1)

Musí být články 34 a 36 nařízení Brusel I (1) a článek 11 Listiny základních práv Evropské unie vykládány v tom smyslu, že uložení povinnosti k náhradě škody za poškození dobré pověsti sportovního klubu prostřednictvím informace zveřejněné deníkem může zjevně porušovat svobodu projevu, a představovat tak důvod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí?

2)

V případě kladné odpovědi, je třeba tato ustanovení vykládat v tom smyslu, že nepřiměřenost uložené povinnosti může být dožádaným soudem konstatována pouze tehdy, pokud je náhrada škody kvalifikována jako sankční buď soudem původu, nebo dožádaným soudem, a nikoliv pokud je přiznána jako náhrada nemajetkové újmy?

3)

Mají být tato ustanovení vykládána v tom smyslu, že dožádaný soud může vycházet pouze z odrazujícího účinku uložené povinnosti s ohledem na zdroje osoby, jíž byla povinnost uložena, nebo že může zohlednit i další faktory, jako je závažnost pochybení nebo rozsah újmy?

4)

Může být odrazující účinek s ohledem na zdroje deníku sám o sobě důvodem pro odmítnutí uznání nebo výkonu rozhodnutí z důvodu zjevného porušení základní zásady svobody tisku?

5)

Je třeba odrazujícím účinkem rozumět ohrožení finanční rovnováhy deníku, nebo může tento účinek spočívat pouze v zastrašujícím účinku?

6)

Měl by být odrazující účinek posuzován stejným způsobem ve vztahu ke společnosti vydávající deník a ve vztahu k novináři, jakožto fyzické osobě?

7)

Je obecná ekonomická situace tištěných novin relevantní okolností pro posouzení, zda kromě osudu dotčeného deníku může mít uložení povinnosti zastrašující účinek na všechna média?