–

za Corner and Border S. A.: A. P. Braga a M. Moreira, advogados,

–

za portugalskou vládu: P. Barros da Costa, H. Magno a A. Rodrigues, jako zmocněnkyně,

–

za Evropskou komisi: P. Caro de Sousa, A. Ferrand a W. Roels, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 5 odst. 2 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2008/7/ES ze dne 12. února 2008 o nepřímých daních z kapitálových vkladů (Úř. věst. 2008, L 46, s. 11).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Corner and Border S. A. a Autoridade Tributária e Aduaneira (daňový a celní úřad, Portugalsko) ve věci uložení kolkovného na záruky sjednané za účelem řádného plnění z dluhopisů.

3

Body 2, 3 a 9 odůvodnění směrnice 2008/7 znějí takto:

[...]

4

Článek 2 této směrnice, nadepsaný „Kapitálová společnost“, v odst. 1 písm. a) stanoví:

„Kapitálovou společností se pro účely této směrnice rozumějí:

5

Body 16 a 22 přílohy I uvedené směrnice v daném pořadí odkazují zejména na společnost s ručením omezeným založenou podle lucemburského práva a na akciovou společnost (sociedade anónima) založenou podle portugalského práva.

6

Článek 3 téže směrnice, nadepsaný „Kapitálové vklady“, uvádí:

„Pro účely této směrnice a s výhradou článku 4 se ‚kapitálovými vklady‘ rozumějí tyto operace:

[...]

7

Článek 5 směrnice 2008/7, nadepsaný „Operace, které nejsou předmětem nepřímé daně“, zní následovně:

„1.   Členské státy neukládají kapitálovým společnostem žádnou nepřímou daň jakékoli formy na:

[...]

2.   Členské státy neukládají žádnou nepřímou daň jakékoli formy na:

8

Článek 6 této směrnice, nadepsaný „Daně, poplatky a daň z přidané hodnoty“, stanoví:

„1.   Aniž je dotčen článek 5, mohou členské státy ukládat tyto daně a poplatky:

[...]

[...]“

9

Článek 7 odst. 1 uvedené směrnice stanoví:

„Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 písm. a), členský stát, který k 1. lednu 2006 ukládá na kapitálové vklady do kapitálových společností daň (dále jen ‚daň z kapitálu‘), ji může ukládat i nadále, pokud dodržuje články 8 až 14.“

10

Článek 1 bod 1 Código do Imposto do Selo (zákoník o kolkovném) stanoví:

„Kolkovné se odvádí ze všech úkonů, smluv, dokumentů, cenných papírů, listin a dalších právních skutečností či situací uvedených v Tabela Geral do Imposto do Selo [(všeobecný sazebník kolkovného)], a to i z bezúplatného převodu věci.“

11

Všeobecný sazebník kolkovného obsahuje položku 10 týkající se záruk za závazky, která zní následovně:

„Záruky za závazky bez ohledu na jejich povahu nebo formu, zejména kauce, ručení, samostatné bankovní záruky, jistoty, hypotéky, zástavy a pojištění záruk, ledaže jsou věcně akcesorické ke smlouvám, které již podléhají zdanění podle tohoto sazebníku a jsou zřízeny současně se zaručeným závazkem, a to i v rámci jiného nástroje nebo titulu, s ohledem na jejich příslušnou hodnotu a v závislosti na době trvání, přičemž každé prodloužení doby trvání smlouvy se považuje za novou operaci:

[...]

10.3 Záruky bez uvedení doby trvání nebo jejichž doba trvání je nejméně pět let 0,6 %.“

12

Corner and Border je akciová společnost založená podle portugalského práva, jejíž kapitál zcela vlastní Onex Renewables Sàrl (dále jen „Onex“), společnost s ručením omezeným založená podle lucemburského práva. Dne 21. července 2021 nabyla společnost Onex od společností EDP Renewables SGPS S. A., která je akciovou společností založenou podle portugalského práva, veškerý základní kapitál společností Éolica Do Sincelo S. A. (dále jen „ES“) a Éolica da Linha S. A. (dále jen „EL“), dvou dalších akciových společností založených podle portugalského práva. Dne 29. července 2021 převedla společnost Onex na společnost Corner and Border své smluvní postavení ve smlouvě o koupi akcií těchto dvou společností.

