–

za Valsts ieņēmumu dienests: I. Jaunzeme, ģenerāldirektore,

–

za Evropskou komisi: M. Salyková a A. Sauka, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 46 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (Úř. věst. 2009, L 324, s. 23), a dále podpoložek sazebníku 39269092 a 39269097 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), pozměněného nařízením Rady (ES) č. 254/2000 ze dne 31. ledna 2000 (Úř. věst. 2000, L 28, s. 16; Zvl. vyd. 02/09, s. 357) (dále jen „nařízení č. 2658/87“), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1925 ze dne 12. října 2017 (Úř. věst. 2017, L 282, s. 1) (dále jen „KN“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Pārtikas drošības, dzīvnieku veselības un vides zinātniskais institūts „BIOR“ (Vědecký ústav pro bezpečnost potravin, zdraví zvířat a životní prostředí, Lotyšsko, dále jen „BIOR“) a Valsts ieņēmumu dienests (státní daňová správa, Lotyšsko, dále jen „daňová správa“) ve věci sazebního zařazení, a tudíž dovozního cla splatného BIOR za štítky určené k označení ryb.

3

Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, která byla uzavřena v Bruselu dne 14. června 1983 na půdě Světové celní organizace (WCO) a spolu s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 byla jménem Evropského hospodářského společenství schválena rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). Vysvětlivky k HS byly vypracovány WCO v souladu s ustanoveními uvedené úmluvy.

4

Na základě čl. 3 odst. 1 písm. a) uvedené úmluvy se každá smluvní strana zavazuje, že budou její celní a statistické nomenklatury v souladu s harmonizovaným systémem zaprvé tím, že bude používat bez dodatků a změn všechna čísla a položky harmonizovaného systému, jakož i jejich číselné znaky, zadruhé tím, že bude používat všeobecná pravidla pro výklad HS, jakož i všechny poznámky k třídám, kapitolám, číslům a položkám a nebude měnit jejich rozsah, a zatřetí tím, že bude dodržovat číselné uspořádání HS.

5

Pravidlo 3 všeobecných pravidel pro výklad HS stanoví:

„Zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje takto:

6

Vysvětlivka k pravidlu 3 b) všeobecných pravidel pro výklad HS uvádí:

[…]

[…]“

7

Vysvětlivky k položce 392690 HS mají následující znění:

„Do této položky patří výrobky jinde neuvedené ani nezahrnuté z plastů (jak jsou definovány v poznámce 1 k této kapitole) nebo z ostatních materiálů čísel 39.01 až 39.14 […]“

8

Jak vyplývá z čl. 1 odst. 1 nařízení č. 2658/87, KN, zavedená Evropskou komisí, upravuje sazební zařazení zboží dováženého do Evropské unie. KN přejímá šestimístné číselné položky a podpoložky HS a pouze sedmé a osmé číslo tvoří její vlastní členění.

9

Podle čl. 12 odst. 1 nařízení č. 2658/87 přijme Komise každoročně nařízením úplnou verzi KN a celních sazeb podle článku 1, vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději dne 31. října a použije se ode dne 1. ledna následujícího roku.

10

Ve všeobecných pravidlech pro výklad KN, která jsou uvedena v části první hlavě I oddíle A KN, je stanoveno:

„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami.

[…]

11

Druhá část KN, nadepsaná „Celní sazebník“, obsahuje i třídu VII, nadepsanou „Plasty a výrobky z nich; kaučuk a výrobky z něj“. Kapitola 39 HS je nadepsána „Plasty a výrobky z nich“.

12

Poznámka 1 ke kapitole 39 zní následovně:

„V celé nomenklatuře se výrazem ‚plasty‘ rozumějí materiály čísel 3901 až 3914, které působením vnějšího vlivu (zpravidla tepla a tlaku, případně rozpouštědla nebo plastifikátoru) jsou nebo byly schopné tváření buď v okamžiku polymerace, nebo v jiném dalším stadiu lisováním, litím, protlačováním, válcováním nebo jiným způsobem do tvaru, který si zachovají, i když tento vnější vliv přestane působit.

