–

za Obština Pleven: M. Manolova-Najdenova, advokat,

–

za rakouskou vládu: A. Posch a J. Schmoll, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi: A. Spina, G. Wils a I. Zalogin, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 42 odst. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65) ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1828 ze dne 30. října 2019 (Úř. věst. 2019, L 279, s. 25) (dále jen „směrnice 2014/24“) ve spojení s bodem 2 přílohy VII této směrnice.

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi obcí Pleven (Obština Pleven, Bulharsko) a vedoucím řídícího orgánu operačního programu „Rozvojové regiony“ na období 2014–2020 (Răkovoditel na Upravljavaštija organ na Operativna programa „Regioni v rastež“ 2014–2020, Bulharsko) ve věci rozhodnutí, kterým tento orgán uložil této obci opravu způsobilých výdajů na financování projektu udržitelného městského prostředí tímto operačním programem z důvodu údajného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

3

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. 1998, L 204, s. 37; Zvl. vyd. 13/20, s. 337), která v době rozhodné z hlediska skutkových okolností sporu v původním řízení již nebyla v platnosti, je relevantní s ohledem na použitelnou unijní právní úpravu. Příloha I této směrnice, nadepsaná „Evropské normalizační orgány“, obsahovala následující seznam:

„CEN

Evropský výbor pro normalizaci

Cenelec

Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

ETSI

Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích.“

4

Článek 6 odst. 3 uvedené směrnice stanovil, že Evropská komise může vyzvat evropské normalizační orgány o [k] vypracování evropské normy ve stanovené lhůtě.

5

Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. 2011, L 88, s. 5), stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]

[…]“

6

Článek 17 odst. 5 tohoto nařízení stanoví:

„Komise posoudí, zda se harmonizované normy vypracované evropskými normalizačními orgány shodují s příslušným mandátem.

Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam odkazů na harmonizované normy, které jsou ve shodě s příslušnými mandáty.

U každé harmonizované normy v seznamu se uvedou tyto údaje:

Komise zveřejní každou aktualizaci tohoto seznamu.

Ode dne začátku období souběžné existence norem je možné použít harmonizovanou normu k vypracování prohlášení o vlastnostech pro stavební výrobek, na nějž se vztahuje. Národní normalizační orgány mají povinnost převzít harmonizované normy v souladu se směrnicí 98/34/ES.

Aniž jsou dotčeny články 36 a [až] 38 [upravující zjednodušené postupy], ode dne ukončení období souběžné existence norem je harmonizovaná norma jediným prostředkem použitelným pro vypracování prohlášení o vlastnostech stavebních výrobků, na něž se vztahuje.

Na konci období souběžné existence budou vnitrostátní normy, které jsou v rozporu s harmonizovanými normami, zrušeny a členské státy ukončí platnost všech vnitrostátních ustanovení, která jsou s nimi v rozporu.“

7

Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. 2012, L 316, s. 12) zní:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

8

Bod 74 odůvodnění směrnice 2014/24 zní takto:

„Technické specifikace vypracované veřejnými kupujícími musí umožňovat, aby byly veřejné zakázky otevřeny hospodářské soutěži a aby bylo dosaženo cílů udržitelnosti. Za tímto účelem by mělo být možné podávat nabídky, které budou odrážet rozmanitost technických řešení, norem a technických specifikací na trhu, včetně těch, které byly vypracovány na základě kritérií výkonnosti týkajících se životního cyklu a udržitelnosti produkčního procesu, pokud jde o stavební práce, dodávky a služby.

V důsledku toho by měly být technické specifikace vypracovány tak, aby se zabránilo umělému omezování hospodářské soutěže prostřednictvím požadavků, které upřednostňují konkrétní hospodářský subjekt kopírováním klíčových vlastností dodávek, služeb nebo stavebních prací, které tento hospodářský subjekt obvykle nabízí. Vypracování technických specifikací tak, aby stanovovaly požadavky na výkon a funkci, obecně umožňuje, aby bylo tohoto cíle dosaženo co nejlépe. Provozní a výkonnostní požadavky jsou rovněž vhodným prostředkem podpory inovací v oblasti zadávání veřejných zakázek a měly by být využívány v nejširší možné míře. Odkazuje-li se na evropskou normu nebo na vnitrostátní normu, neexistuje-li norma evropská, měli by veřejní zadavatelé posoudit i nabídky založené na rovnocenných ujednáních. Prokázání rovnocennosti požadovaným štítkem by mělo být povinností hospodářského subjektu.