13

Dne 27. ledna 2022 uzavřela společnost Corner and Border dohodu o financování (dále jen „dohoda o financování“), na jejímž základě vydala dluhopisy, včetně dluhopisů na jméno v celkové výši 348900000 eur, které v plné výši upsala společnost Banco Santander Totta S. A. (dále jen „vydání dluhopisů“). Tato dohoda o financování byla uzavřena za účelem financování úhrady kupní ceny akcií společností ES a EL, jakož i refinancování stávajícího dluhu těchto společností. Podle dohody o financování mohla společnost Corner and Border převést smluvní postavení upisovatele, které převzala společnost Banco Santander Totta, za úhradu sankcí nebo poplatků.

14

Za účelem zajištění řádného provádění dohody o financování poskytly společnosti Onex, Corner and Border, ES a EL různé kolaterály a osobní zajištění. Tyto záruky byly poskytnuty na základě smlouvy uzavřené mezi těmito společnostmi jakožto ručiteli a společností Banco Santander Totta, jakožto příjemcem a „zástupcem pro záruky“ (dále jen „smlouva o poskytnutí záruk“).

15

V rámci smlouvy o poskytnutí záruk poskytla společnost Onex řadu záruk, zaprvé ve formě zástavního práva k akciím společnosti Corner and Border a k pohledávkám společnosti Onex z titulu akcionářských půjček poskytnutých společnosti Corner and Border a zadruhé ve formě příslibů zástavního práva k akciím společnosti Corner and Border, které by mohly být vydány v budoucnu, jakož i k budoucím pohledávkám společnosti Onex z titulu akcionářských půjček poskytnutých společnosti Corner and Border.

16

Podle této smlouvy společnost Corner and Border rovněž poskytla řadu záruk, a to ve třech formách. Jedná se zaprvé o zástavní právo k akciím společností ES a EL, k pohledávkám společnosti Corner and Border zejména z titulu akcionářských půjček poskytnutých těmto společnostem a k zůstatkům na bankovních účtech společnosti Corner and Border, zadruhé o příslib zástavního práva k akciím ES a EL, které by mohly být emitovány v budoucnu, k budoucím pohledávkám společnosti Corner and Border vůči těmto společnostem a k zůstatku na budoucích bankovních účtech společnosti Corner and Border a konečně zatřetí o postoupení pohledávek.

17

Na základě uvedené smlouvy poskytly společnosti ES a EL rovněž řadu záruk a příslibů záruk zaprvé ve formě zástavního práva k zůstatkům na jejich existujících bankovních účtech a k pohledávkám, které mají, zadruhé ve formě příslibů zástavního práva k zůstatkům na jejich budoucích bankovních účtech a zatřetí ve formě postoupení pohledávek.

18

Předkládající soud upřesňuje, že poskytnutí těchto záruk bylo nezbytné a zásadní pro uzavření dohody o financování a pro vydání dluhopisů.

19

Dne 27. ledna 2022 notář, který vyhotovil a ověřil dohodu o financování a smlouvu o poskytnutí záruk, stanovil kolkovné v souladu s článkem 10.3 všeobecného sazebníku kolkovného se sazbou 0,6 % z částky 348900000 eur, což vedlo ke kolkovnému vyčíslenému na 2093400 eur.

20

Společnost Corner and Border podala proti uložení kolkovného na poskytnuté záruky odvolání v rámci autoremedury. Vzhledem k tomu, že toto odvolání bylo zamítnuto, podala společnost Corner and Border návrh na zahájení rozhodčího řízení k Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa) – CAAD) [Rozhodčí soud pro daňové věci (centrum správní arbitráže – CAAD), Portugalsko], který je předkládajícím soudem.

21

Na podporu svého návrhu společnost Corner and Border zejména tvrdí, že výměr kolkovného je v rozporu s čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/7, jelikož záruky, z nichž bylo vyměřeno toto kolkovné, byly nezbytně nutné pro vydání dluhopisů, takže uložené kolkovné představuje zatížení celkové operace kapitálového vkladu, o niž se jedná ve věci v původním řízení. Kromě toho se výjimka stanovená v čl. 6 odst. 1 písm. d) této směrnice týká pouze záruk zatěžujících nemovitosti.

22

Předkládající soud vyjadřuje pochybnosti o tom, zda poskytnutí záruk v rámci realizace operací kapitálových vkladů musí být považováno za nedílnou součást těchto operací nebo za formalitu s tím spojenou, a zda se tedy zákaz uložení nepřímých daní na uvedené operace stanovený v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/7 vztahuje na tyto záruky. Předkládající soud si rovněž klade otázku, zda uvedené záruky spadají pod pojem „přednostní věřitelská práva“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. d) této směrnice.

