–

za nizozemskou vládu: M. K. Bulterman a J. M. Hoogveld, jako zmocněnci,

–

za dánskou vládu: J. Kronborg, C. Maertens a Y. Thyregod Kollberg, jako zmocněnkyně,

–

za finskou vládu: A. Laine a M. Pere, jako zmocněnkyně,

–

za Evropskou komisi: B. Eggers, M. ter Haar a M. Zerwes, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení Komise (EU) č. 200/2010 ze dne 10. března 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Unie zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže druhu Gallus gallus (Úř. věst. 2010, L 61, s. 1), ve znění nařízení Komise (EU) 2019/268 ze dne 15. února 2019 (Úř. věst. 2019, L 46, s. 11) (dále jen „nařízení č. 200/2010“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi L. VOF (dále jen „L.“) a Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit (ministr zemědělství, přírody a kvality potravin, Nizozemsko) (dále jen „ministr“) ve věci opatření k tlumení salmonel přijatých posledně uvedeným ve vztahu k reprodukčnímu hejnu druhu Gallus gallus provozovanému L.

3

Bod 28 odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst. 2003, L 325, s. 1; Zvl. vyd. 03/41, s. 328), ve znění nařízení Komise (ES) č. 213/2009 ze dne 18. března 2009 (Úř. věst. 2009, L 73, s. 5) (dále jen „nařízení č. 2160/2003“), uvádí:

„Pokud jde o tlumení salmonel, z dostupných informací vyplývá, že největším zdrojem salmonelózy u člověka jsou produkty z drůbeže. Na jejich produkci by se tudíž měla použít opatření pro tlumení […] Pokud jde o produkci konzumních vajec, je důležité stanovit konkrétní opatření týkající se umístění na trh produktů pocházejících z hejn, jež z testování nevyšla jako prosta daných salmonel. Pokud jde o drůbeží maso, cílem je umístit na trh maso s přiměřenou zárukou, že je prosto daných salmonel. […]“

4

Článek 1 odst. 1 tohoto nařízení stanoví:

„Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz na všech úrovních produkce, zpracování a distribuce, zejména pak na úrovni primární produkce, včetně krmiv, aby se snížil jejich výskyt a riziko, jež představují pro veřejné zdraví.“

5

Článek 4 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví:

„Stanovují se cíle Společenství za účelem snížení výskytu zoonóz a původců zoonóz vyjmenovaných v příloze I sloupci 1 v populacích zvířat vyjmenovaných v příloze I sloupci 2 […]“

6

Článek 5 odst. 1 téhož nařízení, nadepsaný „Národní programy pro tlumení“, stanoví:

„Pro dosažení cílů Společenství stanovených v článku 4 zavedou členské státy národní programy pro tlumení pro každou zoonózu a každého původce zoonóz vyjmenované v příloze I. Národní programy pro tlumení vezmou v úvahu zeměpisné rozdělení zoonóz v každém členském státě a finančních dopady zavedení účinných opatření pro tlumení na primární producenty a na hospodářské subjekty v odvětví krmiv a potravin.“

7

Příloha II nařízení č. 2160/2003 definuje režim pro tlumení zoonóz a původců zoonóz vyjmenovaných v příloze I tohoto nařízení.

8

Část C uvedené přílohy II, nadepsaná „Zvláštní požadavky týkající se reprodukčních hejn druhu Gallus gallus a chovných krůt“, obsahuje mimo jiné následující ustanovení:

„1. Opatření stanovená v bodech 3 až 5 musí být přijata, pokud analýza vzorků provedená v souladu s částí B nebo v souladu s vyšetřovacími programy uvedenými v přílohách [nařízení Komise (ES) č. 1003/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonely v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus, a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 (Úř. věst. 2005, L 170, s. 12), a nařízení Komise (ES) č. 584/2008 ze dne 20. června 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium u krocanů a krůt (Úř. věst. 2008, L 162, s. 3)], zjistí přítomnost salmonel Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium v reprodukčním hejnu druhu Gallus gallus nebo chovných krůt za okolností uvedených v bodě 2.

[…]

3. Neinkubovaná vejce hejna musí být zlikvidována.

[…]

4. Všichni ptáci v hejnu včetně jednodenních kuřat musí být poraženi nebo zlikvidováni takovým způsobem, aby se co nejvíce snížilo riziko šíření salmonely. […]

5. Pokud násadová vejce z hejn, v nichž je přítomna Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium, jsou stále ještě v líhni, musí být zlikvidována nebo ošetřena v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002 [Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (Úř. věst. 2002, L 273, s. 1; Zvl. vyd. 03/37, s. 92)].

