–

za PR: U. Karpenstein a R. Sangi, Rechtsanwälte,

–

za německou vládu: J. Möller a N. Scheffel, jako zmocněnci,

–

za estonskou vládu: M. Kriisa, jako zmocněnkyně,

–

za nizozemskou vládu: M. K. Bulterman a M. H. S. Gijzen, jako zmocněnkyně,

–

za polskou vládu: B. Majczyna, jako zmocněnec,

–

za finskou vládu: H. Leppo, jako zmocněnkyně,

–

za Radu Evropské unie: M. Bishop a T. Haas, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi: M. Carpus Carcea, C. Georgieva a M. M. Kellerbauer, jako zmocněnkyně,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 5n odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2014, L 229, s. 1), ve znění nařízení Rady (EU) 2022/1904 ze dne 6. října 2022 (Úř. věst. 2022, L 259 I, s. 3), (dále jen „nařízení č. 833/2014“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi GM a ON, kupujícími bytu nacházejícího se v Berlíně (Německo), jehož vlastníkem je právnická osoba usazená v Rusku, a PR, notářem vykonávajícím činnost v Německu, ve věci odmítnutí posledně uvedeného sepsat notářský zápis o kupní smlouvě k tomuto bytu a učinit kroky související s jeho výkonem s odůvodněním, že nelze vyloučit, že by tímto notářským zápisem došlo k porušení čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014, který zakazuje poskytovat právní poradenské služby právnickým osobám usazeným v Rusku.

3

Článek 2 nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. 2014, L 78, s. 6), ve znění nařízení Rady (EU) č. 476/2014 ze dne 12. května 2014 (Úř. věst. 2014, L 137, s. 1) stanoví:

„1.   Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje náležející fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům nebo fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným, jak jsou uvedeny v příloze I, jakož i veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které uvedené osoby, subjekty či orgány vlastní, drží či ovládají.

2.   Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům nebo fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným uvedeným v příloze I nebo v jejich prospěch.“

4

Body 1 a 2 odůvodnění nařízení č. 833/2014 uvádějí:

5

Článek 5aa odst. 1 nařízení č. 833/2014 stanoví:

„Zakazuje se přímo či nepřímo uzavírat jakékoli transakce s:

6

Článek 5n odst. 1, 2 a 6 tohoto nařízení stanoví:

„1.   Zakazuje se poskytovat přímo či nepřímo účetnické a auditorské služby, včetně povinného auditu, nebo služby daňového poradenství nebo poradenské služby v oblasti podnikání a řízení nebo v oblasti vztahů s veřejností:

2.   Zakazuje se přímo či nepřímo poskytovat architektonické a inženýrské služby, právní poradenské služby a poradenské služby v oblasti IT:

[…]

6.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na poskytování služeb, které jsou nezbytně nutné k zajištění přístupu k soudnímu, správnímu nebo rozhodčímu řízení v členském státě, jakož i k uznání nebo vymáhání rozsudku nebo rozhodčího nálezu vydaného v členském státě, pokud je toto poskytování služeb v souladu s cíli tohoto nařízení a [nařízení č. 269/2014].“

7

Body 5 a 8 až 10 odůvodnění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1909 ze dne 6. října 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2022, L 259 I, s. 122), zní takto:

[…]

8

Body 2, 19 a 22 odůvodnění nařízení 2022/1904 uvádějí:

[…]

[…]

9

Ustanovení § 311b odst. 1 první věty Bürgerliches Gesetzbuch (občanský zákoník), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „BGB“), stanoví, že kupní smlouva týkající se nemovitosti musí mít formu notářského zápisu.

10

Podle § 873 odst. 1 BGB vyžaduje převod vlastnického práva k nemovitosti souhlas obou stran s převodem vlastnického práva a zápis tohoto převodu do katastru nemovitostí.

11

Z ustanovení § 925 odst. 1 BGB vyplývá, že takovýto souhlas musí být v zásadě projeven před notářem.

12

Podle § 925a BGB smí notář prohlášení o převodu vlastnického práva přijmout pouze tehdy, je-li mu předložena listina o kupní smlouvě.

