1

Společnost bonnanwalt Vermögens- und Beteiligungsgesellschaft mbH se v rámci kasačního opravného prostředku domáhá zrušení usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 16. června 2022, bonnanwalt v. EUIPO – Bayerischer Rundfunk a další (tagesschau) (T‑83/20, nezveřejněné, dále jen napadené usnesení, EU:T:2022:369), kterým Tribunál odmítl její žalobu znějící na zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 12. prosince 2019 (věc R 1487/2019-2) týkajícího se řízení o zrušení ochranné známky Evropské unie mezi společností bonnanwalt Vermögens- und Beteiligungsgesellschaft a vedlejšími účastníky řízení v prvním stupni.

2

Podle čl. 58a prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie se kasační opravný prostředek proti rozhodnutí Tribunálu, které se týká rozhodnutí nezávislého odvolacího senátu EUIPO, projedná, pouze pokud jej Soudní dvůr uzná přijatelným.

3

Podle čl. 58a třetího pododstavce tohoto statutu se kasační opravný prostředek uzná zcela nebo zčásti přijatelným v souladu s pravidly upřesněnými v jednacím řádu Soudního dvora, pokud nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.

4

Článek 170a odst. 1 tohoto jednacího řádu stanoví, že v případech uvedených v čl. 58a prvním pododstavci uvedeného statutu přiloží navrhovatel ke kasačnímu opravnému prostředku návrh na uznání jeho přijatelnosti, v němž popíše otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, kterou kasační opravný prostředek nastoluje, a v němž musí být obsaženy všechny nezbytné skutečnosti, aby mohl Soudní dvůr o tomto návrhu rozhodnout.

5

V souladu s čl. 170b odst. 1 a 3 uvedeného jednacího řádu rozhodne Soudní dvůr o zmíněném návrhu co možná nejdříve usnesením s odůvodněním.

6

Na podporu návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že její kasační opravný prostředek nastoluje otázky významné pro jednotu, soulad a další vývoj unijního práva.

7

Je tomu tak podle jejího názoru v případě první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku, ve které Tribunálu vytýká, že měl v bodech 33 a následujících napadeného usnesení za to, že judikatura Soudního dvora týkající se nezávislosti advokáta na klientovi, která vychází zejména z rozsudku ze dne 24. března 2022, PJ a PC v. EUIPO (C‑529/18 P a C‑531/18 P, EU:C:2022:218), se uplatní i tehdy, je-li klient právnickou osobou.

8

V rámci druhé části tohoto prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka podpůrně tvrdí, že Tribunál měl alespoň zohlednit, že řízení o zrušení podle čl. 63 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1), slouží obecnému zájmu a tento zájem se překrývá se zájmem každého potenciálního zástupce, takže advokát zastupující navrhovatele zrušení jedná i ve vlastním zájmu.

9

Druhý důvod kasačního opravného prostředku podle navrhovatelky nastoluje důležitou otázku, zda je Tribunál před odmítnutím žaloby nebo opravného prostředku jako nepřípustného povinen s ohledem na článek 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) dotyčného účastníka řízení upozornit v tom smyslu, že mu má umožnit nechat se řádně zastoupit, jestliže tento účastník řádně zastoupen není.

10

Úvodem je třeba poukázat na to, že je na navrhovateli, aby prokázal, že otázky, které nastoluje jeho kasační opravný prostředek, jsou významné pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva (usnesení ze dne 10. prosince 2021, EUIPO v. The KaiKai Company Jaeger Wichmann, C‑382/21 P, EU:C:2021:1050, bod 20 a citovaná judikatura).

11

Jak kromě toho vyplývá z čl. 58a třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, ve spojení s čl. 170a odst. 1 a čl. 170b odst. 4 druhou větou jednacího řádu Soudního dvora, musí návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku obsahovat všechny skutečnosti nezbytné k tomu, aby mohl Soudní dvůr o tomto návrhu rozhodnout a v případě, že bude uznán přijatelným zčásti, mohl určit důvody kasačního opravného prostředku nebo jeho části, k nimž se musí vztahovat kasační odpověď. Vzhledem k tomu, že mechanismus předchozího uznávání přijatelnosti kasačních opravných prostředků zakotvený v článku 58a tohoto statutu má za cíl omezit přezkum Soudního dvora na otázky, které mají význam pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, je Soudní dvůr v řízení o kasačním opravném prostředku povinen zkoumat pouze ty důvody uváděné navrhovatelem, které nastolují takové otázky (usnesení ze dne 10. prosince 2021, EUIPO v. The KaiKai Company Jaeger Wichmann, C‑382/21 P, EU:C:2021:1050, bod 21, a ze dne 16. listopadu 2022, EUIPO v. Nowhere, C‑337/22 P, EU:C:2022:908, bod 24).

