5.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 57/13

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(čtvrtého senátu)

ze dne 20. ledna 2005

ve věci C-101/04 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Arbeidsrechtbank Gent): Roger Noteboom proti Rijksdienst voor Pensioenen (1)

(„Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Dávky ve stáří - Příplatek na dovolenou poskytovaný osobě pobírající starobní důchod - Nezaměstnaný příhraniční pracovník, který se stane příjemcem dávek důchodového systému“)

(2005/C 57/24)

Jednací jazyk: nizozemština

Ve věci C-101/04, jejíž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Arbeidsrechtbank Gent (Belgie) ze dne 17. února 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 26. února 2004, v řízení Roger Noteboom proti Rijksdienst voor Pensioenen, Soudní dvůr (čtvrtý senát), ve složení N. Colneric (zpravodaj), úřadující předsedkyně čtvrtého senátu, J. N. Cunha Rodrigues a E. Levits, soudci, generální advokátka: C. Stix-Hackl, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 20. ledna 2005 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.

Taková dávka, jakou je příspěvek na dovolenou, upravený v článku 22 královské vyhlášky č. 50 ze dne 24. října 1967 o starobním a pozůstalostním důchodu zaměstnaných osob, ve znění zákona ze dne 30. března 1994, a v článku 56 královské vyhlášky ze dne 21. prosince 1967 o obecné úpravě důchodového systému a systému pozůstalostních důchodů zaměstnaných osob, ve znění královské vyhlášky ze dne 27. ledna 1998, představuje dávku ve stáří ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996 (Úř. věst. 1997, L 28, s. 1), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1606/98 ze dne 29. června 1998.

2.

Článek 45 odst. 6 nařízení 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, musí být vykládán tak, že příslušná instituce členského státu musí za účelem poskytování takové dávky jakou je dávka dotčená ve věci v původním řízení, přihlédnout k době úplné nezaměstnanosti, v průběhu níž bývalý pracovník pobíral dávky podle čl. 71 odst. 1 písm. a) ii) téhož nařízení č. 1408/71, jako by se na něj během jeho posledního zaměstnání vztahovaly právní předpisy uplatňované touto institucí.

(1)  Úř. věst. C 94, 17.4.2004.