Věc C‑400/23

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Sofijski gradski sad)

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 16. ledna 2025

„Řízení o předběžné otázce – Soudní spolupráce v trestních věcech – Směrnice (EU) 2016/343 – Právo být přítomen při řízení před soudem – Článek 8 odst. 2 – Soudní řízení vedoucí k odsouzení nebo zproštění obžaloby v nepřítomnosti – Podmínky – Článek 8 odst. 4 – Povinnost poučit osobu souzenou v nepřítomnosti o dostupných prostředcích právní nápravy – Článek 9 – Právo na nové řízení před soudem nebo jiný prostředek právní nápravy, který umožní nově posoudit skutkový stav věci a může vést ke zrušení původního rozhodnutí – Článek 10 odst. 1 – Právo na účinnou právní ochranu – Vnitrostátní právní úprava, která uznání práva na nové řízení před soudem podmiňuje podáním návrhu na povolení obnovy trestního řízení k soudnímu orgánu, k němuž se musí osoba souzená v nepřítomnosti dostavit“

Soudní spolupráce v trestních věcech – Posílení některých aspektů presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem – Směrnice 2016/343 – Právo být přítomen při řízení před soudem – Řízení konané v nepřítomnosti – Právo na nové řízení před soudem nebo jiný prostředek právní nápravy – Vnitrostátní právní úprava, která uznání práva na nové řízení před soudem podmiňuje podáním návrhu na povolení obnovy trestního řízení – Přípustnost – Podmínky

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/343, čl. 8 odst. 2 a 4 a článek 9)

(viz body 43–46, 59–69, 75, výrok 1)
Soudní spolupráce v trestních věcech – Posílení některých aspektů presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem – Směrnice 2016/343 – Právo být přítomen při řízení před soudem – Řízení konané v nepřítomnosti – Právo na nové řízení před soudem nebo jiný prostředek právní nápravy – Povinnost poučit osobu souzenou v nepřítomnosti o jejím právu na nové řízení před soudem či na uplatnění jiného prostředku právní nápravy – Posouzení existence tohoto práva soudem, který vede řízení konané v nepřítomnosti, a uvedení daného práva v rozhodnutí předaném dotyčné osobě – Přípustnost

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/343, čl. 8 odst. 2 a 4, článek 9 a čl. 10 odst. 1)

(viz body 85–87, výrok 2)
Soudní spolupráce v trestních věcech – Posílení některých aspektů presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem – Směrnice 2016/343 – Právo být přítomen při řízení před soudem – Řízení konané v nepřítomnosti – Právo na nové řízení před soudem nebo jiný prostředek právní nápravy – Povinnost poučit osobu souzenou v nepřítomnosti o jejím právu na nové řízení před soudem či na uplatnění jiného prostředku právní nápravy – Rozsah – Rozhodnutí o zproštění obžaloby vynesené v nepřítomnosti – Zahrnutí

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/343, čl. 8 odst. 2 a 4 a článek 9)

(viz body 90–95, výrok 3)

Shrnutí

Soudní dvůr, k němuž Městský soud v Sofii (Sofijski gradski sad, Bulharsko) podal žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, upřesnil povinnosti členských států v rámci trestních řízení konaných v nepřítomnosti.

Předkládající soud vede trestní řízení zahájená proti VB, který je obviněn ze skutků, které představují trestné činy, za něž lze uložit tresty odnětí svobody. VB nebyl nijak formálně vyrozuměn o obviněních, která vůči němu byla vznesena. Mimoto nebyl vyrozuměn ani o vznesení obžaloby, a tím spíše ani o datu a místu konání soudního jednání nebo o důsledcích nedostavení se k soudu. Příslušným vnitrostátním orgánům se totiž nepodařilo zjistit místo pobytu VB, jelikož ten během přípravného řízení uprchl před policejní operací, jejímž cílem bylo zadržení podezřelých osob.

Předkládající soud, který má za to, že podmínky konání řízení v nepřítomnosti obviněné osoby, stanovené ve směrnici 2016/343 ( 1 ), nejsou v projednávané věci splněny, se zamýšlí nad rozsahem povinnosti poučit osobu souzenou v nepřítomnosti o dostupných prostředcích právní nápravy ( 2 ). Uvádí, že v Bulharsku je po uplynutí lhůty pro podání odvolání proti odsuzujícímu rozhodnutí vynesenému v nepřítomnosti jediným dostupným prostředkem právní nápravy proti tomuto odsuzujícímu rozhodnutí návrh na povolení obnovy trestního řízení, který musí být podán k Nejvyššímu kasačnímu soudu (Varchoven kasacionen sad, Bulharsko). Toto „právo na nové řízení před soudem nebo jiný prostředek právní nápravy“ přitom není sděleno, a dokonce ani uznáno v okamžiku, kdy je osoba odsouzená v nepřítomnosti vyrozuměna o svém odsouzení. Bulharské právo dále stanoví povinnost osoby, která podala návrh na povolení obnovy trestního řízení, dostavit se k soudu, který bude tento návrh posuzovat, při jejímž nesplnění nebude tento návrh projednáván.

