|
28.5.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 132/36 |
Žaloba podaná dne 12. dubna 2005 Pablem Muñizem proti Komisi Evropských společenství
(Věc T-144/05)
(2005/C 132/65)
Jednací jazyk: angličtina
Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 12. dubna 2005 žaloba směřující proti Komisi Evropských společenství podaná Pablem Muñizem, s bydlištěm v Bruselu (Belgie), zastoupeným B. Dehandschutterem, advokátem.
Žalobce navrhuje, aby Soud:
|
1) |
zrušil rozhodnutí Komise ze dne 3. února 2005 v rozsahu, v němž zamítá úplný přístup k dokumentům požadovaným žalobcem; |
|
2) |
zrušil rozhodnutí Komise ze dne 3. února 2005 v rozsahu, v němž zamítá částečný přístup k požadovaným dokumentům; |
|
3) |
uložil žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobce je právník, který se specializuje na poradenství klientům ve věcech týkajících se celních záležitostí. Aby mohl co nejlépe poradit svým klientům, podal žalobce dne 13. října 2004 žádost Komisi o přístup k zápisu ze zářijového jednání Výboru pro celní kodex – odboru pro celní a statistickou nomenklaturu a také o přístup k určitým TAXUD dokumentům. Tato žádost byla dne 1. prosince 2004 zamítnuta na základě čl. 4 odst. 3 nařízení 1049/2001. Žalobce požadoval přezkoumání původního rozhodnutí dne 15. prosince 2004. Napadené rozhodnutí bylo vydáno jako důsledek této žádosti a potvrdilo předchozí rozhodnutí o zamítnutí přístupu.
Žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 4 odst. 3 nařízení 1049/2001. Podle žalobce důvody uvedené pro zamítnutí přístupu, zejména že zpřístupnění požadovaných dokumentů by vážně ohrozilo rozhodovací proces Komise, nejsou opodstatněnými důvody podle tohoto ustanovení. Žalobce také tvrdí, ve stejné souvislosti, že v napadeném rozhodnutí došlo k nesprávnému posouzení odkazem na kategorii dokumentů, spíše než k posouzení obsahu každého z požadovaných dokumentů.
Žalobce má dále za to, že čl. 4 odst. 6 téhož nařízení byl porušen, tím, že Komise zamítla dokonce i částečný přístup k požadovaným dokumentům. Dále také tvrdí, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení tím, že systematicky zamítá zpřístupnění interních dokumentů z jediného důvodu, že příslušný spis ještě není uzavřen.
Konečně žalobce má za to, že převažující veřejný zájem spočívající v potřebě zúčastněných stran lépe pochopit rozhodnutí přijatá v záležitostech týkajících se celních zařazení, odůvodňuje zpřístupnění požadovaných dokumentů.