zakládá neuvedení odůvodnění ohledně posouzení vztahu mezi opakovaným protiprávním jednáním a nezbytností zajistit, aby měly pokuty dostatečně odstrašující účinek.

Žalobkyně dále vznáší dva žalobní důvody na podporu její argumentace stran zjevně protiprávního charakteru zvýšení částky pokuty, o kterém rozhodl Soud v důsledku změny zohlednění opravného koeficientu pro polehčující okolnosti. Hlavní žalobní důvod se týká překročení pravomoci, nedostatku pravomoci a porušení článků 229 ES a 230 ES, kterého se dopustil Soud. Tento žalobní důvod je rozdělen na dvě části.

—

První část vychází ze skutečnosti, že Soud nedodržel meze své pravomoci na základě článku 229 ES a 230 ES tím, že změnil rozhodnutí Komise stran způsobu výpočtu pokuty.

—

V druhé části žalobkyně vytýká Soudu, že rozhodl ultra petita, když změnil započtení procenta snížení pro polehčující okolnosti, a v důsledku toho zvýšil částku pokuty uložené žalobkyni.

Podpůrně žalobkyně vznáší druhý žalobní důvod vycházející z porušení práv na obhajobu a zásady zákazu retroaktivity trestů. Soud totiž tím, že opomenul podrobit svůj záměr změnit způsob výpočtu pokuty a zvýšit částku pokuty kontradiktorní diskuzi, porušil základní zásadu práva Společenství s konkrétním dopadem na schopnost žalobkyně obhájit se. Soud rovněž použil na rozhodnutí „Biere belge“ z roku 2001 zpětně judikaturu z roku 2003, která objasňuje zohlednění koeficientu pro polehčující okolnosti při způsobu výpočtu pokuty.