Věc T‑613/23
James Flett
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) ze dne 23. července 2025
„Veřejná služba – Úředníci – Přijímání – Oznámení o volném pracovním místě – Vedoucí pracovníci v Komisi – Odmítnutí kandidatury – Jmenování jiného uchazeče – Nesrovnalost ve výběrovém řízení – Zjevně nesprávné posouzení – Námitka protiprávnosti – Právní jistota – Pověření vedoucího kabinetu předsedkyní Komise – Odpovědnost“
Úředníci – Volné pracovní místo – Vedoucí pracovníci – Výběrové řízení – Hodnocení způsobilosti uchazečů – Způsobilost vykonávat funkce vedoucího pracovníka – Vyloučení uchazeče na konci druhé fáze hodnocení z důvodu nedostatku požadovaných schopností – Přípustnost – Výběr jediného uchazeče – Přípustnost
(viz body 32–36, 38–46)
Úředníci – Volné pracovní místo – Hodnocení způsobilosti uchazečů – Posuzovací pravomoc výběrové komise – Soudní přezkum – Meze
(viz body 62–67, 69–71)
Úředníci – Volné pracovní místo – Vedoucí pracovníci – Hodnocení způsobilosti uchazečů – Způsobilost vykonávat funkce vedoucího pracovníka – Zvláštní znalosti uchazeče v příslušné oblasti – Nerozhodující povaha – Možnost výběrové komise zohlednit při hodnocení způsobilosti vedoucího pracovníka odpovědi na otázky ohledně jiných kritérií pro výběr
(viz bod 67)
Žaloby úředníků – Žaloba podaná proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o volné pracovní místo – Žalobní důvod vycházející z nesrovnalosti ve výběrovém řízení – Zpochybnění vyloučení uchazeče ve fázi užšího výběru, které mu brání být vyslechnut příslušným orgánem i v případě, že příslušný orgán odmítne uchazeče zařazené do užšího výběru – Přípustnost
(viz body 88–94, 118)
Úředníci – Volné pracovní místo – Vedoucí pracovníci – Výběrové řízení – Pravidla přijatá Komisí ohledně politiky rovnosti žen a mužů – Možnost předsedkyně Komise pověřit provedením pohovoru vedoucího svého kabinetu z naléhavých služebních důvodů – Nevydání rozhodnutí o pověření pro dotyčné řízení nebo neuvedení použitelných naléhavých důvodů – Nepřípustnost – Důsledky
(viz body 120–131)
Úředníci – Mimosmluvní odpovědnost orgánů – Podmínky – Újma – Majetková újma spojená se ztrátou příležitosti být jmenován na vedoucí pozici – Hodnocení – Kritéria – Skutečná a konečná povaha ztráty
(Článek 340 druhý pododstavec SFEU)
(viz body 143–149)
Shrnutí
Tribunál rozhodující v rozšířeném senátu, ke kterému James Flett, bývalý uchazeč na místo hlavního právního poradce týmu pro obchodní politiku a Světovou obchodní organizaci právní služby Evropské komise (dále jen „sporné pracovní místo“), podal žalobu, zrušil rozhodnutí Komise o jmenování jiného kandidáta na toto místo (dále jen „napadené rozhodnutí“) a zároveň zamítl návrhová žádání žalobce na náhradu škody. V této souvislosti Tribunál upřesnil podmínky, za kterých může předsedkyně Komise (dále jen „předsedkyně“) pověřit vedením pohovoru za účelem přijetí vyššího vedoucího pracovníka vedoucího svého kabinetu.
V květnu 2022 zveřejnila Komise oznámení o sporném volném pracovním místě, v němž uvedla hodnotící kritéria odpovídající požadavkům spojeným s pracovním místem. V září 2022 provedla komise pro předvýběr uchazečů činná v rámci Evropské komise pohovory s osmi uchazeči. V říjnu 2022 na základě zprávy o předvýběru a příslušných hodnotících formulářů vybral poradní výbor pro jmenování (dále jen „poradní výbor“) v rámci první fáze výběrového řízení tři uchazeče, kteří získali nejvyšší bodové ohodnocení, včetně žalobce.
V listopadu 2022 se žalobce v rámci druhé fáze výběrového řízení zúčastnil zkoušek v hodnotícím centru, a poté o několik dní později byl pozván na pohovor s poradním výborem. Po skončení druhé fáze nebyl žalobce poradním výborem vybrán na pohovor s předsedkyní. Na tento pohovor byl vybrán pouze jeden jiný uchazeč. V lednu 2023 přijala Komise napadené rozhodnutí o jmenování tohoto jiného uchazeče na sporné pracovní místo.
Závěry Tribunálu
V první řadě, pokud jde o dodržení dotčených ustanovení upravujících výběrové řízení, měl Tribunál za to, že z rozhodnutí Komise, kterým se stanoví její politika týkající se vyšších úředníků ( 1 ) (dále jen „rozhodnutí týkající se vyšších úředníků“), jednacího řádu poradního výboru a oznámení o sporném volném pracovním místě vyplývá, že tento výbor hodnotí uchazeče zejména z hlediska jejich způsobilosti vykonávat funkce vedoucího pracovníka. Jejich schopnost vykonávat tyto funkce tedy musí být předmětem důkladného přezkumu ze strany poradního výboru a může odůvodnit vyloučení uchazečů v pokročilé fázi řízení nehledě na kvalifikaci, kterou jinak mohou disponovat. Kromě toho výše uvedená ustanovení nevylučují, aby byl na konci druhé fáze vybrán jediný uchazeč. S ohledem na postupnou povahu výběrového řízení tedy výběr žalobce v rámci první fáze není v rozporu s rozhodnutím nevybrat ho po skončení druhé fáze.