13

Podle § 4 Beurkundungsgesetz (zákon o sepisování veřejných listin) ze dne 28. srpna 1969 (BGBl. 1969 I, s. 1513), ve znění zákona ze dne 15. července 2022 (BGBl. 2022 I, s. 1146), musí notář odmítnout sepsání notářského zápisu o právním aktu, pokud toto sepsání není slučitelné s povinnostmi spojenými s jeho funkcí, zejména, je-li žádáno za účelem účasti na jednáních, která sledují zjevně protiprávní nebo nepoctivý cíl.

14

Podle § 17 odst. 1 zákona o sepisování veřejných listin, ve znění zákona ze dne 15. července 2022, má notář povinnost informovat strany o právních důsledcích úkonu.

15

Podle § 1 Bundesnotarordnung (spolkový notářský řád) ze dne 24. února 1961 (BGBl. 1961 I, s. 97), ve znění zákona ze dne 15. července 2022 (BGBl. 2022 I, s. 1146) (dále jen „BNotO“), je notář jmenován do funkce nezávislé úřední osoby, která je odpovědná za osvědčování právních úkonů a za jiné úkoly v oblasti preventivního výkonu spravedlnosti.

16

Ustanovení § 14 BNotO v odstavci 1 stanoví, že notář není zástupcem určité strany, nýbrž je nezávislým a nestranným poradcem všech zúčastněných stran. Podle tohoto § 14 odst. 2 musí notář poskytnutí činnosti odmítnout, pokud by byla neslučitelná s jeho povinnostmi.

17

Ustanovení § 15 BNotO v odstavci 1 stanoví, že notář nemůže bez dostatečného důvodu odmítnout sepsání veřejné listiny o právním úkonu, a v odstavci 2 stanoví, že proti odmítnutí notáře sepsat veřejnou listinu o právním úkonu lze podat opravný prostředek.

18

Podle § 29 odst. 1 Grundbuchordnung (zákon o katastru nemovitostí) ze dne 26. května 1994 (BGBl. 1994 I, s. 1114), ve znění použitelném na spor v původním řízení, může být zápis do katastru nemovitostí proveden pouze tehdy, když jsou právní úkony, které jsou pro zápis nezbytné, doloženy veřejnými listinami nebo úředně ověřenými listinami.

19

GM a ON, němečtí státní příslušníci, hodlali koupit byt v budově patřící společenství vlastníků nacházející se v Berlíně. Tento byt je zapsán v katastru nemovitostí pro Berlín-Schöneberg (Německo), který vede Amtsgericht Schöneberg (Okresní soud v Schönebergu, Německo). Podle tohoto katastru nemovitostí je vlastníkem uvedeného bytu od roku 2013 společnost Visit-Moscow Ltd, která je zaregistrována v Rusku a má sídlo v Moskvě (Rusko).

20

V souvislosti s tímto převodem se GM, ON a společnost Visit-Moscow obrátily na PR, notáře vykonávajícího činnost v Berlíně, a požádali ho o sepsání kupní smlouvy formou notářského zápisu v souladu s údaji, které mu poskytli o prodávané věci, kupní ceně a jiných smluvních ujednáních. Rovněž ho požádali, aby zajistil naplnění notářského zápisu o této kupní smlouvě, což vyžaduje zejména zápis převodu vlastnického práva k předmětnému bytu na GM a ON do katastru nemovitostí, zajištění výmazu věcných břemen váznoucích na tomto bytu, jakož i zajištění notářské úschovy kupní ceny a její vyplacení společnosti Visit-Moscow.

21

Dopisem ze dne 15. prosince 2022 PR informoval GM, ON a společnost Visit-Moscow, že prozatím odmítl vyhotovit notářský zápis o uvedené kupní smlouvě z důvodu, že nemůže vyloučit, že vyhotovením tohoto notářského zápisu by došlo k porušení zákazu poskytovat právní poradenské služby právnickým osobám usazeným v Rusku, který stanoví čl. 5n odst. 2 písm. b) nařízení č. 833/2014.

22

Stížnosti, kterou proti tomuto odmítnutí podaly GM, ON a společnost Visit-Moscow, PR nevyhověl a podle platných předpisů ji postoupil Landgericht Berlin (Zemský soud v Berlíně, Německo), který je předkládajícím soudem.

23

Zaprvé tento soud považuje za nezbytné určit, zda sepsání notářského zápisu o kupní smlouvě na nemovitost porušuje zákaz stanovený v čl. 5n odst. 2 písm. b) nařízení č. 833/2014, je-li prodávajícím právnická osoba usazená v Rusku.

