|
28.1.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 22/4 |
Žaloba podaná dne 24. října 2005 Komisí Evropských společenství proti Italské republice
(Věc C-387/05)
(2006/C 22/08)
Jednací jazyk: italština
Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 24. října 2005 žaloba směřující proti Italské republice podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou G. Wilmsem a L. Visaggiem, jako zmocněnci.
Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
— |
určil, že Italská republika tím, že jednostranně osvobodila od dovozních cel zboží využitelné pro civilní i vojenské účely a tím, že odmítla vypočítat a uhradit neprávem neodvedené vlastní zdroje, jakož i dlužné úroky z prodlení, neboť tyto vlastní zdroje nebyly Komisi poskytnuty včas, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 26 ES, z článku 20 nařízení (ES) č. 2913/92 (1), jakož i v důsledku toho jednak ze společného celního sazebníku a jednak z článků 2, 9, 10 a čl. 17 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom) č. 1552/89 (2), jakož i z příslušných ustanovení nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 (3). |
|
— |
uložil Italské republice náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty:
Pozastavení dovozních cel (nebo v určitých případech užití nulové sazby) pro určité zbraně a vojenské vybavení bylo v oblasti Společenství následně rozhodnuto nařízením Rady (ES) č. 150/2003 (4) od 1. ledna 2003.
Komise zastává názor, že jednostranně poskytnuté osvobození Itálií v období, které předcházelo uplatnění tohoto nařízení, představuje protiprávní nerespektování článku 26 ES a celních předpisů Společenství, jehož důsledkem bylo neoprávněné snížení příjmů z cel, tj. vlastních zdrojů Společenství.
(1) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.
(2) Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 1.
(3) Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1.
(4) Úř. věst. L 25, 30.1.2003, s. 1.