Věc T‑483/22

Genzyme Europe BV

v.

Evropská komise

 Rozsudek Tribunálu (pátého rozšířeného senátu) ze dne 24. září 2025

„ Veřejné zdraví – Humánní léčivé přípravky – Registrace léčivého přípravku Nexviadyme (avalglukosidáza alfa) – Neuznání avalglukosidázy alfa za novou účinnou látku – Směrnice 2001/83/ES – Nařízení (ES) č. 726/2004 – Dokument Komise ‚Pokyny pro žadatele, svazek 2A, postupy registrace, kapitola 1, rozhodnutí o registraci‘ – Úroveň dokazování – Povinnost uvést odůvodnění – Zásada řádné správy – Právo být vyslechnut – Rozhodnutí o vyřazení léčivého přípravku z registru Unie pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění – Nařízení (ES) č. 141/2000 – Nařízení (ES) č. 847/2000 – Významný užitek – Úroveň dokazování – Povinnost uvést odůvodnění“

1.      Sbližování právních předpisů – Humánní léčivé přípravky – Registrace – Léčivé přípravky pro vzácná onemocnění – Postupy registrace léčivého přípravku a přezkum stanovení léčivého přípravku jako léčivého přípravku pro vzácná onemocnění – Nová účinná látka a významný užitek – Posuzovací pravomoc unijních orgánů – Posouzení velmi složitých vědeckých a technických skutečností – Široká posuzovací pravomoc – Soudní přezkum – Meze – Zjevně nesprávné posouzení – Nedostatek nebo nedostatečnost odůvodnění

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 141/2000, čl. 3 odst. 1 písm. b), a č. 726/2004, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 3 a čl. 56 odst. 1 písm. a); nařízení Komise č. 847/2000, čl. 3 odst. 2; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83, čl. 6 odst. 1, a příloha I, část II bod 3 první pododstavec]

(viz body 74–77, 88–90, 121, 209, 210)

2.      Právo Evropské unie – Výklad – Akty orgánů – Odůvodnění – Zohlednění – Rozhodnutí založená na stanoviscích vědeckého orgánu – Včlenění uvedených stanovisek do odůvodnění takových rozhodnutí

(Článek 296 SFEU)

(viz body 78, 81)

3.      Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty vyvolávající závazné právní účinky – Přípravné akty – Vyloučení – Hodnotící zpráva a vědecké stanovisko Výboru pro humánní léčivé přípravky – Stanovisko pracovní skupiny pro biologii – Přípravné akty

(Článek 263 SFEU)

(viz body 131, 291)

4.      Sbližování právních předpisů – Humánní léčivé přípravky – Registrace – Nová účinná látka – Posouzení – Rozsah

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 726/2004, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 3 a čl. 56 odst. 1 písm. a)]

(viz bod 135)

5.      Sbližování právních předpisů – Humánní léčivé přípravky – Registrace – Nová účinná látka – Důkazní požadavky – Úroveň dokazování – Rozsah

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 726/2004, čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 3 a čl. 56 odst. 1 písm. a)]

(viz body 197, 199, 202–209)

6.      Sbližování právních předpisů – Humánní léčivé přípravky – Registrace – Řízení – Právo být vyslechnut – Rozsah

[Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 2 písm. a); nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 726/2004, čl. 7 písm. c); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83, čl. 32 odst. 3]

(viz body 286, 290)

7.      Sbližování právních předpisů – Jednotné právní předpisy – Humánní léčivé přípravky – Léčivé přípravky pro vzácná onemocnění – Postup pro stanovení léčivého přípravku jako léčivého přípravku pro vzácná onemocnění – Významný užitek – Kritéria pro posouzení – Důkazní břemeno – Možnost přínosu významného užitku, která musí být podložena konkrétními důkazy

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 141/2000, čl. 3 odst. 1 písm. b); nařízení Komise č. 847/2000, čl. 3 odst. 2]

(viz body 306–312, 325, 326)

Shrnutí

Tribunál rozhodující v rozšířeném senátu pěti soudců, jemuž byla předložena žaloba směřující k částečnému zrušení rozhodnutí Evropské komise o udělení registrace pro humánní biologický léčivý přípravek Nexviadyme – avalglukosidáza alfa(1), kterou zamítl, upřesnil zejména několik aspektů posouzení otázky, zda lze účinnou látku považovat za „novou účinnou látku“ ve světle definice uvedeného pojmu stanovené v příloze I dokumentu Komise nazvaného „Pokyny pro žadatele, svazek 2A, postupy registrace, kapitola 1, rozhodnutí o registraci“ (dále jen „pokyny pro žadatele“), vznesené v rámci žádosti o registraci humánních léčivých přípravků.