Ve druhé řadě, pokud jde o posuzovací pravomoc takové výběrové komise, jako je poradní výbor, při hodnocení zásluh uchazečů o pracovní místo, Tribunál upřesnil, že skutečnost, že žalobce byl vybrán na konci první fáze, nemůže vést ke konstatování, že došlo ke zjevně nesprávnému posouzení z důvodu jeho vyloučení na konci druhé fáze, neboť jinak by druhá fáze byla zbavena veškerého užitečného účinku. Žalobcovo vystoupení před komisí pro předvýběr uchazečů a poradním výborem v první fázi, jeho přesvědčení, že správně odpověděl na otázky položené při pohovoru, a jeho odborné zkušenosti, jak vyplývají z jeho životopisu a motivačního dopisu, nemohou představovat nevyvratitelné důkazy o zjevně nesprávném posouzení poradního výboru ani vázat tento výbor při jeho posouzení znalostí a dovedností, které žalobce prokázal při ústním pohovoru.
Nakonec se Tribunál vyjádřil k legalitě pověření, které předsedkyně udělila vedoucímu svého kabinetu, za účelem vedení pohovoru s jediným uchazečem vybraným na konci druhé fáze.
Tribunál nejprve dospěl k závěru, že skutečnost, že byl pohovor s jediným uchazečem veden vedoucím kabinetu předsedkyně, a nikoli samotnou předsedkyní, mohla způsobit žalobci újmu tím, že ovlivnila jeho právní postavení, takže protiprávnost, která se dotýká takového vedení pohovoru, může vést ke zrušení napadeného rozhodnutí.
V projednávané věci, když byl tento uchazeč přijat k pohovoru, mohl být žalobce stále vyslechnut předsedkyní, neboť podle rozhodnutí týkajícího se vyšších úředníků má předsedkyně stále možnost pozvat si ho na pohovor v případě, že by nebyla spokojena s uvedeným uchazečem v návaznosti na pohovor s vedoucím jejího kabinetu. Způsob, jakým byl tento pohovor veden, a tedy totožnost osoby, která ho vedla, přitom mohl mít vliv na jeho výsledek, a tudíž na rozhodnutí předsedkyně, zda pozvat žalobce na pohovor. Kromě toho, i když pouze kolegium Komise může přijmout dotčené konečné rozhodnutí o jmenování, úloha, kterou má předsedkyně před tímto jmenováním, zůstává rozhodující.
Dále Tribunál uvedl, že rozhodnutí přijaté Komisí ohledně politiky rovnosti žen a mužů ( 2 ) (dále jen „rozhodnutí o politice rovnosti“), na jehož základě předsedkyně pověřila vedoucího svého kabinetu, aby po skončení druhé fáze provedl pohovor s jediným uchazečem, neukládá předsedkyni v případě, že si přeje pověřit provedením pohovoru vedoucího svého kabinetu, aby tak učinila písemně. Mimoto vyžadovat systematicky písemné pověření by mohlo být v rozporu s cílem plynulosti a rychlosti, který vyplývá z uvedeného rozhodnutí a z pokynů týkajících se postupu přijímání vyšších vedoucích pracovníků.
Nicméně předsedkyně má rozhodující úlohu ve výběrovém řízení na takové vyšší vedoucí pozice. Rozhodnutí o politice rovnosti tak podmiňuje pověření udělené předsedkyní existencí případů řádně odůvodněných naléhavými služebními důvody.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci předsedkyně pověřila vedoucího svého kabinetu provedením výše uvedeného pohovoru, aniž toto pověření bylo uděleno písemně či jinak zaznamenáno, a vzhledem k tomu, že Komise neodůvodnila, že dotčené pověření bylo vedeno naléhavými služebními důvody, dospěl Tribunál k závěru, že toto pověření nesplňuje podmínky stanovené v rozhodnutí o politice rovnosti.
Tribunál v tomto ohledu připomněl, že jako protiváhu široké posuzovací pravomoci přiznané administrativě v rámci výběrového řízení na volné pracovní místo s velmi vysokou platovou třídou, uznala judikatura povinnost vykonávat tuto pravomoc v plném souladu se všemi relevantními předpisy, které zahrnují případná procesní pravidla, jež si administrativa stanovila. Nedodržení takových pravidel představuje porušení podstatných formálních náležitostí, takže pokud unijní soud konstatuje, že dotčený akt nebyl řádně přijat, přísluší mu zrušit akt stižený takovou vadou, aniž je nezbytné prokazovat existenci újmy.
( 1 ) – Rozhodnutí Komise SEC(2004) 1352/2 ze dne 26. října 2004, kterým se stanoví její politika týkající se vyšších úředníků.
( 2 ) – Rozhodnutí Komise o politice rovnosti žen a mužů, obsažené v zápisu z 2351. zasedání Komise konaného v Bruselu (Belgie) dne 30. září 2020 [PV(2020) 2351 final ze dne 11. listopadu 2020].