[…]“

9

Body 1 a 3 odůvodnění nařízení č. 200/2010 uvádějí:

[…]

10

Článek 1 tohoto nařízení, nadepsaný „Cíl Unie“, zní takto:

„1.   Od 1. ledna 2010 je cílem Unie [Evropské unie], jak je uveden v čl. 4 odst. 1 [nařízení (ES) č. 2160/2003], zaměřeným na snížení Salmonella spp. v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus (dále jen ‚cíl Unie‘) snížení maximálního procenta reprodukčních hejn dospělé drůbeže druhu Gallus gallus, která zůstávají pozitivní na Salmonella Enteritidis […] (dále jen ‚příslušné sérotypy salmonel‘), na nejvýše 1 %.

[…]

2.   Vyšetřovací program, jenž je potřebný pro ověření pokroku při dosahování cíle Unie, je stanoven v příloze.“

11

Bod 2.1 přílohy nařízení č. 200/2010 stanoví:

„Odběr vzorků u reprodukčních hejn se provede na podnět provozovatele potravinářského podniku a jako součást úřední kontroly.“

12

Bod 2.2.2.1 této přílohy obsahuje protokol o odběru vzorků použitelný na rutinní odběr vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku.

13

Bod 2.2.2.2 uvedené přílohy, který stanoví protokol o odběru vzorků použitelný na odběr vzorků jako součást úředních kontrol, stanoví:

14

Bod 4 téže přílohy, nadepsaný „Výsledky a podávání zpráv“, zní následovně:

„Reprodukční hejno se považuje za pozitivní pro účely ověření, zda bylo dosaženo cíle Unie:

Toto pravidlo se nepoužije ve výjimečných případech popsaných v bodě 2.2.2.2 písm. c), nebyl-li počáteční výsledek pozitivní na salmonelu z odběru vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku potvrzen odběrem vzorků jako součást úředních kontrol.

[…]“

15

Ministr splnil povinnost stanovenou v čl. 5 odst. 1 nařízení č. 2160/2003 zavedením „Nationale Salmonella Controle en Bestrijdingsplan“ (národní program pro tlumení salmonel). Provádění tohoto programu bylo vypracováno v „Draaiboek afhandelen verdenking en besmetting Zoönotische Salmonella pluimvee“ (Plán postupu v případech podezření nebo nákazy zoonoticky přenášenými salmonelami u drůbeže) (dále jen „plán postupu“), který byl po přijetí stanoviska Evropské komise ke standardnímu aplikačnímu testu, jejž tento plán předpokládá, revidován v lednu 2020.

16

Revidované znění plánu postupu obsahuje zejména tato ustanovení:

„[…] Diagnóza reprodukčních (chovných) hejn se stanoví, pokud akreditovaná laboratoř izoluje jeden ze specifikovaných sérotypů salmonel v kontrolním vzorku, nebo pokud vyšetření pěti slepic odhalí přítomnost reziduí antibiotik.

U reprodukčních (chovných) hejn se proto neprovádějí systematicky konfirmační testy; dotčené hejno je prohlášeno za infikované na základě kontrolních vzorků odebraných chovatelem nebo veterinárním lékařem.

Konfirmační testy lze provést pouze tehdy, pokud je pozitivní výsledek kontrolního vzorku považován za nespolehlivý. Hejno a násadová vejce z hejna v tomtéž hospodářství a v líhni jsou pak zajištěna po dobu nutnou k vyšetření, aby mohla být odvezena […].“

17

L. je provozovatelkou chovného hospodářství drůbeže druhu Gallus gallus v Nizozemsku s reprodukčním hejnem přibližně 27000 slepic. Dne 10. února 2020 odebrala L. v rámci rutinního odběru vzorků vzorky z pěti hal, kde se toto hejno nacházelo. Dne 17. února 2020 odhalila akreditovaná laboratoř přítomnost salmonely ve vzorcích levých návleků na boty u tří z těchto hal.