Za účelem prokázání rovnocennosti by mělo být možné od uchazeče požadovat, aby poskytl doklad potvrzený třetí stranou. V případech, kdy nebude mít dotčený hospodářský subjekt přístup k těmto osvědčením či zkušebním protokolům, nebo pokud nebude možné, aby je získal včas, by však mělo být možné povolit jiné vhodné doklady, například technickou dokumentaci výrobce, jestliže tím dotčený hospodářský subjekt prokáže, že stavební práce, dodávky nebo služby splňují požadavky nebo kritéria stanovená v technických specifikacích, kritéria pro zadání nebo podmínky plnění veřejné zakázky.“

9

Článek 4 této směrnice stanoví:

„Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná těmto finančním limitům nebo je vyšší:

[…]“

10

Článek 42 uvedené směrnice stanoví:

„[…]

2.   Technické specifikace musí hospodářským subjektům poskytovat rovný přístup k zadávacímu řízení a nesmějí vytvářet neodůvodněné překážky pro otevření veřejné zakázky hospodářské soutěži.

3.   Aniž jsou dotčena právně závazná vnitrostátní technická pravidla, jsou-li v souladu s právem Unie, musí být technické specifikace formulovány jedním z následujících způsobů:

[…]

[…]

5.   Pokud veřejný zadavatel využije možnosti odkázat na technické specifikace podle odst. 3 písm. b), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené stavební práce, dodávky nebo služby nejsou shodné s technickými specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem, včetně dokladů uvedených v článku 44, prokázal, že navrhovaná řešení vyhovují rovnocenným způsobem požadavkům definovaným technickými specifikacemi.

[…]“

11

Článek 44 téže směrnice zní:

„1.   Veřejní zadavatelé mohou požadovat, aby hospodářské subjekty předložily zkušební protokol od subjektu posuzování shody nebo osvědčení vystavené takovým subjektem jako doklad o shodě s požadavky či kritérii uvedenými v technických specifikacích, v kritériích pro zadání nebo v podmínkách plnění veřejné zakázky.

Pokud veřejní zadavatelé požadují předložení osvědčení vydaného konkrétním subjektem posuzování shody, přijmou též osvědčení od jiných rovnocenných subjektů posuzování shody.

[…]

2.   Veřejní zadavatelé přijmou jiné vhodné doklady než doklady uvedené v odstavci 1, například technickou dokumentaci výrobce, pokud dotčený hospodářský subjekt neměl přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům uvedeným v odstavci 1 nebo neměl možnost je získat v příslušné lhůtě, za podmínky, že absenci přístupu nelze přičítat dotčenému hospodářskému subjektu a že tento prokáže, že jím poskytované stavební práce, dodávky nebo služby splňují požadavky nebo kritéria stanovená v technických specifikacích, v kritériích pro zadání nebo v podmínkách plnění veřejné zakázky.

3.   Členské státy poskytnou ostatním členským státům na jejich žádost informace související s doklady a dokumenty předkládanými v souladu s […] odstavci 1 a 2 tohoto článku. […]“

12

Příloha VII směrnice 2014/24 stanoví:

„Pro účely této směrnice se:

[…]

[…]“

13

Článek 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. 2014, L 96, s. 357) stanoví:

„Pro účely této směrnice se rozumí:

[…]

[…]“

14

Podle čl. 48 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách (Zakon za obštestvenite porăčki, DV č. 13 ze dne 16. února 2016), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), je každý odkaz na normu, specifikaci, technické posouzení nebo technické schválení doplněn slovy „nebo rovnocenný“.

