3.10.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 380/11


Žaloba podaná dne 28. června 2022 – Landesbank Hessen-Thüringen Girozentrale v. SRB

(Věc T-399/22)

(2022/C 380/13)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Landesbank Hessen-Thüringen Girozentrale (zástupci: H. Berger a M. Weber, advokáti)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 11. dubna 2022 o výpočtu příspěvků předem na rok 2022 do Jednotného fondu pro řešení krizí (SRB/ES/2022/18), včetně jeho příloh, v rozsahu, v němž se napadené rozhodnutí a jeho přílohy I, II a III týkají částky, kterou musí žalobkyně uhradit,

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Podpůrně, pro případ, že by Tribunál měl připustit, že napadené rozhodnutí z právního hlediska z důvodu použití nesprávného úředního jazyka žalovaným neexistuje, a že by tedy žaloba na neplatnost byla z důvodu bezpředmětnosti nepřípustná,

určil, že napadené rozhodnutí je právně nicotné v rozsahu, v němž se týká žalobkyně,

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně devět důvodů.

1.

První žalobní důvod: rozhodnutí porušuje čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 (1) ve spojení s článkem 3 nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 (2), jelikož není sepsáno v německém jazyce, který měl být ve vztahu k žalobkyni použit.

2.

Druhý žalobní důvod: rozhodnutí porušuje povinnost uvést odůvodnění podle čl. 296 odst. 2 SFEU a čl. 41 odst. 1 a 2 písm. c) Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jakož i základní právo na účinnou soudní ochranu podle čl. 47 odst. 1 Listiny, neboť odůvodnění obsahuje četné nedostatky, zejména pokud žalovaný mnohokrát využívá prostoru pro posouzení, který mu právo poskytuje, nezveřejňuje údaje týkající se ostatních institucí a soudní přezkum rozhodnutí je prakticky nemožný.

3.

Třetí žalobní důvod: rozhodnutí porušuje články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014, jakož i články 16, 17, 41 a 53 Listiny, jelikož žalovaný nesprávně určil cílovou roční úroveň; podpůrně, články 69 a 70 nařízení (EU) č. 806/2014 porušují právo vyšší právní síly.

4.

Čtvrtý žalobní důvod: čl. 7 odst. 2 druhá věta nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 (3) porušuje právo vyšší právní síly, jelikož objektivně nepatřičně a nepřiměřeně rozlišuje mezi členy institucionálního systému ochrany (IPS) a povoluje relativní váhu ukazatele IPS

5.

Pátý žalobní důvod: rozhodnutí porušuje mj. čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 (4) a zásadu výpočtu příspěvků přizpůsobený riziku a uplatňuje na žalobkyni multiplikační koeficient týkající se ukazatele IPS. Rozlišování mezi institucemi na základě ukazatele IPS je vzhledem k účinku úplné ochrany IPS v rozporu se systémem a svévolné.

6.

Šestý žalobní důvod: články 6, 7 a 9, jakož i příloha I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 porušují právo vyšší právní síly zejména z důvodu, že porušují zásadu výpočtu příspěvků přizpůsobený riziku, zásadu proporcionality a zásadu zohlednění všech skutečností.

7.

Sedmý žalobní důvod: rozhodnutí porušuje svobodu podnikání žalobkyně podle článku 16 Listiny a zásadu proporcionality, jelikož multiplikátory pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu neodpovídají rizikovému profilu žalobkyně, který se vyznačuje dvojitou zárukou prostřednictvím IPS Sparkassen-Finanzgruppe a rezervního fondu Hesenska-Durynska.

8.

Osmý žalobní důvod: rozhodnutí porušuje články 16 a 20 Listiny, jakož i zásadu proporcionality a právo na řádnou správu z důvodu zjevných pochybení, kterých se žalovaný dopustil při využití četných prostorů pro posouzení.

9.

Devátý žalobní důvod: čl. 20 odst. 1 první a druhá věta nařízení v přenesené pravomoci porušuje čl. 103 odst. 7 směrnice 2014/59/EU (5) a zásadu výpočtu příspěvků přizpůsobený riziku.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

(2)  Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 1958, 17, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne 21. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. 2015, L 11, s. 44).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2013, L 176, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. 2014, L 173, s. 190).