Jakákoliv zmínka o ‚plastech‘ v nomenklatuře zahrnuje též vulkánfibr. Tento výraz však není možno použít pro materiály považované za textilie třídy XI.“

13

Uvedená kapitola 39 obsahuje následující čísla, položky a podpoložky KN:

14

V článku 3 nařízení Rady (EHS) č. 1798/75 ze dne 10. července 1975 o dovozu zboží vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy s osvobozením od cla podle společného celního sazebníku (Úř. věst. 1975, L 184, s. 1; ve znění nařízení Rady (EHS) č. 1027/79 ze dne 8. května 1979 (Úř. věst. 1979, L 134, s. 1) (dále jen „nařízení č. 1798/75“) bylo stanoveno:

„1.   Vědecké nástroje a přístroje neuvedené v článku 2, které jsou dováženy výlučně k neobchodním účelům, jsou osvobozeny od cla společného celního sazebníku, pokud:

[…]

3.   Pro účely tohoto článku

[…]“ (neoficiální překlad)

15

V bodech 2 a 3 odůvodnění nařízení č. 1186/2009 je uvedeno:

16

V článku 1 tohoto nařízení je stanoveno:

„Toto nařízení stanoví případy, kdy je zboží při propuštění do volného oběhu nebo při vývozu z celního území Společenství na základě určitých okolností osvobozeno od dovozního nebo vývozního cla a vyňato z působnosti opatření přijatých na základě článku 133 [ES].“

17

Kapitola XI uvedeného nařízení, nadepsaná „Zboží vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy; vědecké nástroje a přístroje“, obsahuje články 42 až 52.

18

V článku 43 uvedeného nařízení je stanoveno:

„Předměty vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy uvedené v příloze II jsou osvobozeny od dovozního cla, jsou-li určeny:

19

V článku 44 nařízení č. 1186/2009 je stanoveno:

„1.   Aniž jsou dotčeny články 45 až 49, jsou od dovozního cla osvobozeny vědecké nástroje a přístroje jiné, než na které se vztahuje článek 43, které jsou dováženy výhradně k neobchodním účelům.

2.   Vědecké nástroje a přístroje uvedené v odstavci 1 jsou osvobozeny od dovozního cla, pouze jsou-li určeny:

20

V článku 46 písm. a) tohoto nařízení je stanoveno:

„Pro účely článků 44 a 45 se:

[…]“

21

Článek 5 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1225/2011 ze dne 28. listopadu 2011 k článkům 42 až 52 a článkům 57 a 58 [nařízení č. 1186/2009] (Úř. věst. 2011, L 314, s. 20) je obsažen v kapitole IV tohoto prováděcího nařízení, nadepsané „Zvláštní ustanovení o osvobození vědeckých nástrojů nebo přístrojů od dovozního cla podle článků 44 a 46 [nařízení č. 1186/2009]“. V uvedeném článku je stanoveno:

„Pro účely čl. 46 písm. a) [nařízení č. 1186/2009] se ‚objektivními technickými parametry‘ vědeckého nástroje nebo přístroje rozumějí parametry, které vyplývají z konstrukce nástroje nebo přístroje nebo z přizpůsobení standardního nástroje nebo přístroje a které umožňují dosahovat vysoce hodnotných výkonů přesahujících výkony běžně požadované pro průmyslové nebo obchodní využití.

Není-li na základě objektivních technických parametrů nástroje nebo přístroje možné jednoznačně zjistit, zda má být považován za vědecký, přihlédne se k tomu, k jakým účelům slouží nástroje nebo přístroje, u kterých je uplatňován nárok na osvobození od dovozního cla. Ukáže-li toto zjišťování, že se daný nástroj nebo přístroj používá pro vědecké účely, bude považován za vědecký.“

22

BIOR, žalobce v původním řízení, dovezl štítky typu „T-bar tag“, „streamer tag“, „Standard anchor t-bar tag“ a „tagging applicators“, tj. štítky potažené plastem nebo vyrobené z polyethylenových tyčinek, určené k uchycení na živé ryby za účelem sledování jejich migrace a růstu v rámci vědeckého výzkumu (dále jen „dotčené štítky“).

23

V červnu 2018 BIOR v prohlášení uvedl, že dotčené štítky spadají do podpoložky 39269092 KN jakožto „[o]statní výrobky z plastů a výrobky z jiných materiálů čísel 3901 až 3914“, které jsou „vyrobeny z fólií“. BIOR tvrdil, že tyto štítky jsou „vědeckými nástroji nebo přístroji“ dováženými výhradně k neobchodním účelům. S ohledem na toto zařazení byly tyto štítky osvobozeny od cla.

