Opravný prostředek podaný dne 27. srpna 2004 Komisí Evropských společenství proti rozsudku vydanému dne 10. června 2004 Soudem prvního stupně Evropských společenství (pátým senátem) ve spojených věcech T-153/01 a T-323/01, M. Alvarez Moreno v. Komise Evropských společenství

(Věc C-373/04 P)

(2004/C 251/19)

Soudnímu dvoru Evropských společenství byl předložen dne 27. srpna 2004 opravný prostředek podaný Komisí Evropských společenství, zastoupenou F. Clotuche-Duvieusart a D. Martinem, zmocněnci, proti rozsudku vydanému dne 10. června 2004 Soudem prvního stupně Evropských společenství (pátým senátem) ve spojených věcech T-153/01 a T-323/01, M. Alvarez Moreno v. Komise Evropských společenství.

Účastník řízení podávající opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

Důvody a hlavní argumenty

Žaloba podaná Alvarez Moreno ve věci T-323/01 by měla být prohlášena za nepřípustnou. Soud se totiž dopustil nesprávného právního posouzení tím, že dopis ze dne 23. února 2001 kvalifikoval jako „rozhodnutí“ a následně mu přiznal charakter aktu, kterým byla žalobkyně zkrácena na svém právu. Zaprvé dopis žalobkyně adresovaný Komisi neobsahuje žádost o rozhodnutí ve smyslu článku 90 služebního řádu úředníků, ale pouze žádost o informace ohledně právního základu, na němž se Komise rozhodla nepřijímat tlumočníky starší 65 let. Tudíž odpověď na tento dopis nemůže zakládat akt, kterým byla žalobkyně zkrácena na svém právu ve smyslu stejného ustanovení. Následně dopis ze dne 23. února 2001 neobsahuje žádné rozhodnutí Komise působící závazné právní účinky toho druhu, aby ovlivnily zájmy žalobkyně a změnily zřejmým způsobem její právní situaci.

Co se týče základu věci, Soud se dopustil nesprávného právního posouzení jednak tím, že článek 74 pracovního řádu ostatních zaměstnanců se nevztahuje na pomocné zaměstnance přijaté na základě čl. 78 třetího pododstavce pracovního řádu ostatních zaměstnanců a jednak ohodnocením, že dohoda vztahující se na pomocné tlumočníky přijaté na dobu zasedání Evropského parlamentu, přijatá Evropským parlamentem dne 13. července 1999, pokrývá otázku skončení pracovního poměru. Článek 78 třetí pododstavec pracovního řádu ostatních zaměstnanců, který umožňuje podrobit pracovní smlouvy simultánních tlumočníků jakožto pomocných zaměstnanců odchylnému režimu, se zabývá výlučně podmínkami přijetí a odměňování, a nevztahuje se na skončení pracovního poměru, které je upraveno článkem 74 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kde se stanoví věkové omezení. Není správné uvážit, jak Soud učinil v napadeném rozsudku, že co se týče smluv omezených na určité dny, tak skončení pracovního poměru zakládá podmínku přijetí, a vnést tímto rozlišení mezi smlouvy na několik dní a dlouhodobější smlouvy, nepředpokládané pracovním řádem ostatních zaměstnanců. Ostatně i kdybychom připustili, že otázka skončení pracovního poměru simultánních tlumočníků jakožto pomocných zaměstnanců se musí řídit dohodou vztahující se na pomocné tlumočníky přijaté na dobu zasedání Evropského parlamentu, tato dohoda neobsahuje žádné výslovné ustanovení zakládající věkové omezení. Neboť pokud dohoda vztahující se na pomocné tlumočníky přijaté na dobu zasedání Evropského parlamentu mlčí, pak platí pracovní řád ostatních zaměstnanců, a tudíž se použije jeho článek 74.