24

V této souvislosti uvedený soud zaprvé uvádí, že existuje řada důvodů, které brání tomu, aby se na takovéto sepsání notářského zápisu vztahoval tento zákaz.

25

Notář totiž podle německého práva neposkytuje služby, nýbrž vykonává úřední činnost. Notář má postavení nezávislé úřední osoby, která je pověřena sepisováním veřejných listin o právních jednáních a jinými úkoly v oblasti preventivního výkonu spravedlnosti. Při výkonu funkce notář není zástupcem určité strany, nýbrž je nezávislým a nestranným poradcem všech zúčastněných stran. Plní úkoly veřejné služby, které mu stát svěřil a které by stát bez tohoto pověření musel plnit prostřednictvím svých orgánů. Z toho důvodu notář není poskytovatelem služeb poskytujícím služby na smluvním základě, který se řídí občanským právem, ale úřední osobou, která na žádost stran plní takové úkoly, jako je nestranné informování smluvních stran o právních důsledcích příslušných právních aktů, které vyplývají z veřejného práva. Výsady veřejné moci, které notářská funkce zahrnuje, se projeví tehdy, když notář odmítne sepsat notářský zápis smlouvy, kterou strany uzavřely, z důvodu stanoveného zákonem.

26

Zadruhé, i kdyby měla být notářská činnost kvalifikována jako „služby“ ve smyslu čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014, ty činnosti z těch, které jsou nezbytné pro zápis do katastru nemovitostí, by podle čl. 5n odst. 6 tohoto nařízení, který se vztahuje na poskytování služeb nezbytně nutných k zajištění přístupu k soudnímu, správnímu nebo rozhodčímu řízení v členském státě, měly být ze zákazu poskytovat právní poradenské služby právnickým osobám usazeným v Rusku vyňaty. Podle německého práva má totiž zápis do katastru nemovitostí konstitutivní účinek pro vznik a nabytí vlastnického práva k nemovitosti. Vedení katastru nemovitostí, kterým jsou pověřena zvláštní oddělení okresních soudů a které je upraveno pravidly soudního řízení, je soudním, nebo přinejmenším správním řízením, v jehož rámci hrají notáři ústřední roli. Návrh na zápis do tohoto katastru je totiž platný pouze tehdy, je-li dotčený právní úkon doložen veřejnými listinami nebo úředně ověřenými listinami. To znamená, že k provedení zápisu do katastru nemovitostí je zpravidla nezbytný úkon notáře.

27

Dále vzhledem k tomu, že osobám uvedeným v čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014 není zakázáno nakládat s nemovitým majetkem nebo jej hospodářsky využívat, nebylo by v rozporu s cílem sledovaným tímto ustanovením, pokud by těmto osobám byl i nadále umožněn přístup k řízení o zápisu do katastru nemovitostí.

28

Zatřetí i v případě, že by notářská činnost měla být považována za činnost zahrnující právní poradenské služby, na kterou se vztahuje zákaz uvedený v tomto čl. 5n odst. 2, aniž by mohla být z tohoto zákazu podle uvedeného čl. 5n odst. 6 vyňata, existují významné indicie, které nasvědčují tomu, že se uvedený zákaz nevztahuje na tu část notářské činnosti, kterou se notář podílí na uzavírání smluv o koupi nemovitostí.

29

Pro účely převodu vlastnického práva k nemovitosti nacházející se v Německu totiž německé právo vyžaduje nejen zápis totožnosti kupujícího do katastru nemovitostí, ale i souhlas obou stran s převodem vlastnického práva, který musí být v zásadě učiněn před notářem. Smlouva o koupi nemovitosti musí být jako taková sepsána formou notářského zápisu. Pokud by se tedy měl zákaz stanovený v čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014 vztahovat na sepsání notářského zápisu o kupní smlouvě na nemovitost, právnické osoby usazené v Rusku by byly právně i fakticky zbaveny jakékoli možnosti nakládat se svým majetkem, protože pro převod nemovitosti je vyžadována účast notáře. To by přitom představovalo závažný zásah do základního práva těchto osob vlastnit majetek.

