1.

Projednávanou žalobou pro nesplnění povinnosti podanou na základě čl. 108 odst. 2 druhého pododstavce SFEU se Evropská komise domáhá toho, aby Soudní dvůr určil, že Bulharská republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala veškerá opatření nezbytná k dosažení souladu s rozhodnutím (EU) 2015/456 o režimu podpory poskytnuté Bulharskou republikou v souvislosti se směnou lesních pozemků ( 2 ), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 288 čtvrtého pododstavce SFEU a článků 4 až 6 uvedeného rozhodnutí.

2.

Komise Bulharské republice konkrétně vytýká, že ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí 2015/456, tj. do 5. září 2015, nepřijala všechna opatření nezbytná k tomu, aby získala zpět všechny státní podpory poskytnuté podnikům v souvislosti se směnou lesních pozemků ve veřejném vlastnictví za lesní pozemky v soukromém vlastnictví v období od 1. ledna 2007 do 27. ledna 2009, které byly tímto rozhodnutím prohlášeny za protiprávní a neslučitelné s vnitřním trhem, a aby splnila své oznamovací povinnosti vůči Komisi.

3.

Na podporu žaloby Komise předkládá tři částečně se překrývající žalobní důvody, z nichž první vychází z nesplnění povinností vyplývajících z rozhodnutí 2015/456 ve stanovené lhůtě, druhý z velmi omezeného výsledku dosaženého při navrácení dotčené podpory, a třetí z neexistence okolností, které by prokazovaly absolutní nemožnost splnit povinnosti plynoucí z tohoto rozhodnutí.

4.

V souladu s požadavkem Soudního dvora se toto stanovisko zaměří na analýzu první části druhého žalobního důvodu Komise, který se skládá ze tří argumentů proti Bulharské republice, založených zaprvé na údajně neoprávněném rozhodnutí tohoto členského státu využít nezávislého znalce k posouzení tržních cen směněných parcel pro účely stanovení částek podpory, které mají být navráceny podle bodu 176 odůvodnění rozhodnutí 2015/456, zadruhé na údajně nedostatečné nezávislosti jmenovaného znalce a zatřetí na údajném porušení povinnosti loajální spolupráce z důvodu, že Komisi nebyla sdělena informace, že jmenovaný znalec je veřejným podnikem.

5.

Nařízení (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [108 SFEU] ( 3 ), které bylo nahrazeno nařízením (EU) 2015/1589 ( 4 ), zůstává vzhledem k době rozhodné z hlediska skutkového stavu v projednávané věci použitelné na projednávaný spor.

6.

Bod 13 odůvodnění nařízení č. 659/1999 zněl takto:

„vzhledem k tomu, že by v případech protiprávní podpory, která není slučitelná se společným trhem, měla být obnovena účinná hospodářská soutěž; že za tímto účelem je nutné, aby byla podpora bez odkladu navrácena včetně úroků; že je vhodné, aby navrácení podpory bylo uskutečňováno v souladu s postupy vnitrostátního práva; že použití těchto postupů by nemělo být překážkou obnovení účinné hospodářské soutěže tím, že by bránilo okamžité[mu] a účinné[mu] výkonu rozhodnutí Komise; že k dosažení tohoto výsledku by měly členské státy učinit všechna nezbytná opatření zajišťující účinnost rozhodnutí Komise.“

7.

Článek 14 tohoto nařízení, nadepsaný „Navrácení podpory“, v odstavci 3 stanovil:

„Aniž je dotčen příkaz Soudního dvora […] podle článku [278 SFEU], navrácení se provede bezodkladně a v souladu s postupy vnitrostátního práva dotyčného členského státu za předpokladu, že umožňují okamžitý a účinný výkon rozhodnutí Komise. Aniž je dotčeno [unijní] právo, učiní za tímto účelem a v případě řízení před vnitrostátními soudy dotyčné členské státy všechny nezbytné kroky v rámci jejich právních řádů, včetně dočasných opatření.“

8.

Článek 23 uvedeného nařízení, nadepsaný „Neplnění rozhodnutí a rozsudků“, v odstavci 1 stanovil:

„Neplní-li dotyčný členský stát podmínečné nebo záporné rozhodnutí, zejména v případech uvedených v článku 14, může Komise předložit záležitost přímo Soudnímu dvoru […] v souladu s čl. [108] odst. 2 [SFEU].“

9.

Body 44, 118 až 121, 146 a 172 až 177 odůvodnění rozhodnutí 2015/456 uvádějí:

[…]

[…]

[…]

10.

Články 1 a 4 až 6 výroku tohoto rozhodnutí znějí takto:

„Článek 1

Státní podpora podnikům v souvislosti se směnami lesních pozemků ve veřejném vlastnictví za lesní pozemky v soukromém vlastnictví, protiprávně poskytnutá Bulharskou republikou v rozporu s čl. 108 odst. 3 [SFEU] v období od 1. ledna 2007 do 27. ledna 2009, je neslučitelná s vnitřním trhem.

[…]

Článek 4

1.   Bulharská republika zajistí navrácení neslučitelné podpory poskytnuté v rámci směn uvedených v článku 1 od příjemců.

2.   Odchylně od odstavce 1 lze v případech, kdy ode dne uskutečnění směny nedošlo k významným změnám lesních pozemků ve veřejném i v soukromém vlastnictví, kterých se transakce dotýkala, zajistit navrácení neslučitelné podpory od příjemců zrušením předmětných směn.

[…]

Článek 5

1.   Navrácení podpory poskytnuté v rámci režimu uvedeného v článku 1 se zajistí neprodleně a účinně.

2.   Bulharská republika zajistí úplné provedení tohoto rozhodnutí ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne oznámení.

Článek 6

[…]

3. Do dvanácti měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí předloží Bulharská republika doklady prokazující, že dotčení příjemci navrátili podporu v plné výši.

4. Bulharská republika bude prostřednictvím zpráv předkládaných jednou za dva měsíce informovat Komisi o průběhu vnitrostátních opatření k provedení tohoto rozhodnutí až do doby, než bude navrácení podpory poskytnuté v rámci směn uvedených v článku 1 dokončeno. Na žádost Komise poskytne Bulharská republika neprodleně informace o opatřeních již přijatých a plánovaných k provedení tohoto rozhodnutí. Poskytne rovněž podrobné informace o částkách podpory a úrocích z podpor, které již byly příjemci navráceny.“

11.

V roce 1947 byly lesní pozemky v Bulharské republice znárodněny. Po roce 2000 začala Bulharská republika tyto pozemky vracet jejich předchozím soukromým vlastníkům. Z dokumentů předložených Soudnímu dvoru vyplývá, že po změně zákona o lesích ( 5 ), která nabyla účinnosti dne 22. února 2002, bylo umožněno směňovat privatizované lesní pozemky za státní veřejné lesní pozemky ze státního lesního fondu. Ceny směňovaných pozemků byly stanoveny na základě kritérií stanovených bulharskými předpisy, které vstoupily v platnost dne 18. listopadu 2003 ( 6 ).

