6.11.2004

Úřední věstník Evropské unie

C 273/37

Žaloba podaná dne 3. září 2004 Mininem Leonidem proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-362/04)

(2004/C 273/70)

Jednací jazyk: italština

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 3. září 2004 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Mininem Leonidem, zastoupeným Titem Ballarinem a Corsem Boviem, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, advokáty.

Žalobce navrhuje, aby Soud:

—	zrušil bod 13 přílohy nařízení Komise (ES) č. 1149/2004 ze dne 22. června 2004, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 872/2004 o dalších omezujících opatřeních týkajících se Libérie,

—	zrušil uvedené nařízení č. 1149/2004 jako celek v tom, že bylo přijato na základě protiprávního nařízení (nařízení č. 872/2004) a

—	prohlásil tato dvě nařízení za nepoužitelná na základě článku 241 nařízení č. 872/2004 [pozn. překladatele Smlouvy o ES?].

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce uplatňuje, že nařízením Rady (ES) č. 872/2004 ze dne 29. dubna 2004, které bylo přijato na základě společného stanoviska Rady 2004/487/SZBP o zmrazení finančních prostředků bývalého liberijského prezidenta Charlese Taylora a s ním spojených osob a subjektů, Společenství přijalo opatření ke zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů vlastněných nebo ovládaných přímo nebo nepřímo osobami nebo subjekty vyjmenovanými v uvedené příloze 1. Následně na základě ustanovení čl. 11 písm. a) nařízení č. 872/2004 Komise přijala nařízení (ES) č. 1149/2004 ze dne 22. června 2004, kterým se změnila uvedená příloha 1 uvedením žalobce Minina mezi osoby, na které se vztahují opatření.

Žalobce uvádí na podporu svých požadavků následující:

—

protiprávnost nařízení č. 872/2004 (1) a č. 1149/2004 (2), jelikož rezoluce Rady bezpečnosti Spojených národů, na jejichž základě bylo přijato společné stanovisko 2004/487/SZBP, jsou adresovány výlučně členským státům, což vyplývá z povahy OSN, které je orgánem příslušným v oblasti mezinárodních vztahů, ale bez nadnárodní pravomoci,

—	nesprávný právní základ napadených aktů v tom, že jako právní základ nařízení č. 872/2204 jsou uvedeny články 60 a 301 Smlouvy o ES, i když obě dotčená nařízení odkazují na situace, které se vymykají pravidlům obsaženým v uvedených článcích Smlouvy,

—	porušení vlastnického práva, které je základním právem, jemuž právní řád Společenství poskytuje ochranu,

—

porušení práv na obhajobu jednak v tom, že vyhotovením napadených nařízení Společenství učinilo nepřiměřený krok a přijalo akty, které v podstatě tvoří svazek individuálních rozhodnutí bez jakéhokoliv prošetření zmrazených finančních prostředků, a jednak v tom, že je zde žalobce citován pod řadou označení, které nejsou předmětem jakéhokoliv vysvětlení a které by mohly pomýlit inspektory OSN.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 872/2004 ze dne 29. dubna 2004 o dalších omezujících opatřeních vůči Libérii (Úř. věst. L 162, s. 32).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1149/2004 ze dne 22. června 2004, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 872/2004 (Úř. věst. L 222, s. 17).