18

V návaznosti na pozitivní výsledky vyšetření ministr rozhodnutím ze dne 18. února 2020 (dále jen „původní rozhodnutí“) prohlásil tyto tři haly za infikované salmonelou od tohoto data a uložil hospodářství povinnost přijmout opatření pro tlumení. Na základě těchto opatření bylo konkrétně zakázáno od uvedeného data odvážet drůbež, vejce a drůbeží trus z infikovaných hal a převážet drůbež a vejce do těchto hal. Kromě toho drůbež a vejce nacházející se v těchto halách musela být odvezena a zlikvidována prostřednictvím Nederlandse Voedsel- en Warenautoriteit (Úřad pro bezpečnost potravin a výrobků, Nizozemsko). Tato opatření byla provedena dne 28. února 2020.

19

V souladu s revidovanou verzí plánu postupu bylo původní rozhodnutí přijato bez předchozího provedení konfirmačního vyšetření, neboť ministr měl za to, že neexistují žádné důvodné pochybnosti o správnosti pozitivního výsledku rutinního odběru vzorků provedeného dne 10. února 2020.

20

V tomto ohledu ministr před College van Beroep voor het bedrijfsleven (odvolací soud pro správní spory v hospodářské oblasti, Nizozemsko), který je předkládajícím soudem, uvedl, že až do ledna 2020 v případě pozitivního výsledku úřad pro bezpečnost potravin a výrobků vždy prováděl konfirmační vyšetření, na jehož základě bylo hejno prohlášeno buď za infikované, nebo nikoli. V dopise ze dne 13. ledna 2020 však Komise uvedla, že toto standardní konfirmační vyšetření je v rozporu s unijním právem, a bude tedy nucena rozhodnout o evropském spolufinancování nizozemského programu pro tlumení salmonel. Dopisem ze dne 24. ledna 2020 informovalo Nizozemské království Komisi, že přijímá její stanovisko, a v důsledku toho upravilo svou kontrolní politiku. Podle bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010 tak revidovaná verze plánu postupu neupravuje žádné standardní konfirmační vyšetření, které by bylo možné provést pouze v případě, že by byl pozitivní výsledek kontrolního vzorku považován za nespolehlivý.

21

Poté, co ministr zamítl stížnost podanou L. proti původnímu rozhodnutí, podala posledně uvedená proti rozhodnutí o této stížnosti žalobu k předkládajícímu soudu.

22

V rámci této žaloby L. tvrdí, že v projednávaném případě existovaly důvody, které příslušnému orgánu umožňovaly zpochybnit pozitivní výsledky rutinního odběru vzorků provedeného dne 10. února 2020, a tedy přistoupit ke konfirmačnímu vyšetření před přijetím původního rozhodnutí. Na podporu tohoto tvrzení se L. dovolává zejména následujících okolností. Zaprvé laboratoř pověřená analýzou vzorků odebraných při tomto rutinním odběru zjistila pozitivní výsledek pouze u jednoho ze dvou vzorků, a sice levého návleku na boty ze tří dotčených hal. Zadruhé výsledek několika po sobě jdoucích vyšetření provedených z podnětu L. na vzorcích odebraných dne 18. února 2020 byl negativní. Zatřetí dotčené hejno je mladé a bylo zcela očkováno proti salmonelám, přičemž hospodářství L. má mimoto zvláště uspokojivou biologickou bezpečnost. Začtvrté je velmi nepravděpodobné, že by se nákaza salmonelou vyskytla pouze ve třech z pěti hal. Zapáté byly v dotyčném hospodářství odebírány vzorky každé dva týdny a před uvedeným rutinním odběrem vzorků ani po něm nevyšel žádný jiný výsledek pozitivně.

23

Ministr má za to, že bod 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010 musí být vykládán restriktivně. Po zjištění pozitivního výsledku na salmonely by mělo být konfirmační vyšetření provedeno pouze ve výjimečných případech, čemuž tak v projednávaném případě není.

24

Předkládající soud má za to, že restriktivní výklad bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010 zastávaný ministrem zřejmě činí toto ustanovení nadbytečným, pokud rutinní odběr vzorků vede k pozitivnímu výsledku. Zdá se totiž, že takový výklad neponechává v tomto případě žádnou možnost provést konfirmační vyšetření, jelikož podle ministra takové vyšetření nemůže ovlivnit uvedený pozitivní výsledek. Možnost provést konfirmační vyšetření je tedy podle všeho omezena na situaci, kdy má ministr podezření, že výsledek rutinního odběru vzorků představuje falešně negativní výsledek. Kromě toho předkládající soud uvádí, že není jasné, jak se uvedený výklad slučuje s bodem 4 druhého pododstavce přílohy nařízení č. 200/2010.