12.

Vzhledem k tomu, že zákaz směny lesních pozemků vstoupil v platnost dne 27. ledna 2009, bylo posuzovaným obdobím pro napadené směny období od 1. ledna 2007 (tj. datum přistoupení Bulharské republiky k Evropské unii) do 27. ledna 2009 ( 7 ).

13.

V návaznosti na stížnost podanou v roce 2008, která se týkala protiprávní státní podpory v souvislosti se směnami pozemků, oznámila Komise Bulharské republice dopisem ze dne 29. června 2011 své rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU ve věci napadených směn.

14.

Rozhodnutím 2015/456 Komise konstatovala, že Bulharská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 108 odst. 3 SFEU, když v období od 1. ledna 2007 do 27. ledna 2009 poskytla protiprávní a neslučitelnou státní podporu podnikům v souvislosti se směnou nejméně dvou lesních pozemkových parcel ve veřejném vlastnictví za lesní pozemky v soukromém vlastnictví, přičemž se jednalo celkem o 132 směn.

15.

V tomto ohledu Komise konstatovala, že směny provedené Bulharskou republikou v posuzovaném období představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU v případě, že osoby zúčastněné na směnách byly podniky ve smyslu uvedeného ustanovení a hodnota lesních pozemků v tomto členském státě neodpovídala tržní hodnotě ( 8 ), za předpokladu, že se nejedná o podporu de minimis ve smyslu nařízení (EU) č. 1407/2013 ( 9 ).

16.

Dne 5. listopadu 2014 se Bulharská republika rozhodla nepodat žalobu na neplatnost rozhodnutí 2015/456.

17.

Po přijetí rozhodnutí 2015/456 probíhala mezi bulharskými orgány a útvary Komise rozsáhlá korespondence týkající se provádění tohoto rozhodnutí. Pro účely tohoto cíleného stanoviska se následující výklad zaměří výhradně na korespondenci týkající se jmenování nezávislého znalce.

18.

Dne 7. října 2014, na svém prvním setkání s útvary Komise po přijetí rozhodnutí 2015/456, informovaly bulharské orgány Komisi, že se rozhodly zajistit navrácení neslučitelné podpory, ale nikoliv s využitím možnosti stanovené v čl. 4 odst. 2 výroku a v bodě 177 odůvodnění rozhodnutí 2015/456, tedy zrušením směn v případech, kdy ode dne uskutečnění směny nedošlo k významným změnám směněných lesních pozemků. Zavázaly se však, že zajistí navrácení podpory ve všech případech, kdy její výše překročí limit de minimis. Za tímto účelem bulharské orgány uvedly, že provedou odhad tržních cen směňovaných pozemků nezávislým znalcem v souladu s bodem 176 odůvodnění rozhodnutí. Komise na tomto setkání nevznesla proti rozhodnutí bulharských orgánů využít služeb takového nezávislého znalce námitky.

19.

E-mailem ze dne 17. října 2014 zaslaly bulharské orgány Komisi seznam 78 směn lesních pozemků, na které se vztahují pravidla de minimis.

20.

E-mailem ze dne 22. října 2014 útvary Komise informovaly bulharské orgány, že tento seznam byl „správně sestaven“.

21.

Dne 26. listopadu 2014 bulharské ministerstvo zemědělství, potravinářství a lesnictví schválilo seznam směn, které překročily limit de minimis a u nichž bylo nutné, aby nezávislý znalec provedl odhad tržních cen lesních parcel v době provedení směny.

22.

Veřejné nabídkové řízení za účelem výběru nezávislého znalce probíhalo v letech 2014 až 2017, během nichž byla vypsána řada veřejných nabídkových řízení, přičemž úspěšnému dokončení prvních veřejných nabídkových řízení zabránily určité procesní obtíže ( 10 ).

23.

Dopisem ze dne 16. října 2017 bulharské orgány informovaly Komisi o výsledku posledního veřejného nabídkového řízení a uvedly, že vybraným znalcem se stala společnost Agrolesproekt EOOD a zakázku provede prostřednictvím dvou kvalifikovaných znalců, kteří jsou zapsáni v Komoře nezávislých odhadců Bulharska a jsou oprávněni oceňovat parcely v lesních oblastech. V dopise bylo dále uvedeno, že v souladu s požadavky kladenými na uchazeče v dokumentaci k veřejné zakázce bylo ohledně těchto dvou odhadců učiněno prohlášení, v němž se mimo jiné uvádí, že nebyli členy komisí potvrzujících znalecké posudky vypracované za období od 1. ledna 2007 do 27. ledna 2009, na něž odkazuje rozhodnutí 2015/456 ( 11 ). Uvedený dopis neobsahoval žádné informace o vlastnické struktuře společnosti Agrolesproekt, a zejména o skutečnosti, že je ve 100 % vlastnictví bulharského státu.

24.

Dopisem ze dne 26. října 2017 Komise Bulharskou republiku informovala zaprvé o tom, že vzala na vědomí výběr společnosti Agrolesproekt a skutečnost, že zakázku budou realizovat dva znalci, a zadruhé o tom, že na základě dostupných informací splňuje navrhovaný výběr kritéria pro využití nezávislých a dostatečně kvalifikovaných znalců, kteří se dříve neúčastnili směn uvedených v rozhodnutí 2015/456. Poté vyzvala bulharské orgány, aby jí předložily znalecké posudky, jakmile je znalci dokončí.

25.

Dne 7. listopadu 2017 podepsaly bulharské orgány a společnost Agrolesproekt smlouvu o poskytnutí služby výpočtu tržní ceny směňovaných pozemků.

26.

Dopisem ze dne 8. června 2018 informovala Bulharská republika v odpovědi na dopis ze dne 26. října 2017 Komisi, že společnost Agrolesproekt vypracovala zprávu o provedených pracích, která byla předložena zadavateli, který ji schválil na základě posouzení odborné komise Výkonné agentury pro lesnictví, která jednomyslně konstatovala, že znalecké posudky byly vypracovány v souladu s technickými specifikacemi zakázky a metodikou předepsanou v zadávací dokumentaci.

27.

Dopisem ze dne 29. června 2018 požádala Komise Bulharskou republiku o informace týkající se provedení ocenění lesního majetku.

28.

Dopisem ze dne 4. září 2018 bulharské orgány předložily své posudky o odhadu tržních cen směňovaných pozemků. Na základě těchto posudků byla zjištěna kladná výše podpory u 103 ze 132 směn, jichž se týkalo rozhodnutí 2015/456 ( 12 ).

29.

Dopisem ze dne 22. října 2018, v odpovědi na dopis ze dne 4. září 2018, Komise informovala bulharské orgány, že vzala na vědomí předané informace a potvrdila závěr, že u příjemců, kteří byli stranami 103 směn (z celkového počtu 132), byla zjištěna výhoda.

30.

Během listopadu 2018 bulharské orgány podle Komise uvedly, že částky, které mají být získány zpět, činí přibližně 40 milionů eur.

31.

