Žaloba podaná dne 27. dubna 2005 Akzo Nobel NV, Akzo Nobel Nederland BV, Akzo Nobel AB, Akzo Nobel Chemicals BV, Akzo Nobel Functional Chemicals BV, Akzo Nobel Base Chemicals AB a Eka Chemicals AB proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-175/05)

(2005/C 171/52)

Jednací jazyk: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 27. dubna 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Akzo Nobel NV, se sídlem v Arnhemu (Nizozemsko), Akzo Nobel Nederland BV, se sídlem v Arnhemu (Nizozemsko), Akzo Nobel AB, se sídlem v Stockholmu (Švédsko), Akzo Nobel Chemicals BV, se sídlem v Amersfoort (Nizozemsko), Akzo Nobel Functional Chemicals BV, se sídlem v Amersfoort (Nizozemsko), Akzo Nobel Base Chemicals AB, se sídlem v Skoghall (Švédsko), a Eka Chemicals AB, se sídlem v Bohus (Švédsko), zastoupenými C. R. A. Swaakem a A. Kayhkem, advokáty.

Žalobkyně navrhují, aby Soud:

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně zpochybňují rozhodnutí Komise ze dne 19. ledna 2005 v řízení k uplatnění článku 81 ES a článku 53 EHP (věc COMP/E-1/37.773 – MCAA), kterým bylo rozhodnuto, že žalobkyně byly zapojeny v souboru dohod a jednání ve vzájemné shodě zahrnujících stanovení cen, sdílení trhů a dohodnutých postupů proti soutěžitelům v odvětví kyseliny chloroctové v EHP, a žalobkyním byla uložena pokuta.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují, že se Komise dopustila zjevně nesprávného právního posouzení a porušila čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1) v tom, že neprávem přičetla odpovědnost za porušení též Akzo Nobel NV, vrcholové holdingové společnosti skupiny Akzo Nobel, jakož i Akzo Nobel AB. Podle žalobkyň Akzo Nobel NV neměla rozhodující vliv na obchodní politiku svých dceřiných společností.

Žalobkyně krom toho tvrdí, že částka pokuty udělené společně a nerozdílně žalobkyním přesahuje, pokud jde o švédské společnosti činné na trhu MCAA, 10 % obratu stanoveného nařízením 1/2003.

Žalobkyně se též dovolávají porušení povinnosti uvést odůvodnění podle článku 253.

Podpůrně žalobkyně uplatňují, že se Komise dopustila různých chyb ve vztahu k výpočtu pokuty. Podle žalobkyň Komise pochybila v klasifikaci společností při zkoumání závažnosti porušení pro účely stanovení základní částky pokuty, porušila zásadu proporcionality tím, že použila chybný multiplikační koeficient, a zásadu rovného zacházení tím, že nesprávně použila sdělení o shovívavosti (2) z roku 1996.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).

(2)  Sdělení Komise o neuložení nebo snížení pokut v kartelových věcech (Úř. věst. C 207, 18.7.1996, s. 4)