—

zrušil prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/2231 ze dne 14. listopadu 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu (1) v rozsahu, v němž se týká zahrnutí žalobkyně do přílohy I nařízení Rady (EU) č. 359/2001;

—

prohlásil nařízení Rady (EU) č. 359/2011 ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu (2) za nepoužitelné v rozsahu, v němž se týká zahrnutí žalobkyně do přílohy I nařízení Rady (EU) č. 359/2011; nebo

—

uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že Rada zjevně nesprávně popsala skutečnosti a dopustila se zjevně nesprávného posouzení při použití článku 263 SFEU a čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 nařízení č. 359/2011.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že Rada v rozporu s články 263 a 296 SFEU, jakož i s čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 nařízení č. 359/2011 porušila svou povinnost uvést náležité odůvodnění a důvody, které jsou v souladu s použitelnými pravidly (zvláště ve vztahu k objektivnosti použitých kritérií, zohlednění zájmů žalobkyně, přiměřeného charakteru rozhodovacího procesu, zohlednění zájmů unijních dodavatelů, rovnosti zacházení se žalobkyní, dodržení zásady zákazu diskriminace, předcházení svévolnému rozhodovacímu procesu a předcházení zneužití pravomoci v rámci rozhodovacího procesu).

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že Rada v rozporu s článkem 296 SFEU a čl. 12 odst. 2 nařízení č. 359/2011 porušila právo žalobkyně na obhajobu, zvláště její právo být vyslechnuta a právo na účinný soudní přezkum.