–

za Verein für Konsumenteninformation: M. Strohmayer, Rechtsanwalt,

–

za Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV: M. Flitsch a D. Weiß, Rechtsanwälte,

–

za Evropskou komisi: G. von Rintelen a N. Yerrell, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Verein für Konsumenteninformation (Sdružení pro informování spotřebitelů, Rakousko) (dále jen „VKI“) a Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV, leteckou společností se sídlem v Nizozemsku (dále jen „KLM“), ve věci náhrady provize, kterou cestující zaplatili na rezervačním portálu cestovní kanceláře Opodo (dále jen „Opodo“) při nákupu letenek na jejích internetových stránkách, v důsledku zrušení letu.

3

Bod 1 odůvodnění nařízení č. 261/2004 zní:

„Činnost Společenství v oblasti letecké dopravy by měla mimo jiné směřovat k zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících. Kromě toho by měl být obecně brán zásadní zřetel na požadavky ochrany spotřebitele.“

4

Článek 1 tohoto nařízení, nadepsaný „Předmět“, v odst. 1 písm. b) stanoví:

„Toto nařízení stanoví za podmínek v něm stanovených minimální práva cestujících, jestliže:

[…]

5

Článek 2 uvedeného nařízení, nadepsaný „Definice“, zní takto:

„Pro účely tohoto nařízení se:

[…]

[…]“

6

Článek 5 téhož nařízení, nadepsaný „Zrušení“, v odst. 1 písm. a) uvádí:

„V případě zrušení letu:

7

Článek 8 nařízení č. 261/2004, nadepsaný „Právo na proplacení výdajů nebo na přesměrování“, v odst. 1 písm. a) stanoví:

„Odkazuje-li se na tento článek, je cestujícím nabídnuta možnost volby mezi:

8

Cestující si zakoupili letenky na let z Vídně (Rakousko) do Limy (Peru) přes Amsterodam (Nizozemsko), jakož i na let z Limy do Vídně přes Amsterodam, jejichž provozovatelem byla ve dnech 19. srpna 2020 a 28. září 2020 společnost KLM, a to na rezervačním portálu společnosti Opodo, cestovní kanceláře certifikované International Air Transport Association (IATA), která byla oprávněna vystavovat letenky pro společnost KLM. Tito cestující zaplatili společnosti Opodo celkovou částku 2053,48 eura, která zahrnovala cenu letenek odpovídající 1958,34 eura, jakož i provizi za zprostředkování nákupu uvedených letenek na jejím rezervačním portálu ve výši 95,14 eura.

9

Z důvodu zrušení těchto letů obdrželi uvedení cestující od společnosti KLM náhradu ceny letenek, avšak uvedená provize za zprostředkování ve výši 95,14 eura jim zůstala k tíži.

10

Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že i když společnost KLM spolupracovala se společností Opodo po dobu nejméně deseti let a v době nákupu letenek dotčených ve věci v původním řízení existovala mezi společnostmi KLM a Opodo smlouva nazvaná Global Incentive, která stanovila určité odměny pro společnost Opodo v závislosti na počtu prodaných letenek společnosti KLM, tato smlouva ani smlouvy IATA neřešily otázku, zda společnost Opodo může cestujícím účtovat provizi za zprostředkování a v jaké výši.

11

Sdružení VKI, na které cestující v původním řízení postoupili své nároky na náhradu ceny letenek, podalo žalobu k Bezirksgericht Schwechat (Okresní soud ve Schwechatu, Rakousko), kterou se domáhalo, aby společnost KLM zaplatila částku 95,14 eura navýšenou o úroky na základě čl. 8 odst. 1 nařízení č. 261/2004, přičemž mělo za to, že náhrada ceny těchto letenek musí zahrnovat provizi za zprostředkování. Vzhledem k tomu, že společnost KLM věděla, že taková provize je obecně společností Opodo účtována, by podle VKI bylo nespravedlivé neuložit jí její náhradu, a to tím spíše že ze zprostředkování společností Opodo měla prospěch. Z judikatury Soudního dvora ani nevyplývá, že zahrnutí této provize do celkové ceny letenky, která má být nahrazena na základě tohoto ustanovení, předpokládá schválení přesné výše uvedené provize společností KLM.