Žalobkyně, společnost Sanofi BV, je od roku 2006 držitelem rozhodnutí o registraci pro léčivý přípravek Myozyme, jehož účinnou látkou je alglukosidáza alfa a je indikován pro enzymatickou substituční léčbu u pacientů s Pompeho nemocí, která je vzácným dědičným onemocněním. Následně žalobkyně změnila molekulární strukturu alglukosidázy alfa za účelem zlepšení léčby pacientů. V roce 2014 přijala Komise rozhodnutí, kterým byla takto pozměněná účinná látka, avalglukosidáza alfa, stanovena jako léčivý přípravek pro vzácná onemocnění k léčbě Pompeho nemoci a zapsána do registru Unie pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění podle nařízení č. 141/2000, přičemž zachování uvedeného stanovení musí být později opětovně posouzeno ve fázi žádosti o registraci(2).

Dne 11. září 2020 podala žalobkyně Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) žádost o registraci léčivého přípravku nazvaného Nexviadyme, jehož účinnou látkou je avalglukosidáza alfa, změněná účinná látka alglukosidázy alfa, která se vyskytuje v již registrovaném léčivém přípravku Myozyme. Žalobkyně rovněž požadovala zachování stanovení léčivého přípravku Nexviadyme jako léčivého přípravku pro vzácná onemocnění v okamžiku udělení registrace. Tyto žádosti vedly k zapojení několika výborů agentury EMA, a sice Výboru pro humánní léčivé přípravky (dále jen „výbor CHMP“), který je příslušný pro vypracování stanoviska agentury EMA k udělení registrace za účelem uvedení humánního léčivého přípravku na trh a k jakékoli otázce týkající se hodnocení humánních léčivých přípravků(3), přičemž tomuto výboru byla nápomocna pracovní skupina výboru CHMP pro biologii, jež je pověřena poskytováním doporučení k jakékoli otázce, která se přímo či nepřímo týká kvalitativních aspektů biologických léčivých přípravků, a dále Výboru pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění (dále jen „výbor COMP“), jehož úkolem je posoudit žádosti o stanovení léčivých přípravků jako léčivých přípravků pro vzácná onemocnění(4). V návaznosti na posouzení a přezkum vedené na žádost žalobkyně přijala Komise dne 24. června 2022 napadené rozhodnutí.

Tímto rozhodnutím bylo implicitně odmítnuto uznání avalglukosidázy alfa za novou účinnou látku, čímž byla vyloučena možnost, aby se na léčivý přípravek Nexviadyme vztahovala osmiletá doba regulační ochrany údajů a desetiletá doba regulační ochrany uvádění na trh(5). Dále z důvodu nedostatku důkazů o jeho významném užitku ve srovnání s léčivým přípravkem Myozyme nebyl léčivý přípravek Nexviadyme kvalifikován jako „léčivý přípravek pro vzácná onemocnění“, čímž byla vyloučena možnost, aby se na něj vztahovala desetiletá doba výhradního práva na trhu(6). V důsledku toho byl léčivý přípravek Nexviadyme vyškrtnut z registru Unie pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění. Žalobkyně tedy podala k Tribunálu žalobu na neplatnost napadeného rozhodnutí týkající se těchto dvou kvalifikací v rozsahu, v němž Komise porušila dotčenou právní úpravu, porušila zásadu řádné správy a dopustila se zjevně nesprávného posouzení, přičemž se opírala o nedostatečné odůvodnění.

Závěry Tribunálu

V první řadě Tribunál vyloučil jakékoli nesprávné právní posouzení, pokud jde o právní referenční bod relevantní pro posouzení, zda taková biologická účinná látka, jako je látka dotčená v projednávané věci, představuje novou účinnou látku. Tribunál tak odlišil žádost o rozšíření stávající registrace(7) od žádosti předložené v projednávané věci, a sice žádosti o úplnou a samostatnou registraci(8), doplněné žádostí o uznání nové účinné látky na základě přílohy I pokynů pro žadatele. Tyto postupy jsou založeny na různých právních základech a odlišné dokumentaci a mají odlišné cíle. V žádosti o rozšíření registrace pro biologický léčivý přípravek se žadatel snaží prokázat, že bez ohledu na nahrazení biologické účinné látky jinou biologickou účinnou látkou s mírně odlišnou molekulární strukturou nejsou charakteristiky účinnosti nebo bezpečnosti těchto dvou účinných látek významně odlišné. Naproti tomu v projednávané věci žalobkyně usilovala právě o odlišení avalglukosidázy alfa od alglukosidázy alfa a dovolávala se tak jejich významných rozdílů. Tribunál tedy dospěl k závěru, že s ohledem na právní základ žádosti o registraci a žádosti o uznání nové účinné látky v projednávané věci a vzhledem k neexistenci přesnější definice stanovené unijním normotvůrcem mohly výbor CHMP a Komise, aniž se dopustily nesprávného právního posouzení, analyzovat, zda avalglukosidáza alfa představuje novou účinnou látku ve světle definice tohoto pojmu uvedené v příloze I pokynů pro žadatele, a z tohoto důvodu s ohledem na kritéria v ní uvedená.

