|
22.1.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 19/30 |
Žaloba podaná dne 13. října 2004 Francouzskou republikou proti Komisi Evropských společenství
(Věc T-425/04)
(2005/C 19/64)
Jednací jazyk: francouzština
Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 13. října 2004 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Francouzskou republikou, zastoupenou jejími zmocněnci Ronnym Abrahamem, Géraudem de Bergues a Stéphanií Ramet, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.
Žalobkyně navrhuje, aby Soud:
|
— |
zrušil ve svém celku rozhodnutí Komise č. C(2004) 3060 ze dne 2. srpna 2004 týkající se státní podpory poskytnuté Francií ve prospěch France Télécom; |
|
— |
uložil Komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby se žalobkyně nejprve dovolává porušení podstatných formálních náležitostí a práv na obhajobu. Podle žalobkyně Komise založila své rozhodnutí na skutečnostech, tedy ministerských rozhodnutích ze dne 12. července 2002, které spadají mimo rámec řízení, jak byl stanoven v rozhodnutí o zahájení řízení. Žalobkyně má za to, že Komise měla prodloužit řízení přijetím nového rozhodnutí o zahájení řízení.
Žalobkyně se zejména opírá o právní pochybení, pokud jde o pojem státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES. Podle žalobkyně Komise nesprávně aplikovala zásadu soukromého investora v tržním hospodářství. Podle žalobkyně ministerská rozhodnutí nepředstavují závazek státu a nemohou být kvalifikována jako státní podpora, jelikož zásada soukromého investora nemůže být aplikována. Žalobkyně mimoto shledala, že Komise učinila nesprávný závěr, pokud jde o existenci podpory vyplývající ze dvou odlišných skutečností, u nichž by musela uznat, pokud jde o každou skutečnost zvlášť, že žádná nenaplňuje znaky nezbytné pro kvalifikaci státní podpory. Těmito skutečnostmi jsou prohlášení z července 2002 a projekt akcionářských výhod z prosince 2002.
Zatřetí má žalobkyně za to, že Komise se dopustila zjevného pochybení v posouzení tím, že shledala, že analýza obsahu rozhovoru ze dne 12. července 2002 umožňuje zjištění, že se jedná o akcionářský závazek státu a že byla ovlivněna situace na trhu v prosinci.
Nakonec žalobkyně uvádí, že následné odůvodnění obsahuje rozpory a nedostatky, které způsobují nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí.