ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(šestého senátu)

ze dne 10. března 2005

ve věci C-235/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia no 35 de Barcelona): QDQ Media SA proti Alejandru Omedasu Lechovi (1)

(Směrnice 2000/35/ES - Pojem nákladů spojených s vymáháním - Náklady na právní zastoupení advokátem nebo právníkem v soudním řízení, v němž není právní zastoupení povinné - Nemožnost zahrnutí do nákladů řízení na základě vnitrostátního práva - Nemožnost dovolávat se směrnice vůči jednotlivci)

(2005/C 115/07)

Jednací jazyk: španělština

Ve věci C-235/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím Juzgado de Primera Instancia no 35 de Barcelona (Španělsko) ze dne 5. května 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 2. června 2003, v řízení QDQ Media SA proti Alejandru Omedasu Lechovi, Soudní dvůr (šestý senát), ve složení A. Borg Barthet, předseda senátu, J.-P. Puissochet (zpravodaj) a S. von Bahr, soudci, generální advokátka: J. Kokott, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 10. března 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

Pokud na základě vnitrostátního práva neexistuje možnost zahrnout do výpočtu náhrady nákladů řízení, jež může být uložena jednotlivci povinnému zaplatit dluh z podnikatelské činnosti, náklady na právní zastoupení věřitele v soudním řízení o vymožení tohoto dluhu advokátem nebo právníkem, nemůže směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích sama o sobě sloužit jako základ pro tuto možnost.

(1)  Úř. věst. C 171, 19.07.2003.