1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. 2012, L 142, s. 1), článku 82 SFEU a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci řízení zahájeného na návrh společnosti Delgaz Grid SA z důvodu délky trestního stíhání zahájeného Parchetul de pe lângă Judecătoria Alba Iulia (státní zastupitelství u soudu prvního stupně v Alba Iulia, Rumunsko) (dále jen „státní zastupitelství“) pro trestné činy podvodu, vyhotovení nepravdivé dokumentace a použití padělaných dokumentů, které vedly ke zvýšení faktur za plyn zaplacených konečnými spotřebiteli.

3

Článek 1 směrnice 2012/13, nadepsaný „Předmět“, stanoví:

„Tato směrnice stanoví pravidla týkající se práva podezřelých a obviněných na informace o jejich právech v trestním řízení a o obvinění proti nim. Stanoví rovněž pravidla o právu osob v řízení o výkonu evropského zatýkacího rozkazu na informace o jejich právech.“

4

Článek 2 této směrnice, nadepsaný „Oblast působnosti“, v odstavci 1 stanoví:

„Tato směrnice se použije na každého od okamžiku, kdy ho příslušné orgány některého členského státu uvědomí, že je podezřelý nebo obviněný ze spáchání trestného činu, až do ukončení řízení, čímž se rozumí pravomocné rozhodnutí o tom, zda daný podezřelý nebo obviněný uvedený trestný čin spáchal, včetně případného odsuzujícího rozsudku a rozhodnutí o opravném prostředku.“

5

Článek 4 uvedené směrnice se týká poučení o právech při zatčení podezřelých nebo obviněných a článek 5 této směrnice se týká tohoto poučení v řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu.

6

Článek 6 odst. 1 téže směrnice stanoví:

„Členské státy zajistí, aby byly podezřelému nebo obviněnému poskytnuty informace o trestném činu, z jehož spáchání je podezírán nebo obviněn. Tyto informace mu musí být poskytnuty neprodleně a v tak podrobné formě, aby byl zajištěn spravedlivý proces a účinný výkon práva na obhajobu.“

7

Článek 488a Legea nr. 135/2010 privind Codul de procedură penală (zákon č. 135/2010, trestní řád) ze dne 1. července 2010 (Monitorul Oficial al României, část I, č. 486 ze dne 15. července 2010) (dále jen „trestní řád“), nadepsaný „Podání stížnosti“, stanoví:

„1.   Není-li trestní stíhání nebo soudní řízení vykonáváno v přiměřené lhůtě, je možné podat stížnost a navrhnout urychlení řízení.

2.   Stížnost může podat podezřelý, obviněný, poškozený, osoba uplatňující občanskoprávní nárok a občanskoprávně odpovědná osoba. V průběhu řízení může stížnost podat i státní zástupce.

[…]“

8

Dne 1. července 2019 zahájily orgány činné v trestním řízení Inspectoratul de Poliție Județean Alba – Serviciul de Investigare a Criminalității Economice (policejní inspektorát župy Alba – odbor hospodářské kriminality, Rumunsko) vyšetřování zaměstnanců společnosti Delgaz Grid, kteří si zejména neoprávněně přisvojili ve svůj prospěch materiál nebo věci, jež jim byly svěřeny do správy, usnadnili odběr pohonných hmot vystavením padělaných dokumentů a prováděli činnosti, které mohly způsobit ztráty a narušit řádné fungování služby distribuce. Toto vyšetřování vedlo dne 2. července 2019 k zahájení trestního stíhání zejména z důvodu zneužití pravomoci a zpronevěry, které bylo dne 8. ledna 2020 rozšířeno na podvod, vyhotovení nepravdivé dokumentace a použití padělaných dokumentů. S ohledem na toto stíhání bylo zahájeno trestní vyšetřování konané státním zastupitelstvím.

9

Dne 29. října 2020 státní zastupitelství vyšetřování rozdělilo, takže trestní stíhání trestných činů podvodu, vyhotovení nepravdivé dokumentace a použití padělaných dokumentů vedlo k zahájení samostatného trestního vyšetřování, které je předmětem původního řízení. Během tohoto trestního vyšetřování bylo provedeno přibližně 87 prohlídek v sídle a prostorách společnosti Delgaz Grid, po jejichž skončení bylo zajištěno několik dokumentů a přibližně 174 zaměstnanců nebo bývalých zaměstnanců bylo vyslechnuto jako svědci.

10

Dne 21. července 2021 podala společnost Delgaz Grid k Judecătoria Târgu-Mureș (soud prvního stupně v Târgu-Mureș, Rumunsko), který je předkládajícím soudem, stížnost týkající se délky trestního řízení, které považuje za neodůvodněně prodlužované.

