|
9.10.2004 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 251/25 |
Žaloba podaná dne 12. července 2004 UPS Europe N.V./S.A. a UPS Deutschland Inc. & Co OHG proti Komisi Evropských společenství
(Věc T-284/04)
(2004/C 251/45)
Jednací jazyk: angličtina
Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 12. července 2004 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství společnostmi UPS Europe N.V./S.A., Brusel, Belgie a UPS Deutschland Inc. & Co OHG, zastoupenými právníky T.R.Ottervangerem a A.S. Bijleveldem.
Žalobci navrhují, aby Soud:
|
— |
prohlásil konkludentní rozhodnutí Komise zamítnout potvrzující žádost ze dne 13. dubna 2004 o přístup k určitým dokumentům za neplatné; |
|
— |
uložil Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní tvrzení
Komise konstatovala v rozhodnutí ze dne 20. března 2001 (1), že Deutsche Post AG porušila článek 82 Smlouvy o ES svými praktikami v odvětví zásilkového obchodu s balíky. Dále uložila Deutsche Post, aby zřídila samostatnou dceřinou společnost pro komerční balíkové služby a zavedla systém transparentního a tržního stanovování cen mezi Deutsche Post AG a touto dceřinou společností. Deutsche Post bylo uloženo Komisi každoročně informovat o splnění těchto povinností, což učinila dopisem ze dne 22. května 2003. Žalobci, kteří podnikají ve stejném odvětví, žádali o znění dopisu nemající důvěrný charakter, které obdrželi dne 22. září 2003. Dne 20. října 2003 žádali žalobci Komisi, aby jim poskytla přístup k průměrným cenám mezi spojenými osobami, které požadovala Deutsche Post od své dceřiné společnosti. Tyto ceny byly ve znění dopisu nedůvěrného charakteru ze dne 22. května 2003 skryty. Dále žádali v rámci žádosti, která byla Komisi dle stejného dopisu doručena dne 16. listopadu 2003, o přístup ke zprávě a výpočtu. Tato žádost byla podána na základě nařízení 1049/2001 (2), Úř. věst. L 145, 31.05. 2001, s. 43-48. Žalobci podali žádost znovu dne 18. listopadu 2003 a dne 13. dubna 2004 podali potvrzující žádost. Dopisem ze dne 21. dubna 2004 potvrdila Komise přijetí potvrzující žádosti a prohlásila, že konzultuje Deutsche Post ohledně přesného rozsahu obchodně citlivých informací ve vyžádaných dokumentech. Jelikož žalobci neobdrželi žádnou další odpověď, jsou toho názoru, že existuje konkludentní rozhodnutí Komise, kterým byla odmítnuta žádost o přístup, a žádají, aby bylo toto rozhodnutí prohlášeno za neplatné.
Na podporu své žádosti se žalobci odvolávají na porušení nařízení 1049/2001 a prohlašují, že nemůže uplatněna žádná z výjimek článku 4, a že tudíž měl být přístup na základě žádosti poskytnut. Dále se odvolávají na to, že Komise porušila svou povinnost podle článku 253 Smlouvy uvést důvody svého rozhodnutí. Žalobci konstatují, že Komise porušila nařízení 1049/2001 také z toho důvodu, že neodpověděla v rámci předepsané lhůty ani nesdělila důvody pro odmítnutí přístupu. Konečně žalobci argumentují tím, že Komise porušila svůj vlastní jednací řád ve znění rozhodnutí Komise ze dne 5. prosince 2001 (3). Podle žalobců měla Komise ukončit konzultaci s Deutsche Post a učinit rozhodnutí ve lhůtě patnácti pracovních dní.
(1) Rozhodnutí Komise ze dne 20. března 2001 v rámci řízení podle článku 82 Smlouvy o ES (Věc COMP/35.141 – Deutsche Post AG) (sděleno pod sp. zn. K/2001/728) (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 27).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145 31.05. 2001, s. 43).
(3) Úř. věst. L 345, 29.12.2001, s. 94.