Ve druhé řadě Tribunál rozhodl, že posouzení toho, zda avalglukosidáza alfa představuje novou účinnou látku na základě kritéria obsaženého v první odrážce přílohy I pokynů pro žadatele, které ukládá žadateli o registraci povinnost prokázat, že posuzovaná účinná látka ještě nebyla v Unii registrována v humánním léčivém přípravku, není stiženo zjevně nesprávným posouzením. Pokud jde o metodiku použitou výborem CHMP a Komisí, Tribunál uvedl, že při neexistenci podrobných údajů mají výbor CHMP a Komise široký prostor pro uvážení nejen při výkladu a použití definice nové účinné látky stanovené v pokynech pro žadatele, ale rovněž při určení přesných vědeckých pojmů, které je třeba vzít v úvahu, jelikož nezbytná posouzení zahrnují posouzení velmi složitých vědeckých a technických skutečností. Metodická volba použitá výborem CHMP a převzatá Komisí, podle které v podstatě okolnost, že účinná látka dosud nebyla registrována, nepostačuje jako taková k tomu, aby byla uznána za novou účinnou látku, ačkoli první odrážka přílohy I pokynů pro žadatele nevyžaduje, aby vyvíjená účinná látka přinesla zlepšení oproti dříve registrované účinné látce, tak nemůže být považována za volbu, která zjevně překročila meze posuzovací pravomoci těchto orgánů vzhledem k systematice uvedené přílohy. První odrážku totiž nelze vykládat bez ohledu na třetí odrážku.

Komise se tedy nedopustila pochybení, když dospěla k závěru, že rozdíly mezi jednou účinnou látkou a jinou účinnou látkou tak nebrání tomu, aby tyto látky byly považovány za tutéž účinnou látku. Kromě toho Tribunál rozhodl, že výbor CHMP a Komise neopomněly zohlednit veškeré relevantní skutečnosti a okolnosti, když odmítly přístup zastávaný žalobkyní a European Confederation of Pharmaceutical Entrepreneurs (Eucope), podle něhož změny účinné látky, které mají dopad na terapeutickou funkčnost léčivého přípravku, automaticky vedly k uznání takto změněné látky za novou účinnou látku na základě první odrážky přílohy I pokynů pro žadatele. Skutečnost, že takové vývoje mohou být přezkoumány podle třetí odrážky, totiž umožňuje posoudit jejich skutečný přínos, co se týče výrazných rozdílů v bezpečnosti nebo účinnosti. Ve třetí řadě Tribunál rozhodl o žádosti o uznání nové účinné látky podle třetí odrážky přílohy I pokynů pro žadatele, která vyžaduje, aby bylo prokázáno, že se vlastnosti posuzované účinné látky významně liší od vlastností již registrované látky, pokud jde o bezpečnost nebo účinnost, což je způsobeno rozdíly v jednom z faktorů nebo jejich kombinací, mezi něž patří molekulární struktura, povaha výchozího materiálu nebo výrobní proces. Nejprve uvedl, že právní úprava nespecifikuje požadovanou úroveň dokazování. Dále měl za to, že aby mohly být rozdíly kvalifikovány jako významné, musí překročit určitou kvantitativní nebo kvalitativní prahovou hodnotu, která s sebou nese pozitivní klinický dopad, který jde nad rámec pouhé non-inferiority. „Dostatečné indicie“ tak nemohou stačit, a to tím méně v případě pochybností o spolehlivosti údajů poskytnutých žadatelem. V tomto rámci Tribunál připomněl, že kritérium, podle kterého se vlastnosti účinné látky podléhající hodnocení, pokud jde o bezpečnost nebo účinnost, musí „významně“ lišit od vlastností již registrované látky, je odůvodněno nutností zabránit neoprávněnému zahájení nových dob regulační ochrany údajů a uvádění na trh. A konečně Tribunál dospěl k závěru, že se výbor CHMP a Komise nedopustily zjevně nesprávného posouzení, když měly za to, že předložené důkazy nejsou dostatečné k tomu, aby byla avalglukosidáza alfa uznána za novou účinnou látku.