25

Za těchto podmínek se College van Beroep voor het bedrijfsleven (odvolací soud pro správní spory v hospodářské oblasti) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

26

Prvními dvěma otázkami, které je třeba zkoumat společně, předkládající soud žádá Soudní dvůr o výklad bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010. Konkrétně se tento soud v podstatě táže, za jakých okolností lze mít za to, že situace hospodářství s reprodukčními hejny druhu Gallus gallus, která byla testována rutinním odběrem vzorků, jehož výsledky odhalily výskyt salmonely, spadá pod pojem „výjimečné případy, kdy má příslušný orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření“ ve smyslu tohoto ustanovení, a zda v tomto ohledu jsou relevantními okolnostmi existence několika negativních výsledků testů na zjištěný druh salmonely, které byly získány z následně odebraných vzorků na podnět dotyčného provozovatele, skutečnost, že pouze v některých halách byly odhaleny pozitivní výsledky a pouze jeden ze dvou vzorků odebraných z jedné haly se ukázal jako pozitivní, a stav očkování hejna a historie hospodářství ve vztahu k prevalenci zjištěných druhů salmonel.

27

Úvodem je třeba připomenout, že za účelem ochrany veřejného zdraví před nemocemi a infekcemi způsobenými salmonelami považoval unijní normotvůrce za nezbytné přijmout vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel na všech úrovních produkce, zpracování a distribuce produktů živočišného původu, zejména pak na úrovni primární produkce, aby se snížil jejich výskyt u předmětných populací zvířat a riziko, jež představují pro lidské zdraví. Právě v tomto kontextu bylo přijato nařízení č. 2160/2003, jehož cílem je, jak vyplývá z jeho článku 1, zajistit přijetí takových opatření.

28

V tomto ohledu, jak odráží bod 28 odůvodnění nařízení č. 2160/2003 a bod 3 odůvodnění nařízení č. 200/2010, vedlo konstatování, podle kterého jsou největším zdrojem salmonelózy u člověka produkty z drůbeže, unijního normotvůrce k podpoře snížení výskytu salmonel v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus, u nichž hrozí, že mohou přenášet nákazu salmonelami na potomstvo, zejména na hejna nosnic a brojlerů, přičemž takové snížení je obzvláště důležité, aby bylo zajištěno, že vejce a maso, získané z tohoto potomstva, budou uváděny na trh s přiměřenou zárukou, že jsou prosty salmonel.

29

Za účelem snížení takového výskytu definoval čl. 1 odst. 1 nařízení č. 200/2010 jako cíl Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení č. 2160/2003 maximální procento reprodukčních hejn druhu Gallus gallus, která zůstávají pozitivní na sérotypy salmonel uvedené v tomto čl. 1 odst. 1 (dále jen „příslušné sérotypy salmonel“), na nejvýše 1 %. Kromě toho příloha nařízení č. 200/2010 stanovila vyšetřovací program, jenž je potřebný k zajištění toho, že tohoto cíle bude dosaženo.

30

V tomto ohledu uvedená příloha v bodě 2.1 stanoví sledování takových hejn prostřednictvím pravidelných odběrů vzorků za účelem provedení vyšetření na příslušné sérotypy salmonel, které jsou prováděny na podnět provozovatele potravinářského podniku a jako součást úředních kontrol.

31

Pokud jde zejména o odběry prováděné jako součást úředních kontrol, bod 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010, o jehož výklad žádá předkládající soud, stanoví za určitých okolností a za určitých podmínek provedení odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření v případě podezření na falešné výsledky.

32

Konkrétně podle tohoto ustanovení „[v]e výjimečných případech, kdy má příslušný orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření (například falešně pozitivní nebo falešně negativní výsledky), může rozhodnout o opakování vyšetření podle písmene b)“.

33

Odběr vzorků ke konfirmačnímu vyšetření provedený na základě bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010, v návaznosti na rozhodnutí příslušného orgánu o opakování vyšetření, tedy musí být v souladu s bodem 2.2.2.2 písm. b) této přílohy proveden způsobem uvedeným v bodě 2.2.2.1 uvedené přílohy, který se týká protokolu o odběru vzorků, použitelného na rutinní odběr vzorků provedený v hospodářství na podnět provozovatele potravinářského podniku.