15

Dne 10. července 2020 uzavřela obec Pleven správní smlouvu s Ministerstvem pro regionální rozvoj a veřejné práce (Ministerstvo na regionalnoto razvitie i blagoustrojstvoto, Bulharsko) za účelem získání dotace v rámci operačního programu „Rozvojové regiony“ 2014–2020 (Operativna programa „Regioni v rastež“ 2014–2020) na financování projektu přispívajícího k udržitelnému městskému prostředí.

16

V tomto rámci uvedená obec uspořádala zadávací řízení nazvané „Realizace stavebních a montážních prací – rekonstrukce lineárních objektů městského prostředí v Plevenu, rozdělená do tří samostatných částí“. Technické specifikace části zakázky č. 1 odkazovaly na normy BDS 624:87 (Betonové obrubníky), BDS EN 1340:2005 (Betonové obrubníky. Požadavky a zkušební metody) a EN 60332-1-2 (Zkoušky elektrických a optických kabelů v podmínkách požáru. Část 1-2. Zkouška svislého šíření plamene pro vodiče nebo kabely s jednou izolací. Postup pro 1kW směsný plamen). Tyto technické specifikace neobsahovaly výraz „nebo rovnocenný“.

17

Dne 19. února 2021 byl pro každou část veřejné zakázky určen úspěšný uchazeč. Dne 23. března 2021 byla s úspěšným uchazečem pro část č. 1 uzavřena smlouva v hodnotě 1449180,17 bulharského leva (BGN) (přibližně 740000 eur) bez DPH.

18

Rozhodnutím ze dne 20. března 2023 nařídil vedoucí řídícího orgánu operačního programu „Rozvojové regiony“ 2014–2020 finanční opravu způsobilých výdajů pro dotaci bulharského státu ve výši 25 % hodnoty smlouvy. Tato finanční oprava byla nařízena zejména z důvodu, že dotčené řízení o zadávání veřejných zakázek nebylo provedeno v souladu s čl. 48 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách, jenž provádí článek 42 směrnice 2014/24, a zejména stanoví, že každá technická specifikace veřejné zakázky formulovaná odkazem na normu musí být doplněna slovy „nebo rovnocenný“. Neuvedením tohoto výrazu obec Pleven neodůvodněně omezila možnost každého hospodářského subjektu, který by měl zájem účastnit se tohoto zadávacího řízení, což má finanční dopad, neboť tím vzniklo riziko újmy pro rozpočet Evropské unie.

19

Obec Pleven podala ke správnímu soudu Pleven (Administrativen sad Pleven, Bulharsko), který je předkládajícím soudem, žalobu znějící na zrušení tohoto rozhodnutí. Uvedená obec tvrdí, že neuvedení výrazu „nebo rovnocenný“ nemělo za následek odrazení potenciálních účastníků uvedeného řízení. Stavební výrobky totiž musí splňovat základní požadavky stanovené v nařízení č. 305/2011. Normy BDS EN 1340:2005 a EN 60332-1-2 přitom představují „harmonizované normy“ ve smyslu tohoto nařízení. Neexistují tedy normy, které by byly těmto normám rovnocenné, a jakákoli jiná norma by byla v rozporu s použitelnou právní úpravou.

20

V tomto ohledu podle vysvětlení obsažených v dopise Bulharského normalizačního institutu (Bălgarski institut po standartizacija), který byl předložen předkládajícímu soudu, nahradila v roce 2005 bulharská norma BDS EN 1340:2005, platná v okamžiku sepsání tohoto dopisu, bulharskou normu BDS 624:1987. Norma BDS EN 60332-1-2:2006 je bulharskou normou, která zavádí evropskou normu totožnou s mezinárodní normou IEC 60332-1-2:2004. Koncept rovnocennosti nemá smysl v oblasti mezinárodní, evropské nebo národní normalizace, jež je založena na zásadě spočívající právě ve stanovení jediné normy pro každý předmět.

21

S ohledem na skutečnost, že dotčená veřejná zakázka je financována z unijního rozpočtu, předkládající soud poznamenává, že podle bodu 2 přílohy VII směrnice 2014/24 je „normou“ technická specifikace, jejíž dodržování není povinné.

