|
26.11.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 296/13 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 15. září 2005 (faxem dne 9. září 2005) Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu proti rozsudku vydanému dne 15. června 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (třetím senátem) ve věci T-7/04, Shaker di L. Laudato & C. Sas v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu, druhý účastník řízení: Limiñana y Botella, SL.
(Věc C-334/05 P)
(2005/C 296/25)
Jednací jazyk: italština
Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 15. září 2005 kasační opravný prostředek podaný Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu, zastoupeným O. Montaltem a M. Capostagnem, proti rozsudku vydanému dne 15. června 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (třetím senátem) ve věci T-7/04, Shaker di L. Laudato & C. Sas v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu, přičemž dalším účastníkem řízení je: Limiñana y Botella, SL.
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
1. |
zrušil napadený rozsudek, |
|
2. |
uložil společnosti Shaker náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že napadený rozsudek Soudu prvního stupně je stižen nesprávným výkladem a použitím čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství.
Je ustálenou zásadou, že posouzení nebezpečí záměny mezi ochrannými známkami podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 se zakládá na dvou různých prvcích: nejprve na analytickém srovnání označení a výrobků a následně na všeobecném zkoumání získaných výsledků s cílem určit, zda se průměrný spotřebitel dotčených výrobků může domnívat, že výrobky pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených. Zejména pokud jde o srovnání označení, analýzu zaměřenou na zjištění, zda jsou označení podobná, je třeba provést po vizuální stránce i po fonetické a pojmové stránce k dosažení celkového posouzení založeného na všeobecném dojmu vytvořeném samotnými ochrannými známkami, zejména s přihlédnutím k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům.
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že Soud nepoužil výše uvedenou zásadu a zejména vyloučil jakékoliv nebezpečí záměny na základě posouzení výlučně vizuálního vnímání napadené ochranné známky, bez zohlednění dalších nepominutelných faktorů, které jsou součástí celkového posouzení nebezpečí záměny.
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek také tvrdí, že napadený rozsudek je zjevně nekonzistentní a nelogický.