Spojené věci C‑646/23 [Lita] a C‑661/23 [Jeszek] ( i )
Trestní řízení
proti
P. B. a dalším
(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, které podal Sąd Okręgowy w Warszawie)
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 3. července 2025
„Řízení o předběžné otázce – Právní stát – Nezávislost soudnictví – Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU – Účinná právní ochrana v oblastech pokrytých unijním právem – Zásada neodvolatelnosti soudců – Vojenský soudce uznaný nezpůsobilým k výkonu služebního poměru vojáka – Vnitrostátní právní úprava ukládající tomuto soudci povinný předčasný odchod do výslužby“
Členské státy – Povinnosti – Stanovení procesních prostředků nezbytných k zajištění účinné soudní ochrany – Dodržování zásad neodvolatelnosti a nezávislosti soudců – Právo na nezávislý a nestranný soud, předem zřízený zákonem – Vojenské soudy – Vojenský soudce uznaný nezpůsobilým k výkonu služebního poměru vojáka – Vnitrostátní právní úprava ukládající tomuto soudci povinný předčasný odchod do výslužby – Vnitrostátní právní úprava, která se nevztahuje na státní zástupce pro vojenské věci, kteří přestože byli rovněž propuštěni ze služebního poměru vojáka, mohou setrvat ve funkci – Opatření, které má vůči určitému soudci povahu sankce – Neexistence opravného prostředku – Nepřípustnost
(Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 47 druhý pododstavec)
(viz body 57–80, výrok 1)
Členské státy – Povinnosti – Stanovení procesních prostředků nezbytných k zajištění účinné soudní ochrany – Dodržování zásad neodvolatelnosti a nezávislosti soudců – Přednost a přímý účinek unijního práva – Povinnosti vnitrostátních soudů a jiných orgánů dotyčného členského státu – Povinnost upustit od použití vnitrostátní právní úpravy, která je v rozporu s ustanovením unijního práva majícím přímý účinek – Vojenské soudy – Vnitrostátní právní úprava ukládající soudci povinný předčasný odchod do výslužby – Povinnost předkládajícího soudu upustit od použití této právní úpravy – Povinnost příslušných soudních orgánů opětovně přijmout dotyčného soudce do funkce
(Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU; článek 267 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47)
(viz body 82–89, výrok 2)
Členské státy – Povinnosti – Stanovení procesních prostředků nezbytných k zajištění účinné soudní ochrany – Vnitrostátní právní úprava ukládající soudci povinný předčasný odchod do výslužby – Pravomoc předkládajícího soudu dočasně pozastavit uplatňování této právní úpravy – Přípustnost
(Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU; článek 267 SFEU)
(viz body 91–94, výrok 3)
Shrnutí
Soudní dvůr, kterému Krajský vojenský soud ve Varšavě (Wojskowy Sąd Okręgowy w Warszawie, Polsko) předložil žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, se vyjádřil k výkladu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ( 1 ) a zásady přednosti unijního práva ve vztahu k vnitrostátní právní úpravě, která stanoví povinný předčasný odchod vojenského soudce uznaného nezpůsobilým k výkonu služebního poměru vojáka do výslužby ke dni nabytí účinnosti této právní úpravy, aniž toto opatření bylo možné napadnout opravným prostředkem.
Vojenský soud prvního stupně ve Varšavě (Wojskowy Sąd Garnizonowy w Warszawie, Polsko) shledal dva vojáky z povolání P. B. a R. S. vinnými z trestných činů. Tito dva vojáci z povolání podali odvolání k předkládajícímu soudu. Obě věci byly přiděleny P. R. rozhodujícímu jako samosoudce tohoto soudu. Jednání se konala v říjnu a listopadu 2023.
Soudce P. R. byl v červenci 2017 uznán nezpůsobilým k výkonu služebního poměru vojáka, nicméně byl uznán způsobilým i nadále vykonávat funkci soudce. V návaznosti na toto rozhodnutí požádal ( 2 ) o přeložení na místo soudce u obecného soudu. Dne 27. prosince 2021 prezident Polské republiky navzdory návrhu, který v tomto smyslu předložila Národní rada soudnictví (Krajowa Rada Sądownictwa, Polsko), této žádosti nevyhověl.
Dne 24. dubna 2022 vstoupil v platnost článek 233 zákona o obraně vlasti ( 3 ), který umožňuje každému vojenskému soudci, který byl propuštěn ze služebního poměru vojáka, setrvat ve funkci. P. R. proto od března 2023 znovu zasedal u Krajského vojenského soudu ve Varšavě.