34

Po těchto úvodních upřesněních je třeba za účelem odpovědi na otázky položené předkládajícím soudem nejprve definovat pojem „výjimečné případy, kdy má příslušný orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření“ ve smyslu bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010, a zadruhé ověřit, zda okolnosti uvedené předkládajícím soudem v jeho druhé otázce, které jsou zopakovány v bodě 26 tohoto rozsudku, jsou relevantní pro určení, zda lze mít za to, že situace hospodářství s reprodukčním hejnem druhu Gallus gallus, které bylo testováno rutinním odběrem vzorků, jehož výsledky odhalily výskyt salmonel, spadá pod tento pojem.

35

Ze znění bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010, a zejména z použití slovesa „moci“ a přídavného jména „výjimečné“ vyplývá, že uvedené nařízení sice ponechává příslušnému orgánu prostor pro uvážení, pokud jde o nezbytnost opakování vyšetření, avšak tuto možnost omezilo konstatováním existence některých případů kvalifikovaných jako „výjimečné“, takže toto ustanovení musí být vykládáno restriktivně (obdobně viz rozsudek ze dne 16. února 2023, Lufthansa Technik AERO Alzey,C‑393/21, EU:C:2023:104, bod 34 a citovaná judikatura).

36

Ze znění uvedeného ustanovení rovněž vyplývá, že nařízení č. 200/2010 omezilo výjimečné případy, kdy příslušný orgán může rozhodnout o opakování vyšetření, pouze na situace, kdy má tento orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření, tj. předpokládá, že tyto výsledky neodpovídají skutečnosti, a jsou tedy nesprávné. Nadpis téhož ustanovení, a sice „Podezření na falešné výsledky“, toto posouzení potvrzuje.

37

Z toho vyplývá, že příslušnému orgánu přísluší posoudit, zda v daném případě existují skutečnosti, které mohou zpochybnit výsledky vyšetření. Takové posouzení tedy musí být provedeno individuálně s ohledem na zvláštní okolnosti každého případu.

38

Dále vzhledem k tomu, že správnost výsledků vyšetření závisí na správném provedení postupů odběru vzorků a analýzy vzorků, znění bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010 umožňuje omezit pojem „výjimečné případy, kdy má příslušný orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření“, uvedený v tomto ustanovení, pouze na situace, které se týkají odebírání vzorků, jejich balení, přepravy do laboratoře, příjmu, skladování, přípravy, zpracování a analýzy těchto vzorků uvedenou laboratoří nebo při podávání [informací] o výsledcích, událostech nebo incidentech ohrožujících provádění postupů odběru vzorků a analýzy v souladu s protokoly, které tyto postupy upravují, a zejména s pravidly, jejichž cílem je zajistit v každé fázi těchto procesů integritu, bezpečnost a totožnost vzorků.

39

Pojem „výjimečné případy, kdy má příslušný orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření“ ve smyslu bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010 tudíž musí být chápán tak, že se vztahuje na situace, kdy tento orgán zjistí, že došlo k událostem nebo incidentům ohrožujícím správné provedení postupů odběru vzorků a analýzy vzorků, nebo má s ohledem na zvláštní okolnosti projednávaného případu za to, že existuje vážné riziko, že k těmto událostem nebo incidentům došlo.

40

S ohledem na restriktivní výklad bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010 je třeba mít v tomto ohledu za to, že okolnosti, které mohou vést příslušný orgán k podezření na nesprávnost pozitivních výsledků vyšetření, a v důsledku toho, že během postupů odběru vzorků a analýzy vzorků došlo k událostem nebo incidentům ohrožujícím správné provedení těchto postupů, souvisí s úrovní kvality celkových podmínek dotyčného hospodářství, která zejména s ohledem na epidemiologické vlastnosti salmonel ukazuje, že situace uvedeného hospodářství je neslučitelná nebo je velmi obtížně slučitelná s těmito výsledky, takže výskyt těchto událostí nebo incidentů je velmi pravděpodobný.

