1)

Je směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (1), v rozporu s čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a s články 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie, a konkrétně se zásadou rovnosti a zákazu diskriminace, které tato ustanovení zaručují, jelikož směrnice (EU) 2018/822 neomezuje povinnost oznámit přeshraniční uspořádání, která se mají oznamovat, na korporační daň, ale uplatňuje ji na všechny daně spadající do působnosti směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (2), což podle belgického práva zahrnuje nejenom korporační daň, ale i jiné přímé daně, než je korporační daň, a nepřímé daně, jako jsou registrační poplatky?

2)

Je směrnice 2018/822 v rozporu se zásadou zákonnosti v trestních věcech zaručenou čl. 49 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 7 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech, v rozporu s obecnou zásadou právní jistoty a v rozporu s právem na respektování soukromého života zaručeným článkem 7 Listiny základních práv Evropské unie a článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech, jelikož pojmy „uspořádání“ (a tedy pojmy „přeshraniční uspořádání“, „uspořádání určené k nabízení na trhu“ a „individualizované uspořádání“), „zprostředkovatel“, „účastník“, „přidružený podnik“, přívlastek „přeshraniční“, různé „charakteristické znaky“ a „test hlavního přínosu“, které směrnice 2018/822 používá k určení působnosti a rozsahu povinnosti oznámit přeshraniční uspořádání, která se mají oznamovat, nejsou dostatečně jasné a přesné?

3)

Je směrnice 2018/822, zejména tím, že vkládá čl. 8ab odst. 1 a 7 směrnice 2011/16, v rozporu se zásadou zákonnosti v trestních věcech zaručenou čl. 49 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 7 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech a v rozporu s právem na respektování soukromého života zaručeným článkem 7 Listiny základních práv Evropské unie a článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech, jelikož počátek běhu lhůty 30 dní, ve které musí zprostředkovatel nebo dotyčný daňový poplatník splnit povinnost oznámit přeshraniční uspořádání, které se má oznamovat, není stanoven dostatečně jasně a přesně?

4)

Je čl. 1 bod 2 směrnice 2018/822 v rozporu s právem na respektování soukromého života zaručeným článkem 7 Listiny základních práv Evropské unie a článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech, jelikož nový čl. 8ab odst. 5, který byl vložen do směrnice 2011/16, stanoví, že jestliže členský stát přijme nezbytná opatření, aby zprostředkovatele zprostil povinnosti podávat informace o přeshraničním uspořádání, které se má oznamovat, pokud by tato oznamovací povinnost představovala porušení profesní mlčenlivosti použitelné podle vnitrostátního práva uvedeného členského státu, musí tento členský stát uvedeným zprostředkovatelům uložit povinnost neprodleně informovat jakéhokoliv jiného zprostředkovatele, nebo pokud takový zprostředkovatel neexistuje, příslušného daňového poplatníka, o jeho oznamovací povinnosti, jestliže má tato povinnost za následek, že zprostředkovatel, který podléhá profesní mlčenlivosti trestně sankcionované na základě práva uvedeného členského státu, je povinen s jiným zprostředkovatelem, který není jeho klientem, sdílet informace, s nimiž se seznámí při výkonu svého povolání?

5)

Je směrnice 2018/822 v rozporu s právem na respektování soukromého života zaručeným článkem 7 Listiny základních práv Evropské unie a článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech, jelikož povinnost oznámit přeshraniční uspořádání, která se mají oznamovat, by vedla k zásahu do práva na respektování soukromého života zprostředkovatelů a dotyčných daňových poplatníků, který by nebyl přiměřeně odůvodněný a přiměřený sledovaným cílům a který by nebyl relevantní z hlediska cíle zajistit řádné fungování vnitřního trhu?