Věc T‑334/22

Danske Fragtmænd A/S

Evropská komise

Rozsudek Tribunálu (čtvrtého rozšířeného senátu) ze dne 29. ledna 2025

„Žaloba na neplatnost – Státní podpory – Poštovní odvětví – Kapitálový vklad ve prospěch společnosti Post Danmark – Rozhodnutí, kterým se konstatuje neexistence státní podpory – Kapitálové vklady ve prospěch společnosti PostNord – Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou s vnitřním trhem – Nedostatek osobního dotčení – Neexistence podstatného zásahu do soutěžního postavení – Nepřípustnost“

Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Pojem nařizovací akt ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU – Všechny akty s obecnou působností [nařizovací akty] s výjimkou legislativních aktů – Rozhodnutí Komise týkající se individuální podpory – Vyloučení

(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)

(viz bod 21)
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Osobní dotčení – Kritéria – Rozhodnutí Komise týkající se státních podpor vydané po formálním vyšetřovacím řízení – Žaloba podniku konkurujícího podniku, který je příjemcem a aktivně se účastnil správního řízení – Podnik, který nedoložil podstatné dotčení svého postavení na trhu – Nepřípustnost

(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU)

(viz body 22–51)

Shrnutí

Tribunál zasedající v rozšířeném senátu odmítl z důvodu nedostatku aktivní legitimace jako nepřípustnou žalobu znějící na zrušení rozhodnutí Evropské komise o státních podporách, které poskytlo Dánsko a Švédsko společnostem PostNord AB a Post Danmark A/S, kterou podala Danske Fragtmænd A/S ( 1 ). Při posouzení kritéria osobního dotčení Tribunál rozhodl, že žalobkyně neprokázala, že její soutěžní postavení může být dotčenými opatřeními podpory podstatně dotčeno.

Danske Fragtmænd je společností založenou podle dánského práva, která působí zejména na dánském trhu služeb silniční přepravy zboží a doručování balíkových zásilek.

PostNord je podnikem poskytujícím poštovní služby, jehož základní kapitál je ze 40 % vlastněn Dánským královstvím a z 60 % Švédským královstvím. PostNord vlastní ze 100 % společnost PostNord Group AB. Post Danmark je 100% dceřinou společností společnosti PostNord Group, která působí na dánském i zahraničním trhu poštovních služeb.

Příjmy společnosti Post Danmark se v období 2009–2019 snížily o 55 %.

V této souvislosti Dánské království a Švédské království realizovaly samostatně kapitálovou injekci ve prospěch společnosti PostNord ve výši 267 milionů švédských korun (SEK) (přibližně 23,1 milionu eur) a 400 milionů SEK (přibližně 34,6 milionu eur). PostNord Group poskytla společnosti Post Danmark kapitálovou injekci ve výši 2,339 miliardy dánských korun (přibližně 313,6 milionu eur).

V napadeném rozhodnutí měla Komise za to, že kapitálové injekce poskytnuté Dánským královstvím a Švédským královstvím ve prospěch společnosti PostNord představují protiprávní státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem. Domnívala se naproti tomu, že kapitálová injekce poskytnutá společností PostNord Group společnosti Post Danmark nepředstavuje státní podporu.

Danske Fragtmænd podala proti tomuto rozhodnutí žalobu na neplatnost.

Závěry Tribunálu

Komise tvrdila, že žaloba je nepřípustná z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, která neprokázala, že její postavení na trhu bylo dotčenými kapitálovými injekcemi podstatně dotčeno.

Tribunál nejprve uvedl, že Danske Fragtmænd není adresátem napadeného rozhodnutí a toto rozhodnutí nelze kvalifikovat jako nařizovací akt, jelikož kapitálové injekce ve prospěch společností PostNord a Post Danmark mají individuální povahu. Žaloba na neplatnost je tedy přípustná pouze tehdy, pokud je žalobkyně v souladu s čl. 263 čtvrtým pododstavcem druhou částí věty SFEU napadeným rozhodnutím bezprostředně a osobně dotčena, přičemž obě tyto podmínky jsou kumulativní.

Při přezkumu podmínky osobního dotčení Tribunál připomněl, že v oblasti státních podpor může být tato podmínka splněna, jestliže žalobce předloží důkazy umožňující prokázat, že dotčené opatření je způsobilé podstatně zasáhnout do jeho postavení na trhu. V tomto ohledu se podnik nemůže spoléhat výlučně na své postavení konkurenta podniku-příjemce, aby bylo možné konstatovat, že je rozhodnutím osobně dotčen. Nemůže ani pouze uplatnit existenci určitých skutečností naznačujících zhoršení obchodní nebo finanční výkonnosti, aby prokázal podstatný zásah do jeho postavení na trhu.

Pokud jde nejprve o aktivní roli žalobkyně ve správním řízení před Komisí, pouhá skutečnost, že Danske Fragtmænd hrála v projednávaném případě aktivní roli v tomto řízení, nestačí k vyvození toho, že je napadeným rozhodnutím osobně dotčena.

Pokud jde dále o podstatný zásah do postavení žalobkyně na trhu, Tribunál zaprvé konstatoval, že tvrzení, podle něhož Danske Fragtmænd ztratila přibližně 30 % podílu na trhu z důvodu dumpingových cen, které měla Post Danmark díky dotčeným kapitálovým injekcím, musí být odmítnuto, jelikož není podloženo důkazem prima facie.

Zadruhé Tribunál odmítl argument žalobkyně, podle něhož před poskytnutím dotčených kapitálových injekcí ztratila zákazníky ve prospěch několika konkurentů, zatímco po jejich poskytnutí ztratila zákazníky výhradně ve prospěch společnosti PostNord, a konkrétně společnosti Post Danmark. V tomto ohledu konstatoval, že seznamy zákazníků, které společnost Danske Fragtmænd údajně ztratila ve prospěch společnosti PostNord a které předložila na podporu své argumentace, musí být všechny chápány tak, že uvádí zákazníky, kteří odešli od žalobkyně výhradně ke společnosti PostNord nebo jejím subdodavatelům, a to i před poskytnutím kapitálových injekcí. Předložené seznamy tedy neprokazují změnu chování těchto zákazníků v návaznosti na poskytnutí dotčených kapitálových injekcí.

Zatřetí Tribunál odmítl tezi společnosti Danske Fragtmænd, podle níž ztratila významný počet zákazníků ve prospěch společnosti PostNord z důvodu poskytnutí dotčených kapitálových injekcí. V tomto ohledu uvádí, že i za předpokladu, že seznamy zákazníků, které údajně ztratila ve prospěch společnosti PostNord, postačují k prokázání prima facie věrohodnosti podstatného zásahu do soutěžního postavení žalobkyně, neprokázala žalobkyně právně dostačujícím způsobem, že může existovat spojitost mezi údajnou ztrátou zákazníků ve prospěch společnosti PostNord a kapitálovými injekcemi.

Ztráta zákazníků, kterou údajně utrpěla Danske Fragtmænd, totiž byla v letech 2016 až 2019 relativně stabilní, a to i přes poskytnutí dotčených kapitálových injekcí.

Dále žalobkyně nepředložila důkaz, který by prima facie podporoval její argument, že údajná ztráta zákazníků vyplývá konkrétně z dumpingových cen nebo cen nižších, než jsou konkurenční ceny údajně uplatňované společností Post Danmark díky kapitálovým injekcím.

Mimoto vzhledem k tomu, že jiné důkazy než dotčené kapitálové injekce mohou vysvětlit údajnou ztrátu zákazníků, žalobkyně měla předložit důkazy, které by zejména prokázaly, že i přes tyto další skutečnosti mohl podstatný zásah do jejího soutěžního postavení vyplývat z uvedených kapitálových injekcí. Žalobkyně však žádný takové důkazy nepředložila.

Konečně skutečnost, že Danske Fragtmænd dosáhla v dotčeném období relativně stálého obratu i přes poskytnutí dotčených opatření, přitom spíše prokazuje, že tato opatření nemohla podstatně zasáhnout do jejího postavení na dotčeném trhu.

Za těchto podmínek žalobkyně neprokázala, že její soutěžní postavení na dotčeném trhu mohlo být dotyčnými kapitálovými injekcemi podstatně dotčeno. Neprokázala tedy, že je napadeným rozhodnutím osobně dotčena a Tribunál odmítl žalobu jako nepřípustnou z důvodu nedostatku aktivní legitimace, aniž rozhodl o případném bezprostředním dotčení žalobkyně.

( 1 ) – Rozhodnutí Komise (EU) 2022/459 ze dne 10. září 2021 o státní podpoře SA.49668 (2019/C) (ex 2017/FC) a SA.53403 (2019/C) (ex 2017/FC), kterou poskytlo Dánsko a Švédsko společnostem PostNord AB a Post Danmark A/S (Úř. věst. 2022, L 93, s. 146, dále jen „napadené rozhodnutí“).