V průběhu roku 2020 obdržela Komise stížnost, v níž se tvrdilo, že částka k navrácení činí více než 500 milionů eur, a v níž byly vyjádřeny pochybnosti o metodě výpočtu podpory, kterou tyto orgány použily v souvislosti s jejím vrácením.

32.

V dopise ze dne 15. května 2020 požádala Komise v souvislosti s těmito pochybnostmi Bulharskou republiku o řadu vysvětlení týkajících se činnosti společnosti Agrolesproekt, zejména její vlastnické struktury, uplatňování kritéria nezávislosti znalce ve veřejném nabídkovém řízení a odměny dvou znalců, jejichž služeb společnost Agrolesproekt využila ( 13 ).

33.

Bulharská republika odpověděla dopisem ze dne 10. července 2020, v němž vysvětlila, že Agrolesproekt je společnost ve 100 % vlastnictví bulharského státu, jejíž hlavní činnost spočívá v poskytování služeb souvisejících s lesnictvím a těžbou dřeva a řídící funkce vykonává ministr zemědělství, potravinářství a lesnictví.

34.

Vzhledem k tomu, že informace poskytnuté bulharskými orgány nerozptýlily vážné pochybnosti Komise o úplném splnění povinností plynoucích z rozhodnutí o navrácení podpory ( 14 ), vyzvala posledně uvedená bulharské orgány, aby přezkoumaly všechny jednotlivé znalecké posudky vypracované společností Agrolesproekt s cílem stanovit tržní ceny v souladu se správnou metodikou a neprodleně vypočítat správné částky státní podpory, které mají být navráceny.

35.

Dopisem ze dne 2. listopadu 2020 uvedené orgány informovaly Komisi, že proti vydaným příkazům k navrácení podpory byla podána řada žalob k vnitrostátním soudům a že neexistuje žádný právní nebo legislativní mechanismus, který by umožňoval znovu zahájit nebo ukončit probíhající soudní řízení.

36.

Dopisem ze dne 19. dubna 2021 Komise informovala tytéž orgány, že skutečnost, že společnost Agrolesproekt je „veřejným podnikem“ ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice 2006/111/ES ( 15 ), brání tomuto podniku provést odhad tržních cen směňovaných parcel v době směny. Podle názoru Komise nebyl proto znalecký posudek vypracovaný společností Agrolesproekt, na němž bulharské orgány založily opatření přijatá k vyhovění rozhodnutí o navrácení státní podpory, pro účely splnění povinností plynoucích z rozhodnutí 2015/456 spolehlivý. Komise proto požádala bulharské orgány, aby v souladu s bodem 176 odůvodnění uvedeného rozhodnutí posoudily možnost zahájit nové veřejné nabídkové řízení za účelem jmenování nezávislého znalce ( 16 ).

37.

Na tento dopis odpověděly tyto orgány dopisem ze dne 11. května 2021 a obhajovaly výběr společnosti Agrolesproekt jakožto znalce, přičemž zejména zdůraznily, že tento výběr byl proveden prostřednictvím dostatečně transparentního, konkurenčního, otevřeného a nepodmíněného veřejného řízení v souladu s bodem 176 odůvodnění uvedeného rozhodnutí a na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny. Kromě toho poukázaly na to, že společnost nedostávala na svou činnost finanční prostředky ze státního rozpočtu, od obcí nebo jiných zadávajících orgánů, jelikož její příjmy plynuly z její hlavní činnosti, a sice zhotovování lesních plánů a inventarizace lesních ploch na základě smluv uzavřených v rámci účasti v otevřených řízeních podle zákona o veřejných zakázkách (Zakon za obštestvenite porăčki) ( 17 ). Nakonec uvedly, že před vnitrostátními soudy probíhají četná řízení o zpochybnění výše podpory, která má být navrácena, a v některých z těchto řízení soudní znalci určili tržní cenu podobnou nebo nižší, než je cena stanovená uvedeným podnikem.

38.

Dopisem ze dne 20. června 2022 si Komise vyžádala další informace o nezávislosti společnosti Agrolesproekt. Komise trvala na tom, aby byly transparentní tyto prvky: a) hlavní činnost společnosti, nabízené služby a seznam jejích hlavních zákazníků; b) její obchodní politika a rozhodovací postupy; c) další subjekty nebo zainteresované subjekty, které kontrolují nebo ovlivňují činnost společnosti; a d) podrobné zdroje příjmů a podíl veřejných finančních prostředků nebo zakázek zadaných státem na obratu společnosti, jakož i auditorem ověřené účetní závěrky za období 2017-2021.

39.

Dopisem ze dne 12. července 2022 Bulharská republika zopakovala připomínky uvedené v dopise ze dne 11. května 2021 a zároveň uvedla, že z celkového počtu 102 případů, v nichž bylo zjištěno poskytnutí státní podpory, bylo dosud zahájeno 66 soudních řízení o navrácení této podpory a v deseti případech Varchoven administrativen sad (Nejvyšší správní soud, Bulharsko) zrušil napadené příkazy k navrácení podpory. Bulharské orgány uvedly, že zaslaly 21 příkazů k navrácení podpory, z nichž deset bylo uhrazeno a pět vedlo ke zrušení směny.

40.

V rámci žaloby podané proti takovému příkazu k navrácení podpory v souvislosti se směnou pozemků předložil Administrativen sad Varna (správní soud ve Varně, Bulharsko) Soudnímu dvoru předběžné otázky týkající se výkladu pojmu „podnik“ ve smyslu článku 107 SFEU, jakož i způsobu výpočtu tržní ceny směňovaných pozemků ( 18 ).

41.

Za těchto podmínek se Komise rozhodla podat projednávanou žalobu.

42.

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr určil, že Bulharská republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala všechna nezbytná opatření, aby zajistila, že příjemci vrátí státní podporu poskytnutou Bulharskou republikou, která byla rozhodnutím 2015/456 prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 288 čtvrtého pododstavce SFEU a článků 4 až 6 tohoto rozhodnutí, a aby tomuto členskému státu uložil náhradu nákladů řízení.

43.

Bulharská republika navrhuje, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta jako neopodstatněná a aby byla Komisi uložena náhrada nákladů řízení.

44.

Řeči účastnic řízení a jejich odpovědi na otázky položené Soudním dvorem byly vyslechnuty na jednání, které se konalo dne 8. ledna 2025.

45.

Na podporu žaloby Komise předkládá tři částečně se překrývající žalobní důvody, z nichž první vychází z nesplnění povinností plynoucích z rozhodnutí 2015/456 ve stanovené lhůtě, druhý z velmi omezeného výsledku dosaženého v souvislosti s navrácením dotčené státní podpory, a třetí z neexistence okolností, které by prokazovaly absolutní nemožnost splnit povinnosti plynoucí z rozhodnutí.

46.

Druhý žalobní důvod se skládá ze dvou částí, které se týkají dvou hlavních důvodů, jež podle Komise bránily účinnému splnění povinností plynoucích rozhodnutí 2015/456, a to zaprvé neoprávněného jmenování znalce, který měl určit výši podpory, jež má být navrácena, a který nesplňoval požadavky nezávislosti stanovené v bodě 176 odůvodnění uvedeného rozhodnutí, a zadruhé použití nesprávné metody výpočtu tímto znalcem, která neodrážela skutečnou tržní cenu.