12

Společnost KLM navrhla, aby byla žaloba VKI zamítnuta, přičemž tvrdila, že o existenci provize za zprostředkování účtované společností Opodo, či dokonce o výši tohoto poplatku, nevěděla. Každopádně společnost KLM tvrdí, že neschválila změnu ceny letenek dotčených ve věci v původním řízení. Podle judikatury Soudního dvora je přitom její schválení nezbytné k tomu, aby cestující dotčení ve věci v původním řízení měli možnost požadovat po ní rovněž náhradu částky uvedené provize v případě zrušení dotyčných letů.

13

Rozsudkem ze dne 17. listopadu 2022 Bezirksgericht Schwechat (Okresní soud ve Schwechatu) vyhověl žalobě podané VKI.

14

Společnost KLM podala proti tomuto rozsudku odvolání k Landesgericht Korneuburg (Zemský soud v Korneuburgu, Rakousko), který rozsudkem ze dne 21. března 2023 uvedený rozsudek zrušil a žalobu zamítl.

15

VKI podalo proti tomuto rozsudku opravný prostředek „Revision“ k Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko), který je předkládajícím soudem.

16

Předkládající soud uvádí, že v rozsudku ze dne 12. září 2018, Harms (C‑601/17, EU:C:2018:702), Soudní dvůr rozhodl, že čl. 8 odst. 1 nařízení č. 261/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že provize za zprostředkování musí být zahrnuta do výše náhrady podle tohoto ustanovení, ledaže byla tato provize určena bez vědomí leteckého dopravce. Podle předkládajícího soudu by přitom tato výjimka týkající se toho, zda letecký dopravce o provizi věděl, mohla být vykládána různě.

17

V tomto ohledu si předkládající soud klade otázku, za jakých podmínek musí být letecký dopravce informován o existenci a výši provize za zprostředkování a kdo nese důkazní břemeno ohledně toho, zda o existenci této provize věděl.

18

Předkládající soud má však za to, že letecký dopravce nemůže nevědět, že pověřený zástupce ve smyslu čl. 2 písm. f) nařízení č. 261/2004 nutně vykonává svou činnost za účelem získání provize, takže tento letecký dopravce nemůže tvrdit, že nevěděl o konkrétní výši provize za zprostředkování, ledaže je tato částka neobvykle vysoká, což musí prokázat.

19

Za těchto podmínek se Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

20

Rozhodnutím ze dne 5. listopadu 2024 přidělil Soudní dvůr projednávanou věc devátému senátu a rozhodl na základě čl. 76 odst. 2 svého jednacího řádu, že se nebude konat jednání. Soudní dvůr dále rozhodl, že věc bude projednána bez stanoviska generálního advokáta.

21

Na žádost devátého senátu předloženou na základě čl. 60 odst. 3 tohoto jednacího řádu přidělil Soudní dvůr dne 1. dubna 2025 projednávanou věc čtvrtému senátu a na základě čl. 76 odst. 2 uvedeného jednacího řádu rozhodl, že se nebude konat jednání. Rozhodl, že věc bude rozhodnuta s využitím stanoviska generálního advokáta.

22

Usnesením ze dne 28. dubna 2025, Verein für Konsumenteninformation (Provize inkasovaná zprostředkovatelem) (C‑45/24, EU:C:2025:287), nařídil Soudní dvůr po vyslechnutí generálního advokáta zahájení ústní části řízení v souladu s článkem 83 jednacího řádu Soudního dvora.

23

Generální advokát přednesl své stanovisko dne 19. června 2025.

24

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení č. 261/2004 ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že cena letenky, která má být zohledněna při stanovení výše náhrady, kterou má letecký dopravce zaplatit cestujícímu v případě zrušení letu, zahrnuje rozdíl mezi částkou zaplacenou tímto cestujícím a částkou, kterou tento letecký dopravce obdržel, což odpovídá provizi, kterou obdržela společnost, která jednala jako zprostředkovatel, aniž je nezbytné, aby uvedený letecký dopravce znal přesnou výši této provize.

