20.11.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 284/1

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 23. září 2004

ve věci C-280/02: Komise Evropských společenství proti Francouzské republice (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 91/271/EHS - Čištění městských odpadních vod - Čl. 5 odst. 1 a 2 a příloha II - Nevymezení citlivých oblastí - Pojem „eutrofizace“ - Nezavedení čištění vypouštění do citlivých oblastí podle přísnějších požadavků)

(2004/C 284/02)

Jednací jazyk: francouzština

Ve věci C-280/02, Komise Evropských společenství (zmocněnci: M. Nolin, poté G. Valero Jordana a F. Simonetti) proti Francouzské republice (zmocněnci: G. de Bergues, D. Petrausch a E. Puisais), jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti podle článku 226 ES, podaná dne 30. července 2002, Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda, J.-P. Puissochet a R. Schintgen, F. Macken (zpravodaj) a N. Colneric, soudci, generální advokát: L. A. Geelhoed, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 23. září 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1)

Francouzská republika tím, že:

—

nevymezila jako oblasti citlivé z důvodu eutrofizace záliv Seiny, Seinu pod jejím soutokem s Andelle, pobřežní vody Artois-Picardie, záliv Vilaine, uzavřený záliv Lorient, ústí Elornu, záliv Douarnenez, záliv Concarneau, záliv Morbihan, Vistru pod Nîmes, jakož i rybník Thau a

—

nezavedla čištění městských odpadních vod pocházejících z aglomerací, jichž se týká dopis francouzských úřadů ze dne 12. prosince 2000 – kromě Vichy, Aix-en-Provence, Mâcon, Créhange, Saint-Avold, Bailleul, Aurillac, Montauban, Châtillon-sur-Seine a Gray – a z aglomerace Montpellier, jakož i městských odpadních vod pocházejících z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE v zálivu Seiny, Seině pod jejím soutokem s Andelle, pobřežních vodách Artois-Picardie, zálivu Vilaine, uzavřeném zálivu Lorient, ústí Elornu, zálivu Douarnenez, zálivu Concarneau, golfu Morbihan, Vistře pod Nîmes, jakož i rybníku Thau podle přísnějších požadavků,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 5 odst. 1 a 2 a z přílohy II směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

2)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)

Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1)  Úř. věst. C 219, 14. 9. 2002.