24

Rozhodnutím ze dne 20. listopadu 2018 zařadila daňová správa dotčené štítky do podpoložky 39269097 KN jako „[o]statní výrobky z plastů a výrobky z jiných materiálů čísel 3901 až 3914“, které nejsou „[v]yráběny z fólií“, na které se vztahuje celní sazba ve výši 6,5 %, z důvodu, že tyto štítky nelze považovat za „vědecké nástroje nebo přístroje“ ve smyslu čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009, přestože jsou určeny k označení předmětu vědecké studie umožňující shromáždit informace nezbytné pro výzkum, neboť neumožňují provádět zvláštní činnosti obvykle prováděné za použití takových nástrojů. Daňová správa tudíž uvedeným rozhodnutím uložila BIOR, aby zaplatil clo ve výši 612,20 eura a daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 128,56 eura, jakož i penále z prodlení.

25

Proti uvedenému rozhodnutí podal BIOR žalobu znějící na jeho zrušení, aby dosáhl osvobození dotčených štítků od dovozního cla. Rozsudkem ze dne 18. září 2020 Administratīvā apgabaltiesa (krajský správní soud, Lotyšsko), který rozhodoval o opravném prostředku, uvedené rozhodnutí zrušil a návrhu směřujícímu na osvobození od daně vyhověl. Měl za to, že tyto štítky lze považovat za „vědecké nástroje“ ve smyslu článku 44 a čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009, neboť jsou používány výlučně pro vědecké a neobchodní účely.

26

Proti uvedenému rozhodnutí podala daňová správa kasační opravný prostředek k Augstākā tiesa (Senāts) (Nejvyšší soud, Lotyšsko), který je předkládajícím soudem, v němž tvrdí, že Administratīvā apgabaltiesa (krajský správní soud) nesprávně vyložil rozsah osvobození od dovozního cla podle článku 44 nařízení č. 1186/2009 ve spojení s čl. 46 písm. a) tohoto nařízení, jelikož dotčené štítky mají výlučně informativní povahu a nelze je kvalifikovat jako „nástroj“ ve smyslu těchto ustanovení. Toto osvobození od cla mělo být mimoto v souladu s judikaturou Soudního dvora vykládáno restriktivně.

27

BIOR tvrdí, že vědci by bez označení ryb nemohli zkoumat migrační vzorce těchto živočichů, ani určit míru jejich přežití či zkoumat jejich růst, takže dotčené štítky musí být považovány za „nástroje“ určené k označení předmětů vědeckého výzkumu, které jsou vzhledem ke svým objektivním technickým parametrům a výsledkům, kterých umožňují dosáhnout, převážně nebo výlučně způsobilé k vědecké činnosti. BIOR mimoto tvrdí, že tyto štítky byly dovezeny výlučně k neobchodním účelům, což daňová správa nezpochybňuje.

28

Předkládající soud uvádí, že BIOR a daňová správa se neshodují v otázce, zda dotčené štítky mají být zařazeny do podpoložky KN 39269092 nebo 39269097. Předkládající soud každopádně upřesňuje, že tato otázka má druhořadý význam, neboť na obě podpoložky se vztahuje stejná celní sazba. Rozhodujícím prvkem podle uvedeného soudu je, zda tyto štítky spadají pod pojem „vědecký nástroj nebo přístroj“ ve smyslu čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009, který Soudní dvůr dosud nevyložil.

29

Předkládající soud nicméně v této souvislosti uvádí, že tento pojem Soudní dvůr vyložil v kontextu nařízení č. 1798/75, v němž byla na rozdíl od článku 44 nařízení č. 1186/2009 stanovena dodatečná podmínka pro osvobození od dovozního cla, a sice že nástroje a přístroje stejné vědecké hodnoty nebyly vyráběny ve Společenství.

30

Předkládající soud nejprve uvádí, že z judikatury vycházející z rozsudku ze dne 26. června 1986, Nicolet Instrument (203/85, EU:C:1986:269, bod 21), vyplývá, že „objektivními technickými parametry“ nástroje se rozumí parametry, které vyplývají z konstrukce tohoto nástroje nebo z přizpůsobení standardního nástroje, které umožňují dosahovat výkonů přesahujících výkony běžně požadované pro průmyslové nebo obchodní využití.

31

Dále podle předkládajícího soudu z judikatury vycházející z rozsudků ze dne 2. února 1978, Universiteitskliniek (72/77, EU:C:1978:21, bod 15), ze dne 29. ledna 1985, Gesamthochschule Duisburg (234/83, EU:C:1985:30, bod 27) a ze dne 21. ledna 1987, Control Data Belgium v. Komise (13/84, EU:C:1987:16, bod 16), vyplývá, že kritérium, podle něhož k tomu, aby mohl být považován za „vědecký nástroj nebo přístroj“, musí být dotčený nástroj nebo přístroj z důvodu svých objektivních technických parametrů a výsledků, kterých umožňuje dosáhnout, „převážně nebo výlučně způsobilý“ k vědecké činnosti, vyžaduje pouze, aby byl tento nástroj v první řadě vhodný k vědecké činnosti, aniž by skutečnost, že je rovněž, byť druhotně vhodný k jiným účelům, jako je průmyslové využití, byla důvodem, který by takovou kvalifikaci vylučoval.

