11.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 143/15


Žaloba podaná dne 4. března 2005 Komisí Evropských společenství proti Spolkové republice Německo

(Věc C-112/05)

(2005/C 143/22)

Jednací jazyk: němčina

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla dne 4. března 2005 předložena žaloba směřující proti Spolkové republice Německo podaná Komisí Evropských společenství zastoupenou F. Benyonem a G. Braunem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

určil, že čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 a 3 VW-Gesetz (zákon o privatizaci podílů na společnosti s ručením omezeným Volkswagenwerk, dále jen „VW-Gesetz“) jsou v rozporu s články 56 a 43 ES;

2.

uložil Spolkové republice Německo náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

VW-Gesetz Spolkové republiky Německo ohraničuje, odchylně od právní úpravy Aktiengesetz (zákon o akciové společnosti), hlasovací právo každého akcionáře na maximálně 20 % základního kapitálu. Spolková republika Německo a Spolková země Dolní Sasko mají právo každá jmenovat dva členy dozorčí rady VW-AG, dokud jim patří akcie této společnosti. Usnesení valné hromady VW-AG, pro jehož přijetí je třeba podle Aktiengesetz většina 75 % základního kapitálu zastoupeného při hlasování, vyžadují většinu více než 80 % zastoupeného základního kapitálu.

Tato ustanovení jsou v rozporu s volným pohybem kapitálu podle článku 56 ES a se svobodou usazování podle článku 43 ES.

Směrnice 88/361/EHS uvádí ve své příloze jako formy pohybu kapitálu nejenom investiční vložení akcií a cenných papírů, ale i účast na podnicích nebo jejich úplné převzetí.

Podle dřívějších rozhodnutí Soudního dvora se oblast ochrany volného pohybu kapitálu týká každé právní úpravy, které by mohla odradit vkladatele z jiných členských států, aby investovali do společnosti a podíleli se na její správě a kontrole. Zákaz článku 56 ES nemá totiž pouze za cíl zabránit diskriminaci zahraničních hospodářských subjektů oproti vnitrostátním hospodářským subjektům, ale zahrnuje každé opatření, které v jakékoliv formě znesnadňuje volný pohyb kapitálu. Podle konstatování Soudního dvora stran zákazu omezení stanoveného článkem 56 ES představuje maximální výše hlasovacího práva uložená státem ve VW-Gesetz nepřímé omezení nabývání, a tímto porušení volného pohybu kapitálu.

Svým podílem na akciích dosahuje Spolková země Dolní Sasko na valných hromadách, kde obvykle kapitál, se kterým jsou spojena hlasovací práva, není plně zastoupen, těch 20 % hlasů, které jsou potřebné k tomu, aby zablokovaly ta usnesení, která vyžadují většinu více než 80 % zastoupeného kapitálu. Toto ustanovení VW- Gesetz představuje omezení výkonem veřejné moci, protože tato právní úprava umožňuje Spolkové zemi, aby zabránila nechtěným změnám status quo, když musí být přijaty takovými usneseními, která podle Aktiengesetz vyžadují vyšší kvorum.

Právo Spolkové republiky Německo a Spolkové země Dolní Sasko jmenovat členy dozorčí rady upravené ve VW-Gesetz nezávisle na množství vlastněných akcií omezuje právo ostatních akcionářů na přiměřené zastoupení v dozorčí radě společnosti. A jelikož – jak Soudní dvůr rovněž vícekrát konstatoval – právní úprava, která omezuje nabývání účasti nebo jiným způsobem omezuje možnost se skutečně podílet na správě společnosti nebo její kontrole, představuje omezení volného pohybu kapitálu, jedná se v případě této právní úpravy o omezení volného pohybu kapitálu v rozporu s právem Společenství.

Omezení volného pohybu kapitálu je možno odůvodnit jen z důvodů uvedených článkem 58 ES nebo z takzvaných naléhavých důvodů veřejného zájmu. Podle kritérií vypracovaných Soudním dvorem nesmí být taková opatření ve veřejném zájmu diskriminační, musí být objektivně nezbytná a přiměřená sledovanému cíli. Tyto důvody musí být především použitelné na všechny osoby nebo podniky činné na území hostitelského členského státu. Obecné finanční zájmy, které jdou nad důvody týkající se daňového práva podle článku 58 ES, jakož i jiné hospodářské cíle členského státu nemohou podle ustálené judikatury odůvodnit žádné omezení, které je zakázáno podle Smlouvy o ES. Podle měřítek článku 56 ES a příslušné judikatury se v případě uvedených ustanovení VW-Gesetz jedná o nepřímá omezení nabývání, pro která neexistují žádná odůvodnění relevantní s ohledem na právo Společenství.