Věc T‑144/24

Bouwbenodigdheden Hoogeveen BV

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Rozsudek Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) ze dne 9. července 2025

„Ochranná známka Evropské unie – Řízení o zrušení – Slovní ochranná známka Evropské unie BIENENBEISSER – Řádné užívání ochranné známky – Článek 58 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/1001 – Důkaz o řádném užívání – Užívání pro výrobky, pro které je ochranná známka zapsána – Úloha Niceského třídění – Stejnorodá kategorie výrobků – Vzduchové ventily – Povinnost uvést odůvodnění“

Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Důvody zrušení – Absence řádného užívání ochranné známky – Důkaz o užívání – Řádné užívání – Pojem – Kritéria pro posouzení – Požadavek konkrétních a objektivních důkazů

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001, čl. 18 odst. 1 a čl. 58 odst. 1 písm. a)]

(viz body 16, 17, 25)
Ochranná známka Evropské unie – Podání přihlášky ochranné známky Evropské unie – Identifikace výrobků nebo služeb, na které se vztahuje ochranná známka – Užití obecných označení uvedených v názvech tříd Niceského třídění – Rozsah

(viz body 26–29)
Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Důvody zrušení – Absence řádného užívání ochranné známky – Důkaz o užívání – Částečné užívání – Dopad – Pojem „část výrobků nebo služeb“, na které se vztahuje zápis – Stejnorodá kategorie výrobků nebo služeb – Pojem

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1001, čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 58 odst. 2]

(viz body 33–39)
Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Porušení podstatných formálních náležitostí – Nedostatek nebo nedostatečnost odůvodnění – Přezkum soudem i bez návrhu

(Články 263 a 296 SFEU)

(viz bod 42)

Shrnutí

Tribunál se ve svém rozsudku vyjádřil k povinnosti uvést odůvodnění, kterou mají odvolací senáty Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), pokud v řízení o zrušení vlastník dotčené ochranné známky předloží přesné a podložené argumenty, že výrobky označené touto ochrannou známkou náleží do téže stejnorodé kategorie nebo podkategorie výrobků, i když patří do různých tříd Niceského třídění ( 1 ), takže k tomu, aby byla ochranná známka zachována, stačí prokázat užívání uvedené ochranné známky pouze pro výrobky jedné z těchto tříd.

Od roku 2010 je společnost Bouwbenodigdheden Hoogeveen BV, žalobkyně, vlastníkem slovní ochranné známky Evropské unie BIENENBEISSER, zapsané pro kovové stavební materiály a stavební materiály nekovové, které náleží do tříd 6 a 19 ve smyslu Niceské dohody.

V roce 2021 podal Sören Pürschel návrh na zrušení ( 2 ) této ochranné známky pro všechny výrobky, pro které byla zapsána. Zrušovací oddělení EUIPO tomuto návrhu částečně vyhovělo a rozhodlo o zrušení uvedené ochranné známky pro některé výrobky náležející do třídy 6 a pro všechny výrobky náležející do třídy 19.

Žalobkyně tedy podala k odvolacímu senátu EUIPO odvolání, kterým se domáhala zrušení tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž byla zrušena její práva ke sporné ochranné známce pro „stavební materiály nekovové, včetně […] vzduchové ventily“ náležející do třídy 19. Odvolací senát EUIPO však toto odvolání zamítl.

Právě v tomto kontextu byl Tribunálu předložen návrh na částečné zrušení rozhodnutí odvolacího senátu, pokud jde o nekovové vzduchové ventily.

Závěry Tribunálu

Úvodem Tribunál připomněl, že pro posouzení, zda byla ochranná známka řádně užívána „pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána“, je třeba zaprvé určit rozsah ochrany dotčené ochranné známky a zadruhé druh výrobků nebo služeb, pro které byla tato ochranná známka během relevantního období skutečně na trhu užívána, aby bylo možné ověřit, zda tento druh výrobků nebo služeb spadá do rozsahu ochrany uvedené ochranné známky.

Pokud jde v první řadě o určení rozsahu ochrany ochranné známky, Tribunál uvedl, že i když má Niceské třídění toliko administrativní povahu, odvolací senát jej může použít k určení rozsahu nebo i významu výrobků, pro které byla ochranná známka zapsána. Především je-li název výrobků nebo služeb, pro něž je ochranná známka zapsána, natolik obecný, že může zahrnovat velmi odlišné výrobky nebo služby, není vyloučeno, že se pro účely výkladu nebo k upřesnění ohledně označení těchto výrobků nebo služeb zohlední třídy, které si přihlašovatel této ochranné známky zvolil v Niceském třídění. Názvy výrobků, na které se vztahuje uvedená ochranná známka, musí být za tímto účelem vykládány ze systematického hlediska s ohledem na logiku a systém Niceského třídění a s přihlédnutím k popisům a vysvětlivkám tříd, jež jsou relevantní pro účely určení povahy a účelu výrobků, pro které byla ochranná známka zapsána.