25

Úvodem je třeba uvést, že společnost KLM ve svém písemném vyjádření tvrdí, aniž formálně zpochybňuje přípustnost první otázky, že je nezbytné rozlišovat mezi pojmy „poplatky za zprostředkování“ a „provize za zprostředkování“, které předkládající soud používá jako synonyma ve znění první předběžné otázky. Zatímco „poplatky za zprostředkování“ odpovídají odměnám, které cestovní kanceláře obdrží od svých zákazníků za služby, které nabízejí, „provize za zprostředkování“ se týkají odměn, které tyto kanceláře obdrží od leteckých dopravců.

26

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury je ke zjištění a posouzení skutkového stavu ve sporu, který mu byl předložen, jakož i k výkladu a uplatňování vnitrostátního práva, příslušný pouze předkládající soud. Soudní dvůr totiž musí vzít v rámci rozdělení pravomocí mezi unijní a vnitrostátní soudy v úvahu skutkový a legislativní kontext, do něhož jsou předběžné otázky zasazeny tak, jak je vymezen v předkládacím rozhodnutí (rozsudek ze dne 17. října 2024, NFŠ, C‑28/23, EU:C:2024:893, bod 31 a citovaná judikatura).

27

V projednávané věci z informací poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že cestující dotčení ve věci v původním řízení zaplatili společnosti Opodo částku 95,14 eura, která podle slov předkládajícího soudu představovala „poplatky za zprostředkování (provize za zprostředkování)“, a to při nákupu letenek, o něž se jednalo ve věci v původním řízení, na internetových stránkách této cestovní kanceláře.

28

Předkládající soud dále připomíná, že Soudní dvůr již rozhodl o provizích za zprostředkování v rámci výkladu rozsahu nároku cestujících v letecké dopravě na náhradu podle článku 5 ve spojení s článkem 8 nařízení č. 261/2004 v rozsudku ze dne 12. září 2018, Harms (C‑601/17, EU:C:2018:702).

29

V tomto ohledu je třeba uvést, že rozlišení, jímž argumentuje společnost KLM, mezi „provizí za zprostředkování“, které nese letecký dopravce, a „poplatky za zprostředkování“, které nese cestující v letecké dopravě, není v žádném případě právně významné, jelikož jak věc v původním řízení, tak rozsudek ze dne 12. září 2018, Harms (C‑601/17, EU:C:2018:702), zmíněný předkládajícím soudem, se týkají náhrady částky, kterou cestující v letecké dopravě zaplatil zprostředkovateli, tzn. rozdílu mezi částkou, kterou tento cestující zaplatil za letenku, a částkou, kterou obdržel tento letecký dopravce.

30

Pokud jde o podstatu položené otázky, je třeba připomenout, že podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení č. 261/2004 ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení musí letecký dopravce v případě zrušení letu nabídnout dotčeným cestujícím v letecké dopravě pomoc mimo jiné ve formě náhrady pořizovací ceny letenky, jakož i případně zpátečního letu do původního místa odletu (rozsudek ze dne 12. září 2018, Harms, C‑601/17, EU:C:2018:702, bod 12).

31

Soudní dvůr tak rozhodl, že znění čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení č. 261/2004 vedle sebe staví pojem „letenka“ a výraz „pořizovací cena“, přičemž takovou letenku mohou dotyční cestující koupit buď přímo u leteckého dopravce, nebo za pomoci zprostředkovatele, jako je pověřený zástupce tohoto leteckého dopravce podle čl. 2 písm. f) tohoto nařízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. září 2018, Harms, C‑601/17, EU:C:2018:702, bod 13).

32

V tomto ohledu ze znění čl. 2 písm. f) nařízení č. 261/2004 vyplývá, že „letenkou“ se rozumí doklad nebo jiné rovnocenné oprávnění v elektronické nebo jiné nehmotné formě, vydané nebo schválené leteckým dopravcem nebo jeho pověřeným zástupcem. Z této definice vyplývá, že jednotlivé části takové letenky včetně její ceny musí být v případě, že letenka není vydána přímo samotným leteckým dopravcem, v každém případě tímto dopravcem schváleny.

