20.11.2004

Úřední věstník Evropské unie

C 284/18

Žaloba podaná dne 7. července 2004 Abdelghanim Selmanim proti Radě Evropské unie a Komisi Evropských společenství

(Věc T-299/04)

(2004/C 284/38)

Jednací jazyk: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 7. července 2004 žaloba podaná proti Radě Evropské unie a Komisi Evropských společenství Abdelghanim Selmanim, Dublin (Irsko), zastoupeným C. Ó. Briainem, advokátem.

Žalobce navrhuje, aby Soud:

—	zrušil článek 2 nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 (1), jakož i článek 1 rozhodnutí Rady 2004/306/ES (2) v rozsahu, v němž jsou nebo mají být použity vůči žalobci;

—	zrušil všechna rozhodnutí Rady založená na nařízení 2580/2001, jež mají obdobný účinek jako rozhodnutí 2004/306, v rozsahu, v němž jsou nebo mají být použita vůči žalobci;

—	pokud je to nutné, zrušil článek 2 společné pozice Rady 2001/931/SZBP (3), článek 1 společné pozice Rady 2004/500/SBZP (4), jakož i všechny společné pozice Rady přijaté na základě společné pozice 2001/931 ve všech případech, v nichž jsou nebo mají být použity vůči žalobci;

—	podpůrně prohlásil výše uvedená opatření za neplatná v rozsahu, v němž jsou nebo mají být použita vůči žalobci;

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Společná pozice Rady 2001/931/SBZP byla přijata s tvrzeným účelem provedení rezoluce 1373 (2001) Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, vyzývající všechny smluvní státy k zabránění financování teroristických činů, mimo jiné zmrazením fondů a zdrojů všech osob, které mohou být zapojeny do takových činů. Nařízení 2580/2001 bylo přijato za účelem provedení této společné pozice. Článek 2 stanoví opatření pro zmrazení majetku patřícího osobám zapojeným do teroristické činnosti, jež mají být určeny Radou v souladu s čl. 2 odst. 3. Rozhodnutí Rady 2004/306 stanoví takový seznam a zahrnuje jméno žalobce, alžírského státního příslušníka. V důsledku této skutečnosti byl veškerý žalobcův majetek v Irsku, kde žije a kde mu byl poskytnut statut uprchlíka, zmrazen.

K podpoře své žaloby na zrušení napadených opatření žalobce uvádí, že Rada nebyla příslušná, podle článků 60, 301 a 308 Smlouvy ES, k přijetí článku 2 nařízení 2580/2001 a článku 1 rozhodnutí 2004/306 a že jak Rada, tak Komise zneužily svých pravomocí podle uvedených článků. Žalobce dále tvrdí, že seznam jmen uvedený v rozhodnutí 2004/306 nebyl vytvořen v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 1 odst. 4 společné pozice 2001/931. Žalobce rovněž tvrdí, že Rada nebyla oprávněna podle článků 15 a 34 EU schválit společné pozice 2001/931 a 2004/500, které, podle žalobce, porušují tyto články a Smlouvu ES obecně.

Žalobce též uvádí, že napadená opatření porušují základní zásady práva Společenství, zejména zásadu subsidiarity, proporcionality a respektování lidských práv. Dále uvádí, že Rada a Komise neuvedly odpovídající důvody, pro které opatření považovaná za nezbytná nemohla být určena jednotlivými členskými státy.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu, Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(2) Rozhodnutí Rady ze dne 2. dubna 2004, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a zrušuje rozhodnutí 2003/902/ES, Úř. věst. L 99, 3.4.2004, s. 28.

(3) Společná pozice Rady ze dne 27. prosince 2001 o použití zvláštních opatření v boji proti terorismu, Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.

(4) Společná pozice Rady, která aktualizuje společnou pozici Rady 2001/931/SZBP o použití zvláštních opatření v boji proti terorismu a zrušuje společnou pozici 2004/309/SZBP.