32

Podle předkládajícího soudu z judikatury vycházející z rozsudků ze dne 10. listopadu 1983, Gesamthochschule Essen (300/82, EU:C:1983:324, bod 15) a ze dne 26. ledna 1984, Ludwig-Maximilians-Universität München (45/83, EU:C:1984:31, body 11, 12 a 14) v neposlední řadě vyplývá, že předmět, který ze své podstaty není prostředkem studie nýbrž pomůckou k provádění vědeckého výzkumu, nemůže spadat pod pojem „vědecký nástroj nebo přístroj“, zatímco materiál, který z důvodu své vlastní technické konstrukce a svého fungování slouží sám a přímo jako pomůcka vědeckého výzkumu, pod tento pojem spadat může.

33

Podle předkládajícího soudu ovšem vyvstává otázka, zda je judikatura uvedená v bodech 30 až 32 tohoto rozsudku použitelná v projednávané věci. V tomto ohledu předkládající soud připomíná, že podle judikatury Soudního dvora formulace použitá v jedné z jazykových verzí ustanovení unijního práva nemůže sloužit jako jediný základ pro výklad tohoto ustanovení, ani jí nemůže být přiznána přednost před jinými jazykovými verzemi, neboť tato ustanovení musí být vykládána a používána jednotně na základě znění vypracovaných ve všech unijních jazycích.

34

V tomto ohledu předkládající soud uvádí, že podle svého obvyklého významu v běžném jazyce mají výrazy „přístroj“ a „nástroj“ různé významy v anglickém, lotyšském, francouzském a německém jazyce. Pokud jde zaprvé o výraz „přístroj“, podle předkládajícího soudu vyvstává otázka, zda musí být definován jako technické zařízení, nástroj nebo vybavení, které plní funkci, nebo spíše jako soubor technických prvků, nástrojů nebo součástek zařízení plnících takovou funkci. Zadruhé podle předkládajícího soudu by výraz „nástroj“ mohl být vykládán buď široce jako pomůcka či prostředek, které lze použít k provedení konkrétní práce nebo úkolu, nebo restriktivně, byl-li by uplatněn dodatečný požadavek, aby tento nástroj nebo tyto pomůcky sloužily k provedení konkrétních úkonů obvykle prováděných pomocí nástrojů.

35

Za těchto podmínek se Augstākās tiesas (Senāts) (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

36

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že štítky potažené plastem nebo vyrobené z polyethylenové tyčinky, které podle své vlastní technické konstrukce a fungování slouží samy o sobě jako nástroj vědeckého výzkumu, neboť jsou uchyceny na živé ryby za účelem sledování jejich migrace a růstu, spadají pod pojem „nástroje“ nebo „přístroje“, které lze kvalifikovat jako „vědecké“ ve smyslu tohoto ustanovení.

37

Podle čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009 lze „nástroj nebo přístroj“ kvalifikovat jako „vědecký“, pokud je „vzhledem ke svým technickým parametrům a výsledkům, kterých dosahuje, převážně nebo výlučně způsobilý k vědecké činnost“.

38

V první řadě je třeba ověřit, zda dotčené štítky lze kvalifikovat jako „nástroj“ nebo „přístroj“ ve smyslu tohoto ustanovení.

39

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že v nařízení č. 1186/2009 ani v prováděcím nařízení č. 1225/2011 není uvedena definice pojmu „nástroj“ nebo „přístroj“, ani v nich není v tomto ohledu odkazováno na vnitrostátní právo.

40

Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že význam a dosah pojmů, pro které nemá unijní právo žádnou definici ani neodkazuje na právo členských států, je třeba určit v souladu s jejich obvyklým smyslem v běžném jazyce, s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém jsou použity, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž součástí jsou (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 5. května 2022, DSR – Montagem e Manutenção de Ascensores e Escadas Rolantes, C‑218/21, EU:C:2022:355, bod 29, a ze dne 22. února 2024, Randstad Empleo a další, C‑649/22, EU:C:2024:156, bod 41 a citovaná judikatura).

