24.7.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 190/7

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná usnesením Østre Landsret ze dne 14. května 2004 ve věci Marius Pedersen A/S proti Miljøstyrelsen

(Věc C-215/04)

(2004/C 190/12)

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla usnesením Østre Landsret (Dánsko) ze dne 14. května 2004 ve věci Marius Pedersen A/S proti Miljøstyrelsen, které došlo kanceláři Soudního dvora dne 21. května 2004, předložena žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.

Østre Landsret žádá Soudní dvůr, aby rozhodl o následujících otázkách:

1)

Musí být výraz „tam, kde to není možné“ v čl. 2 písm. g) bod ii) nařízení Rady č. 259/93 (1) ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole chápán tak, že osoba, která odpad sbírá, oprávněná k tomuto účelu členským státem nemůže automaticky být oznamovatelem vývozu odpadů k využití?

V případě kladné odpovědi, která kritéria určují, zda osoba, která odpad sbírá, oprávněná k tomuto účelu členským státem může být oznamovatelem vývozu odpadů k využití.

Může být kritériem to, že původce odpadů není znám nebo že existuje tolik původců, jejichž individuální podíl každého z nich je tak malý, že by bylo nepřiměřené žádat po každém z nich oznámení vývozu odpadů?

2)

Poskytuje čl. 7 odst. 2 ve spojení s čl. 7 odst. 4 písm. a) prvním a druhým pododstavcem nařízení č. 259/93 možnost příslušným orgánům odesílajícího státu vznést námitky proti určité žádosti o povolení vyvézt odpady k využití, pokud oznamovatel neposkytne informace o tom, že zpracování zmíněného odpadu přijímacím státem bude mít z hlediska ochrany životního prostředí stejnou úroveň, která je požadována podle vnitrostátních právních předpisů odesílajícího státu?

3)

Má být čl. 6 odst. 5 první odrážka nařízení č. 259/93 vykládán v tom smyslu, že požadavek informovat o složení odpadů je splněn, pokud oznamovatel uvede, že dotčený odpad je pouze jednoho určitého druhu, například „elektronický šrot“?

4)

Má být čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení č. 259/93 vykládán v tom smyslu, že lhůta uvedená v čl. 7 odst. 2 začíná plynout od odeslání potvrzení o přijetí oznámení příslušnými orgány odesílajícího státu, bez ohledu na to, že příslušné orgány neobdržely veškeré informace uvedené v čl. 6 odst. 5?

V případě záporné odpovědi, jaké informace musí oznámení obsahovat, aby mohla začít plynout lhůta 30 dnů uvedená v čl. 7 odst. 2?

Má skutečnost, že uplynula lhůta 30 dnů takové právní účinky, že příslušné orgány nemohou již vznášet námitky či požadovat další informace?

(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 259/93 ze dne 1. února 1993 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (Úř. věst. L 30, s. 1).