30

Útvary Evropské komise však vydaly dokument nazvaný „Provision of Services – Frequently asked questions concerning sanctions adopted following Russia’s military aggression against Ukraine and Belarus’ involvement in it“ („Poskytování služeb – Často kladené otázky týkající se sankcí přijatých v návaznosti na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině a zapojení Běloruska do ní“), znění ze dne 21. prosince 2022. V tomto dokumentu zastávaly tyto útvary názor, že se čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014 vztahuje na notářskou činnost pro právnické osoby usazené v Rusku. Ačkoli uvedený dokument není závazný, vyvolává stav nejistoty, pokud jde o správný výklad tohoto ustanovení.

31

Zadruhé v případě, že by se vycházelo z toho, že sepsání notářského zápisu o kupní smlouvě na nemovitost patřící právnické osobě usazené v Rusku porušuje zákaz stanovený v čl. 5n odst. 2 písm. b) nařízení č. 833/2014, si předkládající soud klade otázku, zda poskytnutí služeb tlumočníkem, který při sepisování tohoto notářského zápisu musí podle zákona zajistit překlad do německého jazyka pro stranu, která tento jazyk neovládá, porušuje zákaz stanovený v tomto ustanovení, jsou-li tyto služby poskytovány zástupcům takovéto právnické osoby.

32

Zatřetí a konečně v případě, který je uveden v předchozím bodě, má tento soud pochybnosti o tom, zda vedlejší úkoly, které notář obvykle plní za účelem naplnění takovéto kupní smlouvy poté, co o ní učinil notářský zápis, porušují zákaz stanovený v čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014, je-li prodávajícím právnická osoba usazená v Rusku.

33

Za těchto podmínek se Landgericht Berlin (Zemský soud v Berlíně) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

34

Podstatou tří otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda musí být čl. 5n odst. 2 písm. b) nařízení č. 833/2014 vykládán v tom smyslu, že

spadají pod zákaz poskytovat právní poradenské služby takovéto právnické osobě, který je stanoven v tomto ustanovení.

35

Zaprvé, pokud jde o sepsání notářského zápisu notářem členského státu o kupní smlouvě k nemovitosti nacházející se na území tohoto členského státu, která je ve vlastnictví právnické osoby usazené v Rusku, čl. 5n odst. 2 písm. b) nařízení č. 833/2014 stanoví: „[z]akazuje se přímo či nepřímo poskytovat […] právní poradenské služby […] právnickým osobám, subjektům nebo orgánům usazeným v Rusku“.

36

Pokud jde zaprvé o pojem „právní poradenské služby“ uvedený v tomto ustanovení, tento pojem není definován ani v tomto ustanovení, ani v žádném jiném ustanovení nařízení č. 833/2014.

37

Jak vyplývá z ustálené judikatury, význam a dosah pojmů, pro které nemá unijní právo žádnou definici, musí být určen v souladu s jejich obvyklým smyslem v běžném jazyce, s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém jsou použity, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž jsou součástí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. dubna 2024, Trade Express-L a DEVNIA TSIMENT, C‑395/22 a C‑428/22, EU:C:2024:374, bod 65, jakož i citovaná judikatura).

38

Podle svého obvyklého smyslu v běžném jazyce přitom pojem „právní poradenství“ označuje obecně stanovisko k právní otázce. Pojem „právní poradenství“ použitý v čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014 ve spojení s pojmem „služby“ odkazuje na výkon činnosti hospodářské povahy, založené na vztahu mezi poskytovatelem služeb a jeho zákazníkem, jejímž předmětem je poskytování právních stanovisek, prostřednictvím této činnosti poskytovatel poskytuje osobám, které o ně požádají, poradenství k právním otázkám.

39

Takovéto chápání pojmu „právní poradenské služby“ je potvrzeno bodem 19 odůvodnění nařízení 2022/1904, který uvádí, že tyto služby zahrnují „poskytování právního poradenství zákazníkům v nesporných záležitostech, včetně obchodních transakcí, zahrnujících uplatňování nebo výklad práva“, „účast s klienty nebo jejich jménem na obchodních transakcích, jednáních a jiných jednáních se třetími stranami“, jakož i „přípravu, provádění a ověřování právních dokumentů“.

40

První dva druhy činností uvedené v tomto bodu odůvodnění odkazují na vztah mezi poskytovatelem a jeho „zákazníkem“ a evokují úlohu tohoto poskytovatele spočívající v tom, že tomuto zákazníkovi pomáhá a radí mu v jeho zájmu, pokud jde o právní aspekty jeho transakcí s třetími osobami. Třetí druh činností uvedený v tomto bodě odůvodnění spočívající v „přípravě, provádění a ověřování právních dokumentů“ se týká činností, které jsou akcesorické k těmto prvním dvěma druhům činností.