Předkládající soud má pochybnosti o slučitelnosti bulharského procesního režimu se směrnicí 2016/343, a proto položil Soudnímu dvoru několik předběžných otázek.

Závěry Soudního dvora

Pokud jde nejprve o právo osoby odsouzené v nepřítomnosti „na nové řízení před soudem či na uplatnění jiného prostředku právní nápravy“ ve smyslu čl. 8 odst. 4 směrnice 2016/343, upřesnil Soudní dvůr, že tato směrnice nebrání tomu, aby členský stát zavedl procesní režim, který nevede automaticky k obnově trestního řízení, ale vyžaduje, aby osoby odsouzené v nepřítomnosti, které mají zájem o takovou obnovu řízení, podaly za tímto účelem návrh k jinému soudu, než který vynesl rozhodnutí v nepřítomnosti, aby tento jiný soud ověřil, že je splněna podmínka pro uplatnění práva na nové řízení před soudem, tj. nesplnění podmínek stanovených v čl. 8 odst. 2 této směrnice. To vyplývá zejména ze znění čl. 8 odst. 4 dotčené směrnice. Zaprvé prezentování možnosti napadnout rozhodnutí vynesené v nepřítomnosti jako samostatný a autonomní procesní prvek ve vztahu k „právu na nové řízení před soudem či na uplatnění jiného prostředku právní nápravy“ totiž naznačuje, že členské státy mohou zavést řízení, které předchází konání nového řízení před soudem nebo uplatnění jiného prostředku právní nápravy, přičemž cílem takového řízení může být ověření, že výše uvedené podmínky nebyly splněny. Zadruhé použití souřadicí spojky „či“ v části věty „práv[o] na nové řízení před soudem či na uplatnění jiného prostředku právní nápravy“ znamená, že členské státy se mohou rozhodnout, zda stanoví obnovu trestního řízení ve formě konání nového řízení nebo stanoví „jiný prostředek právní nápravy“, který je rovnocenný novému řízení.

Soudní dvůr měl za to, že takový procesní režim je slučitelný se směrnicí 2016/343, pokud řízení o návrhu na povolení obnovy trestního řízení skutečně umožňuje konání nového řízení před soudem ve všech případech, kdy je po ověření prokázáno, že podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 této směrnice nebyly splněny, a pokud osoba odsouzená v nepřítomnosti je při vyrozumění o svém odsouzení vyrozuměna i o existenci tohoto řízení.

Soudní dvůr dále připomněl, že předkládající soud musí posoudit, zda je procesní režim zavedený bulharským zákonodárcem slučitelný se směrnicí 2016/343, a zejména zda řízení o povolení obnovy trestního řízení splňuje všechny požadavky vyplývající ze zásady efektivity.

Pokud jde o posouzení, zda režim zavedený bulharským zákonodárcem dodržuje zásadu efektivity, Soudní dvůr na prvním místě uvedl, že je třeba zaručit, aby řízení o návrhu na povolení obnovy trestního řízení vedlo k uznání práva na nové řízení před soudem ve všech případech, kdy nebyly splněny podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 této směrnice.

Na druhém místě je třeba ověřit, zda je osobě odsouzené v nepřítomnosti v okamžiku, kdy je vyrozuměna o existenci tohoto odsouzení, nebo bezprostředně poté předána kopie celého rozhodnutí vyneseného v nepřítomnosti a tato osoba je poučena o svých procesních právech, a to i stran možnosti podat návrh na povolení obnovy trestního řízení, stran soudu, ke kterému musí být tento návrh podán, a stran lhůty, v níž musí být podán.

Na třetím místě je třeba uvést, že každé řízení o návrhu na konání nového řízení musí být upraveno tak, aby byl tento návrh projednán rychle s cílem co nejdříve určit, zda bylo řízení konané v nepřítomnosti provedeno, aniž byly splněny podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 směrnice 2016/343. Tento požadavek rychlosti je o to důležitější, že rozhodnutí vynesená v nepřítomnosti mohou být vykonatelná.