47.

V souladu s požadavkem Soudního dvora se toto stanovisko zaměří na první část druhého žalobního důvodu ( 19 ), která se v podstatě zakládá na třech argumentech vznesených Komisí, z nichž první vychází z údajně neoprávněného rozhodnutí Bulharské republiky využít nezávislého znalce (B), druhý z údajně nedostatečné nezávislosti jmenovaného znalce (C) a třetí z údajného porušení povinnosti loajální spolupráce, jelikož Komisi nebyla sdělena informace, že jmenovaný znalec je veřejným podnikem (D) ( 20 ). Pro lepší pochopení těchto jednotlivých argumentů však považuji za užitečné stručně připomenout zásady týkající se povinnosti navrátit státní podporu, která byla prohlášena za protiprávní (A).

48.

Především je třeba uvést, jak Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že zrušení protiprávní podpory prostřednictvím navrácení je logickým důsledkem zjištění její protiprávnosti. Členský stát, jemuž je určeno rozhodnutí, které jej zavazuje k zajištění navrácení protiprávních podpor, je podle článku 288 SFEU povinen přijmout veškerá opatření k zajištění splnění povinností vyplývajících z tohoto rozhodnutí. Musí dosáhnout skutečného vrácení dlužných částek, aby odstranil narušení hospodářské soutěže způsobené konkurenční výhodou, jež byla prostřednictvím protiprávní podpory poskytnuta ( 21 ).

49.

Dále je nutno poznamenat, že podle čl. 14 odst. 3 nařízení č. 659/1999 ( 22 ), které bylo použitelné v době přijetí rozhodnutí 2015/456, musí být navrácení podpory, která byla rozhodnutím Komise prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, jak vyplývá rovněž z bodu 13 bodu odůvodnění uvedeného nařízení, provedeno „bezodkladně a v souladu s postupy vnitrostátního práva dotyčného členského státu“, za předpokladu, že umožňují okamžitý a účinný výkon rozhodnutí, což je podmínka, která odráží požadavky zásady efektivity ( 23 ).

50.

Navrácení podpory tedy musí být provedeno bezodkladně, konkrétně ve lhůtě stanovené v rozhodnutí Komise přijatém podle čl. 108 odst. 2 SFEU, kterým se nařizuje navrácení státní podpory, nebo případně ve lhůtě následně stanovené Komisí. Opožděné navrácení, tedy navrácení po stanovených lhůtách, nemůže splňovat požadavky Smlouvy o FEU ( 24 ).

51.

A konečně v tomto ohledu podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že s výjimkou případů, ve kterých je rozhodnutí o navrácení podpory zrušeno podle článku 263 SFEU, je jediným důvodem, kterého by se členský stát mohl dovolávat na obranu proti žalobě pro nesplnění povinnosti podané Komisí na základě čl. 108 odst. 2 SFEU, důvod, jenž vychází z absolutní nemožnosti splnit povinnosti vyplývající z rozhodnutí, které je mu určeno ( 25 ). Tato situace však podléhá restriktivní analýze. Podmínka absolutní nemožnosti splnění povinností z rozhodnutí není splněna, pokud žalovaný členský stát pouze informuje Komisi o obtížích právní, politické nebo praktické povahy spojených s vyhověním dotčenému rozhodnutí, aniž podnikl jakékoli skutečné kroky k navrácení podpory od dotčených podniků a aniž Komisi navrhl alternativní způsoby vyhovění tomuto rozhodnutí, které by umožnily tyto obtíže překonat ( 26 ).

52.

Projednávanou žalobu pro nesplnění povinnosti je třeba zkoumat ve světle těchto zásad, aby bylo možné ověřit, zda Bulharská republika řádně zajistila navrácení podpory ve lhůtě stanovené rozhodnutím 2015/456 (první a druhý žalobní důvod) a, pokud tomu tak není, zda se tento členský stát může oprávněně dovolávat důvodů, které představují absolutní nemožnost splnit povinnosti vyplývající z tohoto rozhodnutí (třetí žalobní důvod) ( 27 ).

53.

Svým prvním argumentem uvedeným v rámci první části druhého žalobního důvodu Komise vytýká Bulharské republice, že se rozhodla využít nezávislého znalce, aby provedl odhad tržních cen směňovaných parcel za účelem stanovení částek státní podpory, které mají být navráceny, když, jak vyplývá z bodů 146 a 175 odůvodnění rozhodnutí 2015/456, v době přijetí tohoto rozhodnutí již bulharské orgány měly k dispozici mimo jiné tržní ceny všech směněných pozemků v době jejich směny. Podle názoru Komise měla tato okolnost usnadnit stanovení přesné částky podpory, která má být navrácena, v souladu s metodikou popsanou v bodě 173 odůvodnění uvedeného rozhodnutí, aniž bylo nutné jmenovat znalce. Podle bodu 176 odůvodnění téhož rozhodnutí byla totiž možnost využít nezávislého znalce stanovena pouze v případě, že by metodika popsaná v bodě 173 odůvodnění nemohla být použita nebo by vedla k částce, která by neodpovídala výši částky, kterou příjemce obdržel. V projednávané věci však nebyl dán ani jeden z těchto dvou důvodů odůvodňujících využití nezávislého znalce. Proto rozhodnutí bulharských orgánů provést nový výpočet tržních cen pro všech 132 směn, na které se vztahuje rozhodnutí 2015/456, za využití nezávislého znalce, vedlo k dalšímu značnému zdržení a neodůvodněně zkomplikovalo proces navrácení podpory.

54.

Bulharská republika tvrdí, že podmínky pro použití bodu 176 odůvodnění rozhodnutí 2015/456 byly splněny, neboť tržní hodnoty použité pro účely stanovení podpory v souvislosti s přijetím tohoto rozhodnutí nemusely nutně odrážet spravedlivé tržní hodnoty dotčených lesních parcel. Bulharské orgány již totiž ve správní fázi poukázaly na „určité problémy“ týkající se spolehlivosti sdělených údajů, což uznala i samotná Komise v bodě 119 odůvodnění uvedeného rozhodnutí, neboť tyto hodnoty byly zejména stanoveny na základě nespolehlivých daňových odhadů.

55.

Z následujících důvodů se domnívám, že Komise nemůže Bulharské republice vytýkat, že využila služeb nezávislého znalce.

56.

