—

zrušil rozhodnutí Evropského úřadu pro výběr personálu ze dne 15. května 2023 vydané v rámci výběrového řízení EPSO/AD/378/20;

—

uložil žalované – Evropské komisi – nahradit OQ náklady řízení požadované v tomto řízení spolu s úroky z prodlení od učinění každého podání žalobce až do dne zaplacení.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článku 45 SFEU tím, že výběrová komise svým rozhodnutím ze dne 15. května 2023 odmítla přihlášku žalobce do výběrového řízení EPSO/AD/378/20 z důvodu, že jeho francouzský právnický diplom nesplňuje požadavky tohoto výběrového řízení, přestože Tribunál ve věci T-713/20, která byla vedena mezi stejnými účastníky a na stejném skutkovém základě, výslovně rozhodl, že přihláška žalobce nemohla být zamítnuta pouze z důvodu, že tento diplom nebyl jedním z diplomů výběrového řízení, a že v tomto ohledu je výběrové řízení ve vztahu k žalobci protiprávní. Tím byla porušena základní svoboda žalobce zaručená článkem 45 SFEU, neboť toto neuznání diplomu vytvořilo závažnou překážku volného pohybu osob, jelikož výběrová komise neposoudila diplom žalobce v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora v této oblasti. Druhá část prvního žalobního důvodu se týká nezohlednění dalších zkušeností a osvědčení žalobce, které potvrzují, že má potřebné znalosti a zkušenosti.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a nesprávného právního posouzení, jelikož výběrová komise nezohlednila zkušenosti žalobce v oblasti právních překladů získané v Evropském parlamentu. Zjevně nesprávné posouzení spočívá v tom, že se jedná o praxi v oblasti právních překladů, která je mimo jiné vyžadována v oznámení o výběrovém řízení. Výběrová komise se rovněž dopustila nesprávného právního posouzení, jelikož zkušenosti žalobce posuzovala v kontextu obdobných pracovních míst v jiných institucích Unie a v souladu s příslušnou praxí je měla posoudit pouze v kontextu dotčeného výběrového řízení. Tím se výběrová komise odchýlila od obsahu oznámení o výběrovém řízení, kterým je úzce vázána.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z nezohlednění překladatelských zkušeností získaných v rámci interinstitucionální výměny mezi Soudním dvorem a Parlamentem. Ačkoli žalobce v té době formálně působil jako překladatel v Evropském parlamentu, znalosti, které získal v rámci výměny u Soudního dvora Evropské unie, nemohly být v žádném případě opomenuty, neboť tyto zkušenosti byly ve všech ohledech relevantní, bez ohledu na to, že byly získány v rámci výměny. Tím, že výběrová komise považovala tuto zkušenost za irelevantní, se dopustila zjevně nesprávného právního posouzení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nezohlednění úplné právní praxe získané v Chorvatské republice. Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, když nezohlednila jako relevantní zkušenost přibližně 45 dnů práce v advokátní kanceláři v Chorvatské republice. Žalobci byla započtena pouze doba jednoho měsíce práce v této advokátní kanceláři po jeho zapsání jako advokátního koncipienta. Na podporu svého tvrzení, že sporné období mělo být rovněž zohledněno, žalobce uvádí, že pozdější zápis do seznamu byl způsoben skutečností, že žalobce je držitelem zahraničního diplomu, který byl posuzován na zasedání Chorvatské advokátní komory téměř měsíc po podání žádosti žalobce o zápis do seznamu vedeného tímto orgánem. Žalobce přitom až do okamžiku zápisu do seznamu vykonával čistě právní úkoly a povinnosti, jak vyplývá z předložených dokumentů, kterými prokazuje, že od samého počátku pracovního poměru bylo záměrem zaměstnavatele, aby žalobce pracoval jako advokátní koncipient. Kromě toho není v oznámení o výběrovém řízení nikde uvedeno, že podmínkou pro uznání relevantní praxe je, že uchazeč musí být zapsán v seznamu advokátních koncipientů, ale pouze to, že musí být zaměstnán v advokátní kanceláři. Výběrová komise se tak odchýlila od obsahu oznámení o výběrovém řízení, kterým je úzce vázána.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. května 2023, kterým byla odmítnuta přihláška žalobce do dotčeného výběrového řízení, neboť toto rozhodnutí neobsahuje jasná kritéria, na nichž bylo založeno rozhodnutí výběrové komise, uvedené odůvodnění je rozporuplné a neumožňuje učinit závěr o tom, které kritérium žalobce přesně nesplnil. Tímto postupem výběrová komise rovněž porušila zásadu rovného zacházení, neboť všichni ostatní uchazeči od počátku věděli, zda splňují podmínky výběrového řízení, zatímco žalobce z důvodu absence odůvodnění dosud neví, zda splňuje podmínky výběrového řízení a na základě jakých kritérií to výběrová komise určuje.