41

Činnosti, na které se tedy vztahuje pojem „právní poradenské služby“ ve smyslu čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014, se přitom zřetelně liší od činností, které mohou vykonávat orgány veřejné moci nebo jiné subjekty, které stát pověřil výkonem úkolu v obecném zájmu pod dohledem těchto orgánů a kterým byly za tímto účelem svěřeny určité pravomoci, které jsou vůči občanům závazné. Úkolem uvedených orgánů totiž není poskytovat služby spočívající v poskytování stanovisek k právním otázkám určitých osob za účelem prosazování nebo ochrany konkrétních zájmů těchto osob.

42

V projednávané věci z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že podle německého práva písemná kupní smlouva týkající se nemovitosti nacházející se v Německu k tomu, aby této smlouvě byla přiznána povaha veřejné listiny, nutně vyžaduje účast notáře jakožto nezávislé úřední osoby. Tento notářský zápis potvrzuje legalitu uvedené smlouvy tím, že ji notář opatřil úředním razítkem se znakem spolkové země, která jej jmenovala. Takovýto úkon, který se provádí na žádost smluvních stran, spadá mezi úkoly veřejné služby, kterými stát pověřil notáře a které by bez tohoto pověření musel stát vykonávat prostřednictvím svých orgánů. V rámci plnění tohoto úkolu jsou notářům svěřeny závazné pravomoci, protože notářský zápis o takovéto kupní smlouvě mohou z důvodu stanoveného zákonem odmítnout sepsat.

43

Kromě toho, jak rovněž uvedla generální advokátka v bodech 43 a 44 svého stanoviska, účast notáře se podle všeho omezuje na sepsání notářského zápisu o dotčené kupní smlouvě nebo případně na odmítnutí sepsat notářský zápis o této smlouvě, aby zcela nezávisle a nestranně splnil právní povinnosti notáře, aniž by nad rámce sepsání tohoto notářského zápisu poskytoval právní poradenství na podporu specifických zájmů stran.

44

V rámci sepisování takovéhoto notářského zápisu proto notář nejedná s cílem prosazovat specifické zájmy jedné nebo druhé zúčastněné strany, nebo obou těchto stran, nýbrž jedná nestranně, se stejným odstupem od těchto stran a jejich příslušných zájmů, výlučně v zájmu zákona a právní jistoty. S ohledem na zvláštní podmínky platné pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech a na právní účinky spojené s právními úkony, o kterých byl pořízen notářský zápis, v německém právním řádu, které jsou uvedeny v bodech 42 a 43 tohoto rozsudku, se nezdá, že by toto sepisování notářských zápisů odpovídalo činnostem uvedeným v bodě 38 tohoto rozsudku.

45

Z toho vyplývá, jak v podstatě zdůraznila generální advokátka v bodech 35, 37 až 39, 41 až 43 a 47 svého stanoviska a s výhradou ověření předkládajícím soudem, že takový notářský zápis o kupní smlouvě na nemovitost, jejímž majitelem je právnická osoba usazená v Rusku, jako je ten, který je uveden v bodech 42 a 43 tohoto rozsudku, nespadá pod pojem „právní poradenské služby“ uvedený v čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014, a v důsledku toho do rozsahu působnosti zákazu poskytovat takovéto služby takovýmto právnickým osobám, který stanoví písmeno b) tohoto ustanovení.

46

Zadruhé je takovýto doslovný výklad čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014 podpořen normativním kontextem tohoto ustanovení a tohoto nařízení.

47

Jak totiž zdůraznila generální advokátka v bodech 53 až 55 a 60 až 64 svého stanoviska, čl. 5aa odst. 1 nařízení č. 833/2014 stanoví zákaz přímo či nepřímo uzavírat jakékoli transakce s právnickými osobami, které splňují určitá kritéria, mezi něž patří kritéria usazení v Rusku nebo mimo Unii, zařazení na seznam ruských státních společností uvedený v příloze XIX tohoto nařízení, být kontrolován nebo být z více než 50 % ve veřejném vlastnictví ruského státu nebo mít s tímto státem nebo subjekty uvedenými v této příloze úzké vazby. Toto ustanovení ani žádné jiné ustanovení tohoto nařízení však nestanoví obecný zákaz účastnit se transakce s právnickou osobou pouze z toho důvodu, že tato právnická osoba je usazena v Rusku, nebo zákaz převodu nemovitého majetku, který se nachází na území Unie a patří takovéto osobě.