Zaprvé připomínám, že možnost stanovit metodu výpočtu na základě nezávislého posudku byla výslovně stanovena samotným rozhodnutím 2015/456. Bod 176 odůvodnění tohoto rozhodnutí totiž stanovil možnost obrátit se na nezávislého znalce „[v] případech, kdy mohou mít bulharské orgány oprávněné obavy, že [metodiku popsanou v bodě 173 odůvodnění] nelze uplatnit nebo že vede k výsledným částkám, jež zjevně dostatečně neodrážejí výši státní podpory, již příjemce obdržel“ ( 28 ). Okolnost, že tato možnost je v rozhodnutí výslovně uvedena, nutně znamená, že Komise si byla vědoma toho, že v době přijetí rozhodnutí existovala možnost, že podpora nebude moci být navrácena způsobem téměř automatickým na základě tržních hodnot pozemků, které byly sděleny během správního řízení. Kromě toho Komise ve svém písemném vyjádření uznala, že stanovení tržní hodnoty pozemku může v praxi představovat určité obtíže, které mohou být ještě zhoršeny malým počtem srovnatelných operací, a existuje a priori několik možných metod stanovení tržní hodnoty pozemku.

57.

Zadruhé na nespolehlivost tržních cen lesních parcel sdělených bulharským orgány již tyto orgány řádně upozornily před přijetím rozhodnutí 2015/456, a to již ve správní fázi, ve svých připomínkách ze dne 19. listopadu 2013, jakož i na základě žádosti o informace v podobě tabulky zaslané e-mailem dne 21. ledna 2014. To Komise výslovně konstatovala v bodě 119 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Jak Bulharská republika vysvětlila ve svém písemném vyjádření, tato nedostatečná spolehlivost byla způsobena mimo jiné tím, že na omezeném trhu s pozemky nacházejícími se v zalesněných oblastech neexistoval dostatečný počet podobných transakcí, jakož i vnitrostátní zvláštností, že převážná většina notářských zápisů použitých bulharskými orgány odrážela daňové ocenění nemovitostí, které dostatečně neodráželo skutečnou tržní cenu. Kromě zjištěných obtíží, jak je uvedeno v bodě 121 odůvodnění uvedeného rozhodnutí, bulharské orgány uvedly, že poskytnuté údaje o tržních cenách jsou „nejlepšími přibližnými odhady, které mohly získat“ ( 29 ), vzhledem k tomu, že: „(i) v Bulharsku neexistují přesná pravidla pro stanovení tržních cen lesních parcel prostřednictvím ocenění; (ii) ocenění nezávislým odborným znalcem, který by odhadl, jaké byly tržní ceny dotčených pozemků v době směny, by bylo velmi časově náročné a (iii) tento proces by byl velmi nákladný“. Z toho vyplývá, že Komise nemohla nevědět, že oznámené ceny představovaly pouze „přibližné odhady“, ani kategoricky tvrdit, že tyto orgány měly v době přijetí uvedeného rozhodnutí k dispozici všechna potřebná data pro určení výše částky podpory k navrácení.

58.

Zatřetí s ohledem na výše uvedené konstatuji, že využití nezávislého znalce s odbornou kvalifikací bylo přípustné a nezbytné k nápravě nespolehlivosti údajů, které Bulharská republika původně sdělila Komisi. Jak totiž tento členský stát uvádí, bez přesného zjištění tržních cen pozemků by nebylo možné přiměřeně použít metodiku, na kterou Komise odkazuje v bodě 173 odůvodnění rozhodnutí 2015/456, vzhledem k tomu, že tržní cena pozemků byla nedílnou součástí matematické rovnice uvedené v tomto bodě odůvodnění.

59.

Konečně začtvrté se zdá, že toto chápání odpovídá také původnímu přístupu Komise. Jak totiž potvrdila na jednání, na setkání dne 7. října 2014 souhlasila s rozhodnutím bulharských orgánů využít znalce, což bylo první setkání s těmito orgány po přijetí rozhodnutí 2015/456 ( 30 ). Souhlasem s tímto rozhodnutím však Komise implicitně uznala i praktické důsledky, které z něj vyplývají. Musela si být totiž plně vědoma toho, že taková volba nutně povede ke zpomalení řízení o navrácení podpory, zejména proto, že podle bodu 176 odůvodnění uvedeného rozhodnutí měl být znalec jmenován prostřednictvím veřejného nabídkového řízení. Pokud se však Komise domnívala, že neexistuje důvod pro použití metodiky stanovené v tomto bodě odůvodnění, měla se proti ní postavit od samého počátku, zejména na prvním výše uvedeném setkání, a nikoliv až o deset let později v rámci žaloby pro nesplnění povinnosti. Jak vyplývá z bodů 18 až 29 tohoto stanoviska, všechna opatření, která Bulharská republika přijala v období mezi přijetím rozhodnutí 2015/456 a vypracováním posudku nezávislého znalce, byla přijata po konzultaci s Komisí, která nikdy nevznesla žádné námitky, alespoň písemné, proti původnímu rozhodnutí o využití služeb tohoto znalce. Jak totiž vyplývá z bodu 29 tohoto stanoviska, Komise ani po skončení práce uvedeného znalce a po předání znaleckých posudků týkajících se všech 132 směn nevznesla žádnou námitku nebo návrh na přijetí nových nebo dodatečných opatření týkajících se ocenění pozemků.

60.

Z výše uvedeného podle mého názoru vyplývá, že první argument Komise uplatněný v první části druhého žalobního důvodu musí být zamítnut jako neopodstatněný.

61.

Prostřednictvím druhého argumentu vzneseného v rámci první části druhého žalobního důvodu Komise tvrdí, že znalec jmenovaný Bulharskou republikou, a sice podnik vlastněný v okamžiku jeho výběru ze 100 % bulharským státem, který byl pod dohledem téhož orgánu, jenž původně poskytl dotčenou podporu, a to ministerstva zemědělství, potravinářství a lesnictví, nesplňoval požadavky nezávislosti stanovené v bodě 176 odůvodnění rozhodnutí 2015/456. Přesněji řečeno, na základě žádosti o informace ze dne 20. června 2022 ( 31 ) a odpovědi poskytnuté Bulharskou republikou dne 12. července 2022 ( 32 ) se Komise domnívala, že mezi společností Agrolesproekt a tímto ministerstvem existuje zjevný nedostatek funkční a hospodářské nezávislosti, který narušuje postup navrácení podpory, a tedy i účinné splnění povinností vyplývajících z jejího rozhodnutí.

62.

Pokud jde o funkční nezávislost, stanovy, zprávy o činnosti a roční účetní závěrky společnosti Agrolesproekt v podstatě uvádějí, že práva bulharského státu jako jediného vlastníka kapitálu tohoto podniku vykonává ministr zemědělství, potravinářství a lesnictví, takže existuje přímá vazba podřízenosti mezi tímto podnikem a veřejnoprávním subjektem, který poskytl podporu ( 33 ). Komise na jednání uvedla, že tato organická vazba představuje problém objektivní nezávislosti, neboť Agrolesproekt je třeba považovat za subjekt, který jedná pod dohledem bulharského státu a jako odnož poskytovatele podpory. V tomto ohledu byl podle Komise střet zájmů zřejmý, neboť řídící funkce společnosti Agrolesproekt vykonával státní orgán, který porušil unijní právo; bylo by proto „zbytečné popírat vliv tohoto orgánu na rozhodovací proces společnosti“. Pokud jde o hospodářskou nezávislost tohoto podniku, její neexistenci potvrzuje podle Komise řada faktorů, jako je zejména skutečnost, že jeho činnost je zcela závislá na veřejném financování, neboť všechny zakázky realizované společností Agrolesproekt byly zadávány na základě veřejných nabídkových řízení organizovaných veřejným sektorem. Bulharská republika navíc neposkytla žádné podrobnosti o totožnosti jednotlivých zadavatelů z veřejného sektoru.