23

Za těchto podmínek se Tribunal Arbitral Tributário (Centro de Arbitragem Administrativa – CAAD) [rozhodčí soud pro daňové věci (centrum správní arbitráže – CAAD)] rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

24

Podstatou čtyř otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 5 odst. 2 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2008/7 musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která stanoví uložení kolkovného na záruky poskytnuté ve formě zástavního práva k akciím, zůstatkům na bankovních účtech nebo pohledávkám vyplývajícím z akcionářských půjček, jakož i na záruky ve formě postoupení pohledávek za účelem řádného plnění závazků vyplývajících z dluhopisů vydaných kapitálovou společností.

25

Úvodem je třeba poznamenat, že společnost Onex, původní nabyvatelka akcií, jejichž nákup byl financován vydáním dluhopisů, a Corner and Border, společnost vydávající dluhopisy dotčené ve věci v původním řízení, jsou coby společnost s ručením omezeným a akciová společnost „kapitálovými společnostmi“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2008/7 ve spojení s body 16 a 22 přílohy I této směrnice. Spadají tedy do působnosti této směrnice.

26

Jak uvádí bod 9 jejího odůvodnění, cílem uvedené směrnice je vyloučit jakékoli nepřímé zdanění kapitálových vkladů kromě vkladů do kapitálových společností, které mohou být zdaněny za podmínek stanovených v čl. 7 odst. 1 téže směrnice. Z téhož bodu odůvodnění zejména vyplývá, že by nemělo být ukládáno kolkovné z cenných papírů bez ohledu na jejich původ a bez ohledu na to, zda představují vlastní či zapůjčený kapitál společnosti.

27

V tomto rámci čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/7 zakazuje uložení nepřímé daně jakékoli formy na půjčky, včetně obligací, uskutečněné formou vydání dluhopisů nebo jiných obchodovatelných cenných papírů, bez ohledu na osobu emitenta, a na formality s tím spojené, jakož i na vytvoření, vydání, přijetí na burzu nebo uvedení do oběhu těchto dluhopisů nebo jiných obchodovatelných cenných papírů, jakož i obchodování s nimi.

28

Zaprvé, pokud jde o pojem „formality“ spojené s půjčkou ve formě vydání dluhopisů, které musí být osvobozeny od veškerých nepřímých daní, je v tomto ohledu třeba uvést, že tento pojem zahrnuje případné úkony, které je kapitálová společnost na základě vnitrostátních právních předpisů povinna uskutečnit za účelem sjednání takové půjčky, jakož i vytvoření, vydání, přijetí na burzu nebo uvedení do oběhu dotyčných obchodovatelných cenných papírů, jakož i obchodování s nimi [v tomto smyslu viz usnesení ze dne 19. července 2023, EDP (Zdanění uvádění cenných papírů na trh), C‑416/22, EU:C:2023:604, bod 28 a citovaná judikatura].

29

Pokud jde konkrétně o takové záruky, jako jsou záruky dotčené ve věci v původním řízení, je třeba poznamenat, že podle informací poskytnutých předkládajícím soudem portugalské právo nepodmiňuje vydání dluhopisů poskytnutí takových záruk a že tyto záruky souvisejí s podstatou operace kapitálového vkladu. Z toho vyplývá, že i když věřitel stanoví poskytnutí záruk jako podmínku pro upsání dluhopisu, což je situace zmíněná předkládajícím soudem, toto poskytnutí nespadá pod „formality“ uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/7.

30

Pokud jde zadruhé o zákaz zdanění operací kapitálových vkladů jako takových, je třeba uvést, že s ohledem na cíl sledovaný směrnicí 2008/7 musí být její článek 5 vykládán široce, aby se zabránilo tomu, že tento zákaz bude zbaven užitečného účinku. Zákaz zdanění těchto operací se tedy vztahuje i na operace, na něž tento zákaz výslovně nemíří, pokud takové zdanění vede k tomu, že bude zdaněna operace, jež je nedílnou součástí celkové operace získávání kapitálu (rozsudek ze dne 22. prosince 2022, IM Gestão de Ativos a další, C‑656/21, EU:C:2022:1024, bod 28, jakož i citovaná judikatura).

31

Z judikatury Soudního dvora rovněž vyplývá, že jelikož má vydání obchodovatelných cenných papírů smysl až od okamžiku, kdy tyto cenné papíry naleznou své nabyvatele, zdaněním prvního nabytí nově vydaného cenného papíru ve skutečnosti dochází ke zdanění samotného vydání tohoto cenného papíru, jelikož toto první nabytí je nedílnou součástí celkové operace získávání kapitálu. Cíl spočívající v zachování užitečného účinku čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/7 tedy implikuje, že „vydání“ ve smyslu tohoto ustanovení zahrnuje první nabytí cenných papírů, které se uskuteční v rámci jejich vydání (rozsudek ze dne 22. prosince 2022, IM Gestão de Ativos a další, C‑656/21, EU:C:2022:1024, bod 29 a citovaná judikatura).