22

Podle předkládajícího soudu jsou přitom normy dotčené v řízení, které před ním probíhá, harmonizovanými normami ve smyslu nařízení č. 305/2011. Ve světle bodu 40 rozsudku ze dne 27. října 2016, James Elliott Construction (C‑613/14, EU:C:2016:821), jakož i bodů 65 a 66 rozsudku ze dne 17. prosince 2020, Německo v. Komise (C‑475/19 P a C‑688/19 P, EU:C:2020:1036), má uvedený soud za to, že takové normy mohou být považovány za závazné.

23

Na tomto základě si tentýž soud klade otázku, zda tyto normy spadají do působnosti čl. 42 odst. 3 písm. b) směrnice 2014/24 a zda má veřejný zadavatel povinnost nebo právo vyžadovat rovnocennou normu.

24

Za těchto podmínek se správní soud Pleven (Administrativen sad Pleven) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být čl. 42 odst. 3 písm. b) ve spojení s bodem 2 přílohy VII [směrnice 2014/24] vykládán v tom smyslu, že připouští vnitrostátní právní úpravu a judikaturu, podle nichž je veřejný zadavatel v rámci veřejné zakázky vždy povinen uvést v oznámení o zahájení zadávacího řízení výraz ‚nebo rovnocenný‘ ve vztahu k požadované normě, a to i tehdy, kdy vyžaduje dodržování platné harmonizované normy podle [nařízení č. 305/2011], anebo vydané na základě zrušené směrnice Rady 89/106/EHS [ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků (Úř. věst. 1989, L 40, s. 12; Zvl. vyd. 13/09, s. 296)]?“

25

Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 42 odst. 3 písm. b) směrnice 2014/24 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která vyžaduje, aby veřejní zadavatelé doplnili výraz „nebo rovnocenný“ ve všech případech, kdy jsou technické specifikace uvedené v dokumentaci k zadávacímu řízení formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, včetně harmonizovaných norem, na něž se vztahuje nařízení č. 305/2011.

26

Úvodem je třeba uvést, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce neumožňuje prokázat, že odhadovaná hodnota zakázky dotčené ve věci v původním řízení se rovná limitu 5350000 eur stanovenému v čl. 4 písm. a) směrnice 2014/24 pro veřejné zakázky na stavební práce nebo je vyšší, a že se tudíž na tuto zakázka vztahuje uvedená směrnice.

27

Jak vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora, každopádně platí, že pokud se vnitrostátní právní předpisy přímo a bezpodmínečně přizpůsobí v řešeních, která stanoví pro situace, na které se nevztahuje akt unijního práva, řešením přijatým tímto aktem, je dán nepochybný zájem Unie na tom, aby se ustanovením převzatým z uvedeného aktu dostalo jednotného výkladu. To totiž umožňuje vyhnout se budoucím výkladovým rozdílům a zajistit rovné zacházení s těmito situacemi a se situacemi, které spadají do působnosti uvedených ustanovení (rozsudek ze dne 7. prosince 2023, Obština Razgrad, C‑441/22 a C‑443/22, EU:C:2023:970, bod 39 a citovaná judikatura).

28

V tomto ohledu již Soudní dvůr rozhodl, že zákon o veřejných zakázkách, kterým byla do bulharského právního řádu provedena směrnice 2014/24, se použije obecně na všechna řízení o zadávání veřejných zakázek dotovaná z evropských fondů bez ohledu na hodnotu dotčených zakázek (rozsudek ze dne 7. prosince 2023, Obština Razgrad, C‑441/22 a C‑443/22, EU:C:2023:970, bod 40 a citovaná judikatura).

29

Ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce přitom vyplývá, že veřejná zakázka dotčená ve věci v původním řízení je financována z unijního rozpočtu a že zákon o veřejných zakázkách provádí do bulharského práva čl. 42 odst. 3 písm. b) směrnice 2014/24, takže pravidla stanovená v tomto ustanovení jsou na tuto veřejnou zakázku použitelná.