63.

Bulharská republika tento argument zpochybňuje a v podstatě tvrdí, že skutečnost, že Agrolesproekt je veřejnoprávním subjektem, nemůže mít vliv na jeho nezávislost při plnění svěřeného úkolu, neboť zejména za účelem stanovení tržních cen směňovaných parcel a určení částek podpory, které mají být navráceny, tento podnik využil dva znalce zapsané v Bulharské komoře nezávislých odhadců a oprávněné oceňovat parcely v lesních oblastech, jejichž nezávislost nelze zpochybnit.

64.

V této souvislosti je třeba nejprve zdůraznit, že rozhodnutí 2015/456, a zejména jeho bod 176 odůvodnění, pouze uvádí, že bulharské orgány mohou provést odhad tržních cen pozemků, na které se vztahuje toto rozhodnutí, „nezávislým znalcem, který má k oceňování kvalifikaci a který se vybere na základě otevřeného veřejného nabídkového řízení“, a dále stanoví jednotlivé fáze postupu výběru tohoto znalce. V tomto ustanovení je sice stanoveno, že znalec musí být „nezávislý“, „mít kvalifikaci“ a „vybere [se] na základě otevřeného veřejného nabídkového řízení“, ale neobsahuje žádný výslovný údaj o právním postavení nebo vlastnictví tohoto znalce, a zejména skutečnost, že nemůže být veřejným podnikem.

65.

Je tedy třeba ověřit, zda si bulharské orgány navzdory neexistenci takového údaje v rozhodnutí 2015/456 byly vědomy toho, že jmenování veřejného subjektu jako znalce je samo o sobě neslučitelné s požadavkem nezávislosti znalce.

66.

Z následujících důvodů se domnívám, že tomu tak v projednávané věci nebylo.

67.

Zaprvé mám totiž za to, že takovou zásadu, podle níž musí být veřejné subjekty vyloučeny z veřejných nabídkových řízení na znaleckou činnost, nelze nalézt ani v unijní právní úpravě pro zadávání veřejných zakázek, ani ve specifičtějších pravidlech pro státní podporu.

68.

Pokud jde o pravidla pro zadávání veřejných zakázek, z čl. 2 odst. 1 bodu 10 směrnice 2014/24/EU ( 34 ) ve spojení s jejím bodem 14 odůvodnění vyplývá, že pojem „hospodářský subjekt“ musí být vykládán široce, takže zahrnuje nejen fyzické nebo právnické osoby, ale také jakýkoli veřejný subjekt, který zejména nabízí příslušnou službu na trhu, bez ohledu na právní formu, kterou si pro provozování činnosti zvolil. Soudní dvůr proto stanovil, že možnost zvýhodněného postavení hospodářského subjektu z důvodu veřejných finančních příspěvků nebo státních podpor nemůže a priori a bez dalšího posouzení odůvodnit vyloučení účasti na veřejné zakázce ( 35 ). Soudní dvůr totiž rozhodl, že jedním z cílů unijních pravidel v oblasti veřejných zakázek je otevření se co možné nejširší hospodářské soutěži a je v zájmu unijního práva zajistit co možná největší účast uchazečů na nabídkovém řízení nikoli pouze s ohledem na zájem v oblasti volného pohybu zboží a služeb, ale rovněž ve vlastním zájmu příslušného veřejného zadavatele, který tak bude disponovat větším výběrem, pokud jde o nejvýhodnější nabídku a nabídku, která nejlépe vyhovuje potřebám dotčené veřejnosti ( 36 ).

69.

Pokud jde o specifičtější pravidla státní podpory, sdělení Komise o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci z 10. července 1997 (dále jen „sdělení z roku 1997“) ( 37 ), které bylo použitelné v době přijetí rozhodnutí 2015/456, jakož i během prvních tří veřejných nabídkových řízení, která bulharské orgány vyhlásily za účelem výběru nezávislého znalce ( 38 ), výslovně stanovilo možnost účasti státních úředníků a státních zaměstnanců na nezávislém znaleckém posudku. Konkrétně je v bodě 2 písm. a) hlavy II, nadepsané „Zásady“, sdělení uvedeno, že jestliže orgány veřejné moci nechtějí přistoupit k prodeji pozemků a budov v rámci nepodmíněného nabídkového řízení ( 39 ), mohou před jednáním, které předchází prodeji, provést ocenění jedním nebo více nezávislými majetkovými odhadci, aby byla stanovena tržní hodnota na základě obecně uznávaných tržních ukazatelů a oceňovacích norem. Takto stanovená minimální prodejní cena je minimální prodejní cenou, která může být dohodnuta bez udělení státní podpory. V tomto ohledu čtvrtý pododstavec upřesňuje, že kromě odborné kvalifikace ( 40 ) by odhadce měl být „při výkonu svých úkolů nezávislý“, což znamená, že „orgány veřejné moci by neměly být oprávněny vydávat [mu] příkazy ohledně výsledku oceňování. Státní úřady, které provádějí ocenění, a státní úředníci nebo zaměstnanci mají být považováni za nezávislé za předpokladu, že je účinně vyloučen nepřípustný vliv na jejich závěry“ ( 41 ).

70.

Je nutno poznamenat, že sdělení z roku 1997 se na výběrové řízení Agrolesproekt nevztahovalo: nebylo použitelné ratione materiae, neboť se týkalo jednak „prodejů“ veřejně vlastněných pozemků a staveb, a nikoli „směn“ ( 42 ), a jednak ocenění pozemků nebo staveb v rámci kvalifikace podpory, a nikoli jejího navrácení; nebylo použitelné ani ratione temporis, neboť toto sdělení již nebylo v platnosti v době, kdy byla společnost Agrolesproekt navržena útvarům Komise ke schválení ( 43 ). Sdělení je však relevantní pro účely této analýzy, zejména proto, že stanoví zásadu, že státní úřady, které provádějí ocenění, jsou zcela schopny provádět ocenění v souvislosti s prováděním pravidel státní podpory, aniž se předpokládá, že nejednají nezávisle. Je totiž třeba zdůraznit, že žádné ustanovení sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, které nahradilo sdělení z roku 1997, nevylučuje možnost využití služeb nezávislých odborníků, kteří jsou veřejnoprávními subjekty, přičemž možnost využití nezávislých odborníků zůstává zachována ( 44 ).

71.

Tento závěr nemůže být vyvrácen argumentem Komise, že kontext projednávané věci se netýká prvotního ocenění znalcem pozemku určeného k prodeji, u něhož mohou státní úřady, které provádějí ocenění, v souladu se sdělením z roku 1997 provádět nezávislé ocenění, ale navrácení protiprávní podpory neslučitelné s vnitřním trhem, což vyžaduje zvláštní obezřetnost.