11

Dne 4. srpna 2021 státní zastupitelství navrhlo, aby byla tato stížnost odmítnuta jako nepřípustná, jelikož společnost Delgaz Grid nemá v rámci trestního řízení dotčeného ve věci v původním řízení postavení podezřelého nebo obviněného, které však k podání takovéto stížnosti vyžaduje trestní řád.

12

V tomto ohledu společnost Delgaz Grid v podstatě tvrdí, že vnitrostátní právní úprava, která umožňuje osobě podat stížnost týkající se délky trestního řízení pouze tehdy, pokud jí bylo doručeno formální oznámení informující ji o tom, že je trestně stíhána jako podezřelá nebo obviněná, je v rozporu s unijním právem. Má zejména za to, že vzhledem k tomu, že směrnice 2012/13 neobsahuje definici pojmů „podezřelý“ nebo „obviněný“, je třeba určit, zda se tyto pojmy vztahují na osoby, které de facto mají takové postavení.

13

Předkládající soud má za to, že situace dotčená ve věci v původním řízení spadá do působnosti unijního práva, jelikož společnost Delgaz Grid tvrdí, že vnitrostátní právní předpisy, které upravují stížnost týkající se délky trestního řízení podle čl. 488a odst. 2 trestního řádu, jsou s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v rozporu s unijním právem, zejména s čl. 6 odst. 1 směrnice 2012/13, článkem 47 Listiny a článkem 82 SFEU.

14

Tento soud uvádí, že odpověď Soudního dvora na položenou otázku ovlivní výsledek původního řízení. V tomto ohledu zaprvé upřesňuje, že Curtea Constituțională (Ústavní soud, Rumunsko) prohlásil čl. 488a odst. 2 trestního řádu za slučitelný s rumunskou ústavou, zadruhé že v okamžiku, kdy společnost Delgaz Grid podala stížnost týkající se délky trestního řízení dotčeného ve věci v původním řízení, bylo trestní stíhání založeno na skutcích (trestní stíhání in rem) a že tato společnost nezískala postavení podezřelého nebo obviněného, zatřetí že rumunský zákonodárce přiznává aktivní legitimaci k podání stížnosti podle vnitrostátního práva v případě neodůvodněného prodlužování trestního řízení pouze osobám, které byly obviněny ze spáchání trestného činu a které obdržely formální oznámení o jejich obvinění, tj. osobám, které mají postavení podezřelého nebo obviněného, a konečně začtvrté že praxe vnitrostátních soudů spočívá v odmítnutí návrhů týkajících se délky trestního řízení v takových případech, jako je případ vedoucí k předložení projednávané věci Soudnímu dvoru, jako nepřípustných.

15

Za těchto okolností se Judecătoria Târgu-Mureș (soud prvního stupně v Târgu-Mureș) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Brání čl. 6 [odst. 1] směrnice [2012/13], ve spojení s článkem 82 SFEU a článkem 47 [Listiny], které se týkají práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, vnitrostátní právní úpravě, která nestanoví, že osoby, které jsou trestně stíhány, ale kterým nebylo formálně sděleno obvinění, mají právo namítat nepřiměřenou délku trestního řízení, v rámci něhož jsou tyto osoby vyšetřovány?“

16

Předkládající soud požádal na základě čl. 105 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora, aby byla tato věc projednána ve zrychleném řízení.

17

Podle čl. 53 odst. 2 jednacího řádu může Soudní dvůr v případě zjevného nedostatku pravomoci Soudního dvora k projednání určité věci po vyslechnutí generálního advokáta kdykoli rozhodnout usnesením s odůvodněním, aniž by pokračoval v řízení.

18

Toto ustanovení je třeba použít v projednávané věci.

19

Podle ustálené judikatury může Soudní dvůr v rámci řízení o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 SFEU provést výklad unijního práva pouze v mezích pravomocí, které jsou mu svěřeny [rozsudek ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, bod 77 a citovaná judikatura].

20

Podle jejího článku 1 stanoví směrnice 2012/13 pravidla týkající se práva podezřelých a obviněných na informace o jejich právech v trestním řízení a o obvinění proti nim.

21

Podle jejího čl. 2 odst. 1 se tato směrnice použije na každého od okamžiku, kdy ho příslušné orgány některého členského státu uvědomí, že je podezřelý nebo obviněný ze spáchání trestného činu, až do ukončení řízení, čímž se rozumí pravomocné rozhodnutí o tom, zda daný podezřelý nebo obviněný uvedený trestný čin spáchal, včetně případného odsuzujícího rozsudku a rozhodnutí o opravném prostředku.

22

Článek 6 odst. 1 uvedené směrnice, který je ustanovením uváděným předkládajícím soudem, stanoví, že členské státy zajistí, aby byly podezřelému nebo obviněnému poskytnuty informace o trestném činu, z jehož spáchání je podezírán nebo obviněn, a tyto informace mu musí být poskytnuty neprodleně a v tak podrobné formě, aby byl zajištěn spravedlivý proces a účinný výkon práva na obhajobu.