41

V projednávané věci je zaprvé podle svého obvyklého smyslu v běžném jazyce pojem „přístroj“ chápán jako sestava dílů určených ke společnému fungování nebo jako soubor technických prvků, jež jsou uspořádány do dokonalejšího celku než nástroj, a má určitou funkci. S ohledem na to, co vyplývá z předkládacího rozhodnutí, přitom nelze mít za to, že dotčené štítky představují takovou sestavu dílů nebo soubor technických prvků, takže pod tento pojem nemohou spadat.

42

Zadruhé pojem „nástroj“ označuje podle svého obvyklého smyslu v běžném jazyce pomůcku nebo předmět, který je vyroben a umožňuje provést určitý úkon nebo práci. Tento pojem je dostatečně široký na to, aby se mohl vztahovat na dotčené štítky, které jsou podle informací poskytnutých předkládajícím soudem vyrobenými pomůckami nebo předměty, jež slouží k označení živých ryb.

43

Pokud jde o kontext, ve kterém je pojem „nástroj“ součástí právní úpravy, je třeba uvést, že čl. 44 odst. 1 nařízení č. 1186/2009 osvobozuje od dovozního cla „vědecké nástroje“, které jsou dováženy výhradně k neobchodním účelům.

44

Podle ustálené judikatury v oblasti DPH, která je rovněž použitelná v oblasti cel, platí, že výrazy použité pro stanovení výjimek je třeba vykládat restriktivně, jelikož představují výjimky z obecné zásady, podle které je DPH vybírána za každé úplatné dodání zboží a poskytnutí služeb uskutečněné osobou povinnou k dani (rozsudek ze dne 19. července 2012, Lietuvos geležinkeliai,C‑250/11, EU:C:2012:496, bod 35 a citovaná judikatura).

45

V tomto ohledu na rozdíl od toho, co tvrdí Komise v písemném vyjádření, nemůže skutečnost, že se v anglickém znění čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009 výraz „any“ objevuje před výrazem „instrument“, podpořit široký výklad pojmu „nástroj“. Jiná jazyková znění tohoto ustanovení, zejména francouzské a německé znění, která odkazují na „un instrument“ a „diejenigen Instrumente“, totiž neobsahují rovnocenný výraz „any“. Podle ustálené judikatury platí, že formulace použitá v jedné z jazykových verzí ustanovení unijního práva nemůže sloužit jako jediný základ pro výklad tohoto ustanovení, ani jí nemůže být přiznána přednost před jinými jazykovými verzemi. Ustanovení unijního práva musí být totiž vykládána a používána jednotně na základě znění vypracovaných ve všech unijních jazycích. V případě rozdílů mezi různými jazykovými verzemi ustanovení unijního práva musí být dotčené ustanovení vykládáno podle celkové systematiky a účelu právní úpravy, jejíž je součástí (rozsudek ze dne 21. března 2024, Cobult,C‑76/23, EU:C:2024:253, bod 25 a citovaná judikatura).

46

Soudní dvůr nicméně již konstatoval, že pojem „vědecký nástroj“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1798/75 je třeba vykládat v tom smyslu, že zahrnuje materiál sloužící nikoliv jako předmět, ale jako pomůcka vědeckého výzkumu, je-li takový výzkum prováděn za použití tohoto materiálu, takže úloha uvedeného materiálu v rámci výzkumu není toliko pasivní (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. listopadu 1983, Gesamthochschule Essen,300/82, EU:C:1983:324, bod 15, a ze dne 26. ledna 1984, Ludwig-Maximilians-Universität München,45/83, EU:C:1984:31, bod 11).

47

Přitom platí, že kromě dodatečné podmínky pro osvobození od cla, která byla stanovena v čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1798/75 a spočívala v tom, že „nástroje nebo přístroje srovnatelné vědecké hodnoty [tehdy nebyly] ve Společenství vyráběny“, a která již v čl. 44 odst. 1 a 2 nařízení č. 1186/2009 stanovena není a není ani rozhodující pro účely posouzení pojmu „vědecký nástroj“, je znění posledně uvedeného ustanovení v podstatě totožné se zněním uvedeného čl. 3 odst. 1. Navíc je nutno konstatovat, že čl. 3 odst. 3 nařízení č. 1798/75 a čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009 tento pojem definují naprosto totožně. Je tudíž třeba mít za to, že judikatura týkající se výkladu uvedeného pojmu v kontextu nařízení č. 1798/75, uvedená v předchozím bodě, je relevantní pro účely definice tohoto pojmu ve smyslu nařízení č. 1186/2009.

