1)

Představuje judikatura nejvyšších obecných a správních soudů citovaná v odůvodnění, a zejména usnesení č. 13973/2022 Suprema Corte di Cassazione (Kasační soud, Itálie) ze dne 3. května 2022, která popírá jakékoli právo honorárního soudce se smlouvou na dobu určitou, jako je Giudice di pace (smírčí soudce, Itálie) ve věci v původním řízení, spojené s postavením zaměstnance, na stejné pracovní podmínky jako soudce z povolání na dobu neurčitou, závažné porušení unijního práva tím, že brání účinnému výkonu soudní ochrany práv před nezávislým vnitrostátním soudem, jestliže Soudní dvůr shledá, že tato judikatura obecného soudu rozhodujícího v poslední instanci porušila čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie […], článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (2) […], ustanovení 2 a 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS dne 18. března 1999, která je přílohou směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 (3) […], jak byly vyloženy Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 16. července 2020, Governo della Repubblica italiana (Statut italských smírčích soudců), C 658/18, [UX] EU: C:2020:572 […], a v rozsudku ze dne 7. dubna 2022, [PG], C 236/20, EU:C:2022:263 […], jakož i čl. 47 první a druhý pododstavec Listiny?

2)

Brání čl. 31 odst. 2 Listiny, článek 7 směrnice 2003/88/ES, ustanovení 2 a 4 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou přijaté směrnicí 1999/70/ES, jak je vyložil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudcích UX a PG, a čl. 47 první a druhý pododstavec Listiny takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 29 odst. 5 [legislativního nařízení] č. 116/2017, zavedený čl. 1 odst. 629 zákona č. 234/2021, v rozsahu, v němž tato vnitrostátní úprava stanoví automatické ex lege vzdání se jakéhokoli nároku vyplývajícího z unijního práva a v původním řízení vzdání se nároku na placenou dovolenou, který náleží žalující smírčí soudkyni, a to v případě, že žalující smírčí soudkyně podá v rámci výběrového řízení žádost o stabilizaci ve funkci do doby, než dosáhne věku 70 let, má pracovní poměr u Ministero della Giustizia (ministerstvo spravedlnosti, Itálie) za platových podmínek správního úředníka se soudní funkcí a úspěšně absolvuje výběrové řízení?

3)

Je v souladu s vodítky Soudního dvora Evropské unie poskytnutými v rozsudcích UX a PG, aby předkládající soud poté, co pozitivně provede všechna ověření srovnatelnosti pracovních podmínek žalující smírčí soudkyně a rovnocenného soudce z povolání na dobu neurčitou pokud jde o právo žalobkyně na náhradu škody za nevyplacení náhrady mzdy za dovolenou, která výše uvedená judikatura Soudního dvora svěřuje vnitrostátnímu soudu, použil jako parametr pro výpočet náhrady škody odměnu stanovenou pro soudce z povolání s kvalifikací HH03 při zohlednění rozdílností řízení o přijetí mezi honorárním soudcem a soudcem z povolání na dobu neurčitou, přičemž pouze posledně jmenovanému (soudci z povolání) vyhradí právo na ekonomický a profesní postup na základě vyšší kvalifikace a nikoli pouze na základě délky služby z hlediska platových tříd a stupňů?

4)

Konečně, brání článek 47 Listiny a podmínky soudní nezávislosti stanovené Soudním dvorem v rozsudku UX v bodech 45 až 49 takové vnitrostátní právní úpravě, jako je článek 21 [legislativního nařízení] č. 116/2017, který stanoví možnost uplatnění opatření spočívajícího v odvolání tohoto překládajícího soudce z funkce, a to zcela podle uvážení Consiglio superiore della magistratura (Nejvyšší soudní rada, Itálie), aniž došlo k odstupňování disciplinárních sankcí, a to i v případě, že tento vnitrostátní soudce hodlá použít judikaturu Soudního dvora v původním řízení, čímž se dostane do rozporu s vnitrostátní právní úpravou použitelnou na situaci v původním řízení a s výše uvedenou judikaturou nejvyšších obecných a správních soudů?