41

Mezi tyto podmínky patří mimo jiné historie dodržování programu pro sledování salmonel a výsledky kontrol provedených v rámci hospodářství, dodržování vnitrostátních předpisů týkajících se držení a chovu drůbeže v rámci tlumení salmonel, jakož i opatření biologické bezpečnosti související jak s provozem a fyzickou ochranou hospodářství, tak s osobami v něm pracujícími, která byla zavedena v hospodářství s cílem zabránit výskytu, rozvoji a riziku šíření salmonel, jako jsou zejména opatření týkající se vstupu do hospodářství a jeho budov, čištění a dezinfekce hal, kontroly kvality vody a krmiv pro drůbež, kontroly přístupu k hospodářství, školení zaměstnanců v oblasti řízení plánu biologické bezpečnosti a správné hygienické praxe, dezinfekce a výměny oděvů a materiálů mezi jednotlivými chovy, uzavírání zvířat, omezení přepravy drůbeže mezi jednotlivými halami a ochrany proti škůdcům, jako jsou hlodavci a volně žijící živočichové.

42

Na situaci hospodářství s reprodukčními hejny druhu Gallus gallus, která byla testována rutinním odběrem vzorků, jehož výsledky odhalily přítomnost salmonel, lze tudíž nahlížet tak, že spadá pod pojem „výjimečné případy, kdy má příslušný orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření“ ve smyslu bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010, pokud příslušný orgán zjistí, že došlo k událostem nebo incidentům ohrožujícím správné provedení postupů odběru vzorků a analýzy vzorků, nebo pokud se tento orgán domnívá, že s ohledem na úroveň kvality dosažené celkovými podmínkami hospodářství a s přihlédnutím k epidemiologickým vlastnostem salmonel, existuje vážné riziko, že k těmto událostem nebo incidentům došlo.

43

Tento restriktivní výklad je v souladu s cílem sledovaným jak nařízením č. 200/2010, tak nařízením č. 2160/2003, a sice ochranou veřejného zdraví, jelikož umožňuje rychle přijmout opatření pro tlumení nezbytná k zabránění šíření salmonel a jejich přenosu na člověka, zejména v souladu s částí C přílohy II nařízení č. 2160/2003, a chránit tak účinným způsobem veřejné zdraví, aniž je nutné čekat, až na výjimečné případy, že tyto výsledky budou potvrzeny provedením nových vyšetření.

44

Je třeba dodat, že uvedený výklad nezpůsobuje obtíže ve vztahu k bodu 4 druhému pododstavci přílohy nařízení č. 200/2010. Toto ustanovení totiž musí být vykládáno v tom smyslu, že pokud výsledky analýzy vzorků odebraných v rámci rutinního odběru vzorků provedeného na podnět provozovatele reprodukčního hejna druhu Gallus gallus odhalily přítomnost salmonel v jednom nebo více odebraných vzorcích a pokud má příslušný orgán za to, že s ohledem na úroveň kvality dosažené celkovými podmínkami dotyčného hospodářství a s přihlédnutím k epidemiologickým vlastnostem salmonel existuje vážné riziko, že během uvedených postupů došlo k událostem nebo incidentům ohrožujícím správné provedení postupů odběru vzorků a analýzy vzorků, nebo konstatuje výskyt těchto událostí nebo incidentů, rozhodne o opakování vyšetření, dotyčné hejno tedy může být považováno za pozitivní pro účely ověření dosažení cíle Unie pouze tehdy, pokud je výsledek analýzy odběru vzorků ke konfirmačnímu vyšetření provedenému na základě bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010 v návaznosti na uvedené rozhodnutí rovněž pozitivní na salmonely.

45

Za účelem ověření, zda jsou okolnosti uvedené v bodě 26 tohoto rozsudku relevantní pro určení, zda lze situaci hospodářství s reprodukčním hejnem druhu Gallus gallus, které bylo testováno rutinním odběrem vzorků, jehož výsledky odhalily výskyt salmonel, považovat za situaci, která spadá pod pojem „výjimečné případy, kdy má příslušný orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření“ ve smyslu bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010, je nezbytné zohlednit prvky výkladu uvedené v bodech 39 až 41 tohoto rozsudku.