Na posledním místě je třeba uvést, že zásada efektivity vyžaduje, aby se dotyčná osoba mohla osobně nebo prostřednictvím obhájce vyjádřit k tomu, zda se řízení v nepřítomnosti konalo, aniž byly splněny podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 směrnice 2016/343. Tato možnost nemůže být chápána tak, že zahrnuje povinnost dotyčné osoby osobně se dostavit k soudu, který tento návrh projednává. Povinnost dotyčné osoby, která se dozvěděla o svém odsouzení, aniž byla zadržena, dostavit se osobně k soudu, k němuž podala návrh na konání nového řízení, by totiž znamenala přinutit osobu, která je stále na svobodě, aby se nechala uvěznit za účelem uplatnění svého práva na nové řízení před soudem. To by bylo neslučitelné se základním právem na spravedlivý proces.

Pokud jde mimoto o povinnost poučit osobu souzenou v nepřítomnosti o jejím právu na nové řízení před soudem, Soudní dvůr připomněl ( 3 ), že unijní normotvůrce neupřesnil, jakým způsobem má být poskytnuta informace o „právu na nové řízení před soudem či na uplatnění jiného prostředku právní nápravy“. I když směrnici 2016/343 nelze vykládat v tom smyslu, že ukládá soudu, který rozhoduje v řízení konaném v nepřítomnosti, aby se ve svém rozhodnutí vyjádřil k právu na nové řízení před soudem ( 4 ), ponechává členským státům široký prostor pro uvážení stran provedení. Tato směrnice tedy nemůže být vykládána ani v tom smyslu, že tomuto soudu zakazuje, aby během řízení konaného v nepřítomnosti zkoumal, zda jsou splněny podmínky stanovené v jejím čl. 8 odst. 2, a nejsou-li tyto podmínky splněny, ve svém rozhodnutí uvedl, že dotyčná osoba má právo na nové řízení před soudem. V rámci přezkumu, který v tomto ohledu provádí soud, jenž vede řízení konané v nepřítomnosti, je nicméně třeba, aby daný soud vyslechl obhájce, jenž zastupuje dotyčnou osobu, která je v takovém případě nepřítomná. Požadavky stanovené směrnicí 2016/343 jsou tedy splněny, pokud soud, který vede řízení konané v nepřítomnosti, poté, co v tomto ohledu vyslechne obžalobu i obhajobu, sám posoudí, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 této směrnice, a pokud tomu tak není, uvede v rozhodnutí vyneseném v nepřítomnosti, jehož úplná kopie musí být předána dotyčné osobě v okamžiku, kdy je o tomto rozhodnutí vyrozuměna nebo bezprostředně poté, že dotyčná osoba má právo na konání nového řízení před soudem.

( 1 ) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. 2016, L 65, s. 1). Článek 8 odst. 2 této směrnice stanoví, že „[č]lenské státy mohou stanovit, že řízení před soudem, jež může vést k rozhodnutí o vině či nevině podezřelé nebo obviněné osoby, se může konat v její nepřítomnosti, pokud: a) podezřelá nebo obviněná osoba byla o řízení před soudem řádně vyrozuměna a na následky nedostavení se k soudu upozorněna; nebo b) podezřelá nebo obviněná osoba, jež byla o řízení před soudem vyrozuměna, je zastupována zmocněným obhájcem, jehož si tato podezřelá či obviněná osoba zvolila, nebo jenž jí byl ustanoven státem“.

( 2 ) – Článek 8 odst. 4 směrnice 2016/343 totiž stanoví, že je-li vedeno řízení před soudem, aniž je možné splnit podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 této směrnice, neboť přes vynaložení přiměřeného úsilí nemohlo být zjištěno místo pobytu podezřelé či obviněné osoby, členské státy zajistí, aby v okamžiku vyrozumění podezřelé nebo obviněné osoby o takovém rozhodnutí, zejména při jejím zadržení, byla tato osoba rovněž poučena o možnosti napadnout takové rozhodnutí a o právu na nové řízení před soudem či na uplatnění jiného prostředku právní nápravy.

( 3 ) – Rozsudek ze dne 8. června 2023, VB (Vyrozumění osoby odsouzené v nepřítomnosti) (C‑430/22 a C‑468/22, EU:C:2023:458, bod 27).

( 4 ) – Rozsudek ze dne 8. června 2023, VB (Vyrozumění osoby odsouzené v nepřítomnosti) (C‑430/22 a C‑468/22, EU:C:2023:458, bod 31).