27.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 244/14 |
Kasační opravný prostředek podaný dne 3. března 2022 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (druhého senátu) vydanému dne 21. prosince 2021 ve věci T-795/19, HB v. Evropská komise
(Věc C-160/22 P)
(2022/C 244/17)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Navrhovatelka: Evropská komise (zástupci: J. Baquero Cruz, J. Estrada de Solà a B. Araujo Arce, zmocněnci)
Další účastnice řízení: HB
Návrhová žádání
— |
Zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 21. prosince 2021 (T-795/19) v rozsahu, v němž jím byla jako nepřípustná odmítnuta žaloba na zrušení rozhodnutí Komise C(2019)7319 final ze dne 15. října 2019 (bod 1 výroku) a v němž jím byla Komisi uložena náhrada nákladů řízení včetně nákladů vynaložených v řízení o předběžném opatření (bod 3 výroku); |
— |
vrátit věc Tribunálu k rozhodnutí ve věci; |
— |
uložit HB náhradu nákladů řízení. |
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu svého kasačního opravného prostředku se Komise dovolává tří důvodů kasačního opravného prostředku.
První důvod vychází z nesprávné právní kvalifikace: Tribunál pomíjí ustanovení rozhodnutí přijatého Komisí při výkonu jejích výsad veřejné moci ve smluvním rámci a činí je neúčinnými, když tato opatření kvalifikuje jako smluvní a podléhající pravomoci soudu příslušného pro rozhodování sporů ze smluv. Tato nesprávná právní kvalifikace se týká bodů 67 až 90 napadeného rozsudku.
Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávné právní kvalifikace z hlediska prvního článku rozhodnutí (body 67 až 78 rozsudku) a ze zkreslení skutkového stavu. Tím, že Tribunál kvalifikoval první článek rozhodnutí, který zakládá odpovědnost HB za pochybení v zadávacím řízení, zkreslil skutkový stav a nesprávně kvalifikoval povahu článku 1 jako smluvní.
Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávné právní kvalifikace s ohledem na druhý a třetí článek rozhodnutí (body 79 až 86 rozsudku). Komise tím, že kvalifikovala snížení smluvní ceny na 0 eur a vrátila již zaplacené částky, nejednala ve smluvním rámci, nýbrž v rámci výkonu výsad veřejné moci. Tribunál pochybil, když přirovnal ustanovení těchto článků k důsledkům smluvního zrušení v důsledku omylu či chybějícího souhlasu.