Začtvrté měl Tribunál z procesního hlediska za to, že posouzení a přezkum žádosti o uznání avalglukosidázy alfa za novou účinnou látku nejsou v rozporu se zásadou řádné správy, zejména proto, že tyto postupy nebyly stiženy vadou spočívající v neposkytnutí informací a že právo žalobkyně být vyslechnuta bylo dodrženo(9). Tribunál nejprve rozhodl, že okolnost, že vědecké úvahy jsou použity při posuzování žádosti o uznání nové účinné látky, ačkoli mohou být rovněž uvedeny v konceptu návrhu diskuzního dokumentu výboru CHMP, který není veřejnosti dostupný, jelikož dosud nebyl tímto výborem přijat, nemůže představovat nesrovnalost. Členové výboru CHMP jsou totiž jmenováni na základě svých zkušeností a s cílem poskytovat nejlepší možná vědecká stanoviska, a jeho jednotliví zpravodajové a spoluzpravodajové, jakož i členové jejich týmů hodnotitelů jsou určeni na témže základě. Od těchto osob tudíž nelze očekávat, že vyloučí přístupy, vědecké poznatky a praktiky, které by se jim mohly jevit jako relevantní a které jim navíc byly doporučeny pracovní skupinou pověřenou poskytováním podpory pouze z toho důvodu, že uvedené přístupy, znalosti a praktiky jsou obsaženy v konceptu návrhu diskuzního dokumentu. Dále, pokud jde o údajné neinformování žalobkyně o úloze a činnostech pracovní skupiny pro biologii, měl Tribunál za to, že vzhledem k tomu, že jsou jednací řády výboru CHMP a této pracovní skupiny zveřejněny on-line, bylo žalobkyni umožněno se s nimi seznámit. Konečně, pokud jde o tvrzené porušení práva být vyslechnut, Tribunál konstatoval, že stanovisko pracovní skupiny pro biologii představuje pouze mezitímní a přípravný akt pro stanovisko výboru CHMP a pro napadené rozhodnutí, a že v důsledku toho neexistuje obecné nebo absolutní právo předložit před touto skupinou ústní vyjádření. Tribunál tak rovněž dospěl k závěru, že nedošlo k porušení zásady řádné správy.

V páté řadě, pokud jde o rozhodnutí nekvalifikovat léčivý přípravek jako „léčivý přípravek pro vzácná onemocnění“ z důvodu, že ve srovnání s léčivým přípravkem Myozyme nepřináší významný užitek, Tribunál dospěl k závěru, že agentura EMA nestanovila příliš striktní úroveň dokazování. Konkrétně zdůraznil, že nařízení č. 141/2000 nestanoví žádnou obecnou domněnku o existenci či neexistenci významného užitku. Poukázal rovněž na to, že analýza je založena na důkladném, objektivním a kontradiktorním srovnávacím posouzení velmi složitých vědeckých a technických skutečností předložených sponzorem, které nejsou ze své povahy v žádném případě oproštěny od vědecké nejistoty. Tyto skutečnosti vyžadují, aby výbor COMP, jenž je vázán svou povinností poskytnout nejlepší možné vědecké stanovisko, zaujal postoj na základě svého posouzení uvedených skutečností a věrohodnosti závěrů o významném užitku posuzovaného léčivého přípravku, které z nich byly vyvozeny. Vzhledem k tomu, že nezpochybnil opodstatněnost posouzení výboru COMP ani neprokázal, že byla stižena zjevně nesprávným posouzením, Tribunál výtky žalobkyně zamítl.

1      Prováděcí rozhodnutí Komise C(2022) 4531 final ze dne 24. června 2022, kterým se uděluje registrace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 726/2004 pro humánní léčivý přípravek „Nexviadyme – avalglucosidasum alfa“ (dále jen „napadené rozhodnutí“).

2      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění (Úř. věst. 2000, L 18, s. 1; Zvl. vyd. 15/05, s. 21).

3      Podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 3 a čl. 56 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Unie pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. 2004, L 136, s. 1; Zvl. vyd. 13/34, s. 229).

4      Podle čl. 56 odst. 1 písm. c) nařízení č. 726/2004, jakož i čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 5 odst. 5 a odst. 12 písm. b) nařízení č. 141/2000.

5      Podle čl. 14 odst. 11 nařízení č. 726/2004.

6      Podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 141/2000.

7      Na základě bodu 1 písm. c) přílohy I nařízení Komise (ES) č. 1234/2008 ze dne 24. listopadu 2008 o posuzování změn registrací humánních a veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. 2008, L 334, s. 7) ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/756 ze dne 24. března 2021 (Úř. věst. 2021, L 162, s. 1).

8      Na základě čl. 8 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. 2001, L 311, s. 67; Zvl. vyd. 13/27, s. 69) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/642 ze dne 12. dubna 2022 (Úř. věst. 2022, L 118, s. 4); čl. 3 odst. 1 a bodu 4 přílohy I nařízení č. 726/2004.

9      Jak je zakotvena v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.