V projednávané věci tudíž Tribunál uvedl, že odvolací senát mohl, aniž se dopustil nesprávného posouzení, použít Niceské třídění a jeho vysvětlivky, aby určil rozsah ochrany sporné ochranné známky, jakož i poznamenat, že třída 6 obsahuje kovové stavební materiály, zatímco třída 19 obsahuje stavební materiály nekovové.

Pokud jde ve druhé řadě o určení druhu výrobků nebo služeb, pro které byla dotčená ochranná známka skutečně užívána, Tribunál uvedl, že žalobkyně svou ochrannou známku užívala pouze pro některé z výrobků, pro něž byla zapsána. V tomto ohledu připomněl, že existuje-li důvod zrušení práv pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, práva vlastníka ochranné známky se zruší pouze ve vztahu k dotyčným výrobkům nebo službám ( 3 ).

Pokud jde o pojem „některé z výrobků nebo služeb“, Tribunál uvedl, že spotřebitel, který si přeje získat výrobek nebo službu náležící do kategorie, která byla vymezena zvláště přesným a ohraničeným způsobem, uvnitř níž není možné provést podstatná dělení, si dotčenou ochrannou známkou spojí se všemi výrobky nebo službami náležejícími do této kategorie. Za těchto okolností stačí od vlastníka ochranné známky požadovat, aby předložil důkaz o řádném užívání této ochranné známky pro některé z výrobků nebo služeb náležejících do této stejnorodé kategorie. Pokud jde naproti tomu o výrobky nebo služby shromážděné v rámci široké kategorie, která může být rozdělena na několik autonomních podkategorií, je nezbytné od vlastníka ochranné známky vyžadovat, aby předložil důkaz o řádném užívání této ochranné známky pro každou z těchto autonomních podkategorií. Tribunál však připomněl, že pojem „částečné užívání“ nesmí mít za následek, že zbaví vlastníka ochranné známky jakékoli ochrany pro výrobky, které, aniž jsou totožné s výrobky, pro které mohl prokázat řádné užívání, nejsou podstatně odlišné od těchto výrobků. Pojem „některé z výrobků nebo služeb“ se proto nemůže vztahovat na všechny obchodní variace obdobných výrobků nebo služeb, ale pouze na výrobky nebo služby dostatečně odlišné pro to, aby mohly představovat soudržné kategorie nebo podkategorie.

Pokud jde dále o otázku, zda jsou výrobky součástí stejnorodé kategorie, která nemůže být rozdělena, Tribunál zdůraznil, že vzhledem k tomu, že spotřebitel hledá především výrobek nebo službu, jež by mohly odpovídat jeho specifickým potřebám, je určení nebo účel výrobku či služby při provádění jeho volby zásadní. Toto kritérium je proto při vymezení stejnorodé kategorie výrobků nebo služeb prvořadé. Z toho vyplývá, že za tímto účelem není EUIPO povinen omezit se na označení výrobků nebo služeb výslovně uvedená v Niceském třídění. Pro posouzení, zda výrobky nebo služby, pro které vlastník ochranné známky tuto ochrannou známku užíval, náleží do autonomní kategorie, je tak rozhodující pouze to, zda si spotřebitel, který si přeje získat výrobek nebo službu náležející do kategorie výrobků nebo služeb, na níž se vztahuje dotčená ochranná známka, tuto ochrannou známku spojí se všemi výrobky nebo službami náležejícími do této kategorie.

V projednávané věci Tribunál uvedl, že je pravda, jak správně uvedl odvolací senát, že argumenty předložené žalobkyní před EUIPO, podle nichž kovové i nekovové vzduchové ventily patří do téže stejnorodé kategorie výrobků, se s ohledem na skutečnost, že mají stejné určení i účel, netýkaly určení rozsahu ochrany ochranné známky. Tribunál však uvedl, že se tyto argumenty týkaly otázky, zda výrobky, pro které byla sporná ochranná známka během relevantního období skutečně na trhu užívána na trhu, jsou součástí jedné a téže stejnorodé kategorie výrobků. Odůvodnění uvedené odvolacím senátem týkající se neexistence dopadu těchto argumentů na určení rozsahu ochrany dotčené ochranné známky tudíž neumožňuje žalobkyni pochopit důvody, na základě kterých byly tyto argumenty odmítnuty, ani Tribunálu provést přezkum. Stejně tak tím, že odvolací senát pouze uvedl, že skutečnost, že kovové vzduchové ventily mohou být určitým způsobem podobné vzduchovým ventilům vyrobeným z jiných materiálů, není v projednávané věci relevantní, neboť jeho posouzení se týká otázky prokázání užívání pro zapsané výrobky, a nikoli analýzy situace na trhu, dostatečně neodůvodnil, na základě čeho argumenty žalobkyně odmítl. Tribunál měl tudíž za to, že rozhodnutí odvolacího senátu je stiženo nedostatkem odůvodnění.

S ohledem na tyto úvahy Tribunál zrušil rozhodnutí odvolacího senátu v rozsahu, v němž zamítlo odvolání žalobkyně týkající se nekovových vzduchových ventilů obsažených ve třídě 19.

( 1 ) – Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.

( 2 ) – Na základě čl. 58 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1).

( 3 ) – Článek 58 odst. 2 nařízení 2017/1001.