19.2.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 45/2


ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(prvního senátu)

ze dne 16. prosince 2004

ve věci C-277/02 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obervewaltungsgericht.): EU-Wood-Trading GmbH proti Sonderbfall-Management-Gesellschaft Rheinland-Pfalz mbH (1)

(Životní prostředí - Odpady - Nařízení (EHS) č. 259/93 o přepravě odpadů - Odpady určené k využití - Námitky - Příslušnost orgánu pro odesílání - Využití nesplňující požadavky článku 4 směrnice 75/442/EHS nebo vnitrostátních předpisů - Příslušnost orgánu pro odesílání ke vznesení takových námitek)

(2005/C 45/04)

Jednací jazyk: němčina

Ve věci C-277/02, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázcena základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Oberverwaltungsgericht Rheinland-Pfalz (Německo) ze dne 3. července 2002, došlým dne 29. července 2002, v řízení: EU-Wood-Trading GmbH proti Sonderabfall-Management-Gesellschaft Rheinland-Pfalz mbH, Soudní dvůr (první senát), ve složení P. Jann, předseda senátu, A. Rosas, R. Silva de Lapuerta, K. Lenaerts a K. Schiemann (zpravodaj), soudci, generální advokát: P. Léger, vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, rada, vydal dne 16. prosince 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)

Článek 7 odst. 4 písm. a) první odrážka nařízení Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole, ve znění rozhodnutí Komise 98/368/ES ze dne 18. května 1998 a 1999/816/ES ze dne 24. listopadu 1999, musí být vykládán tak, že námitky vůči přepravě odpadů určených k využití, které jsou oprávněny vznést příslušné orgány pro odesílání a pro příjem, se mohou zakládat na důvodech souvisejících nejen se samotným dopravováním odpadů po území v působnosti jednotlivých příslušných orgánů, ale rovněž s operací využití pro tuto přepravu uvedenou.

2)

Článek 7 odst. 4 písm. a) první odrážka nařízení č. 259/93, ve znění rozhodnutí 98/368 a 1999/816, musí být vykládán tak, že příslušný orgán pro odesílání, vznáší-li námitky proti přepravě odpadů, smí používat při posuzování dopadů, jaké bude mít plánované využití na zdraví a životní prostředí v místě určení, kritéria, kterým za účelem vyloučení takovýchto dopadů podléhá využívání odpadů v odesílajícím státě, a to při dodržování zásady proporcionality, třebaže tato kritéria jsou přísnější než ta, která se používají v přijímajícím státě.

3)

Článek 7 odst. 4 písm. a) druhé odrážky nařízení č. 259/93, ve znění rozhodnutí 98/368 a 1999/816, musí být vykládán tak, že příslušný orgán pro odesílání nemůže na základě tohoto ustanovení vznést námitku vůči přepravě odpadů odůvodněnou tím, že plánované využití je v rozporu s vnitrostátními právními a správními předpisy na ochranu životního prostředí, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví.


(1)  Úř. věst. C 200, 23.8.2003.