Toto pravidlo o setrvání ve funkci však bylo v případě vojenských soudců zrušeno novelizačním zákonem ze dne 28. července 2023 ( 4 ) a tato možnost se už vztahovala toliko na státní zástupce pro vojenské věci ( 5 ). Podle tohoto zákona ( 6 ) soudce, který ke dni 15. listopadu 2023 setrvával ve funkci u vojenského soudu poté, co byl propuštěn ze služebního poměru vojáka, je k tomuto posledně uvedenému dni povinen odejít do výslužby.
Předkládající soud tvrdí, že ustanovení novelizačního zákona, které pro soudce vojenského soudu zrušilo možnost setrvat ve funkci, byl-li propuštěn ze služebního poměru vojáka, přičemž tuto možnost zachovalo pro státní zástupce pro vojenské věci, ačkoli se nacházejí v obdobné situaci, bylo přijato bez jakéhokoli odůvodnění ( 7 ). Pokud jde o ustanovení téhož zákona, které ukládá povinnost předčasného odchodu do výslužby, týká se ve skutečnosti pouze jediného soudce, přičemž spadá do řady opatření přijatých vůči tomuto soudci, která mají povahu sankce. Není k dispozici žádný opravný prostředek, jímž by bylo možné napadnout toto opatření spočívající v povinném předčasném odchodu do výslužby.
Předkládající soud si klade otázku, zda unijní právo brání vnitrostátní právní úpravě, která za výše uvedených okolností ukládá povinný předčasný odchod do výslužby. V případě potřeby se předkládající soud táže, zda tato právní úprava musí zůstat nepoužita, což by znamenalo povinnost opětovně přijmout soudce, který byl na základě uvedené právní úpravy přeložen do výslužby, do funkce, a zda může dočasně pozastavit její uplatňování.
Závěry Soudního dvora
Pokud jde o jeho pravomoc, Soudní dvůr připomněl, že čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU se má vztahovat na každý vnitrostátní soud způsobilý rozhodovat o otázkách, které se týkají výkladu nebo uplatňování unijního práva. Vzhledem k tomu, že předkládající soud může jakožto vojenský soud rozhodovat o otázkách souvisejících s uplatňováním nebo výkladem unijního práva, čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU se použije. Pro účely výkladu tohoto ustanovení musí být řádně zohledněn článek 47 Listiny.
K věci samé Soudní dvůr zaprvé zdůraznil, že požadavek nezávislosti soudů vyžaduje existenci pravidel, zejména pro složení orgánu, jmenování, funkční období, jakož i důvody pro zdržení se rozhodování, vyloučení pro podjatost a odvolání jeho členů, která umožní rozptýlit jakékoli legitimní pochybnosti jednotlivců o neovlivnitelnosti uvedeného orgánu ve vztahu k vnějším skutečnostem a o jeho neutralitě ve vztahu k vzájemně se střetávajícím zájmům.
Soudní dvůr v tomto ohledu uvedl, že zásada neodvolatelnosti zejména vyžaduje, aby soudci mohli zůstat ve funkci až do věku povinného odchodu do důchodu nebo do skončení funkčního období, bylo-li stanoveno na dobu určitou. Odchýlit se od této zásady lze pouze za podmínky, že to odůvodňují naléhavé legitimní důvody při dodržení zásady proporcionality. Je tedy přípustné, aby soudci mohli být odvoláni, pokud nejsou schopni výkonu funkce z důvodu nezpůsobilosti nebo vážného provinění, v souladu s příslušnými postupy.
Kromě toho záruka neodvolatelnosti členů soudu vyžaduje, aby případy odvolání jeho členů byly stanoveny zvláštní právní úpravou, prostřednictvím výslovných legislativních ustanovení, jež poskytují záruky, které jdou nad rámec záruk stanovených obecnými pravidly správního a pracovního práva použitelnými v případě neoprávněného odvolání.
Soudní dvůr upřesnil, že bude příslušet předkládajícímu soudu, aby posoudil, zda vnitrostátní právní úprava, která za výše uvedených okolností zavedla opatření spočívající v povinném předčasném odchodu vojenských soudců, propuštěných z výkonu služebního poměru vojáka, do výslužby, porušuje požadavky vyplývající ze zásady nezávislosti soudců, jak vyplývá z čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, neboť článek 267 SFEU neopravňuje Soudní dvůr k tomu, aby použil pravidla unijního práva na určitý případ, avšak uvedl, že může na základě okolností uvedených ve spise, který má k dispozici, poskytnout vnitrostátnímu soudu prvky výkladu unijního práva, jež by mohly být pro tento soud užitečné.