46

Zaprvé, pokud jde o existenci několika negativních výsledků u druhu salmonel zjištěného při rutinním odběru vzorků získaných z po sobě následujících vzorků odebraných na podnět dotyčného provozovatele po rutinním odběru vzorků, který vedl k pozitivnímu výsledku, je třeba uvést, jak vyplývá z bodů 35 a 36 tohoto rozsudku, že bod 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010 omezil možnost příslušného orgánu provést na ochranu veřejného zdraví nové vyšetření za účelem potvrzení nebo vyvrácení výsledků vyšetření provedeného v rámci programu sledování, jak byl stanoven v této příloze, právě na výjimečné případy. V rámci takového programu je tedy provedení jediného vyšetření považováno za pravidlo a opakování vyšetření za výjimku.

47

Za těchto podmínek by výklad bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010, podle kterého jsou výsledky získané provedením nového vyšetření po přijetí rozhodnutí příslušného orgánu relevantní pro odchýlení se od tohoto pravidla, byl v rozporu s logikou, z níž toto ustanovení vychází.

48

O tom svědčí okolnosti věci dotčené v původním řízení, v níž, jak vyplývá z bodů 17, 18 a 22 tohoto rozsudku, bylo rozhodnutí ministra o uložení opatření vůči hospodářství v návaznosti na pozitivní výsledky analýzy vzorků odebraných v rámci rutinního odběru vzorků provedeného dne 10. února 2020 přijato dne 18. února 2020, tedy pouze jeden den po získání uvedených výsledků. Odběr vzorků provedený dotyčným provozovatelem za účelem provedení dalšího vyšetření se uskutečnil ve stejný den, tedy 18. února 2020. S ohledem na časovou posloupnost skutkových okolností, jak vyplývá z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, je pravděpodobné, že výsledky analýzy těchto posledně uvedených vzorků nebyly získány před 25. únorem 2020.

49

Výklad bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010, podle něhož by existence několika negativních výsledků v po sobě následujících odběrech vzorků provedených po rutinním odběru vzorků, který vedl k pozitivnímu výsledku, přičemž negativní výsledky jsou předány příslušnému orgánu po přijetí rozhodnutí tímto orgánem, představovala relevantní okolnost pro kvalifikaci situace dotyčného provozovatele potravinářského podniku jako „výjimečného případu“ ve smyslu tohoto ustanovení, by tak nejen podporoval systematické provádění nového vyšetření za účelem potvrzení tohoto výsledku, ale rovněž by oddálil přijetí opatření ze strany příslušného orgánu k tlumení infekce a jejího šíření přinejmenším do doby získání výsledků nového vyšetření, a to s rizikem, které by to znamenalo pro veřejné zdraví.

50

Naproti tomu negativní výsledky v po sobě následujících odběrech vzorků provedených po rutinním odběru vzorků vedoucím k pozitivnímu výsledku, jež jsou předány příslušnému orgánu před přijetím rozhodnutí tímto orgánem, mohou představovat relevantní okolnost pro kvalifikaci situace dotyčného provozovatele potravinářského podniku jako „výjimečného případu“ ve smyslu tohoto ustanovení.

51

Zadruhé s ohledem na skutečnost, že bod 4 první pododstavec přílohy nařízení č. 200/2010 výslovně stanovil, že reprodukční hejno se považuje za pozitivní na salmonely, jestliže byla zjištěna přítomnost příslušných sérotypů v jednom nebo ve více vzorcích, je nutno konstatovat, že skutečnost, že se pouze jeden ze dvou vzorků odebraných v rámci rutinního odběru vzorků ukázal jako pozitivní na salmonely, nezakládá domněnku existence vážného rizika, že během uvedených postupů došlo k událostem nebo incidentům ohrožujícím správné provedení postupů odběru vzorků a analýzy vzorků, pro účely použití bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010.

52

Ze stejných důvodů skutečnost, že některé haly vykazují pozitivní a jiné negativní výsledek, není pro účely takové úvahy relevantním faktorem, a to tím spíše že je možné, že se vnější zdroje infekce, jako jsou krysy nebo někteří volně žijící ptáci, vyskytují pouze v některých halách v závislosti na jejich podmínkách.

53

Zatřetí, pokud jde o stav očkování dotčeného hejna a historii hospodářství ve vztahu k prevalenci salmonel, je třeba konstatovat, že tyto skutečnosti jsou relevantní pro posouzení, zda situace hospodářství spadá pod pojem „výjimečné případy“ ve smyslu bodu 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010 v tom směru, že s ohledem na prvky výkladu uvedené v bodech 39 až 41 tohoto rozsudku, skutečnost, že jsou dotčená hejna očkována proti salmonelám a doba účinnosti očkovacích látek neuplynula, stejně jako skutečnost, že hospodářství má vynikající historii ve vztahu k prevalenci salmonel, představují minimální podmínky pro to, aby takové hospodářství mohlo být zahrnuto pod uvedený pojem.