48

Je tedy třeba mít za to, že výraz „nástroj“, má-li být kvalifikován jako „vědecký“, lze chápat tak, že zahrnuje nejen pomůcky a předměty vyrobené k provádění specifické činnosti, ale rovněž materiál, který z důvodu své vlastní technické konstrukce a svého fungování může sloužit jako pomůcka k vědeckému výzkumu, což je podle všeho případ dotčených štítků, které jsou uchycovány na živé ryby za účelem sledování jejich migrace a růstu.

49

Ke zbývající části je třeba uvést, že kontext, v němž je výraz „nástroj“ součástí nařízení č. 1186/2009, prováděcího nařízení č. 1225/2011 a KN, stejně jako cíle sledované těmito právními úpravami, nemají pro určení významu tohoto výrazu přesvědčivou váhu.

50

S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, s výhradou ověření, která musí provést předkládající soud, že dotčené štítky spadají pod pojem „nástroj“ ve smyslu čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009.

51

Ve druhé řadě k tomu, aby mohly být tyto štítky kvalifikovány jako „vědecké nástroje“ ve smyslu čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009, musí být vzhledem ke svým technickým parametrům a výsledkům, kterých dosahují, převážně nebo výlučně způsobilé k vědecké činnosti.

52

Pokud jde o otázku, zda dotčené štítky mají „technické parametry“ ve smyslu tohoto ustanovení, které je činí způsobilými k vědecké činnosti, je třeba uvést, že podle článku 5 prvního pododstavce prováděcího nařízení č. 1225/2011 se „objektivními technickými parametry“ vědeckého nástroje rozumějí parametry, „které vyplývají z konstrukce nástroje […] nebo z přizpůsobení standardního nástroje […], které umožňují dosahovat vysoce hodnotných výkonů přesahujících výkony běžně požadované pro průmyslové nebo obchodní využití“.

53

V projednávané věci jsou dotčeny štítky potažené plastem nebo vyrobené z polyethylenové tyčinky a uchycené na ryby za účelem sledování jejich migrace a růstu v rámci vědeckého výzkumu. I když je pravda, že s ohledem na to, co vyplývá z předkládacího rozhodnutí, jsou takové štítky podle všeho vhodné k vědeckému použití, je třeba nicméně konstatovat, že podle všeho nemají parametry, které vyplývají z jejich konstrukce nebo přizpůsobení, které by umožňovaly dosahovat vysoce hodnotných výkonů přesahujících výkony běžně požadované pro průmyslové nebo obchodní využití. Jak totiž Komise v podstatě uvádí v písemném vyjádření, dotčené štítky lze rovněž vhodně využít i v rámci akvakultury nebo sportovního rybolovu pro průmyslové nebo obchodní účely.

54

I když je pravda, že podle článku 5 druhého pododstavce prováděcího nařízení č. 1225/2011 se má za to, že nástroj používaný pro vědecké účely je nástrojem vědeckým, je nutno konstatovat, že tato domněnka se uplatní pouze v případě, že na základě objektivních technických parametrů nástroje není možné jednoznačně zjistit, zda má být považován za „vědecký“. S ohledem na to, co vyplývá z předchozího bodu, přitom v projednávané věci lze podle všeho jednoznačně určit, že dotčené štítky nevykazují takové „objektivní technické parametry“, které by je činily způsobilými k vědecké činnosti.

55

S výhradou ověření, která přísluší předkládajícímu soudu, tudíž dotčené štítky nevykazují „objektivní technické parametry“ ve smyslu čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009 ve spojení s článkem 5 prováděcího nařízení č. 1225/2011, které je činí způsobilými k vědecké činnosti.

56

Každopádně, i kdyby dotčené štítky vykazovaly takové „objektivní technické parametry“, tyto štítky podle všeho z důvodu těchto parametrů a výsledků, kterých dosahují, nejsou „převážně nebo výlučně způsobilé k vědecké činnosti“ ve smyslu čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009. Je totiž třeba připomenout, že tento požadavek vyžaduje ověřit, zda je dotčený nástroj v první řadě vhodný k vědecké činnosti, tj. k získávání a prohlubování vědeckých poznatků, aniž by skutečnost, že je, ač druhotně, rovněž vhodný k jiným účelům, jako je průmyslové nebo obchodní využití, byla důvodem, který by takovou kvalifikaci vylučoval (obdobně viz rozsudky ze dne 29. ledna 1985, Gesamthochschule Duisburg,234/83, EU:C:1985:30, bod 27, a ze dne 21. ledna 1987, Control Data Belgium v. Komise,13/84, EU:C:1987:16, bod 16).