32

Obdobně vzhledem k tomu, že záruky jsou poskytovány pro účely řádného plnění závazků vyplývajících z dluhopisů, mají úzkou souvislost s vydáním uvedených dluhopisů ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2008/7, takže musí být považovány za nedílnou součást celkové operace získávání kapitálu, a to nezávisle na tom, zda jsou poskytnuty ke splnění zákonné povinnosti, nebo dobrovolně (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. prosince 2022, IM Gestão de Ativos a další, C‑656/21, EU:C:2022:1024, body 31 a 35). Možnost dlužníka nahradit v pozdější fázi postavení původního věřitele jiným věřitelem, což je situace zmíněná předkládajícím soudem, nemá v tomto kontextu vliv na vztah mezi těmito zárukami a dluhopisy, a je tedy irelevantní.

33

Z toho vyplývá, že poskytnutí těchto záruk by v zásadě mělo podléhat zákazu nepřímého zdanění kapitálových vkladů ve smyslu článku 5 směrnice 2008/7.

34

Článek 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2008/7 však stanoví, že aniž jsou dotčeny zákazy zdanění stanovené v článku 5 této směrnice, mohou členské státy ukládat poplatky z „vytvoření, zapsání a zrušení hypoték a přednostních věřitelských práv“.

35

Vzhledem k tomu, že směrnice 2008/7 nedefinuje pojem „přednostní věřitelská práva“ ani za tímto účelem neodkazuje na právo členských států, vyplývá jak z požadavků jednotného použití unijního práva, tak ze zásady rovnosti, že znění ustanovení unijního práva, které výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení svého smyslu a rozsahu, musí být zpravidla vykládáno autonomním a jednotným způsobem v celé Evropské unii, přičemž tento výklad je třeba hledat s přihlédnutím ke znění tohoto ustanovení, kontextu, jehož je součástí, a cílům sledovaným právní úpravou, jejíž je součástí (rozsudek ze dne 20. března 2025, Lindenbaumer, C‑61/24, EU:C:2025:197, bod 38 a citovaná judikatura).

36

V tomto ohledu je třeba zaprvé poznamenat, že čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2008/7 používá ve většině jazykových znění výraz „přednostní věřitelská práva a hypotéky“. Vzhledem k tomu, že zákonodárce použil odlišné výrazy k označení nástrojů vytvářejících přednostní práva k majetku osoby, není namístě mít a priori za to, že se tyto výrazy týkají pouze jednoho druhu těchto práv, a sice práv nemovité povahy.

37

Zadruhé je třeba připomenout, že čl. 6 odst. 1 směrnice 2008/7 stanoví daně a poplatky, které mohou členské státy ukládat, „aniž je dotčen článek 5“ této směrnice. Za účelem prokázání smyslu a rozsahu pojmu „přednostní věřitelská práva“ uvedeného v čl. 6 odst. 1 písm. d) této směrnice, pokud jde konkrétně o vydání dluhopisů, je tedy třeba v rámci kontextu zohlednit charakteristické rysy zákazu stanoveného v čl. 5 odst. 2 písm. b) této směrnice.

38

Posledně uvedené ustanovení zejména nezakazuje členským státům, aby uvalily nepřímou daň na jakékoli poskytnutí půjčky kapitálové společnosti, ale pouze na půjčky „uskutečněné formou vydání dluhopisů nebo jiných obchodovatelných cenných papírů“, tedy, jak uvádí bod 9 odůvodnění této směrnice, ve formě cenných papírů představujících vypůjčený kapitál společnosti.

39

Podobně jako operace kapitálových vkladů, které vedou k vydání cenných papírů představujících vlastní kapitál společnosti, na které se vztahuje čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/7, přitom operace kapitálových vkladů ve formě vydání dluhopisů, které jsou osvobozeny od jakékoli nepřímé daně v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. b) této směrnice, mohou podněcovat věřitele k tomu, aby při posuzování spolehlivosti příslibu určité návratnosti jeho investice upřednostnil budoucí výkonnost emitujícího subjektu před majetkem tohoto subjektu jako zárukou splacení.