23

V projednávané věci společnost Delgaz Grid zpochybňuje nemožnost podat stížnost podle článku 488a trestního řádu za účelem namítnutí nepřiměřené délky trestních řízení týkajících se trestných činů, o nichž má za to, že je z jejich spáchání podezírána, jelikož toto ustanovení přiznává možnost podat takovou stížnost pouze osobám, které mají postavení „podezřelého“ nebo „obviněného“, což je postavení, které společnost Delgaz Grid nemá.

24

V tomto ohledu je třeba uvést, že navzdory formulaci položené otázky, která by mohla naznačovat, že společnost Delgaz Grid byla obviněna ze spáchání trestného činu, ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že tomu tak není. V okamžiku podání stížnosti podle článku 488a trestního řádu nebylo proti společnosti Delgaz Grid zahájeno dotčené trestní stíhání a tato společnost neobdržela formální oznámení o obvinění proti ní.

25

Jak bylo přitom připomenuto v bodech 20 a 21 tohoto usnesení, směrnice 2012/13 se omezuje na stanovení pravidel týkajících se práva podezřelých nebo obviněných na informace o jejich právech v trestním řízení a o obvinění, které proti nim bylo vzneseno, od okamžiku, kdy příslušné orgány osobu uvědomí, že je podezřelá nebo obviněná ze spáchání trestného činu.

26

Za těchto podmínek je třeba uvést, že jelikož proti společnosti Delgaz Grid nebylo vedeno trestní řízení a neobdržela takovou informaci od příslušných vnitrostátních orgánů, je třeba dovodit, že situace, o kterou jde v původním řízení, nespadá do oblasti působnosti směrnice 2012/13, a proto se čl. 6 odst. 1 této směrnice, kterého se týká položená otázka, v projednávané věci nepoužije.

27

Kromě toho článek 82 SFEU, rovněž zmíněný předkládajícím soudem, který je úvodním ustanovením kapitoly 4, nadepsané „Justiční spolupráce v trestních věcech“, hlavy V Smlouvy o FEU týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva, stanoví opatření, která musí unijní normotvůrce přijmout za účelem dokončení plné spolupráce mezi členskými státy v oblasti trestního práva, a zakotvuje pravidlo, že tato spolupráce musí být založena na zásadě vzájemného uznávání. Vzhledem k tomu, že se tento článek týká pouze orgánů Unie, není v projednávané věci použitelný (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. června 2012, Vinkov, C‑27/11, EU:C:2012:326, body 41 a 42).

28

Konečně je třeba připomenout, že oblast působnosti Listiny, pokud jde o jednání členských států, je definována v jejím čl. 51 odst. 1, podle něhož jsou ustanovení Listiny určena členským státům, výhradně pokud uplatňují právo Unie [rozsudek ze dne 16. prosince 2021, AB a další (Zrušení amnestie), C‑203/20, EU:C:2021:1016, bod 37].

29

Ve zbytku potvrzuje tento čl. 51 odst. 1 Listiny ustálenou judikaturu Soudního dvora, podle níž se základní práva zaručená v právním řádu Unie uplatní ve všech situacích, které se řídí unijním právem, avšak nikoli mimo tyto situace [rozsudek ze dne 16. prosince 2021, AB a další (Zrušení amnestie), C‑203/20, EU:C:2021:1016, bod 38 a citovaná judikatura].

30

Pokud tedy právní situace do působnosti unijního práva nespadá, Soudní dvůr nemá pravomoc o ní rozhodnout a případně uplatňovaná ustanovení Listiny sama o sobě nemohou tuto pravomoc založit [rozsudek ze dne 16. prosince 2021, AB a další (Zrušení amnestie), C‑203/20, EU:C:2021:1016, bod 39].

31

Tak je tomu v projednávané věci, takže je třeba dovodit, že se článek 47 Listiny nepoužije.

32

Vzhledem k tomu, že žádné ze tří ustanovení, o jejichž výklad předkládající soud žádá, není v projednávané věci použitelné, je tedy třeba na základě čl. 53 odst. 2 jednacího řádu určit, že Soudní dvůr zjevně nemá pravomoc k zodpovězení otázky položené Judecătoria Târgu-Mureș (soud prvního stupně v Târgu-Mureș).

33

Za těchto podmínek není namístě, aby Soudní dvůr rozhodoval o žádosti předkládajícího soudu o projednání této věci ve zrychleném řízení.

34

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Soudní dvůr Evropské unie zjevně nemá pravomoc k zodpovězení otázky, kterou mu položil Judecătoria Târgu-Mureș (soud prvního stupně v Târgu-Mureș, Rumunsko) rozhodnutím ze dne 28. ledna 2022.