12

Návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku tedy musí v každém případě jasně a přesně uvádět důvody, o které se kasační opravný prostředek opírá, označit stejně přesným a jasným způsobem právní otázku, kterou každý z těchto důvodů nastoluje, upřesnit, zda je tato otázka významná pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, a konkrétním způsobem popsat, proč je uvedená otázka z hlediska uplatněného kritéria významná. Pokud jde konkrétně o důvody kasačního opravného prostředku, musí návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku upřesnit ustanovení unijního práva nebo judikaturu, které měly být v rozsudku nebo usnesení napadeném kasačním opravným prostředkem porušeny, stručně popsat, v čem spočívá nesprávné právní posouzení, jehož se měl Tribunál údajně dopustit, a uvést, v jakém rozsahu toto pochybení ovlivnilo výsledek rozsudku nebo usnesení napadeného kasačním opravným prostředkem. Pokud namítané nesprávné právní posouzení vyplývá z porušení judikatury, musí být v návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku stručně, ale jasně a přesně uvedeno zaprvé, kde se tvrzený rozpor nachází, spolu s označením bodů rozsudku nebo usnesení napadeného kasačním opravným prostředkem, které navrhovatel zpochybňuje, a bodů rozhodnutí Soudního dvora nebo Tribunálu, které měly být porušeny, a zadruhé proč konkrétně takový rozpor nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva (usnesení ze dne 10. prosince 2021, EUIPO v. The KaiKai Company Jaeger Wichmann, C‑382/21 P, EU:C:2021:1050, bod 22 a citovaná judikatura).

13

V projednávané věci je třeba zaprvé konstatovat, že v návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku jsou přesně a jasně uvedeny dva důvody, přičemž první vychází z nesprávného uplatnění judikatury Soudního dvora týkající se použití čl. 19 třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie a druhý z porušení článku 47 Listiny.

14

Co se zadruhé týče prvního důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba uvést, že v návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku je právně dostačujícím způsobem popsáno, v čem má spočívat tvrzené pochybení vyplývající z porušení judikatury, v jakém rozsahu toto tvrzené pochybení ovlivnilo výsledek napadeného usnesení a proč konkrétně takové pochybení – bude-li prokázáno – nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva. Z tohoto návrhu totiž vyplývá, že tvrzené pochybení spočívá v tom, že judikatura vycházející z bodu 81 rozsudku ze dne 24. března 2022, PJ a PC v. EUIPO (C‑529/18 P a C‑531/18 P, EU:C:2022:218), podle které platí, že za situace, kdy samotný klient, který je fyzickou osobou, je společníkem a zakládajícím členem advokátní kanceláře, takže může z tohoto důvodu vykonávat skutečnou kontrolu nad spolupracovníkem, je třeba mít za to, že vztahy mezi spolupracujícím advokátem a společníkem, jenž je klientem, jsou takové povahy, že zjevně narušují nezávislost advokáta, byla v bodech 33 a následujících napadeného usnesení uplatněna na navrhovatelku, která je právnickou osobou. Ve zmíněném návrhu je přitom uvedeno, že kdyby takové pochybení bylo konstatováno, žaloba podaná k Tribunálu by byla přípustná.

15

V souladu s důkazním břemenem, které nese osoba podávající návrh na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku, musí účastník řízení podávající kasační opravný prostředek prokázat, že nezávisle na právních otázkách, které uplatňuje v kasačním opravném prostředku, tento kasační opravný prostředek nastoluje jednu či více otázek významných pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva, přičemž rozsah tohoto kritéria překračuje rámec rozsudku napadeného kasačním opravným prostředkem a v konečném důsledku i rámec jeho kasačního opravného prostředku (usnesení ze dne 16. listopadu 2022, EUIPO v. Nowhere, C‑337/22 P, EU:C:2022:908, bod 32 a citovaná judikatura).

16

Toto prokázání samo o sobě vyžaduje doložení jak existence, tak významu takových otázek prostřednictvím konkrétních skutečností, které jsou pro konkrétní případ charakteristické, a nikoli pouze prostřednictvím argumentů obecné povahy (usnesení ze dne 16. listopadu 2022, EUIPO v. Nowhere, C‑337/22 P, EU:C:2022:908, bod 33 a citovaná judikatura).