V projednávané věci nelze nalézt žádný důvod, který by odůvodňoval novelizační zákon stanovící povinný předčasný odchod vojenských soudců propuštěných z výkonu služebního poměru vojáka, ale setrvávajících ve funkci vojenského soudce, do výslužby. Kromě toho se tento zákon podle všeho použije pouze na vojenské soudce, a nikoli na státní zástupce pro vojenské věci, i když se na obě tyto kategorie dříve vztahovala stejná pravidla pro setrvání v činné službě po propuštění z výkonu služebního poměru vojáka. Toto rozdílné zacházení přitom nebylo odůvodněno z hlediska existence objektivního rozdílu v postavení uvedených dvou kategorií. Za těchto podmínek a s výhradou ověření, která přísluší provést předkládajícímu soudu, je vnitrostátní právní úprava, o níž se jedná v této věci, v rozporu s požadavkem, podle něhož musí být výjimky ze zásady neodvolatelnosti soudců odůvodněny naléhavými legitimními důvody.
Soudní dvůr navíc uvedl, že povinný předčasný odchod soudce P. R. do výslužby nebyl přijatý z důvodu neschopnosti tohoto soudce pokračovat ve výkonu funkce, nýbrž z důvodu kritiky reformy soudnictví v Polsku, kterou tento soudce veřejně prezentoval. Jeví se tedy, že toto opatření zapadá do řady opatření přijatých vůči tomuto soudci, která mají povahu sankce. Soudní dvůr rovněž zdůraznil, že novelizační zákon žádný opravný prostředek pro soudce, na něhož se vztahuje opatření spočívající v povinném předčasném odchodu do výslužby odůvodněné jeho nezpůsobilostí k výkonu služebního poměru vojáka, nestanovil.
Vnitrostátní právní úprava, která za takových okolností stanoví povinný předčasný odchod vojenského soudce uznaného nezpůsobilým k výkonu služebního poměru vojáka do výslužby ke dni nabytí účinnosti této právní úpravy, je proto v rozporu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem SEU.
Zadruhé Soudní dvůr uvedl, že zásada přednosti unijního práva vyžaduje, aby vnitrostátní soud a jakýkoli jiný orgán dotyčného členského státu upustily od použití takové právní úpravy, byla-li přijata v rozporu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem SEU, což znamená, že soudce, který byl na základě uvedené právní úpravy přeložen do výslužby, musí být opětovně přijat do funkce ( 8 ).
Konečně, pokud jde o možnost pozastavit uplatňování takové vnitrostátní právní úpravy, Soudní dvůr zdůraznil, že plná účinnost unijního práva vyžaduje, aby soud, jemuž byla věc předložena, mohl nařídit předběžná opatření umožňující zaručit plnou účinnost soudního rozhodnutí, které má být vydáno. Kromě toho musí vnitrostátní soud upustit od použití pravidel vnitrostátního práva, jež by této pravomoci nařídit předběžná opatření bránila.
Z toho zejména vyplývá, že předkládající soud musí mít do doby, než na základě odpovědi Soudního dvora rozhodne v původních trestních řízeních, možnost pozastavit uplatňování ustanovení novelizačního zákona, která mu ukládají použít opatření spočívající v povinném odchodu do výslužby.
( i ) – Název projednávané věci je fiktivní. Neodpovídá skutečnému jménu žádné ze zúčastněných stran.
( 1 ) – Toto ustanovení ukládá všem členským státům povinnost stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých unijním právem.
( 2 ) – V souladu s tehdy platným vnitrostátním právem.
( 3 ) – Zákon o obraně vlasti (ustawa o obronie Ojczyzny) ze dne 11. března 2022 (Dz. U., položka 655).
( 4 ) – Zákon, kterým se mění občanský zákoník a některé další zákony (Ustawa o zmianie ustawy – Kodeks cywilny oraz niektórych innych ustaw) ze dne 28. července 2023 (Dz. U., položka 1615, dále jen „novelizační zákon“). Tento zákon nabyl účinnosti dne 15. listopadu 2023.
( 5 ) – Článek 10 novelizačního zákona.
( 6 ) – Článek 13 novelizačního zákona.
( 7 ) – Jakož i v rozporu s čl. 180 odst. 3 Ústavy Polské republiky (Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej), který stanoví předčasný odchod soudce do výslužby pouze v případě nemoci nebo postižení, které jej činí neschopným k výkonu funkce.
( 8 ) – Soudní orgány příslušné k určení a změně složení rozhodovacích formací jsou povinny opětovné přijetí tohoto soudce do funkce zajistit.