Věc T‑106/23

Iceland Foods Ltd

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Rozsudek Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 16. července 2025

„Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Obrazová ochranná známka Evropské unie Iceland – Absolutní důvod neplatnosti – Popisný charakter – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001]“

Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit k označení vlastností výrobku nebo služby – Pojem

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. c)]

(viz body 22, 23)
Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu – Ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit k označení vlastností výrobku nebo služby – Posouzení popisného charakteru označení – Zeměpisné názvy

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. c)]

(viz body 24–29, 46, 70)
Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit k označení vlastností výrobku nebo služby – Obrazová ochranná známka Iceland

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. c)]

(viz body 30, 36–39, 46–54, 58–63, 67, 69–71)

Shrnutí

Tribunál se ve svých rozsudcích vyjádřil k popisnému charakteru dvou označení obsahujících název evropské země (ICELAND) a zamítl žaloby podané proti rozhodnutím velkého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) z důvodu, že tato označení popisují zeměpisný původ výrobků a služeb, na které se vztahují, nebo jejich vlastnosti.

Žalobkyně, Iceland Foods Ltd, podala u EUIPO přihlášky slovního označení ICELAND a obrazového označení Iceland pro několik výrobků a služeb dne 19. dubna 2002, resp. dne 12. února 2013. Následně byly u zrušovacího oddělení EUIPO předloženy dva návrhy na prohlášení neplatnosti dotčených ochranných známek pro některé výrobky a služby, na které se tyto ochranné známky vztahují ( 1 ). Zrušovací oddělení vyhovělo těmto návrhům na prohlášení neplatnosti pro všechny dotyčné výrobky a služby.

Žalobkyně tedy podala dvě odvolání proti každému z rozhodnutí zrušovacího oddělení. Rozhodnutími ze dne 15. prosince 2022 velký odvolací senát tato odvolání zamítl (dále jen „napadená rozhodnutí“). Tento odvolací senát měl za to, že sporné ochranné známky jsou relevantní veřejností, konkrétně širokou anglicky hovořící veřejností Evropské unie, vnímány jako označení, že výrobky a služby, na které se tyto ochranné známky vztahují, pocházejí z Islandu a je třeba mít za to, že jsou popisné ( 2 ). Velký odvolací senát poté, co konstatoval, že k tomu, aby označení nemohla být zapsána jako ochranná známka Evropské unie, stačí, aby se uplatnil jeden z absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu, měl za to, že v každém případě, pokud by sporné ochranné známky měly být zkoumány rovněž z hlediska jejich rozlišovací způsobilosti ( 3 ), musely by být nevyhnutelně považovány za ochranné známky, které tuto rozlišovací způsobilost postrádají ( 4 ).

Žalobkyně proto podala proti každému z napadených rozhodnutí žalobu k Tribunálu. ( 5 )

Závěry Tribunálu

Tribunál nejprve připomněl, že jsou vyloučeny dva druhy zápisu zeměpisných názvů. První druh se týká zápisu zeměpisných názvů jako ochranných známek, pokud tyto názvy označují určitá zeměpisná místa, která jsou již proslulá nebo známá v souvislosti s kategorií dotyčných výrobků nebo služeb, a vykazují tedy spojitost s touto kategorií pro zúčastněné kruhy. Druhý druh se týká zápisu zeměpisných názvů, které mohou být užívány podniky a rovněž musí zůstat dostupné pro tyto podniky jako označení zeměpisného původu kategorie dotyčných výrobků nebo služeb.

Kromě toho Tribunál konstatoval, že posouzení popisného charakteru sporných ochranných známek vyžaduje, aby bylo přihlédnuto ke všem relevantním faktorům, jako je povědomí o Islandu a jeho vlastnostech a spojitost mezi kategoriemi výrobků a služeb a spornými ochrannými známkami.

Tribunál v tomto ohledu uvedl, že sporné ochranné známky označují název země, která se nachází v Evropě, je tvořena poměrně řídce osídleným územím, ale má větší rozlohu než některé členské státy Unie a Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Tribunál se tak domníval, že slovo „Iceland“ zná podstatná část relevantní veřejnosti složená z široké anglicky hovořící veřejnost Unie.

Kromě toho Tribunál potvrdil, že důkazy, ze kterých vycházel velký odvolací senát, prokazují zaprvé, že Island je zemí šetrnou k životnímu prostředí, zejména z důvodu několika geotermálních a vodních elektráren, zadruhé, že Island je oblíbenou turistickou destinací, a zatřetí, že Island nabízí širokou škálu výrobků a služeb, přičemž ve vztahu k nim udržuje významné obchodní vztahy se zeměmi EHP.

Tribunál rovněž poznamenal, že je třeba přihlédnout ke všem okolnostem, jak existovaly ke dni podání přihlášky dotčené ochranné známky, i z hlediska budoucího vývoje, a neomezovat se pouze na otázku „dobrého jména“, kterému se Island těšil u relevantní veřejnosti nebo se mohl těšit v budoucnu v souvislosti s výrobky a službami, na něž se vztahují sporné ochranné známky. Různé vlastnosti Islandu jsou mimo jiné důležité pro určení, do jaké míry může být zeměpisný původ dotčených výrobků nebo služeb relevantní pro zúčastněné kruhy za účelem posouzení jakosti a jiných vlastností dotyčných výrobků nebo služeb. Ze stejných důvodů Tribunál rozhodl, že velký odvolací senát správně zohlednil hospodářskou prosperitu, včetně posouzení hrubého domácího produktu, kvalifikované pracovní síly nebo přítomnosti různých průmyslových odvětví, jelikož na základě těchto kritérií bylo možné určit, zda se Island mohl stát známým nebo proslulým jako místo zeměpisného původu dotčených výrobků a služeb.