17

V projednávané věci přitom navrhovatelka otázku nastolenou v rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku identifikuje jako otázku, jejímž cílem je v podstatě zjistit, zda z judikatury vycházející z bodu 81 rozsudku ze dne 24. března 2022, PJ a PC v. EUIPO (C‑529/18 P a C‑531/18 P, EU:C:2022:218), která se týká použití čl. 19 třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, plyne, že ke zjevnému narušení nezávislosti advokáta dochází i tehdy, když je klientem právnická osoba, jejímž jednatelem je vlastník advokátní kanceláře, která zaměstnává advokáta zastupujícího tohoto klienta.

18

Navrhovatelka dále zdůrazňuje, že právní otázka nastolená v rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku překračuje rámec tohoto důvodu, jelikož z odpovědi na tuto otázku vyplynou vodítka k zastupování klienta, a tudíž i k přípustnosti žalob, což je otázka, která daleko překračuje oblast práva ochranných známek. Navrhovatelka tedy uvádí konkrétní důvody, proč je taková otázka významná pro jednotu, soulad a další vývoj unijního práva.

19

Pokud jde zatřetí o otázku nastolenou v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba konstatovat, že v návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku je právně dostačujícím způsobem popsáno, v čem má spočívat tvrzené pochybení vyplývající z porušení judikatury, v jakém rozsahu toto tvrzené pochybení ovlivnilo výsledek napadeného usnesení a proč konkrétně takové pochybení – bude-li prokázáno – nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.

20

Z tohoto návrhu totiž vyplývá, že tvrzené nesprávné právní posouzení spočívá v podstatě v tom, že Tribunál navrhovatelku neupozornil, že není řádně zastoupena advokátem ve smyslu čl. 51 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu a čl. 19 třetího a čtvrtého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, ani jí neumožnil, aby se nechala řádně zastoupit. Navrhovatelka kromě toho právně dostačujícím způsobem vysvětluje, že okolnost, že jí Tribunál před konstatováním nepřípustnosti její žaloby neumožnil zástupce včas změnit, ovlivnila výsledek napadeného usnesení. V opačném případě by totiž navrhovatelka měla možnost zamezit prohlášení nepřípustnosti žaloby.

21

Nakonec je třeba podotknout, že navrhovatelka otázku nastolenou v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku identifikuje jako otázku, jejímž cílem je v podstatě zjistit, zda v případě, kdy účastník řízení není podle Tribunálu řádně zastoupen advokátem ve smyslu čl. 51 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu ve spojení s čl. 19 třetím a čtvrtým pododstavcem statutu Soudního dvora Evropské unie, plyne z článku 47 Listiny, že Tribunál musí před přijetím rozhodnutí, kterým se žaloba odmítá, na tuto okolnost tohoto účastníka řízení upozornit a umožnit mu, aby se nechal řádně zastoupit. Z návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku dále vyplývá, že význam případné povinnosti Tribunálu umožnit žalobci změnit zástupce před konstatováním nepřípustnosti jeho žaloby, překračuje rámec napadeného usnesení. V tomto ohledu je nutno uvést, že taková otázka nesouvisí s určitou oblastí unijního práva, ale týká se všech druhů sporů před Tribunálem, u kterých je vyžadováno zastoupení advokátem ve smyslu čl. 19 třetího pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie ve spojení s čl. 53 prvním pododstavcem tohoto statutu.

22

V posuzovaném návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku je s ohledem na skutečnosti popsané navrhovatelkou právně dostačujícím způsobem prokázáno, že kasační opravný prostředek nastoluje otázky významné pro jednotu, soulad a další vývoj unijního práva.

23

S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba uznat, že je kasační opravný prostředek v plném rozsahu přijatelný.

24

Článek 170b odst. 4 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že je-li kasační opravný prostředek uznán jako celek nebo zčásti přijatelným z hlediska kritérií uvedených v čl. 58a třetím pododstavci statutu Soudního dvora Evropské unie, pokračuje se v řízení v souladu s články 171 až 190a tohoto jednacího řádu.

25

Podle článku 137 uvedeného jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu, se o nákladech řízení rozhoduje v rozsudku nebo usnesení, jímž se končí řízení.

26

Vzhledem k tomu, že návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku bylo vyhověno, je třeba o nákladech řízení rozhodnout později.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků) rozhodl takto: