—

zrušil v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyně

—

uložil Radě povinnost zaplatit částku 10 000 eur jako náhradu škody za všechny způsobené újmy;

—

podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Paní Sara Makhlouf se domáhá, aby byla Radě uložena povinnost nést vlastní náklady řízení a uhradit náklady řízení, které ona vynaložila a jejichž výši si vyhrazuje odůvodnit v průběhu řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces. Žalobkyně v této souvislosti Radě vytýká, že porušila její právo na obhajobu, zejména právo být vyslechnuta, před rozhodnutím o zařazení jejího jména do napadených seznamů.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení a neexistence důkazu. Žalobkyně uvádí, že tvrzení Rady týkající se toho, že „existuje riziko, že zděděný majetek se použije na podporu činností syrského režimu a režim se ho přímo zmocní, čímž potenciálně přispěje k jeho násilné represi vůči civilnímu obyvatelstvu“, je třeba s konečnou platností zamítnout, protože se jsou nepodložená a trpí nedostatkem skutkového základu, který by je podporoval.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality v rámci zásahu do základních práv. Podle žalobkyně musí být sporné opatření prohlášeno za neplatné, protože je nepřiměřené vzhledem k cíli sledovanému spornými akty. Nepřiměřenost vyplývá zejména ze skutečnosti, že je bez jakéhokoliv rozdílu dotčen celý majetek žalobkyně.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení vlastnického práva. Žalobkyně tvrdí, že napadené akty neodůvodněně zasahují do jejího práva vlastnit majetek, jelikož bez rozdílu zahrnují majetek, který může žalobkyně zdědit, jakož i osobní majetek.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z návrhu na náhradu utrpěných škod.