54

Avšak vzhledem k tomu, že ani jedna z těchto skutečností nezaručuje nepřítomnost nákazy salmonelou, neumožňují, byť zvažovány společně, samy o sobě vést ke kvalifikaci situace dotyčného hospodářství jako neslučitelné nebo jen velmi obtížně slučitelné s pozitivními výsledky ve smyslu bodu 40 tohoto rozsudku.

55

S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první dvě otázky odpovědět tak, že bod 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení č. 200/2010 musí být vykládán v tom smyslu, že situace hospodářství s reprodukčními hejny druhu Gallus gallus, která byla testována rutinním odběrem vzorků, jehož výsledky odhalily přítomnost salmonel, může být považována za situaci, která spadá pod pojem „výjimečné případy, kdy má příslušný orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření“ ve smyslu tohoto ustanovení, pokud příslušný orgán zjistí, že došlo k událostem nebo incidentům ohrožujícím správné provedení postupů odběru vzorků a analýzy vzorků, nebo se domnívá, že s ohledem na úroveň kvality dosažené celkovými podmínkami hospodářství a s přihlédnutím k epidemiologickým vlastnostem salmonel existuje vážné riziko, že k těmto událostem nebo incidentům došlo.

56

Existence několika negativních výsledků pro zjištěný druh salmonel, které byly získány z odebraných vzorků následně na podnět dotčeného provozovatele a předaných příslušnému orgánu poté, co tento orgán přijal rozhodnutí, jakož i skutečnost, že pozitivní výsledky byly zaznamenány pouze v některých halách a pouze jeden ze dvou vzorků odebraných z jedné haly se ukázal jako pozitivní, nepředstavují relevantní okolnosti pro kvalifikaci takové situace jako situace zahrnuté tímto pojmem. Stav očkování hejna a historie hospodářství ve vztahu k prevalenci zjištěných druhů salmonel, jsou-li vynikající, představují okolnosti, které je třeba za tímto účelem vzít v úvahu, ale samy o sobě neumožňují kvalifikovat uvedenou situaci jako situaci zahrnutou uvedeným pojmem.

57

S ohledem na odpovědi poskytnuté na první dvě otázky není třeba odpovídat na třetí otázku.

58

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto:

Bod 2.2.2.2 písm. c) přílohy nařízení Komise (EU) č. 200/2010 ze dne 10. března 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Unie zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže druhu Gallus gallus, ve znění nařízení Komise (EU) 2019/268 ze dne 15. února 2019,

musí být vykládán v tom smyslu, že

situaci hospodářství s reprodukčními hejny druhu Gallus gallus, která byla testována rutinním odběrem vzorků, jehož výsledky odhalily přítomnost salmonel, lze považovat za situaci, která spadá pod pojem „výjimečné případy, kdy má příslušný orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření“ ve smyslu tohoto ustanovení, pokud příslušný orgán zjistí, že došlo k událostem nebo incidentům ohrožujícím správné provedení postupů odběru vzorků a analýzy vzorků, nebo se domnívá, že s ohledem na úroveň kvality dosažené celkovými podmínkami hospodářství a s přihlédnutím k epidemiologickým vlastnostem salmonel existuje vážné riziko, že k těmto událostem nebo incidentům došlo.

Existence několika negativních výsledků pro zjištěný druh salmonel, které byly získány z odebraných vzorků následně na podnět dotčeného provozovatele a předaných příslušnému orgánu poté, co tento orgán přijal rozhodnutí, jakož i skutečnost, že pozitivní výsledky byly zaznamenány pouze v některých halách a pouze jeden ze dvou vzorků odebraných z jedné haly se ukázal jako pozitivní, nepředstavují relevantní okolnosti pro kvalifikaci takové situace jako situace zahrnuté tímto pojmem. Stav očkování hejna a historie hospodářství ve vztahu k prevalenci zjištěných druhů salmonel, jsou-li vynikající, představují okolnosti, které je třeba za tímto účelem vzít v úvahu, ale samy o sobě neumožňují kvalifikovat uvedenou situaci jako situaci zahrnutou uvedeným pojmem.