19.2.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 45/24 |
Žaloba podaná dne 8. listopadu 2004 Vydavatelstvím Editions Odile Jacob SAS proti Komisi Evropských společenství
(Věc T-452/04)
(2005/C 45/55)
Jednací jazyk: francouzština
Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 8. listopadu 2004 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Vydavatelstvím Editions Odile Jacob SAS, se sídlem v Paříži, zastoupeným Wilko van Weertem a Olivier Frégetem, advokáty.
Žalobce navrhuje, aby Soud:
— |
zrušil napadené rozhodnutí, neboť schválilo nesplnění podmínek a úkolů, které byly uloženy Lagardère rozhodnutím ze dne 7. ledna 2004; |
— |
uložil žalované náhradu nákladů řízení |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobce napadá rozhodnutí Komise ze dne 30. července 2004 o schválení Wendel Investissement jako nabyvatele majetku, který Lagardère převedla v souladu s rozhodnutím Komise ze dne 7. ledna 2004, které prohlašuje jisté spojení podniků za slučitelné se společným trhem a Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru (1) (dále jen rozhodnutí o slučitelnosti). Spojení bylo povoleno s výhradou, že Lagardère převede určitý majetek, totiž společnost Editis. Žalobce neúspěšně předložil nabídku převzetí Editis.
Na podporu své žaloby žalobce zaprvé tvrdí, že napadené rozhodnutí bylo přijato na základě zprávy zmocněnce, který nebyl ustanoven v souladu s podmínkami upravenými v odstavci 15 přílohy II rozhodnutí o slučitelnosti. Žalobce se domnívá, že dotčený zmocněnec nebyl, v rozporu s povinností, která pro Lagardère vyplývala z rozhodnutí o slučitelnosti, nezávislý, zejména ne nezávislý na Editis.
Zadruhé, žalobce tvrdí, že Komise nesplnila svoji úlohu dohlížet na převod Editis, když umožnila uskutečnění diskriminačního a protisoutěžního postupu při výběru na kupujícího. Podle žalobce měla Komise požadovat transparentní, objektivní a nediskriminační výběrové řízení mezi případnými kupujícími. Krom toho, Komise neměla schválit znění dohody o mlčenlivosti mezi Lagardère a případnými kupujícími, mimo jiné i žalobcem s tím, že těmto příjemcům zabránila, aby uplatnili své nároky soudní cestou. Žalobce taktéž tvrdí, že Komise měla zakročit k nápravě procesu, jakmile ji žalobce upozornil na nesplnění povinností vyplývajících z pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě o ES. Konečně Komise odmítla žalobci minimální ochranu, přičemž žalobce měl za to, že má jako dotčená třetí osoba na takovou ochranu nárok.
Zatřetí, žalobce se dovolává zjevného pochybení Komise v posuzování, zda byly dodrženy podmínky stanovené v rozhodnutí o slučitelnosti, které se týkaly kupujícího. Žalobce je toho názoru, že kupující není subjektem, který by byl schopen obnovit účinné soutěžní prostředí.
Nakonec se žalobce dovolává porušení povinnosti uvést odůvodnění.
(1) Věc COMP/M.2978 – Lagardère/Natexis/VUP (Úř. věst. L 125, s. 54)