48

Dále, i když nařízení č. 269/2014 stanoví omezující opatření vůči osobám odpovědným za činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, jakož i vůči osobám a subjektům s nimi spojeným, zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů, jakož i zákaz zpřístupnění finančních prostředků a hospodářských zdrojů stanovený v čl. 2 se vztahují pouze na určité fyzické nebo právnické osoby, subjekty nebo orgány taxativně vyjmenované v příloze I tohoto nařízení.

49

Pokud by přitom měl být čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014 vykládán v tom smyslu, že zákaz, který je v něm stanoven, se vztahuje na takový notářský zápis, jako je ten, o který se jedná ve věci v původním řízení, vedlo by to – jak zdůraznila generální advokátka v bodech 59 a 64 svého stanoviska – k nekonzistentnostem jednak při uplatňování tohoto nařízení a jednak mezi uvedeným nařízením a nařízením č. 269/2014.

50

Zatímco transakce týkající se nemovitostí nacházejících se na území Unie, které patří právnickým osobám usazeným v Rusku, zůstávají na základě nařízení č. 833/2014 povoleny, uskutečnění těchto transakcí by v praxi mohlo být v některých členských státech, jako je Německo, v nichž notářský zápis o kupní smlouvě na nemovitost představuje základní podmínku pro zcizení takovéto nemovitosti, znemožněno, a to bez ohledu na to, zda se na tyto právnické osoby vztahuje zákaz nakládání s jejich majetkem podle nařízení č. 269/2014.

51

Takovouto variabilitu účinků zákazu stanoveného v čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014 mezi jednotlivými členskými státy podle toho, jak mají tyto státy upraveno postavení notářů, nemohla být unijním normotvůrce chtěná.

52

Zatřetí na rozdíl od toho, co případně naznačovaly estonská, nizozemská a polská vláda v písemných vyjádřeních nebo na jednání, výklad uvedený v bodě 45 tohoto rozsudku není v rozporu s účelem nařízení č. 833/2014 ani s účelem nařízení č. 269/2014.

53

Především, jak vyplývá z bodu 8 odůvodnění rozhodnutí 2022/1909 a z bodu 2 odůvodnění nařízení č. 833/2014, nová omezující opatření, mezi něž patří zákaz poskytovat právní poradenské služby, byla zavedena „proti nelegálnímu počínání Ruska“ a za účelem „dále zvýšit tlak na Rusko, aby útočnou válku ukončilo“, jakož i „s cílem zvýšit náklady na akce Ruska, které narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a podpořit mírové urovnání krize“. Z tohoto rozhodnutí, ani z tohoto nařízení nebo z nařízení 2022/1904 však nevyplývá, že by Rada, která je autorem těchto aktů, zamýšlela zavedením tohoto zákazu zajistit, aby právnické osoby usazené v Rusku v důsledku uvedeného zákazu nemohly v některých členských státech nakládat se svým nemovitým majetkem.

54

Rada dále na jednání nejen odmítla, že měla v úmyslu uložit právnickým osobám usazeným v Rusku zákaz zcizit své nemovitosti nacházející se na území Unie, ale v odpovědi na otázku položenou Soudním dvorem upřesnila, že cílem zákazu poskytovat právní poradenské služby stanoveného v čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014 je ztížit ruským právnickým osobám působícím na území Unie pokračování v obchodní činnosti na tomto území a tím vyvolat dopad na ruské hospodářství. Sepsání notářského zápisu podle německého práva o kupní smlouvě na nemovitost, jejímž vlastníkem je právnická osoba usazená v Rusku přitom nelze považovat za odporující tomuto cíli.