72.

Především považuji za obtížné souhlasit s pojetím kritéria nezávislosti, které se liší v závislosti na dotčené správní fázi. U autorizovaného nezávislého znalce, bez ohledu na to, zda se jedná o veřejný nebo soukromý subjekt, se musí předpokládat, že jedná nezávisle, ať již v souvislosti s oceňováním prodeje pozemku za účelem posouzení existence podpory (předcházející fáze), nebo v souvislosti s oceňováním hodnoty pozemku za účelem navrácení podpory (následující fáze). Kromě toho mi není z teoretického hlediska jasné, v čem by se riziko případného vlivu státu změnilo podle toho, zda se ocenění týká existence podpory nebo jejího navrácení. Pokud například cíl sledovaný takovým vlivem spočívá v minimalizaci výše podpory, aby byla kvalifikována jako „de minimis“, rizika zůstávají ve fázi kvalifikace nebo navrácení podpory stejná. To platí i v případě, že, jak tvrdí Komise, dochází ke sbližování zájmů orgánu poskytujícího podporu a zájmů příjemců ( 45 ). A konečně zásada, na jejímž základě by se v podstatě předpokládalo, že členský stát jedná protiprávně tím, že ovlivňuje znalce, který je veřejným podnikem, by podle mého názoru byla v rozporu se zásadou loajální spolupráce zakotvenou v čl. 4 odst. 3 SEU a se zásadou vzájemné důvěry mezi členskými státy a orgány Unie, a proto by nemohla být odůvodněná.

73.

Zadruhé s ohledem na výše uvedené konstatování, že na základě unijního práva nelze veřejné subjekty vyloučit z veřejných nabídkových řízení týkajících se ocenění prováděných v rámci navrácení státní podpory, měla Komise, pokud se domnívala, že v projednávané věci byly směny pozemků citlivým tématem a existovalo reálné riziko, že subjekt poskytující podporu bude mít vliv na subjekt provádějící ocenění (nebo na výběr nezávislých znalců), v bodě 176 odůvodnění rozhodnutí 2015/456 výslovně stanovit, že nezávislí znalci měli být jmenováni „nezávislým subjektem“ ( 46 ). Vzhledem k neexistenci takové informace však Bulharská republika nemohla vědět, že jmenování společnosti Agrolesproekt je samo o sobě v rozporu s požadavky nezávislosti stanovenými v bodě 176 odůvodnění uvedeného rozhodnutí.

74.

Zatřetí ze spisu předloženého Soudnímu dvoru vyplývá, že žádný jiný důkaz vyplývající z jednotlivých výměn názorů mezi stranami nezakládá závazek bulharských orgánů (ani legitimní očekávání Komise), že jmenovaný nezávislý znalec nebude veřejným subjektem. Ve správním řízení, které vedlo k přijetí rozhodnutí 2015/456, Komise naopak bez námitek akceptovala pro účely určení existence podpory ceny stanovené znalci, kteří sami byli součástí ministerstva potravinářství, zemědělství a lesnictví. Stejně tak, jak uvedla Bulharská republika, Komise nezpochybnila ani po přijetí tohoto rozhodnutí objektivitu zprávy o posouzení operací „de minimis“, přestože ji vypracovali úředníci téhož ministerstva ( 47 ). Otázka nezávislosti znalců byla výslovně vznesena i během diskusí o prvním veřejném nabídkovém řízení, které bylo ukončeno mimo jiné z toho důvodu, že autorizovaný znalec již dříve zaujal stanovisko ke znaleckým posudkům vypracovaným pro účely stanovení podpory ( 48 ). Ani v této souvislosti Komise nevyužila příležitosti, aby vyjádřila své obavy ohledně údajného rizika vyplývajícího z možného jmenování veřejného podniku nezávislým znalcem.

75.

A konečně začtvrté, Komise v žádném případě nebyla schopna prokázat existenci jakéhokoli vlivu bulharských orgánů na znalecký posudek společnosti Agrolesproekt. V tomto ohledu připomínám, že pokud bychom vycházeli z kritérií používaných pro posouzení nezávislosti soudů, má požadavek nezávislosti dva odlišné aspekty: objektivní nezávislost a subjektivní nezávislost ( 49 ). Komise tvrdí, že v projednávané věci nejsou tyto dva aspekty splněny.

76.

Pokud jde nejprve o objektivní nezávislost, ta předpokládá, že znalec vykonává své funkce zcela samostatně, není hierarchicky na nikoho vázán ani není nikomu podřízen a od nikoho nepřijímá příkazy či pokyny jakéhokoliv původu. Znalec je tedy chráněn před vnějšími zásahy nebo tlaky, které by mohly ohrozit nezávislost jeho znaleckého posudku ( 50 ).

77.

Jak je v této souvislosti uvedeno v bodě 62 tohoto stanoviska, Komise má výhrady k funkční i ekonomické nezávislosti společnosti Agrolesproekt na ministerstvu zemědělství, potravinářství a lesnictví.

78.

V první řadě, pokud jde o funkční nezávislost, se domnívám, že nezávislost společnosti Agrolesproekt nelze zpochybnit pouze proto, že tuto společnost jmenoval orgán, který poskytl dotyčnou podporu. Naopak se přikláním k názoru, že vzhledem k tomu, že je mezi stranami nesporné, že oba znalci, jejichž služeb tato společnost využila, byli zapsáni v Komoře nezávislých odhadců, vykonávali činnost v souvislosti s vypracováním znaleckých posudků v souladu s vysokými etickými a deontologickými standardy nezávislosti ( 51 ). Je proto třeba mít za to, že mají dostatečnou objektivní nezávislost. Tato domněnka platí zejména proto, že není zřejmé, v čem je okolnost, že zadavatelem znaleckého posudku je výše uvedené ministerstvo, sama o sobě relevantní. Zaprvé totiž, jak potvrdila Bulharská republika, tito dva znalci nemají žádnou přímou vazbu na bulharský stát: nejsou úředníky ministerstva ani jiného státního orgánu, a dokonce ani společnosti Agrolesproekt, a byli přijati výhradně za účelem plnění konkrétních úkolů, které jim byly svěřeny. Zadruhé Komise nezpochybnila odborné kvality obou znalců jmenovaných společností Agrolesproekt, ani jejich schopnost provést posouzení, které jim bylo svěřeno. Na jednání dokonce připustila, že pokud by tito dva znalci byli vybráni přímo bulharskými orgány bez zásahu společnosti Agrolesproekt, byla by podmínka nezávislosti ve smyslu bodu 176 odůvodnění rozhodnutí 2015/456 splněna.

79.