57

S ohledem na to, co vyplývá z bodu 53 tohoto rozsudku, je přitom třeba mít za to, že dotčené štítky se podle všeho nehodí k vědecké činnosti o nic více než k jiným, zejména k průmyslovým nebo obchodním účelům. Opět s výhradou ověření, která přísluší provést předkládajícímu soudu, nejsou tudíž tyto štítky z důvodu svých objektivních technických parametrů, i kdyby byly prokázány, a na základě výsledků, které umožňují získat, „převážně nebo výlučně způsobilé k vědecké činnosti“ ve smyslu čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009.

58

Z toho důvodu je tedy třeba mít za to, podobně jako Komise a daňová správa, s výhradou ověření předkládajícím soudem, že dotčené štítky nespadají pod pojem „vědecký nástroj“ ve smyslu čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009.

59

Toto konstatování je podpořeno jak judikaturou zmíněnou v bodě 44 tohoto rozsudku, podle níž je třeba výrazy použité k vymezení osvobození od dovozního cla vykládat restriktivně, tak článkem 1 nařízení č. 1186/2009, vykládaným ve světle bodů 2 a 3 odůvodnění tohoto nařízení, podle kterého je osvobození od dovozního cla odůvodněno pouze za „některých přesně vymezených okolností, kdy zvláštní podmínky při dovozu zboží nevyžadují uplatnění obvyklých opatření na ochranu hospodářství“.

60

Z výše uvedeného vyplývá, že na první otázku je třeba odpovědět tak, že čl. 46 písm. a) nařízení č. 1186/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že štítky potažené plastem nebo vyrobené z polyethylenové tyčinky, které podle své vlastní technické konstrukce a fungování slouží samy o sobě jako pomůcka vědeckého výzkumu, neboť jsou uchyceny na živé ryby za účelem sledování jejich migrace a růstu, nespadají pod pojem „vědecké nástroje“ ve smyslu tohoto ustanovení.

61

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda KN musí být vykládána v tom smyslu, že štítky potažené plastem nebo vyrobené z polyethylenové tyčinky, které jsou uchyceny na živé ryby za účelem vědeckého výzkumu, spadají do podpoložky 39269092 KN, nebo zda takové štítky spadají do podpoložky 39269097 této nomenklatury.

62

Zaprvé je třeba konstatovat po vzoru předkládajícího soudu a Komise, že tato otázka má pro rozhodnutí sporu v původním řízení druhořadý význam, neboť celní sazba použitelná na zboží spadající do obou z těchto dvou podpoložek je totožná, a sice 6,5 %.

63

Není však vyloučeno, že předkládající soud bude muset rozhodnout, zda daňová správa provedla správné sazební zařazení dotčených štítků, i když to nemá vliv na použitelnou sazbu cla.

64

Zadruhé je třeba připomenout, že rozhoduje-li Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že vnitrostátním soudům objasňuje kritéria, jejichž použití jim umožní dotčené výrobky správně zařadit do KN, než v tom, že zařazení provede on sám. Zařazení dotčeného zboží pro účely jeho sazebního zařazení je totiž výsledkem čistě skutkového zjištění, které Soudnímu dvoru nepřísluší provádět v rámci řízení o předběžné otázce (rozsudek ze dne 27. dubna 2023, X a Inspecteur van de Belastingdienst Douane, C‑107/22, EU:C:2023:346, bod 17, jakož i citovaná judikatura).

65

Mimoto podle všeobecného pravidla 1 pro výklad KN je pro sazební zařazení zboží do KN směrodatné znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám, přičemž názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační. Za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol je rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží třeba hledat obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, které jsou definovány zněním čísla uvedené nomenklatury a poznámek ke třídám nebo kapitolám (rozsudek ze dne 27. dubna 2023, X a Inspecteur van de Belastingdienst Douane, C‑107/22, EU:C:2023:346, bod 18 a citovaná judikatura).

66

Soudní dvůr mimoto opakovaně rozhodl, že navzdory tomu, že vysvětlivky k HS ani vysvětlivky ke KN nejsou závazné, jsou důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují cenné informace pro jeho výklad (rozsudek ze dne 27. dubna 2023, X a Inspecteur van de Belastingdienst Douane, C‑107/22, EU:C:2023:346, bod 19 a citovaná judikatura).

67

Ze znění čísla 3926 KN vyplývá, že se vztahuje na „[o]statní výrobky z plastů a výrobky z ostatních materiálů čísel 3901 až 3914“.

68

Ostatně podle poznámky 1 ke kapitole 39 KN se pojmem „plasty“ rozumějí „materiály čísel 3901 až 3914, které působením vnějšího vlivu (zpravidla tepla a tlaku, případně rozpouštědla nebo plastifikátoru) jsou nebo byly schopné tváření buď v okamžiku polymerace, nebo v jiném dalším stadiu lisováním, litím, protlačováním, válcováním nebo jiným způsobem do tvaru, který si zachovají, i když tento vnější vliv přestane působit“.

