—

vyhověl této žalobě;

—

prohlásil ji za přípustnou a odůvodněnou;

—

zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování Rady Evropské unie ze dne 25. listopadu 2021, kterým byla žalobkyni uložena disciplinární sankce v podobě důtky;

—

zrušil rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování Rady Evropské unie ze dne 1. září 2022, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyně č. 2022_009 podaná na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu;

—

zrušil administrativní vyšetřování EN-2101 a vyšetřovací zprávu ze dne 28. května 2021 generálního ředitelství pro organizační rozvoj a služby – ředitelství pro lidské zdroje generálního sekretariátu Rady Evropské unie, týkající se žalobkyně;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v rámci tohoto řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z protiprávnosti administrativního vyšetřování. Podle žalobkyně vyšetřovatelé překročili faktický a časový rámec zmocnění, které jim bylo uděleno orgánem oprávněným ke jmenování.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z protiprávnosti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že nebyla dodržena zásada řádné správy, zakotvená v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, a že žalobkyni bylo odepřeno právo na nestranné zacházení s jejím spisem.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z nedodržení práva na obhajobu. Žalobkyně tvrdí, že jí nebylo sděleno konkrétní obvinění týkající se skutečností konstatovaných v její neprospěch.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z neexistence důkazu. Podle žalobkyně nejsou porušení článků 12 a 21 služebního řádu úředníků Evropské unie právně dostačujícím způsobem prokázána, takže tato porušení nemohla být konstatována v neprospěch žalobkyně a k odůvodnění disciplinární sankce v podobě důtky.