33

Za nezbytnou, a tudíž „nevyhnutelnou“ k tomu, aby mohly být využívány služby nabízené tímto leteckým dopravcem, musí být v tomto ohledu považována provize za zprostředkování jakožto složka ceny letenky (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 22. června 2016, Mennens, C‑255/15, EU:C:2016:472, bod 36, jakož i ze dne 12. září 2018, Harms, C‑601/17, EU:C:2018:702, bod 18).

34

Jak totiž vyplývá z bodů 19 a 27 stanoviska generálního advokáta, nákup letenky prostřednictvím zprostředkovatele představuje „jedinou transakci“, jelikož provize za zprostředkování je součástí ceny letenky ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, přičemž nemůže být cestujícím při nákupu letenky vyloučena.

35

Za těchto okolností musí být inkasování této provize za zprostředkování jakožto „nevyhnutelné“ složky ceny letenky považováno za schválené leteckým dopravcem, a tudíž za složku ceny, která musí být nahrazena na základě čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení č. 261/2004.

36

Pokud totiž tento letecký dopravce souhlasí s tím, aby zprostředkovatel vystavil a vydal letenky jeho jménem a na jeho účet, lze předpokládat, že uvedený letecký dopravce nezbytně zná obchodní praktiku tohoto zprostředkovatele spočívající v inkasování provize za zprostředkování od cestujícího při nákupu letenky, a to i v případě neexistence jakéhokoli výslovného smluvního ujednání stanoveného za tímto účelem, a to tím spíše že tato provize je neoddělitelná od ceny dotčené letenky.

37

K tomu, aby cestující v letecké dopravě, jehož let byl zrušen, mohl získat náhradu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení č. 261/2004, se však nevyžaduje, aby letecký dopravce znal přesnou výši provize za zprostředkování.

38

Výklad spočívající v podmínění náhrady částky zaplacené cestujícím v letecké dopravě tím, že letecký dopravce zná předem přesnou výši provize za zprostředkování, by totiž mohl vést k tomu, že se tento dopravce pokusí odmítnout náhradu z důvodu, že nebyl informován o přesné výši provize za zprostředkování. V takové situaci by tento cestující mohl být nucen obrátit se na zprostředkovatele, aby získal náhradu ceny letenky včetně částky provize za zprostředkování na základě čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení č. 261/2004, s rizikem, že by takový postup tuto náhradu zpozdil a způsobil uvedenému cestujícímu dodatečné, či dokonce nepřiměřené náklady.

39

Takový výsledek by přitom byl v rozporu s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany cestujících v letecké dopravě, jak je uveden v bodě 1 odůvodnění nařízení č. 261/2004, jakož i se zjednodušením postupů náhrad zavedených tímto nařízením.

40

Ve stejném duchu by tento výklad mohl vést cestujícího v letecké dopravě k tomu, že se vzdá možnosti využít zprostředkovatele a upřednostní rezervaci přímo u leteckého dopravce, i když cena letenky vydané takovým zprostředkovatelem může být pro tohoto cestujícího finančně zajímavější.

41

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení č. 261/2004 ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že cena letenky, která má být zohledněna při stanovení výše náhrady, kterou má letecký dopravce zaplatit cestujícímu v případě zrušení letu, zahrnuje rozdíl mezi částkou zaplacenou tímto cestujícím a částkou, kterou tento letecký dopravce obdržel, což odpovídá provizi, kterou obdržela společnost, která jednala jako zprostředkovatel, aniž je nezbytné, aby uvedený letecký dopravce znal přesnou výši této provize.

42

S ohledem na odpověď na první otázku není třeba na druhou otázku odpovídat.

43

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:

Článek 8 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení

musí být vykládán v tom smyslu, že

cena letenky, která má být zohledněna při stanovení výše náhrady, kterou má letecký dopravce zaplatit cestujícímu v případě zrušení letu, zahrnuje rozdíl mezi částkou zaplacenou tímto cestujícím a částkou, kterou tento letecký dopravce obdržel, což odpovídá provizi, kterou obdržela společnost, která jednala jako zprostředkovatel, aniž je nezbytné, aby uvedený letecký dopravce znal přesnou výši této provize.