30

Za těchto podmínek skutečnost, že odhadovaná hodnota zakázky dotčené ve věci v původním řízení z této žádosti nevyplývá, nebrání tomu, aby Soudní dvůr na předběžnou otázku odpověděl.

31

S přihlédnutím k těmto úvodním upřesněním je třeba poznamenat, že čl. 42 odst. 3 písm. b) směrnice 2014/24 stanoví, že technické specifikace jsou formulovány zejména odkazem, v pořadí podle významu, na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, mezinárodní normy nebo vnitrostátní normy. Toto ustanovení rovněž stanoví, že „každý odkaz“ musí být doprovázen výrazem „nebo rovnocenný“.

32

Ze znění uvedeného ustanovení vyplývá, že výraz „nebo rovnocenný“ musí být doplněn vždy, jsou-li technické specifikace formulovány odkazem na normy, včetně vnitrostátních norem přejímajících evropské normy. Totéž ustanovení nestanoví žádnou výjimku, pokud jde o harmonizované normy ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení č. 305/2011.

33

Takový požadavek je ostatně v souladu s bodem 2 přílohy VII směrnice 2014/24, který definuje pojem „norma“ tak, že odpovídá technické specifikaci přijaté uznaným mezinárodním, evropským či vnitrostátním normalizačním subjektem pro opakované nebo průběžné používání, jejíž dodržování není povinné a je zpřístupněná veřejnosti.

34

Vnitrostátní právní úpravě tedy nelze vytýkat, že od veřejných zadavatelů vyžaduje doplnění výrazu „nebo rovnocenný“ ve všech případech, kdy jsou technické specifikace formulovány odkazem na normy.

35

Tento výklad je potvrzen zjištěním, že v souladu s čl. 42 odst. 5 této směrnice, pokud nabízené stavební práce, dodávky nebo služby nejsou shodné s technickými specifikacemi formulovanými podle čl. 42 odst. 3 písm. b) uvedené směrnice odkazem na normy, může uchazeč ve své nabídce prokázat, že navrhovaná řešení vyhovují rovnocenným způsobem požadavkům definovaným těmito technickými specifikacemi.

36

Závěr uvedený v bodě 34 tohoto rozsudku je podpořen rovněž cílem směrnice 2014/24 uvedeným v bodě 74 odůvodnění této směrnice, kterým je zabezpečit, aby technické specifikace vypracované veřejnými kupujícími umožňovaly otevřít veřejné zakázky hospodářské soutěži, a zejména odrážet rozmanitost technických řešení existujících na trhu.

37

Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že v projednávané věci je irelevantní, že norma EN 1340:2003, přejatá normou BDS EN 1340:2005, již zmiňuje předkládající soud, je uvedena, aniž byla následně nahrazena nebo prohlášena za zastaralou, na seznamu harmonizovaných norem obsaženém v posledním sdělení Komise zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie v rámci provádění nařízení č. 305/2011 (Úř. věst. 2018, C 92, s. 139). Stejně tak je irelevantní okolnost, že v době rozhodné z hlediska skutkových okolností sporu v původním řízení byla norma EN 60332-1-2:2004 uvedena na seznamu harmonizovaných norem zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie sdělením Komise v rámci provádění směrnice 2014/35 (Úř. věst. 2018, C 326, s. 4).

38

S ohledem na všechny předchozí úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 42 odst. 3 písm. b) směrnice 2014/24 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která vyžaduje, aby veřejní zadavatelé doplnili výraz „nebo rovnocenný“ ve všech případech, kdy jsou technické specifikace uvedené v dokumentaci k zadávacímu řízení formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, včetně harmonizovaných norem, na něž se vztahuje nařízení č. 305/2011.

39

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Článek 42 odst. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1828 ze dne 30. října 2019

musí být vykládán v tom smyslu, že

nebrání vnitrostátní právní úpravě, která vyžaduje, aby veřejní zadavatelé doplnili výraz „nebo rovnocenný“ ve všech případech, kdy jsou technické specifikace uvedené v dokumentaci k zadávacímu řízení formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, včetně harmonizovaných norem, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.