Žaloba podaná dne 31. března 2022 – OR a OS v. Komise

(Věc T-171/22)

(2022/C 207/67)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: OR a OS (zástupkyně: N. de Montigny, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí ze dne 12. července 2021, jímž PMO zamítl žádost žalobců ze dne 18. března 2021 podanou na základě čl. 90 odst. 1 služebního řádu o vyplacení důchodových nároků vzniklých jejich otci v rámci důchodového systému orgánů Evropské unie (dále jen „DSOEU“) a důchodových nároků nabytých před jeho nástupem do služby;

—	zrušil v případě, že bude konstatováno, že jde o doplnění odůvodnění, rozhodnutí ze dne 22. prosince 2021, jímž OOJ zamítl stížnost žalobců ze dne 20. září 2021;

—	uložil žalované povinnost vrátit žalobcům částky odpovídající příspěvkům zesnulého do DSOEU a částku odpovídající jeho vnitrostátním důchodovým nárokům převedeným do DSOEU;

—	uložil žalované povinnost vyplatit úroky z vracených částek v úrokové sazbě Evropské centrální banky zvýšené o dva procentní body k datu převedení a datu měsíčních příspěvků;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby vznášejí žalobci jediný žalobní důvod vycházející z bezdůvodného obohacení Unie. Žalobci v tomto ohledu tvrdí, že jejich otci vznikl před jeho smrtí nárok na převod příspěvkových let z DSOEU, jakož i příspěvkových let z titulu vnitrostátních důchodových nároků a zdůrazňují, že tento nárok není promlčitelný. Žalobci dodávají, že jejich otec před svou smrtí nesplnil deset let služby, které by mu umožnily nárokovat si vyplácení důchodu z DSOEU, takže odvedené příspěvky představují bezdůvodné obohacení Unie.