Dále mám za to, že tuto domněnku nelze vyvrátit pouhým tvrzením založeným na skutečnosti, že „by bylo zbytečné popírat vliv [ministerstva] na rozhodovací proces společnosti“. Podle ustálené judikatury Soudního dvora musí totiž Komise v rámci řízení o nesplnění povinnosti prokázat tvrzené nesplnění povinnosti a předložit Soudnímu dvoru skutečnosti nezbytné k tomu, aby Soudní dvůr ověřil existenci tohoto nesplnění povinnosti, aniž by se Komise mohla opírat o jakoukoli domněnku ( 52 ). Je tedy na Komisi, aby doložila existenci souvislosti mezi státní povahou společnosti Agrolesproekt a kvalitou nebo spolehlivostí znaleckých posudků za účelem prokázání toho, že tento podnik nesplňuje podmínky pro splnění povinností vyplývajících z rozhodnutí, které jsou stanoveny v bodě 176 odůvodnění rozhodnutí 2015/456. Jak však bylo zdůrazněno na jednání, Komise nepředložila žádný důkaz o tom, že by bulharské orgány udělily této společnosti nebo dvěma jmenovaným znalcům pokyny. Stejně tak z výročních zpráv vypracovaných toutéž společností, na které se Komise odvolává, nevyplývá žádný věcný důkaz naznačující, že znalci nemohli svou práci vykonávat zcela nezávisle.

80.

Ve druhé řadě, pokud jde o hospodářskou nezávislost, je sice pravda, že odměňování znalců může skutečně hrát roli v jejich objektivní nezávislosti, ale jak uvedla Bulharská republika, financování společnosti Agrolesproekt vyplývá z hospodářské činnosti, kterou vykonává. Její příjmy pocházejí z její hlavní činnosti, a sice z vypracovávání lesních hospodářských plánů a inventarizace lesních oblastí v rámci smluv uzavřených v návaznosti na její účast v otevřených řízeních. Tuto informaci dokládá účetní závěrka za účetní období 2018 a 2019, která je zveřejněna v obchodním rejstříku, v níž je skutečně uvedeno, že v daném účetním období měla tato společnost vlastní příjmy ze zakázek v rámci řízení zahájených podle zákona o veřejných zakázkách.

81.

Mám tedy za to, že Komise nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že v projednávané věci byla ohrožena objektivní nezávislost společnosti Agrolesproekt nebo obou znalců, jejichž služeb využila.

82.

Pokud jde o subjektivní nezávislost, připomínám, že souvisí s pojmem „nestrannost“ a týká se rovného odstupu ve vztahu ke stranám sporu a jejich příslušným zájmům s ohledem na předmět sporu. Tento aspekt vyžaduje objektivitu a neexistenci jakéhokoliv zájmu na obsahu znaleckého posudku ( 53 ).

83.

V této souvislosti Komise na jednání tvrdila, že má indicie, že oba dotyční znalci nemohli zcela svobodně plnit své úkoly v rámci stanoveném společností Agrolesproekt, že obdrželi pokyny od bulharských orgánů a vyplývá to ze zpráv samotné společnosti.

84.

Jak již však bylo uvedeno v bodech 78 až 80 tohoto stanoviska, ve výročních zprávách společnosti Agrolesproekt není nic, co by naznačovalo, že znalci nemohli svobodně plnit své úkoly. Tyto zprávy se totiž týkají projektů lesnické organizace, na nichž se podílely bulharské státní struktury. Nemají žádný význam pro úkol společnosti Agrolesproekt spočívající ve výpočtu cen lesních pozemků. Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru navíc vyplývá, že zpráva předložená tímto podnikem byla zadavatelem schválena v návaznosti na posouzení odborné komise Výkonné agentury pro lesnictví, aniž by do jejího obsahu bylo jakkoli zasahováno ( 54 ).

85.

S ohledem na výše uvedené, a zejména na znění bodu 176 odůvodnění rozhodnutí 2015/456, na příslušná ustanovení unijního práva, na nedostatečná vysvětlení poskytnutých Komisí ve správním řízení předcházejícím přijetí uvedeného rozhodnutí a po něm, a na nedostatek důkazů, které by mohly zpochybnit objektivitu znaleckého posudku předloženého společností Agrolesproekt, je třeba konstatovat, že nebylo prokázáno, že Bulharská republika porušila uvedené rozhodnutí tím, že jmenovala znalce, který nesplňoval požadavky nezávislosti stanovené v tomto bodě odůvodnění.

86.

Navrhuji proto, aby byl druhý argument uvedený v první části druhého žalobního důvodu zamítnut jako neopodstatněný.

87.

Ve svém třetím a posledním argumentu vzneseném v rámci první části druhého žalobního důvodu Komise bulharským orgánům vytýká, že včas – a konkrétně předtím, než Komise dne 26. října 2017 ( 55 ) schválila určení společnosti Agrolesproekt – nesdělily informaci, že společnost Agrolesproekt je veřejným podnikem a její řídící funkce vykonává ministr potravinářství, zemědělství a lesnictví. Toto opomenutí, které, jak Komise tvrdí, uvedlo její útvary v omyl, údajně představovalo porušení povinnosti loajální spolupráce zakotvené v čl. 4 odst. 3 SFEU. Tyto informace byly totiž Komisi sděleny až o dva roky později, dne 10. července 2020 ( 56 ). Na jednání Komise vysvětlila, že bulharské orgány si musely být vědomy důležitosti a významu těchto informací, které se týkaly kontroly této společnosti, pro požadavky nezávislosti.

88.

Bulharská republika navrhuje, aby byl tento žalobní důvod zamítnut jako neopodstatněný.

89.

V této souvislosti postačí uvést, že jak vyplývá z bodů 67 až 72 tohoto stanoviska, nic v unijním právu ani v rozhodovací praxi Komise nemohlo Bulharskou republiku vést k tomu, aby poskytla informace týkající se skutečnosti, že oba nezávislí znalci byli jmenováni společností Agrolesproekt, která je veřejným podnikem kontrolovaným státem, a zejména ministerstvem zemědělství, potravinářství a lesnictví.

90.

V každém případě, jak Bulharská republika správně uvádí, kdyby Komise chtěla tuto informaci ověřit, byla tato informace snadno a široce dostupná. Informace o řídících orgánech a kontrole kapitálu podniku jsou totiž veřejně přístupné a dostupné v obchodním rejstříku, takže jakákoli dotčená strana k nim může rychle a bezplatně získat přístup, pokud by to považovala za nutné pro přijetí rozhodnutí ( 57 ).

91.

Z toho podle mého názoru vyplývá, že na straně Bulharské republiky nelze shledat porušení povinnosti loajální spolupráce a třetí argument uvedený v rámci první části druhého žalobního důvodu, musí být rovněž zamítnut jako neopodstatněný.

92.

S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr v případě, že bude považovat za vhodné rozhodnout o první části druhého žalobního důvodu, rozhodl, že Evropská komise neprokázala, že Bulharská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají zejména z bodu 176 odůvodnění rozhodnutí (EU) 2015/456 ze dne 5. září 2014 o režimu podpory č. SA.26212 (11/C) (ex 11/NN – ex CP 176/A/08) a SA.26217 (11/C) (ex 11/NN – ex CP 176/B/08) poskytnuté Bulharskou republikou v souvislosti se směnou lesních pozemků.