Usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 8. dubna 2024 – [Dramanova] ( i )
(věc C‑558/23) ( 1 )
„Řízení o předběžné otázce – Článek 53 odst. 2 a článek 99 jednacího řádu Soudního dvora – Zjevná nepřípustnost – Odpověď, která může být jasně vyvozena z judikatury – Duševní vlastnictví – Porušení práv duševního vlastnictví – Souběh trestních a administrativních sankcí – Zásada legality trestných činů a trestů“
Základní práva – Listina základních práv – Zásada legality trestných činů a trestů – Užívání ochranné známky v obchodním styku bez udělení souhlasu – Vnitrostátní právní předpisy, které totéž jednání kvalifikují jako trestný čin i jako správní delikt – Protiprávní jednání definované podobným, či totožným způsobem v trestním zákoně i v zákoně o ochranných známkách – Neexistence kritérií pro vymezení hranice – Přípustnost
(Listina základních práv Evropské unie, čl. 49 odst. 1)
(viz body 38–40, výrok 2)
Výrok
|
1) |
První a druhá otázka v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Rajonen sad Lukovit (okresní soud v Lukovitu, Bulharsko) rozhodnutím ze dne 6. září 2023, jsou zjevně nepřípustné. |
|
2) |
Článek 49 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že zásada legality trestných činů a trestů nebrání vnitrostátní právní úpravě, která v případě užívání ochranné známky v obchodním styku bez souhlasu nositele výlučného práva k této ochranné známce stanoví, že totéž jednání lze kvalifikovat jako správní delikt i jako trestný čin, aniž obsahuje kritéria pro vymezení správního deliktu od trestného činu, přičemž znaky skutkové podstaty protiprávního jednání jsou v trestním zákoně a v zákoně o ochranných známkách vymezeny shodně. |
( i ) – Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádné ze zúčastněných stran.
( 1 ) – Úř. věst. C 644, 13.11.2023.