40

Tuto analýzu potvrzuje čl. 3 písm. i) a j) směrnice 2008/7 ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. a) této směrnice. Z těchto ustanovení vyplývá, že kapitálové vklady ve formě půjčky jsou osvobozeny od jakékoli formy nepřímé daně pouze tehdy, má-li věřitel nárok na podíl na zisku společnosti nebo jestliže má daná půjčka tutéž funkci jako zvýšení základního kapitálu společnosti.

41

Zatřetí tyto podmínky mimoto odrážejí cíl směrnice 2008/7, kterým je, jak vyplývá z bodů 2 a 3 jejího odůvodnění, odstranit v co nejvyšší možné míře diskriminaci, dvojí zdanění a nerovnosti, které mohou narušovat podmínky hospodářské soutěže nebo bránit volnému pohybu kapitálu, které mohou vyplynout konkrétně z nepřímého zdanění kapitálových vkladů, a nikoli diskriminaci, dvojí zdanění a nerovnosti, které mohou vyplynout z nepřímého zdanění jakékoli formy půjčky poskytnuté kapitálové společnosti.

42

I když je pravda, že unijní normotvůrce přijetím směrnice 2008/7 nijak neovlivnil možnost smluvních stran zřídit přednostní práva k movitému nebo nemovitému majetku, aby zaručily splacení půjčky, na kterou se vztahují ustanovení této směrnice, nic to nemění na tom, že čl. 6 odst. 1 písm. d) této směrnice zachoval daňovou pravomoc členských států, pokud jde o smluvní nástroje, které představují přednostní věřitelská práva a hypotéky v rámci operace získávání úvěrového kapitálu.

43

Jak totiž bylo připomenuto v bodě 37 tohoto rozsudku, působnost čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2008/7, který se použije „aniž“ jsou dotčeny zákazy zdanění stanovené v článku 5 této směrnice, úzce souvisí s oblastí působnosti jejího čl. 5 odst. 2 písm. b) a svědčí o tom, že unijní normotvůrce neměl v úmyslu vyloučit z daňové pravomoci členských států kategorii práv, ať již nemovité či movité povahy, která jsou určena k zajištění splacení dluhopisů. Za těchto podmínek, jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 50 svého stanoviska, výraz „přednostní věřitelská práva a hypotéky“ uvedený v tomto čl. 6 odst. 1 písm. d) zahrnuje všechny smluvní nástroje, které jsou nedílnou součástí operace získávání úvěrového kapitálu a umožňují majiteli pohledávky získat preferenční nebo přednostní zaplacení této pohledávky v případě, že dlužník neplní své závazky.

44

Je na předkládajícím soudu, aby ve světle úvah uvedených v bodě 43 tohoto rozsudku přezkoumal, zda zástavní práva, příslib zástavního práva a postoupení pohledávek, o které se jedná ve věci v původním řízení, mohou být vzhledem k tomu, že nepředstavují hypotéku, kvalifikovány jako „přednostní věřitelská práva“ ve smyslu tohoto čl. 6 odst. 1 písm. d).

45

Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že čl. 5 odst. 2 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. d) směrnice 2008/7 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví uložení kolkovného na záruky poskytnuté ve formě zástavního práva k akciím, zůstatkům na bankovních účtech nebo pohledávkám vyplývajícím z akcionářských půjček, jakož i na záruky ve formě postoupení pohledávek pro účely řádného plnění závazků vyplývajících z dluhopisů vydaných kapitálovou společností, pokud tyto záruky, i když jsou nedílnou součástí takových dluhopisů, představují přednostní věřitelská práva ve smyslu tohoto čl. 6 odst. 1 písm. d), jelikož umožňují majiteli pohledávky získat preferenční nebo přednostní zaplacení této pohledávky v případě, že dlužník neplní své závazky.

46

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Článek 5 odst. 2 písm. b) směrnice Rady 2008/7/ES ze dne 12. února 2008 o nepřímých daních z kapitálových vkladů

musí být vykládán v tom smyslu, že

nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví uložení kolkovného na záruky poskytnuté ve formě zástavního práva k akciím, zůstatkům na bankovních účtech nebo pohledávkám vyplývajícím z akcionářských půjček, jakož i na záruky ve formě postoupení pohledávek pro účely řádného plnění závazků vyplývajících z dluhopisů vydaných kapitálovou společností, pokud tyto záruky, i když jsou nedílnou součástí takových dluhopisů, představují přednostní věřitelská práva ve smyslu tohoto čl. 6 odst. 1 písm. d), jelikož umožňují majiteli pohledávky získat preferenční nebo přednostní zaplacení této pohledávky v případě, že dlužník neplní své závazky.