55

A konečně vzhledem k tomu, že zákaz stanovený v čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014 musí být chápán tak, že sleduje cíl uvedený v bodě 5 odůvodnění rozhodnutí 2022/1909, kterým je zabránit obcházení přijatých sankcí, je třeba uvést, stejně jako generální advokátka v bodě 74 svého stanoviska, že jelikož se na obchodní transakce s právnickými osobami usazenými v Rusku podle tohoto nařízení nevztahuje žádný obecný zákaz, není zřejmé, jak by takovýto notářský zápis podle německého práva o kupní smlouvě na nemovitost jejímž vlastníkem je právnická osoba usazená v Rusku mohl a priori a obecně přispět k obcházení přijatých omezujících opatření.

56

Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že se nejeví, že by sepsání notářského zápisu německým notářem o kupní smlouvě na nemovitost, která se nachází v Německu a jejímž vlastníkem je právnická osoba usazená v Rusku, spadalo do rozsahu působnosti zákazu poskytovat právní poradenské služby stanoveného v čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014.

57

Zadruhé se pochybnosti předkládajícího soudu týkají otázky, zda se tento zákaz vztahuje na úkoly stanovené německými právními předpisy, které notář vykonává za účelem naplnění kupní smlouvy na nemovitost, která se nachází v Německu a jejímž vlastníkem je právnická osoba usazená v Rusku, o které byl sepsán notářský zápis.

58

Podle předkládacího rozhodnutí tyto úkoly spočívají zejména v notářské úschově finančních prostředků z prodeje a v jejich převodu prodávajícímu, ve výmazu věcných břemen váznoucích na této nemovitosti a v zápisu převodu vlastnického práva k této nemovitosti do katastru nemovitostí.

59

Přísluší předkládajícímu soudu, aby u každého z uvedených úkolů posoudil, zda ze strany notáře zahrnuje poskytování právního poradenství ve smyslu výkladu pojmu „právní poradenské služby“ uvedeného v bodě 38 tohoto rozsudku.

60

V této souvislosti a rovněž s výhradou konečného posouzení předkládajícím soudem nic nenasvědčuje tomu, že by dotčené úkoly zahrnovaly poskytování jakéhokoli právního poradenství jednotlivým stranám kupní smlouvy týkající se nemovitosti ze strany notáře.

61

Otázky předkládajícího soudu se zatřetí týkají překladatelských služeb poskytovaných tlumočníkem při sepisování notářského zápisu o kupní smlouvě na nemovitost, která se nachází v Německu a jejímž vlastníkem je právnická osoba usazená v Rusku, za účelem pomoci zástupci této právnické osoby, který neovládá jazyk použitý při sepisování notářského zápisu.

62

Vzhledem k tomu, že povolání tlumočníka není právnické, překladatelské služby poskytované tlumočníkem při sepisování notářského zápisu o právním aktu nemohou vykazovat prvek „právního poradenství“, jak je chápáno podle obvyklého významu tohoto pojmu uvedeného v bodě 38 tohoto rozsudku, a to ani v případě, že dotyčné poskytnutí služby spočívá v poskytování pomoci právníkovi vykonávajícímu činnost v určité právní oblasti. Kromě toho, jak vyplývá z bodu 56 tohoto rozsudku, nic nenasvědčuje tomu, že by sepsání notářského zápisu německým notářem o kupní smlouvě na nemovitost, jako je to, o které se jedná ve věci v původním řízení, spadalo do rozsahu působnosti zákazu poskytovat právní poradenské služby stanoveného v čl. 5n odst. 2 nařízení č. 833/2014. Z toho vyplývá, že tlumočník tím, že poskytuje překladatelské služby v rámci procesu sepisování notářského zápisu o takovémto právním aktu za účelem pomoci zástupci takovéto právnické osoby, který neovládá jazyk použitý při sepisování notářského zápisu, neposkytuje této právnické osobě „právní poradenské služby“ ve smyslu tohoto ustanovení. Na tyto posledně uvedené služby se tudíž nevztahuje zákaz stanovený v uvedeném ustanovení.

63

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položené otázky odpovědět, že čl. 5n odst. 2 písm. b) nařízení č. 833/2014 musí být vykládán v tom smyslu, že

nespadají pod zákaz poskytovat právní poradenské služby takovéto právnické osobě, který je stanoven v tomto ustanovení.

64

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:

Článek 5n odst. 2 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, ve znění nařízení Rady (EU) 2022/1904 ze dne 6. října 2022,

musí být vykládán v tom smyslu, že

nespadají pod zákaz poskytovat právní poradenské služby takovéto právnické osobě, který je stanoven v tomto ustanovení.