Pokud jde dále o výrobky obsahující potraviny rostlinného a živočišného původu a tekutiny určené k lidské spotřebě, měl Tribunál za to, že sporné ochranné známky mají ve vztahu k těmto výrobkům popisný charakter. Ke dni zápisu sporných ochranných známek tak Island vyráběl a vyvážel takové výrobky a mohl z nich vyrábět další výrobky, takže pokud je jeden z těchto výrobků uváděn na trh pod jednou ze sporných ochranných známek, může být vnímán jako pocházející z této země. I kdyby mimoto současný vývoz potravin z Islandu nepředstavoval relativně významnou část jeho vývozu obecně, měl Tribunál za to, že toto tvrzení nemůže zpochybnit popisnou spojitost mezi ochrannými známkami a dotčenými výrobky, jelikož nezohledňuje, že se do budoucna jeví jako důvodné, že by taková spojitost mezi spornými ochrannými známkami a dotčenými výrobky mohla vzniknout.

Konečně Tribunál konstatoval, že velký odvolací senát provedl podrobnou analýzu popisného charakteru sporných ochranných známek ve vztahu ke všem dotčeným výrobkům a službám. Pokud jde navíc o obrazovou ochrannou známku Iceland ( 6 ), dodal, že typografie ani barva sporné ochranné známky jí nepřiznává neobvyklý či nápadný efekt. Slovní prvek této ochranné známky je totiž ztvárněn standardním druhem bílých písmen bez jakékoli typografické zvláštnosti. I když je umístěn na červeném, oranžovém a žlutém obdélníkovém pozadí, jehož žlutý a oranžový efekt vyvolává dojem poněkud vybledlého vzhledu, barevné pozadí, zejména v oranžové a žluté barvě, je v reklamě nebo na obalech v podstatě běžné, takže jej spotřebitel považuje za dekorativní prvek. Za těchto okolností obrazové prvky dotčené sporné ochranné známky slouží pouze ke zdůraznění slovního prvku uvedené ochranné známky a nijak nemění popisný obsah šířený posledně uvedeným prvkem.

Pokud jde o čl. 12 písm. b) nařízení č. 40/94 ( 7 ) týkající se omezení účinků ochranné známky, který zajišťuje, aby islandské subjekty mohly užívat název „Iceland“, Tribunál připomněl, že cílem tohoto ustanovení je zejména vyřešit problémy, které vznikají v případě, kdy byla zapsána ochranná známka tvořená jako celek nebo zčásti zeměpisným označením a nepřiznává třetím stranám užívání takového názvu jako ochranné známky, ale omezuje se na zajištění, že jej mohou používat popisným způsobem, a sice jako údaj týkající se zeměpisného původu za podmínky, že je toto užívání v souladu s poctivými zvyky v průmyslu a obchodě. Okolnost, podle které čl. 12 písm. b) nařízení č. 40/94 zajišťuje, aby každý hospodářský subjekt mohl volně používat údaje týkající se vlastností výrobků a služeb, mimoto neumožňuje zajistit ochranu obecného zájmu, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení. Právě naopak tato okolnost zdůrazňuje zájem na tom, aby důvod neplatnosti uvedený v čl. 51 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení č. 40/94, který je mimoto absolutní, byl skutečně použit na každé označení, jež může označovat vlastnost výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána.

( 1 ) – Výrobky a služby spadají do tříd 7, 11, 16, 29 až 32 a 35 a do tříd 29, 30 a 35 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957.

( 2 ) – Ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), později čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1), který byl nahrazen čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1).

( 3 ) – Ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) výše uvedeného nařízení (ES) č. 40/94, později čl. 7 odst. 1 písm. b) výše uvedeného nařízení (ES) č. 207/2009, nahrazeného čl. 7 odst. 1 písm. b) výše uvedeného nařízení (EU) 2017/1001.

( 4 ) – Tvrzení osob navrhujících prohlášení neplatnosti, podle něhož jsou dotčené ochranné známky v rozporu s veřejným pořádkem [ve smyslu čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 40/94 (později čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009, nyní čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení 2017/1001) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 40/94 (později čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009, nyní čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení 2017/1001)], bylo velkým odvolacím senátem odmítnuto jako nepřípustné z důvodu jeho opožděného předložení. Tato otázka tak nebyla ani odvolacím senátem, ani následně Tribunálem přezkoumána.

( 5 ) – Věci Iceland Foods v. EUIPO – Íslandsstofa (Promote Iceland) a další (ICELAND) (T-105/23), která se týká slovní ochranné známky ICELAND, a Iceland Foods v. EUIPO – Icelandic Trademark (Iceland) (T-106/23), která se týká obrazové ochranné známky Iceland.

( 6 ) – Rozsudek ze dne 16. července 2025, Iceland Foods v. EUIPO – Icelandic Trademark (Iceland) (T-106/23, EU:T:2025:730).

( 7 ) – Později čl. 12 písm. b) nařízení č. 207/2009, nyní článek 14 písm. b) nařízení 2017/1001.