69

Předkládací rozhodnutí neobsahuje skutečnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o relevanci zařazení dotčených štítků do čísla 3926 KN, jak je definováno v poznámce 1 ke kapitole 39 KN.

70

Předkládajícímu soudu nicméně přísluší ověřit, zda – jak uvedla Komise v písemném vyjádření – štítky typu „streamer tag“ obsahují kromě polyethylenového pásku i kovový hrot sloužící k uchycení těchto štítků na ryby. Pokud by tomu tak bylo, bylo by třeba provést sazební zařazení těchto štítků podle všeobecného pravidla 3 pro výklad KN.

71

V tomto ohledu ze všeobecného pravidla 3 písm. a) pro výklad KN vyplývá, že číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis, má přednost před čísly s obecnějším popisem. Jestliže se však každé ze dvou nebo více čísel vztahují pouze na část materiálů nebo látek obsažených ve smíšeném nebo složeném zboží, považují se tato čísla za stejně specifická ve vztahu k tomuto zboží. Pokud jde o štítky, které kromě polyethylenového pásku obsahují i kovový hrot, je třeba konstatovat, že obě části těchto štítků jsou tvořeny materiály, které nepatří do téhož čísla KN, takže tato čísla musí být považována za rovněž specifická, a sazební zařazení tedy podle všeho nelze provést podle tohoto všeobecného pravidla.

72

Pokud by předkládající soud dospěl k závěru, že tomu tak skutečně je, bylo by třeba pro účely sazebního zařazení štítků typu „streamer tag“ použít všeobecné pravidlo 3 písm. b) pro výklad KN, podle kterého se „[s]měsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a […], které nelze zařadit podle [všeobecného pravidla 3 písm. a)], […] zařadí podle materiálu nebo složky, které jim dávají podstatné rysy“.

73

Tento podstatný rys může být určen tak, že se ověří, zda by si výrobek, bez té či oné části uchoval své charakteristické vlastnosti. Jak uvádí bod VIII vysvětlivky HS k všeobecnému pravidlu 3 písm. b) pro výklad HS, které odpovídá všeobecnému pravidlu 3 písm. b) pro výklad KN, faktor, který určuje podstatný charakter, může rovněž podle druhu výrobku vycházet například z povahy základního materiálu nebo složek, ze kterých sestává, jeho objemu, množství, váhy nebo hodnoty, nebo může vycházet z významu jednoho ze základních materiálů pro užití těchto výrobků (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 22. června 2023, PR Pet,C‑24/22, EU:C:2023:507, bod 66 a citovaná judikatura).

74

I když v projednávané věci, jak tvrdí Komise, kovový hrot, jímž jsou opatřeny štítky typu „streamer tag“, slouží pouze k uchycení těchto štítků na tělo ryby, je třeba konstatovat, že polyethylenový pásek, z něhož jsou tyto štítky složeny, jim dává jejich podstatný rys, takže podle všeobecného pravidla 3 písm. b) pro výklad KN musí být uvedené štítky zařazeny do čísla 3926 KN, což však přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

75

V takovém případě musí předkládající soud s ohledem na to, co vyplývá ze všeobecného pravidla 1 pro výklad KN a judikatury uvedené v bodech 64 až 66 tohoto rozsudku, ověřit, do jaké podpoložky čísla 3926 KN mohou být dotčené štítky zařazeny s ohledem na jejich objektivní charakteristiky a vlastnosti, přičemž je třeba uvést, že předkládací rozhodnutí neobsahuje žádnou skutečnost, která by umožňovala odůvodnit zařazení těchto štítků do jiné podpoložky než do podpoložky 39269097 KN, nadepsané „Ostatní“.

76

S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že štítky potažené plastem nebo vyrobené z polyethylenové tyčinky, které jsou uchyceny na živé ryby pro účely vědeckého výzkumu, spadají do podpoložky 39269097 KN, avšak za podmínky, že jsou tyto štítky tvořeny výlučně „plasty“, ve smyslu poznámky 1 ke kapitole 39 KN, nebo jestliže jim plast dává jejich podstatný rys, jedná-li se o smíšené výrobky nebo výrobky složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých složek ve smyslu všeobecného pravidla 3 písm. b) pro výklad KN, které nelze zařadit podle písmene a) tohoto všeobecného pravidla.

77

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto: