–

za CT: P. Mendes Ferreira, advogado,

–

za Evropskou komisi: M. Ioan a M. Narciso, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 2 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/ES ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. 2011, L 48, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Agenciart – Management Artístico Lda (dále jen „Agenciart“) a CT, který se týká zaplacení provize, kterou požaduje Agenciart na základě smlouvy o obchodním zastoupení.

3

Body 5 a 10 odůvodnění směrnice 2011/7 znějí takto:

[…]

4

Článek 1 této směrnice, nadepsaný „Předmět a oblast působnosti“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:

„1.   Cílem této směrnice je boj proti opožděným platbám v obchodních transakcích s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu, a tím podpořit konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků.

2.   Tato směrnice se vztahuje na veškeré platby, které jsou úhradou za obchodní transakce.“

5

Článek 2 této směrnice stanoví:

„Pro účely této směrnice se rozumí:

[…]

[…]“

6

Směrnice 2011/7 byla do portugalského práva provedena na základě decreto-lei no 62/2013 (nařízení s mocí zákona č. 62/2013) ze dne 10. května 2013.

7

Článek 3 nařízení s mocí zákona č. 62/2013 stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení s mocí zákona se rozumí:

[…]

[…]

[…]“

8

Společnost Agenciart je obchodní společnost, která vykonává činnost v oblasti zastupování umělců a managementu umělecké dráhy herců, které zastupuje. Do 30. června 2017 zastupovala herečku CT.

9

V květnu 2017 společnost Agenciart jednala s televizní společností a produkční společností o obsazení CT v telenovele a dohodla podmínky a způsob jejího angažmá. Tato účast byla zahájena v červnu 2017 a skončila na konci května 2018.

10

Za služby v oblasti managementu profesní dráhy, které poskytla CT v souvislosti s její účastí v této telenovele, vystavila Agenciart fakturu ze dne 17. července 2019 na částku 19188 eur.

11

Vzhledem k tomu, že tato faktura nebyla uhrazena, podala společnost Agenciart proti CT návrh na zahájení řízení o platebním rozkazu, která proti tomu podala odpor.

12

Soud rozhodující v prvním stupni, Tribunal Judicial da Comarca de Lisboa – Juízo de execução de Lisboa (soudce Okresního soudu v Lisabonu rozhodující o vykonatelnosti, Portugalsko) vyhověl námitkám proti výkonu rozhodnutí, přičemž měl zejména za to, že Agenciart nemůže proti CT podat návrh na výkon rozhodnutí v rámci řízení o platebním rozkazu, jelikož CT není obchodním podnikem.

13

Společnost Agenciart tedy podala odvolání k Tribunal da Relação de Lisboa (Odvolací soud v Lisabonu, Portugalsko), který je předkládajícím soudem.

14

Tento soud uvádí, že rozsah řízení o platebním rozkazu je vymezen stanovením předběžných objektivních a subjektivních podmínek. V projednávaném případě zbývá ověřit, zda je splněna předběžná subjektivní podmínka týkající se postavení „podniku“, která je stanovena v čl. 3 písm. d) nařízení s mocí zákona č. 62/2013.

15

V tomto ohledu uvedený soud upřesňuje, že toto ustanovení definuje pojem „podnik“, podobně jako činí čl. 2 bod 3 směrnice 2011/7, jako „jakákoli organizace […], která vykonává nezávislou hospodářskou nebo odbornou činnost, a to i v případech, kdy je tato činnost prováděna jedinou osobou“.

16

Zatímco podle předkládajícího soudu společnost Agenciart zjevně spadá pod tento pojem, přetrvávají pochybnosti o tom, zda pod něj spadá rovněž CT. Na první pohled skutečnost, že CT je profesionální herečkou a smlouva o obchodním zastoupení, kterou uzavřela se společností Agenciart, se zaměřuje na podporu její odborné činnosti jakožto svobodné profese, hovoří ve prospěch kvalifikace CT jako „podniku“ ve smyslu čl. 3 písm. d) nařízení s mocí zákona č. 62/2013.

17

Podle předkládajícího soudu však CT tvrdí, že správný výklad zákona a pojmu „podnik“ neumožňuje mít za to, že určitá osoba jedná při výkonu nezávislé hospodářské nebo profesní činnosti v obchodní oblasti jen z toho důvodu, že je při podpisu smlouvy o managementu profesní dráhy herečkou.

18

V tomto ohledu se CT opírá o rozsudek ze dne 15. prosince 2016, Nemec (C‑256/15, EU:C:2016:954), v němž se Soudní dvůr zabýval výkladem pojmu „podnik“ ve smyslu čl. 2 bodu 1 třetího pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. 2000, L 200, s. 35; Zvl. vyd. 17/01, s. 226), nyní čl. 2 bod 3 směrnice 2011/7, pokud jde o fyzické osoby.

19

V bodech 33 a 34 uvedeného rozsudku měl Soudní dvůr za to, že vzhledem k tomu, že je třeba, aby dotyčná osoba jednala jako organizace v rámci nezávislé hospodářské nebo odborné činnosti, tento požadavek znamená, že tato osoba bez ohledu na svou formu a právní postavení ve vnitrostátním právu vykonává tuto činnost strukturovaně a soustavně.

20

V tomto ohledu podle předkládajícího soudu pojem „soustavnost“ uvedený Soudním dvorem nevyvolává v projednávaném případě žádné zvláštní obtíže. Tento soud má naproti tomu za to, že existují pochybnosti o tom, co je třeba rozumět pod pojmem „jednat jako organizace“ a výkonem takové činnosti „strukturovaně“.

21

Z tohoto hlediska se rozsudek ze dne 15. prosince 2016, Nemec (C‑256/15, EU:C:2016:954), týkal osoby, která byla držitelem živnostenského oprávnění k výkonu činnosti soustružení mechanických dílů a sváření. Výkon takové činnosti přitom vyžadoval, aby tato osoba měla kromě své pracovní síly a technických znalostí vlastní zařízení pro výkon řemeslné činnosti, jakož i suroviny a nástroje, tedy strukturovaný soubor výrobních prostředků. To odlišuje situaci takového řemeslníka od situace herečky, jako je CT.

22

Za těchto podmínek se Tribunal da Relação de Lisboa (Odvolací soud v Lisabonu) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být fyzická osoba, která nezávisle a pravidelně vykonává povolání herečky za peněžitou úplatu, kvalifikována jako ‚podnik‘ ve smyslu a pro účely bodu 5 odůvodnění a čl. 2 bodu 3 směrnice […] 2011/7, i když nemá organizovanou strukturu prostředků (v rozsahu, v němž tuto činnost vykonává, aniž má k dispozici vlastní zařízení, zaměstnance, nástroje či vybavení určené k výkonu své profesní činnosti)?“

23

Podstatou jediné otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 2 bod 3 směrnice 2011/7 vykládán v tom smyslu, že fyzická osoba, která nezávisle a pravidelně vykonává povolání herečky za úplatu, avšak nemá vlastní zařízení, zaměstnance, nástroje či vybavení určené k výkonu své profesní činnosti, spadá pod pojem „podnik“ ve smyslu tohoto ustanovení.

24

Podle ustálené judikatury je třeba pro výklad ustanovení unijního práva vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (rozsudek ze dne 12. října 2023, INTER CONSULTING, C‑726/21, EU:C:2023:764, bod 43 a citovaná judikatura).

25

Úvodem je třeba připomenout, že podle čl. 1 odst. 2 směrnice 2011/7 se tato směrnice vztahuje na veškeré platby, které jsou úhradou za „obchodní transakce“, přičemž posledně uvedený pojem je v čl. 2 bodě 1 této směrnice definován jako „transakce mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, která vede k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu“.

26

Na rozdíl od toho, co tvrdila CT v písemném vyjádření, je tedy skutečnost, že daná obchodní transakce nemá přeshraniční povahu, pro účely použití směrnice 2011/7 irelevantní.

27

Podle čl. 2 bodu 3 směrnice 2011/7 se „podnikem“ rozumí jakákoli organizace jiná než orgán veřejné moci, která vykonává nezávislou hospodářskou nebo odbornou činnost, i když je tato činnost prováděna jedinou osobou.

28

V tomto ohledu z judikatury Soudního dvora vyplývá, že k tomu, aby osoba uzavřela transakci týkající se hospodářské činnosti a aby tato transakce byla kvalifikována jako „obchodní“, nestačí, aby spadala pod pojem „podnik“, ale je třeba, aby tato osoba jednala jako organizace v rámci takové činnosti nebo nezávislé profesní činnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. prosince 2016, Nemec, C‑256/15, EU:C:2016:954, bod 33).

29

Tento požadavek znamená, že uvedená osoba musí vykonávat tuto činnost strukturovaně a soustavně, přičemž tato činnost se tedy nemůže omezovat na jednorázová a izolovaná plnění, a že dotyčná transakce musí zapadat do rámce uvedené činnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 15. prosince 2016, Nemec, C‑256/15, EU:C:2016:954, bod 34).

30

V projednávaném případě, jak uvádí předkládající soud, je nesporné, že smluvní vztah mezi společností Agenciart a CT vedl k poskytování služeb za úplatu a že společnost Agenciart musí být kvalifikována jako „podnik“. Naproti tomu, pokud jde o otázku, zda CT musí být rovněž kvalifikována jako „podnik“, se pochybnosti předkládajícího soudu týkají skutečnosti, že i když CT vykonává povolání herečky za úplatu nezávisle a pravidelně, nemá organizovanou strukturu prostředků, neboť vykonává pouze tuto činnost a nemá vlastní zařízení, zaměstnance, nástroje či vybavení určené k výkonu své profesní činnosti.

31

V tomto ohledu je třeba nejprve uvést, že vzhledem k tomu, že čl. 2 bod 3 směrnice 2011/7 odkazuje pro účely definice pojmu „podnik“ na „jakoukoli organizaci […] která vykonává nezávislou […] odbornou činnost“, je třeba uvést, že fyzická osoba, která vykonává nezávisle a pravidelně povolání herečky za úplatu, vykonává „nezávislou odbornou činnost“ ve smyslu tohoto čl. 2 bodu 3. Kromě toho ze znění uvedeného čl. 2 bodu 3 rovněž vyplývá, že skutečnost, že dotčenou činnost vykonává pouze jediná osoba, je v této souvislosti irelevantní.

32

Pokud jde dále o požadavek jednat jako „organizace“„v rámci“ nezávislé odborné činnosti, z judikatury připomenuté v bodě 29 tohoto rozsudku vyplývá, že dotčená činnost musí být vykonávána „strukturovaně a soustavně“.

33

Ze znění čl. 2 bodu 3 směrnice 2011/7 ani z této judikatury však nelze vyvodit, že kvalifikace jako „podnik“ ve smyslu tohoto čl. 2 bodu 3 závisí na skutečnosti, zda dotčená osoba, u níž je nesporné, že pravidelně vykonává činnost, má organizovanou strukturu takových prostředků, jako jsou vlastní zařízení, zaměstnanci, nástroje či vybavení určené k této činnosti. V některých hospodářských odvětvích jsou totiž hmotná či nehmotná aktiva omezena na minimum, přičemž činnost se zakládá především na pracovní síle (obdobně viz rozsudek ze dne 10. prosince 1998, Hernández Vidal a další, C‑127/96, C‑229/96 a C‑74/97, EU:C:1998:594, bod 27).

34

A konečně, vzhledem k tomu, že je třeba, aby se transakce uskutečnila „v rámci“ dotčené činnosti, nelze přijmout výklad zastávaný CT, podle něhož musí být herečka jako osoba vykonávající svobodné povolání sice kvalifikována jako „podnik“ pro účely směrnice 2011/7 při uzavření smlouvy s televizní stanicí, avšak při uzavření takové smlouvy o obchodním zastoupení, jako je smlouva dotčená ve věci v původním řízení, jako podnik nejedná.

35

Je totiž třeba mít za to, že uzavření smlouvy o obchodním zastoupení osobou vykonávající povolání herečky je součástí její profesní činnosti a úzce s touto činností souvisí, neboť pokud by uvedená osoba toto povolání nevykonávala, bylo by uzavření takové smlouvy o obchodním zastoupení, která spočívá právě v podpoře a řízení uvedené činnosti, nutně bezpředmětné.

36

Tento výklad je potvrzen kontextem čl. 2 bodu 3 směrnice 2011/7, jakož i účelem, který sleduje tato směrnice. V tomto ohledu z čl. 1 odst. 1 uvedené směrnice zaprvé vyplývá, že jejím cílem je boj proti opožděným platbám v obchodních transakcích s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu a tím podpořit konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků. Zadruhé je v bodě 10 odůvodnění směrnice 2011/7 zdůrazněno, že se tato směrnice vztahuje na svobodná povolání jako na „podniky“.

37

Vzhledem k výše uvedeným úvahám je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 2 bod 3 směrnice 2011/7 musí být vykládán v tom smyslu, že fyzická osoba, která nezávisle a pravidelně vykonává povolání herečky za úplatu, avšak nemá vlastní zařízení, zaměstnance, nástroje či vybavení určené k výkonu své profesní činnosti, spadá pod pojem „podnik“ ve smyslu tohoto ustanovení.

38

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:

Článek 2 bod 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích

musí být vykládán v tom smyslu, že

fyzická osoba, která nezávisle a pravidelně vykonává povolání herečky za úplatu, avšak nemá vlastní zařízení, zaměstnance, nástroje či vybavení určené k výkonu své profesní činnosti, spadá pod pojem „podnik“ ve smyslu tohoto ustanovení.