17.4.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 134/3


Kasační opravný prostředek podaný dne 15. února 2023 společností Trasta Komercbanka AS proti rozsudku Tribunálu (devátého senátu) vydanému dne 30. listopadu 2022 ve věci T-698/16, Trasta Komercbanka a další v. ECB

(Věc C-90/23 P)

(2023/C 134/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Trasta Komercbanka AS (zástupce: O. Behrends, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Evropská centrální banka (ECB), Lotyšská republika, Evropská komise, Ivan Fursin, Igors Buimisters, C & R Invest SIA, Figon Co. Ltd, GCK Holding Netherlands BV, Rikam Holding SA

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil napadený rozsudek;

zrušil rozhodnutí ECB ze dne 11. července 2016 ECB/SSM/2016-529900WIP0INFDAWTJ81/2 WOANCA-2016-0005 (dále jen „sporné rozhodnutí“) ve vztahu k navrhovatelce;

uložil ECB náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkou a nákladů řízení o tomto kasačním opravném prostředku;

pokud Soudní dvůr není schopen rozhodnout ve věci samé, vrátil věc Tribunálu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatelka tři důvody.

První důvod kasačního opravného prostředku vycházející z tvrzení, že se Tribunál dopustil několika pochybení v souvislosti s otázkou zastoupení navrhovatelky, kterou se Soudní dvůr (velký senát) zabýval v rozsudku ze dne 5. listopadu 2019, ECB a další v. Trasta Komercbanka a další (C-663/17 P, C-665/17 P a C-669/17 P, EU:C:2019:923).

Navrhovatelka uvádí, že Tribunál neprávem odmítl její tvrzení, že jí ECB neoznámila sporné rozhodnutí, neboť se Tribunál v tomto ohledu dopustil zkreslení skutkového stavu a nezohlednil závěry Soudního dvora uvedené v bodě 72 jeho rozsudku ze dne 8. července 1999, Hoechst v. Komise (C-227/92 P, EU:C:1999:360).

Navrhovatelka dále uvádí, že Tribunál neprávem odmítl její tvrzení, že nebyla v řízení vedoucím ke spornému rozhodnutí zastoupena. Tribunál zkreslil skutkový stav věci, když nevzal v úvahu skutečnost, že se ve sporném rozhodnutí výslovně uvádí, že navrhovatelky se řízení vedoucí ke spornému rozhodnutí navrhovatelky netýkalo a podle ECB ani týkat nemělo.

Navrhovatelka konečně uvádí, že Tribunál neprávem odmítl její tvrzení o porušení jejího práva být vyslechnuta a že se toto pochybení zakládalo rovněž na tom, že Tribunál pominul skutečnost, že se řízení vedoucí ke spornému rozhodnutí navrhovatelky netýkalo.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z tvrzení, že se Tribunál dopustil pochybení v tom, jak přistupoval jednak k rozhodnutí ECB před jeho přezkumem správní revizní komisí ECB (dále jen „SRK“) a jednak k rozhodnutí ECB po přezkumu ze strany SRK. V tomto ohledu navrhovatelka tvrdí, že Tribunál porušil legitimní očekávání, které předtím sám vytvořil svým usnesením ze dne 17. listopadu 2021, Trasta Komercbanka v. ECB (T-247/16 RENV, nezveřejněné, EU:T:2021:809).

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vycházející z tvrzení, že Tribunál neprávem odmítl navrhovatelčinu námitku porušení čl. 24 odst. 7 nařízení č. 1024/2013 (1), když nesprávně vycházel z domněnky, že toto ustanovení míří na rozhodnutí s účinkem ex tunc. Tento názor Tribunálu považovala za nesprávný také Komise (viz bod 37 usnesení ze dne 17. listopadu 2021, Trasta Komercbanka v. ECB (T-247/16 RENV, nezveřejněné, EU:T:2021:809)).


(1)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. 2013, L 287, s. 63).