|
12.11.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 281/7 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 30. srpna 2005 SGL Carbon AG proti rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství (druhého senátu) ze dne 15. června 2005 ve spojených věcech T-71/03, T-74/03, T-87/03 a T-91/03, Tokai a další v. Komise Evropských společenství, pokud jde o věc T-91/03
(Věc C-328/05 P)
(2005/C 281/14)
Jednací jazyk: němčina
Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 30. srpna 2005 kasační opravný prostředek podaný SGL Carbon AG, zastoupenou Dr. Martinem Klusmannem a Dr. Frederikem Wiemerem, advokáty, Freshfields Bruckhaus Deringer, Feldmühleplatz 1, D-40008 Düsseldorf, proti rozsudku vydanému dne 15. června 2005 Soudem prvního stupně Evropských společenství (druhým senátem) ve spojených věcech T-71/03, T-74/03, T-87/03 a T-91/03, Tokai a další v. Komise Evropských společenství, pokud jde o věc T-91/03.
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
— |
aniž by byly dotčeny návrhy předložené v řízení v prvním stupni, částečně zrušil rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 15. června 2005 ve spojených věcech T-71/03, T-74/03, T-87/03 a T-91/03 (1) v té části, v níž zamítá žalobu ve věci T-91/03 proti rozhodnutí žalované C(2002)5083 konečné ze dne 17. prosince 2002 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES; |
|
— |
podpůrně přiměřeně dále snížil pokutu uloženou žalobkyni v článku 3 rozhodnutí ze dne 17. prosince 2002, jakož i úroky splatné od zahájení řízení [Rechtshängigkeitszinsen] a úroky z prodlení, stanovené napadeným rozsudkem ve výši uvedené ve výroku; |
|
— |
uložil žalované náhradu veškerých nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek odůvodňuje svůj opravný prostředek proti uvedenému rozsudku Soudu prvního stupně nesprávným použitím procesních pravidel a porušením práva Společenství:
|
1. |
Je uplatňováno, že podle obecně platné zásady ne bis in idem – platné v právu členských států a Společenství a také použitelné ve vztahu ke třetím státům – mělo být v projednávaném případě provedeno započtení potrestání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek, provedeného již ve Spojených státech. Úplné odepření zohlednit předchozí zahraniční sankce je – jakožto porušení této zásady a tím povinnosti hmotné spravedlnosti – právně vadné a nepohybuje se proto v rámci posuzovací pravomoci úřadu, který rozhodl, a Soudu. |
|
2. |
Zvýšení základní částky pokuty o 35 % s ohledem na údajné výhradní vedoucí postavení [Ringleader] je neodůvodněné, neboť pro něj nesporné skutečnosti a vlastní rozporuplná zjištění Soudu nenabízejí žádný základ. Jelikož není z odvolání Komise zřejmé, že chtěla připsat účastníku řízení podávajícímu kasační opravný prostředek výhradní vedoucí postavení, byla tím porušena zásada práva být vyslechnut. |
|
3. |
Soud neobjasnil ve skutkovém ohledu navzdory přednesení všech podstatných skutečností a provádění důkazů námitku účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek, podle které byla nedostatečnými jazykovými znalostmi členů Case Team Komise nenávratně porušena jeho práva obhajoby. |
|
4. |
Spolupráce účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek je podceněna. Jelikož je jeho spolupráce přinejmenším stejně hodnotná jako spolupráce ostatních zúčastněných, byl – na základě podstatně menšího snížení pokuty v porovnání s ostatními zúčastněnými – diskriminován. |
|
5. |
Stanovené pokuty jsou nepřiměřeně vysoké, neboť v okamžiku rozhodnutí nebyla zohledněna nedostatečná způsobilost účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek. Komise a Soud nesmějí vycházet z toho, že při vyměřování sankcí obecně nelze přihlížet k hospodářské způsobilosti: musí vždy zkoumat, zda je udělená sankce hospodářsky únosná. |
|
6. |
Konečně bylo pochybeno i při stanovení úroků: obzvláště vysoké úroky z prodlení a úroky splatné od zahájení řízení představují zvláštní dodatkovou pokutu, pro kterou neexistuje žádné zmocnění v právních předpisech. |
(1) Úř. věst. C 205, 20.5.2005.